Téma osvícení

[Návštěvník]

No tak už to pochopte:

Nic se neví, nic není viděno.
Je je tohle. Tak je to psáno.

Hlavně o tom nepřemýšlejte, hlavně to nezkoumejte. Hlavně se nikam nedívejte!!! Až vůbec ne do sebe. Nejste a basta fidli.

Co je psáno, to je dáno.
Je jen tohle

Slez z toho lustru Pedrito, vidím tě.

Oj, těsně vedle, asi špatný kondiciogram.

[Návštěvník]

Guru: Co chceš?
Žena: Chci sebepoznání… Chci sebe. Já.
Guru: Jak to poznáš?
Žena: Nevím.
Guru: Kde je to já?

Zase tyhle hlouposti? Nemůžeš mluvit za sebe? Musíš na vše posílat citáty? K tomuhle už jsem se vyjádřil:

Tak si na to její čtyřminutové osvícení pojďme posvítit:

Guru: Co chceš?
Žena: Chci sebepoznání… Chci sebe. Já.

Dokážete si vůbec představit, že by tohle někdo říkal, aniž by poslouchal gurua?

Guru: Jak to poznáš?
Žena: Nevím.

Guru už si mne ruce. No paráda. Děvče neví, tak jí můžeme namluvit cokoli.

Guru: Kde je to já? Kde je cokoliv co chceš?
Žena si ukáže na srdce.

Jak vtipné. Žena ukáže na srdce. Guru měl říct: Takže jsi orgán v těle? Co se mi tu snažíš namluvit?

Guru: V srdci. Ano. Tak tam jdi. Jdi dovnitř, když je to místo uvnitř. Jdi ven, když je to místo venku. Řeklas uvnitř… tak jdi dovnitř… (po chvíli) …Už jsi dorazila?

Jak má asi dorazit do srdce? Dyť je to celé blábol. Takže si bude představovat, že je v srdci...

Žena: Ne (uchechtne se).
Guru: Kde tedy jsi?
Žena: Nevím.

U toho měla zůstat a gurua poslat někam. Byla by na tom mnohem lépe.

Guru: A to je kde? Kolik kilometrů to je odsud dovnitř?… Řekla jsi, že tam ještě nejsi. Chceš se tam dostat autem, letadlem, lodí?
Žena se opět jen uchechtne.

Jestli se uchechtává nad tím, co se jí snaží nabulíkovat guru, tak to chápu.

Guru: Jak se tedy chceš dostat dovnitř? Chceš snad letět?
Žena: Ne.
Guru: Tak jdi pěšky. Tak se cestuje z místa na místo. Čemu dáš přednost na cestě dovnitř?
Žena: Nemůžu tam takto cestovat…
Guru: Nepotřebuješ auto? Loď?
Žena: Ne. Ne.
Guru: Proč?
Žena: Protože tam neexistuje vzdálenost.

Nebo proto, že je to celé blábol a jen si to představuje?

Guru: Není tam vzdálenost? Tak se nehýbej… Jak jsi řekla. Není tam žádná vzdálenost. Tak se nepohybuj. Nepohybuj se… a nezačínej mluvit, protože to je také pohyb. Neaktivuj mysl, protože to je také pohyb. Dovol mysli zastavit se. Nehýbat se. Zanech svůj intelekt na vteřinu v nehybnosti. A řekni: kde jsi?

Páni, takže chvilku nepřemýšlet a guru už z toho dělá osvícení. To by mi taky šlo.

Žena: Tady.

Špatně.

Guru: Výborně. Dobře. Zůstaň tady… To je blaženost, štěstí, svoboda, osvícení (usmívá se).

Dokud zůstává tady, tak to je jen sen.

Žena se začíná nekontrolovatelně smát.
Guru: Hm, vidím, že už se znáš…

Spíš jí to přijde celé absurdní a směje se tomu, že strávila roky s guruem, aby jeho největší kouzelnické číslo bylo chvíli nepřemýšlej a jsi osvícená.

Slova složila jen k tomu, aby Guru její mysl dostal do kouta, kde se musela zastavit.

Pak už ale probíhala konverzace na neverbální úrovni. A ta byla podstatná, vše ostatní bylo jen omáčka k tomu, hovno tomu rozumíš Vejre.

[Návštěvník]

Už ni docvaklo, jak se to jmenuje, co to Vail propaguje..... cynismus.

