Kde leží skutečná krása?

[Jarda Malej]

A protože ve valné většině z nás je cosi co se tomu dovolení brání,..

Ó ano!
Je to nepřetržité brebentění. Mysl je dokonalost sama.

[Návštěvník]

A protože ve valné většině z nás je cosi co se tomu dovolení brání,..

Ó ano!
Je to nepřetržité brebentění. Mysl je dokonalost sama.

nejen nepřetržité brebentění Jardo ... to že někdo mlčí ještě vůbec nemusí znamenat, že je probuzený

nepřetržité brebentění je jedou z forem odvádění pozornosti od toho co je v nás nezpracované, protože když se utichne, tak se to začne valit do vědomí a konfrontuje nás to, aby se to mohlo uvolnit a to bolestné setkání

krom nepřetržitého brebentění to může být i alkoholismu, drogy, sex, nepřetržité uklízení, jezení, adrenalinové zážitky, posedlost sportem a vším možným i mnohdy nemožným

taky to může být zaryté mlčení a distanc od světa v uvíznutí rádoby vysokých duchovních rovinách vnitřního světa nebo tupého zírání do prázdna s potlačováním všech emočních a intelektuálních hnutích

[Jarda Malej]

nejen nepřetržité brebentění Jardo ... to že někdo mlčí ještě vůbec nemusí znamenat, že je probuzený

nepřetržité brebentění je jedou z forem odvádění pozornosti od toho co je v nás nezpracované, protože když se utichne, tak se to začne valit do vědomí a konfrontuje nás to, aby se to mohlo uvolnit a to bolestné setkání

krom nepřetržitého brebentění to může být i alkoholismu, drogy, sex, nepřetržité uklízení, jezení, adrenalinové zážitky, posedlost sportem a vším možným i mnohdy nemožným

taky to může být zaryté mlčení a distanc od světa v uvíznutí rádoby vysokých duchovních rovinách vnitřního světa nebo tupého zírání do prázdna s potlačováním všech emočních a intelektuálních hnutích
Návštěvník

Ano.
Dokonce jsou o tom celé knihy.

[Návštěvník]

Ano.
Dokonce jsou o tom celé knihy.

no hlavně je o tom náš osobní život

[Návštěvník]

Jestli je v Tobě schopnost prožívat opravdový strach, tak si můžeš uvědomit, jak máš malou dušičku. Jestli je v Tobě schopnost uvědomovat si všeobjímající lásku, tak je možné poznávat, jak je duše nekonečně velká. Krása povznáší ducha a špatnost, zlo, protivenství, odpor, ošklivost ducha ubíjí.

to jsou pouhé představy o ubohé dušičce choulící se strachy ...

strachy se choulí osobní vědomí a osobní vědomí se může také rozšiřovat až do nekonečna

je to prostě hra vědomí, které si hraje samo se sebou ... a holt mysl si to k tomu přidává pohádky o dušičce, kráse a ošklivosti a pod.

Jasně, je to jen mentální hra, bez připoutanosti k mysli a tělu neexistuje možnost tuhle hru na malou dušičku (malé vědomí) hrát.

[Návštěvník]

Jasně, je to jen mentální hra, bez připoutanosti k mysli a tělu neexistuje možnost tuhle hru na malou dušičku (malé vědomí) hrát.

vědomí si hraje i na to ztotožnění, aby sama sebe projevilo ve všech možných modifikacích

proto je to v naprostém pořádku

a je s tím problém, jen když se o tom začne přemýšlet a začne se to považovat za nežádoucí ... místo věnování pozornosti pocitům co toto omezení přináší, jak se to projevuje v těle. kdo to omezení prožívá, stopováním jednotlivých vrstev, až k samotnému zdroji omezení a posléze až ke zdroji ze kterého omezení pramení

se pozornost upíná k mysli čím dál se v tom rozplétá, která říká

ne - to by nemělo být - takhle já nechci být v tomhle omezení, chci být volná, věčná a osvícená. šťastná a blažená

a začne se hledat způsob, jak toho dosáhnout a hlavně si to udržet a rozvíjí se to na milion různých způsobů atd.

což odvádí pozornost od sebe sama a tím se stává překážkou spočívání v přirozeném stavu

[Návštěvník]

...herec, co se dokonale ztotožní se svou postavou při natáčení filmu, tomu tleskají i tzv. velmi duchovní lidé...
...člověk, co se ztotožní ve svém životě s tělem co nejlépe (se svou rolí v hmotném těle), tomu je to vyčítáno, že to není vůbec , ale vůbec ani trochu duchovní ...