[Veil]

To sis moc neposvítil.

Stejně jako jí on nijak neosvítil a byla to celé jen habaďůra.

Guru říká, že cíl duchovní cesty, kam se dostat, není od Tebe nijak vzdálen.

A proto celé jeho učení, jak se tam dostat. Podvod.

Pravým Já nazývají Guruové to, co nazývá Jim Newman nekonečným oceánem, ve kterém je všechno a nic.

A jedním dechem dodávají, že ty jsi to. Nejsi. Lžou.

Newman si to zjednodušil, že učí poznávat jen půlku pravdy - nejsi nic, nejsi osobní já, žádné já nehledej.
Ale je mu také jasné, že od toho všeho, co je, neexistuje žádná faktická oddělenost. Tedy Ty nejsi od toho všeho nijak oddělen.

Sama si tu protiřečíš, jestli není žádné já, tak kdo má hledat. Jestli není žádné já, tak kdo by měl být od něčeho neoddělen?

Od poznání skutečnosti individualitu odděluje jen mentální forma - časoprostorově ohraničená představa v mysli, například představa, že to, kým jsi, je ohraničeno tělem, balónem...

Ale kdepak. Není žádné já. Pořád to neslyšíš. Co to povídáš o tom, že tě něco od něčeho odděluje nebo neodděluje. Není žádné já. Vidíš, jak to v jedné větě připouštíš a v druhé úplně popíráš? Nejsi žádná duše, žádná entita obývající tělo, žádné vědomí, ve kterém se všechno objevuje, to všechno je jen sen, to všechno jsou jen pohádky.

Ale to, co jsi, není obal něčeho. Jsi podstata toho. Jsi všechno a nic. V balónu je všechno a nic, v oceánu je všechno a nic. Když mentální forma - balón - praskne, zmizí. Tak už nejsi jen ta omezená individualita všechno a nic uzavřené v balónu, ale jsi nekonečné všechno a nic, jako kdokoliv z nás.

Znovu a znovu NE. Nejsi všechno a nic. Je to jen malý podvůdek mistrů, který způsobuje tolik a tolik nedorozumění. Je to taková slizká vyčůranost, takový chyták, na který jedinec nikdy nepřijde. Co ve skutečnosti jsi je tohle. Ano, svým způsobem to skoro je pravda, ale není. Pojďme si to tedy osvětlit.

Jedinec tohle vždycky pochopí tak, že to podstatné, to nejdůležitější z něj, například to co si myslí, že v něm vnímá, je vším, je tohle. To je ale nesprávné pochopení a nejvíc lživé. Je to totiž myšleno úplně naopak a to co z jedince zbyde, když jedinec odpadne, je to všechno, je tohle. Takže když říkají, že to čím ve skutečnosti je, nemyslí jeho, myslí tělo, myslí myšlenky, myslí všechno ostatní kromě něj. To by se dalo označit (byť je to logika podfukáře), jako co jedinec skutečně je, tedy ne jedinec. A to pak je skutečně vším, ale i tak je tam malá lež, i tak je tam podvůdek, protože to říkají někomu, kdo vůbec není a i kdyby to pochopil správně, což se nikdy nestane, tak stejně je to pokřivená logika a říkají někomu kdo není, že čím ve skutečnosti je, je ten zbytek.

Jenže Ty věříš na to, že jsi jen obal a se zmizením obalu se nedokážeš vymezit, protože nekonečno vymezit nejde.

Právě naopak. Ten obal je skutečnější, než co je uvnitř, protože uvnitř ve skutečnosti nic není. Nikdo se nedívá, nikdo to nepozoruje, není žádné já.

Kdybys byl z toho všechno a nic, jen to nic, a všechno by bylo to ostatní, tak by to byla dualita, nemyslíš?

Jenže já nejsem nic. Prostě jen není žádné já. Já je naprosto vymyšlený koncept. V realitě nemá žádný skutečný odraz. Proto to není dualita, protože jediná dualita je já jsem. Tím je pak všechno ostatní. Když není já jsem, je jen všechno.

[Veil]

Nejde o to něčeho dosahovat, jak zřejmě soudíš podle svých motivací, ale o osvobození, tj. né že bys chtěl dosáhnout být vším, ale pouze abys přestat být jen něčím.

A tady se říká, že není nikdo, kdo by mohl dosáhnout osvobození, není nikdo, kdo by mohl být něčím, není nikdo, kdo by mohl být vším. Je jen všechno

To je ti pro tvůj život platný jako mrtvýmu kšandy.

Možná se budeš na straně 343 opět divit, ale opět ti musím zopakovat, že není žádný můj život, stejně jako není žádný tvůj život. Tohle není návod na štěstí. Tohle je jednoduše popis toho, jaké to už je.

Je to vidět například na tom, jak pořád si potřebuješ ty svoje "moudra" potvrzovat a přesvědčovat druhé, kteří "ve skutečnosti" neexistují. Proč jinak bys to dělal, kdyby nebyla ta potřeba, tendence?

Možná se budeš na straně 343 opět divit, ale já nic nepotřebuji a nikoho nepřesvědčuji. Samozřejmě také nic nedělám. Všechno se jen zdánlivě děje. Tadáááá.

Píšeš já, ty - proč? když podle tebe nikdo takový není, nečte, nemyslí, nevidí, nevnímá atd.

Nepíšu. Je to tu psáno, nejspíš proto, že řeč bez zájmen nedává úplně smysl. A proč se to tu píše? Kdo ví? Proč se zdánlivě děje co se zdánlivě děje?

Ty, podle toho co píšeš, zkrátka nejsi, tak se podle toho chovej.

Není nikdo. Tak kdo se má podle čeho chovat?

[Jana]

To sis moc neposvítil.

Stejně jako jí on nijak neosvítil a byla to celé jen habaďůra.

Není ve mně nejmenších pochyb, že ona dívčina poznává v přítomnosti Gurua štěstí pravého Já. Papaji napsal knížku: Procitni a chechtej se. Řekla bych, že každý při procitnutí z toho ego snu se chechtá. Protože je to najednou všechno tak jednoduché, krásné, bezstarostné.

Guru říká, že cíl duchovní cesty, kam se dostat, není od Tebe nijak vzdálen.

A proto celé jeho učení, jak se tam dostat. Podvod.

Říká ten, kdo netuší o čem to celé je. Papaji nikde netvrdí, že někoho někam dostane. Pouze pomáhá každému najít na své otázky odpověď v sobě.

Pravým Já nazývají Guruové to, co nazývá Jim Newman nekonečným oceánem, ve kterém je všechno a nic.

A jedním dechem dodávají, že ty jsi to. Nejsi. Lžou.

No, teď už je mi jasné, proč říkají, že to je tajemství.

Ty jsi to(hle), já jsem to(hle), všechno je to(hle) a to(hle) je všechno, co je.

Tohle je, prosím, jednota.

Newman si to zjednodušil, že učí poznávat jen půlku pravdy - nejsi nic, nejsi osobní já, žádné já nehledej.
Ale je mu také jasné, že od toho všeho, co je, neexistuje žádná faktická oddělenost. Tedy Ty nejsi od toho všeho nijak oddělen.

Sama si tu protiřečíš, jestli není žádné já, tak kdo má hledat. Jestli není žádné já, tak kdo by měl být od něčeho neoddělen?

Jestliže je Já vším, tak nic od ničeho odděleno není.
Ber to tak, že podle Newmana, dokud netušíš, kdo jsi, tak jsi balón, ve kterém je všechno a nic, plaveš v nekonečném oceánu, ve kterém je také všechno a nic. Obal balónu prasknul, zmizel a Tvá kvalita je absolutně stejná, jako kvalita toho všeho, co v oceánu je. Takže kdo jsi? Jsi ten obal, který zmizel? Nebo jsi nekonečný oceán?

Od poznání skutečnosti individualitu odděluje jen mentální forma - časoprostorově ohraničená představa v mysli, například představa, že to, kým jsi, je ohraničeno tělem, balónem...

Ale kdepak. Není žádné já. Pořád to neslyšíš. Co to povídáš o tom, že tě něco od něčeho odděluje nebo neodděluje. Není žádné já. Vidíš, jak to v jedné větě připouštíš a v druhé úplně popíráš? Nejsi žádná duše, žádná entita obývající tělo, žádné vědomí, ve kterém se všechno objevuje, to všechno je jen sen, to všechno jsou jen pohádky.

Uvězněný v balónu jsi, dokud věříš, že jsi individualita, je to mentální vězení, nikoliv faktické. Takže ano, to uvěznění v balónu je pohádka, kterou vypráví Jim Newman.