[nop]

....
"Plótinos se zabývá se vztahem mezi bohem a světem. Zde se ukazuje jako dualista. Chápe Jedno jako nehybnou prapodstatu, která je zdrojem světové duše. Svět je dílem boha, není s ním však totožný. ..., absolutně dobrý je jen prvopočátek (Jedno) - než se dostane dobro ke hmotnému světu, určitá jeho část zmizí. .... Plótinos je též stoupencem reinkarnace; ...."

Bylo cca tři sta filosofů v době starého Řecka. O Jednom Jsoucnu učil Parmenidés. Bohužel, množství nauk od všech filosofů může vést k pocitu zmatení, jako když se včela dívá na tržiště a z té výše a dálky nedovede rozlišovat podrobně zboží na celém trhu.
A tak učení o Jsoucnu může být i přeslechnuté v hluku davu. Mezi těmi protikladnými šumy je zajímavé učení Hérakleita, že "všechno plyne" , a zavádí myšlenku nahodilosti ("osud se podobá chlapci, který hází kostkou, tu padne to, jindy jiné"), ale není to jen druhá strana téže mince? Parmenidés učí o trvalém jednom Jsoucnu a Hérakleitos popisuje charakter změn v tom proměnlivé světě, takže se spíše doplňují. Jako v justici neměnný zákon a podrobnější vykonávací vyhláška, která přihlíží k jednotlivostem.

[Jarda Malej]

...herec, co se dokonale ztotožní se svou postavou při natáčení filmu, tomu tleskají i tzv. velmi duchovní lidé...
...člověk, co se ztotožní ve svém životě s tělem co nejlépe (se svou rolí v hmotném těle), tomu je to vyčítáno, že to není vůbec ,
ale vůbec ani trochu duchovní ...

A je třeba si z toho něco dělat?
Důležité je abych byl schopen podívat se večer po prožitém dni (třeba v koupelně) sám sobě do očí
s vědomím, že ten den nebyl marný. Že nebyl pouze x-tou kopií dne předešlého, jeho plagiátem.
Že třeba i ubylo nepotřebných myšlenek a na jejich místo nastoupilo zase o trochu víc vnitřního klidu a vyrovnanosti.

Což se nám ovšem nikdy nemůže zdařit, pokud jsme toho dne na někoho vyzráli, někde trochu zalhali, byli "důležití,"
přisvojili si něčí statek ať hmotný nebo duševní. O tomhle neškodí občas podumat.

..hlavně je o tom náš osobní život

[Alaja]

...herec, co se dokonale ztotožní se svou postavou při natáčení filmu, tomu tleskají i tzv. velmi duchovní lidé...
...člověk, co se ztotožní ve svém životě s tělem co nejlépe (se svou rolí v hmotném těle), tomu je to vyčítáno, že to není vůbec ,
ale vůbec ani trochu duchovní ...

A je třeba si z toho něco dělat?
Důležité je abych byl schopen podívat se večer po prožitém dni (třeba v koupelně) sám sobě do očí
s vědomím, že ten den nebyl marný. Že nebyl pouze x-tou kopií dne předešlého, jeho plagiátem.
Že třeba i ubylo nepotřebných myšlenek a na jejich místo nastoupilo zase o trochu víc vnitřního klidu a vyrovnanosti.

Což se nám ovšem nikdy nemůže zdařit, pokud jsme toho dne na někoho vyzráli, někde trochu zalhali, byli "důležití,"
přisvojili si něčí statek ať hmotný nebo duševní. O tomhle neškodí občas podumat.

..hlavně je o tom náš osobní život

...nebylo to psáno o lidech, co se ztotožňují se svými těly, ale o lidech, co na jedné straně chválí herce za ztotožnění se s rolí a na druhé straně jiným lidem haní jejich ztotožnění s tělem...

Ale možná, když si to takoví duchovní hodnotitelé pak večer před spaním přeberou a jsou sami se sebou spokojení, že ten den nebyl marný, tak vlastně asi o nic nejde...

[Návštěvník]

...herec, co se dokonale ztotožní se svou postavou při natáčení filmu, tomu tleskají i tzv. velmi duchovní lidé...
...člověk, co se ztotožní ve svém životě s tělem co nejlépe (se svou rolí v hmotném těle), tomu je to vyčítáno, že to není vůbec ,
ale vůbec ani trochu duchovní ...