[Jana]

Ale to, co jsi, není obal něčeho. Jsi podstata toho. Jsi všechno a nic. V balónu je všechno a nic, v oceánu je všechno a nic. Když mentální forma - balón - praskne, zmizí. Tak už nejsi jen ta omezená individualita všechno a nic uzavřené v balónu, ale jsi nekonečné všechno a nic, jako kdokoliv z nás.

Znovu a znovu NE. Nejsi všechno a nic. Je to jen malý podvůdek mistrů, který způsobuje tolik a tolik nedorozumění. Je to taková slizká vyčůranost, takový chyták, na který jedinec nikdy nepřijde. Co ve skutečnosti jsi je tohle. Ano, svým způsobem to skoro je pravda, ale není. Pojďme si to tedy osvětlit.

Jedinec tohle vždycky pochopí tak, že to podstatné, to nejdůležitější z něj, například to co si myslí, že v něm vnímá, je vším, je tohle. To je ale nesprávné pochopení a nejvíc lživé. Je to totiž myšleno úplně naopak a to co z jedince zbyde, když jedinec odpadne, je to všechno, je tohle.

Přesně tak. To, co v oceánu dělalo z Tebe individualitu byl mentální obal balónu. Když obal zmizí, už tady žádná oddělenost není a jsi vším. A zároveň také ničím. Jako to všechno a nic v nekonečném oceánu.

Takže když říkají, že to čím ve skutečnosti je, nemyslí jeho, myslí tělo, myslí myšlenky, myslí všechno ostatní kromě něj.

Takže když říkají, čím skutečně je, tak je oním Jsoucnem, které je a nic víc tím nemyslí.

To by se dalo označit (byť je to logika podfukáře), jako co jedinec skutečně je, tedy ne jedinec. A to pak je skutečně vším, ale i tak je tam malá lež, i tak je tam podvůdek, protože to říkají někomu, kdo vůbec není a i kdyby to pochopil správně, což se nikdy nestane, tak stejně je to pokřivená logika a říkají někomu kdo není, že čím ve skutečnosti je, je ten zbytek.

Na tohle asi snad nemůžeš jít logikou, ne? Proč bys něco říkal někomu, kdo není?

Jenže Ty věříš na to, že jsi jen obal a se zmizením obalu se nedokážeš vymezit, protože nekonečno vymezit nejde.

Právě naopak. Ten obal je skutečnější, než co je uvnitř, protože uvnitř ve skutečnosti nic není. Nikdo se nedívá, nikdo to nepozoruje, není žádné já.

Tak to si vyříkej s Jimem Newmanem, ten tvrdí, že uvnitř obalu je všechno a nic.

[Jana]

Kdybys byl z toho všechno a nic, jen to nic, a všechno by bylo to ostatní, tak by to byla dualita, nemyslíš?

Jenže já nejsem nic. Prostě jen není žádné já. Já je naprosto vymyšlený koncept. V realitě nemá žádný skutečný odraz. Proto to není dualita, protože jediná dualita je já jsem. Tím je pak všechno ostatní. Když není já jsem, je jen všechno.

Tak ještě jednou podle Jim Newmana:
Byl jsi obal + obsah.
Obsah obsahoval všechno + nic.

Poznal jsi, že nejsi individualita "já jsem", kterou vytvářel iluzorní obal balónu. Ten zmizel.

V oceánu zůstal obsah Tebe, všechno + nic. Stejný obsah Tebe, jako je obsah v nekonečném oceánu.

A Ty ses z toho nějakým záhadným způsobem vyčlenil.

[miroslav]

Nejde o to něčeho dosahovat, jak zřejmě soudíš podle svých motivací, ale o osvobození, tj. né že bys chtěl dosáhnout být vším, ale pouze abys přestat být jen něčím.

A tady se říká, že není nikdo, kdo by mohl dosáhnout osvobození, není nikdo, kdo by mohl být něčím, není nikdo, kdo by mohl být vším. Je jen všechno

Osvobození se nedosahuje, osvobození se dostavuje, když omezení, překážky svobody mizí.
Ty máš pořád problém s nějakým usilovným dosahováním něčeho. I když se to teď u tebe projevuje negativně.

[miroslav]

Možná se budeš na straně 343 opět divit, ale opět ti musím zopakovat, že není žádný můj život, stejně jako není žádný tvůj život. Tohle není návod na štěstí. Tohle je jednoduše popis toho, jaké to už je.