A je třeba si z toho něco dělat?
Důležité je abych byl schopen podívat se večer po prožitém dni (třeba v koupelně) sám sobě do očí
s vědomím, že ten den nebyl marný. Že nebyl pouze x-tou kopií dne předešlého, jeho plagiátem.
Že třeba i ubylo nepotřebných myšlenek a na jejich místo nastoupilo zase o trochu víc vnitřního klidu a vyrovnanosti.

Což se nám ovšem nikdy nemůže zdařit, pokud jsme toho dne na někoho vyzráli, někde trochu zalhali, byli "důležití,"
přisvojili si něčí statek ať hmotný nebo duševní. O tomhle neškodí občas podumat.

..hlavně je o tom náš osobní život

Asi tak

[Jarda Malej]

... na jedné straně chválí herce za ztotožnění se s rolí a na druhé straně jiným lidem haní jejich ztotožnění s tělem...

Dokud pořádně nezvládnu roli kterou jsem si pro tento život sám vybral, dokud se s ní jak se patří neztotožním,
tak se budu na divadlo světa vracet tak dlouho, dokud mne to stálé hraní si na někoho jiného nepřejde.
A jakákoliv moje přetvářka, sebestylizace či póza, je než gólem do vlastní branky.
I když já mohu někdy sám sobě pózovat tak opravdově, že o tom hodnou dobu ani nemusím vědět.

[m a x]

to že někdo mlčí ještě vůbec nemusí znamenat, že je probuzený

Jde o to, jestli mu to mlčí uvnitř.
Mír uvnitř se bystrému oku projevuje jako krásné znění navenek.

[Návštěvník]

tady a teď - to není fráze !

v tomto přítomném okamžiku probíhá život ve všech svých modifikacích

a já jako člověk, který se v něm objevil - mám to neuvěřitelnou možnost si to uvědomovat a prociťovat skrze svoje tělo, smysly i nad-smysly a to vědomě

čím více procítím tělo a procesy probíhající v něm, čím více procítím vzájemné interakce o ostatními těly a vším s čím přijdu do styku - tím více mám šanci si uvědomit svou naprostou a totální jednotu, stírající hranice mezi mnou a těmi ostatními a uvědomit si i zdroj ze kterého vše vychází a kam se to vše opět navrací

cesta uvědomění skrze tělo a osobní vědomí není cesta o ztotožňování s ním, ale o jeho vědomém prociťování

tělo samo o sobě je skutečně nesmírně blažené - doslova je to sladkost bytí

je to až exatické dotýkat se něčeho, chutnat něco, vidět něco, slyšet něco, cítit jak tělem proudí energie, jak se neustále mění, jak jím dýchát, tvoří, žije a vnímat tu spojitost, protože všechny ty vjemy, ač vypadají, že jsou způsobené něčím z venku, jsou ve skutečnosti ve mně samotném a jsou mnou uvědomovány

je to jako milovat se s celým vesmírem

to je exatická blaženost náležící tělesnému vědomí z uvědomění sama sebe - totální projev vyjádřené sebe-lásky

je nám všem k dispozici, pokud nežijeme uvíznutí v myšlenkách o něm, ale plně se tomu otevřeme - není to osvícení, není to seberealizace - je to zažívání plnosti života se všemi jeho projevy a vede to k pochopení jeho podstaty

jediný vědomě prožitý pohyb ruky - je zázrak žití dotyk s vodou - je zázrak žití :-) sevření v oblasti soláru - je zázrak žití :-) smích - je zázrak žití :-) pláč a hluboce procítěná bolest - je zázrak žití :-) atd. atd.

jako člověk jsem toho součástí a jsem proti tomu všemu tak nepatrný, jako zrnko písku v poušti Gobi, jsem křehký, zranitelný, nestabilní, nedokonalý a totálně bezmocný a z tohoto uvědomění paradoxně přichází velká síla ... teprve s tímto uvědoměním přichází síla a lehkost být - sám sebou, bez přetvářek, póz a ochraných masek nebo i s těmi přetvářkami, pokud to ještě nejde jinak ... ale jsem to já se svým autentickým vyjádřením

když nemyslím o životě, ale nechávám se životu ... život pak žije skrze mne a já mám tu možnost vědomě to vnímat

nevím vůbec co bude v příštím okamžiku, nevím jak to zvládnu nebo nezvládnu, nevím jestli neskončím s provazem na krku, jako Robin Williams, ale žiju tak jak jsem každým okamžikem tvořen - a tak jsem v souladu sám se sebou

jako člověk, když žiju v souladu se životem a ne s přemýšlením o něm, o jeho smyslu nebo nesmyslu a o tom, jaký by měl být lepší než je

a večer, ale i ráno, v poledne, kdykoliv - jsem sám se sebou v míru a tím jsem v míru se vším, protože jsem tak nepatrný, že nejsem schopen vůbec dohlédnout všechny následky ani všechny příčiny toho co se děje a proč se to děje nevím proč tu je to co tu zrovna je - to nevím je osvobozující někdy mne to děsí, někdy mne to unese natolik, že ztrácím svoje sebevědomí ... většinou jen žasnu

[Návštěvník]

pro případné hodnotile příspěvku

píšu to z hlediska herce, který přijal bez výhrad roli, která mu byla dána a hraje jí jak nejlépe mu to jde, i když není dokonalým hercem

[Návštěvník]

pro případné hodnotile příspěvku

píšu to z hlediska herce, který přijal bez výhrad roli, která mu byla dána a hraje jí jak nejlépe mu to jde, i když není dokonalým hercem

a dokonce nezná ani scénář

[m a x]

tady a teď - to není fráze !

Je i není, jsou to prostě jen slova, záleží jak je odkryté nitro. Jestli ta idea kterou ta slůvka nesou
do něj zlehka vklouzne jak skokan do vody, anebo hodí "placáka", když hladinu napřed pokryla obavou, výtkou, pochybností...

[Návštěvník]

tady a teď - to není fráze !

Je i není, jsou to prostě jen slova, záleží jak je odkryté nitro. Jestli ta idea kterou ta slůvka nesou
do něj zlehka vklouzne jak skokan do vody, anebo hodí "placáka", když hladinu napřed pokryla obavou, výtkou, pochybností...

no naštěstí maxi to nezáleží na tom co si o tom lidská mysl myslí nebo nemyslí

tady a teď je tu přítomné - ať tam plácne placák aby hladinu napřed pokryl obavou, výtkou, pochybností, nebo ať je odkryté nitro ...

chápu, že tím co píšeš naznačuješ, že je rozdíl, jestli někdo napíše že tady a teď - to není fráze - píše z okrytého nitra nebo jako převzatou ideu, jejíž podstata mu ještě nebyla odkryta

to je jistě pravda, nicméně tady a teď - to není fráze, ale skutečnost

[Návštěvník]

Kde leží krása existence ?

tady a teď nikdy někde jinde než v tom co je a jak je ...

[m a x]

tady a teď - to není fráze !

Je i není, jsou to prostě jen slova, záleží jak je odkryté nitro. Jestli ta idea kterou ta slůvka nesou
do něj zlehka vklouzne jak skokan do vody, anebo hodí "placáka", když hladinu napřed pokryla obavou, výtkou, pochybností...

no naštěstí maxi to nezáleží na tom co si o tom lidská mysl myslí nebo nemyslí

tady a teď je tu přítomné - ať tam plácne placák aby hladinu napřed pokryl obavou, výtkou, pochybností, nebo ať je odkryté nitro ...

chápu, že tím co píšeš naznačuješ, že je rozdíl, jestli někdo napíše že tady a teď - to není fráze - píše z okrytého nitra nebo jako převzatou ideu, jejíž podstata mu ještě nebyla odkryta

to je jistě pravda, nicméně tady a teď - to není fráze, ale skutečnost

Neříkám Návštěvvníku, že TO závisí na tom co si kdo a jak myslí...

My tady (ve světě) něco popisujeme, označujeme, vyjadřujeme se o tom, když o tom před tím přemýšlíme. Snažíme se to
nějak vzájemně vyladit, což bývá těžké. Zde na "duchovním" tak dokonce činíme ve věcech duchovních, tedy subtilních a
tedy křehkých na dotek (hrubou myslí)...
Jinak řečeno, ta slova "tady a teď", jestli jsou pro tebe něco jako průhled, či už otevřený prostor k Pravdě,
což znamená že "hladina" tvého nitra není přikryta mlhou strachu, pak značí pro tebe skutečnost.
Pro toho, který s těmi slůvky není takový kamarád, je to fráze, a co a jak doopravdy je, je v takovém
případě mimo relaci. Jestli rozumíš.