Já se nedivím.
Kdo mi musí zopakovat, že...?
A proč musí?

[Veil]

Není ve mně nejmenších pochyb, že ona dívčina poznává v přítomnosti Gurua štěstí pravého Já.

Není ve mně nejmenších pochyb, že tam k žádnému osvícení nedošlo a celé je to jen blábol, přesně jak jsem k tomu psal. Samozřejmě není žádné pravé Já, jen zdánlivé nepravé já, které by se chtělo stát pravým Já, ale celé pravé Já je jen pohádka co vymysleli mistři.

Newman si to zjednodušil, že učí poznávat jen půlku pravdy - nejsi nic, nejsi osobní já, žádné já nehledej.
Ale je mu také jasné, že od toho všeho, co je, neexistuje žádná faktická oddělenost. Tedy Ty nejsi od toho všeho nijak oddělen.

Přeložila jsi v google translatoru jednu větu, ještě z dost pochybného zdroje, nic takového na stránkách Newmana napsáno není. Z té jedné věty už tady soudíš jak to Newman má a nemá a co mu je jasné.

Každopádně není žádné já, není žádné ty, takže tohle já nebo ty není neoddělené od všeho. Prostě to jen není. Je to naprostá iluze. Nikdy to nebylo. Je to jen myšlenkový konstrukt, který se vůbec nezakládá na realitě. Takže pokud není žádné já, dost těžko může být pravdivé tvrzení, že to není nikterak oddělené od všeho, z toho prostého důvodu, že to nikdy neexistovalo. Je mi líto, že ti bourám hračky, ale zkrátka ty nejsi vším a nikdy nebudeš. Je jen všechno a u tebe všechno ostatní, co nepovažuješ za sebe je skutečně součást všeho, je vším, je tím. Jen ty ne. Na tuhle párty jsi zkrátka nedostala pozvánku. Je jen tohle, ale žádné já v tom není a nikdy nebylo. Ty jsi já. Ty jsi myšlenkový konstrukt. Rozumíme si?

Ber to tak, že podle Newmana, dokud netušíš, kdo jsi, tak jsi balón, ve kterém je všechno a nic, plaveš v nekonečném oceánu, ve kterém je také všechno a nic. Obal balónu prasknul, zmizel a Tvá kvalita je absolutně stejná, jako kvalita toho všeho, co v oceánu je. Takže kdo jsi? Jsi ten obal, který zmizel? Nebo jsi nekonečný oceán?

Stejně jako s těmi kostkami vůbec nechápeš, co říká Newman. Celá ta metafora s balónem je podivná a podivné jsou i stránky ze kterých ji čerpáš a na které se odkazuješ. Ale pokud se chceš téhle metafory mermomocí držet, tak pochop, že ty jsi ten obal balónu, který prasknutím zmizí.

Uvězněný v balónu jsi, dokud věříš, že jsi individualita, je to mentální vězení, nikoliv faktické. Takže ano, to uvěznění v balónu je pohádka, kterou vypráví Jim Newman.

Zas tu metaforu přetáčíš jako ty kostky. Nikdo není uvězněný v balónu. Jediné uvěznění je obal, samotný balón, kterým jsi ty. Když praskne (já zemře, nebo odpadne), je jen všechno. Ale bez já samozřejmě. Tedy i bez tebe. Není to ale dobrá metafora.

[Návštěvník]

Není nikdo. Tak kdo se má podle čeho chovat?

cynismus!

[Návštěvník]

[quote="Veil"]
... pochop, že ty jsi ten obal balónu, který prasknutím zmizí. [/quote

cynismus!
Ještě, že se tyto bláboly, nikomu nepíšou a nikdo je tu nešte.

[osmička]

Pro ty, kteří jsou:

Nejste obal, nejste žádnou hranicí, i když si to myslíte. Tato myšlenka je iluzí. Jen ta iluze je obale či hranicí.
Ta iluze jedou zmizí, neboť je charakteru proměnlivého a plně se vyjeví to neměnné.
A toto je z té neměnné pozice pozorovatelné a pozorováno.
To co, zmizí to nejste vy, takže není důvod ke strachu, který se běžně může objevit, když se té iluzi podlamují nožičky. A je běžné, že tento strach vyprodukuje nějaký záchranný mechanismus. Prohlášení "já nejsem, nebo není čeho dosahovat", je jedním znich. Variant je spousty, tak jak to v našem projeveném světě chodí. Žádná vločka není stejná.


Syn se směje u filmů, kde se promítaji holografické 3D vzkazy, tak že se objevují jen tak ve vzduchu. Říká: To se přece na něco musí promítat. jinak by to nebylo vidět.
Každý film, aby by vidět tak má plátno nebo obrazovku, kterou při zaujetí filmem nevidíme, ale je tam. Prostě je.
Prohlášení je jen film, žedné plátno není, je bláhovost. Ale i takové crazy (bláznivé) filmy se dnes promítají.

[Návštěvník]

Není ve mně nejmenších pochyb, že ona dívčina poznává v přítomnosti Gurua štěstí pravého Já.

Není ve mně nejmenších pochyb, že tam k žádnému osvícení nedošlo a celé je to jen blábol, přesně jak jsem k tomu psal. Samozřejmě není žádné pravé Já, jen zdánlivé nepravé já, které by se chtělo stát pravým Já, ale celé pravé Já je jen pohádka co vymysleli mistři.

Newman si to zjednodušil, že učí poznávat jen půlku pravdy - nejsi nic, nejsi osobní já, žádné já nehledej.
Ale je mu také jasné, že od toho všeho, co je, neexistuje žádná faktická oddělenost. Tedy Ty nejsi od toho všeho nijak oddělen.

Přeložila jsi v google translatoru jednu větu, ještě z dost pochybného zdroje, nic takového na stránkách Newmana napsáno není. Z té jedné věty už tady soudíš jak to Newman má a nemá a co mu je jasné.

Každopádně není žádné já, není žádné ty, takže tohle já nebo ty není neoddělené od všeho. Prostě to jen není. Je to naprostá iluze. Nikdy to nebylo. Je to jen myšlenkový konstrukt, který se vůbec nezakládá na realitě. Takže pokud není žádné já, dost těžko může být pravdivé tvrzení, že to není nikterak oddělené od všeho, z toho prostého důvodu, že to nikdy neexistovalo. Je mi líto, že ti bourám hračky, ale zkrátka ty nejsi vším a nikdy nebudeš. Je jen všechno a u tebe všechno ostatní, co nepovažuješ za sebe je skutečně součást všeho, je vším, je tím. Jen ty ne. Na tuhle párty jsi zkrátka nedostala pozvánku. Je jen tohle, ale žádné já v tom není a nikdy nebylo. Ty jsi já. Ty jsi myšlenkový konstrukt. Rozumíme si?

Ber to tak, že podle Newmana, dokud netušíš, kdo jsi, tak jsi balón, ve kterém je všechno a nic, plaveš v nekonečném oceánu, ve kterém je také všechno a nic. Obal balónu prasknul, zmizel a Tvá kvalita je absolutně stejná, jako kvalita toho všeho, co v oceánu je. Takže kdo jsi? Jsi ten obal, který zmizel? Nebo jsi nekonečný oceán?

Stejně jako s těmi kostkami vůbec nechápeš, co říká Newman. Celá ta metafora s balónem je podivná a podivné jsou i stránky ze kterých ji čerpáš a na které se odkazuješ. Ale pokud se chceš téhle metafory mermomocí držet, tak pochop, že ty jsi ten obal balónu, který prasknutím zmizí.

Uvězněný v balónu jsi, dokud věříš, že jsi individualita, je to mentální vězení, nikoliv faktické. Takže ano, to uvěznění v balónu je pohádka, kterou vypráví Jim Newman.

Zas tu metaforu přetáčíš jako ty kostky. Nikdo není uvězněný v balónu. Jediné uvěznění je obal, samotný balón, kterým jsi ty. Když praskne (já zemře, nebo odpadne), je jen všechno. Ale bez já samozřejmě. Tedy i bez tebe. Není to ale dobrá metafora.

[Návštěvník]

Nic není skutečné, je svoboda.
Na ničem nezáleží, je bezpodmínečná láska.

[hmmmm]

"Na ničem nezáleží " je ignorance.

[Návštěvník]

A nebo absolutní přijetí všeho tak, jak to je.

[osmička]

A nebo absolutní přijetí všeho tak, jak to je.

Přijetí popřením?
Přiješ si pijata, když ti někdo řekne "neexistuješ?"

[Veil]

aaa.jpg

Nic není skutečné, je svoboda.
Na ničem nezáleží, je bezpodmínečná láska.