Sebereflexe - bez mazání nelibých příspěvků

[Návštěvník]

a nebo takovou

Bylo a možná nebylo

Z nebe na zem sněžilo

Srdce i ruce mrazilo

Jindy zas slunce oslnivě zářilo

Jak v netovém prostředí

Vesele se tvořilo …

Sešli jsme se zvláštní banda

Hádáme se co je Pravda !

Někteří vystupují jak osvícenci, mudrci

Občas chovající se spíš jak cvoci

Říkají, že na ničem nezáleží

Snadno moudry vyčtenými kdekoho spraží

Hlavně neberte to osobně

Když dostanete banem po hubě

Milujte a dostanete od Pána Boha známku výborně

Ten kdo bude zlobit

A příspěvky druhých kazit

Nedostane požehnání

Čistou vodu Pravdě úmyslně kazí

[Návštěvník]

Jednota bez duality ???

už ten název hovoří sám za sebe

Jana to ještě nedokáže vstřebat, že Jednota není proti pólem duality, ale že dualita je součástí Jednoty, takže proto se říká, že tu nic kromě Jednoty není

tím se ale nemyslí, že dualita neexistuje, říká se tím, že je součástí Jednoty

to zaslepení Jany je celkem běžný projev, je to přechodné stádium "zrání" mysli

"Aspirant (abhjasi) začíná s definicí, že to, co je skutečné, existuje vždy. Potom svět eliminuje jako neskutečný, protože je proměnlivý.

Hledající nakonec dosáhne Já a tam nalézá jako hlavní rys jednotu.

Potom to, co bylo původně odmítnuto jakožto neskutečné, je rozpoznáno jako součást jednoty. Když je člověk absorbován ve skutečnosti, je také svět skutečný. Existuje jen bytí v Seberealizaci a nic než bytí."

Ramana Mahariši

[Návštěvník]

"Aspirant (abhjasi) začíná s definicí, že to, co je skutečné, existuje vždy. Potom svět eliminuje jako neskutečný, protože je proměnlivý.

Hledající nakonec dosáhne Já a tam nalézá jako hlavní rys jednotu.

Potom to, co bylo původně odmítnuto jakožto neskutečné, je rozpoznáno jako součást jednoty. Když je člověk absorbován ve skutečnosti, je také svět skutečný. Existuje jen bytí v Seberealizaci a nic než bytí."

Ramana Mahariši

A když je vše rozpoznáno jako Jedno, kde je nějaká dualita?

rozpoznání že je vše Jedno neznamená oslepnutí, naopak jasné vidění všeho co je a jak je

označení dualita a jednota pak ztrácí smysl

nezbývá jen Jednota bez duality

existuje prostě bytí takové jaké je

slovy Maharišiho

"Když je člověk absorbován ve skutečnosti, je také svět skutečný. Existuje jen bytí v Seberealizaci a nic než bytí."

[Návštěvník]

"naleju ti čistého vína

AKCEPTOVANÍ našeho života, se všemi jeho omezeními, s pocitem veškerých hranic či nesvobody, který nám život nabízí. OPRAVDOVÁ SVOBODA zahrnuje všechno a nevynechává nic, tedy ani pocit nesvobody, strachu či depresí.

Po poznání pravdy sice pocit jáství či osobního konatelství zmizí, ale nemusí zmizet strach či vztek, bezmocnost nebo smutek a veškeré jiné lidské pocity, které patří mysli.

Rozdíl je jen ten, že se na nikoho nevztahuji."

Marta Jansen

"Pravé pochopení přijímá, že neprojevené je současně obojím, že neprojevené překračuje projevené a je v projeveném imanentní, takže mezi nimi není žádný rozdíl.

Skutečné pochopení přijímá všechno, co život přináší, na každou zkušenost reaguje bez jakéhokoliv odporu nebo odmítání, a ponechává mysli svobodu myslet, včetně svobody dělat si starosti! Když se dvojice protikladů přijmou jako základní princip života a jeho prožívání, nedochází k preferování a hodnocení a všechno začne být průzračné a transparentní.

Dualitu, která je základem života, mudrc přijímá a je zakotvený v míru a klidu, zatím co se vyrovnává s radostmi a trápením života úplně stejně, jako každý běžný člověk. Až do konce svého života pokračuje ve své existenci v oblasti jevů, dokonale sžitý s čímkoliv, co může nastat. Mudrc zakotvený v moudrosti nejzazšího Pochopení přijímá jakoukoliv momentální radost nebo bolest jako to, co bylo předurčeno, jako záměr Zdroje. Proto jeho mír a harmonie nejsou nikdy ničím narušeny. Bez obav přijímá všechno, co mu vstoupí do cesty, přijímá změnu jako samotný základ života, jako součást celkového dění, stále zůstává v jednotě s tím, co je podkladem všeho života a co zahrnuje člověka i přírodu jako jediný celek, jímž vesmír je.

Veškeré jednání, k němuž v tomto okamžiku dochází, je součástí toho, co v tomto okamžiku Je.

Přijmout svět smyslů i představ plně, aniž by se cokoliv preferovalo nebo odmítalo, je skutečně pravým osvícením."

Ramesh Balsekar

[Návštěvník]

a nebo takovou

Bylo a možná nebylo

Z nebe na zem sněžilo

Srdce i ruce mrazilo

Jindy zas slunce oslnivě zářilo

Jak v netovém prostředí

Vesele se tvořilo …

Sešli jsme se zvláštní banda

Hádáme se co je Pravda !

Někteří vystupují jak osvícenci, mudrci

Občas chovající se spíš jak cvoci

Říkají, že na ničem nezáleží

Snadno moudry vyčtenými kdekoho spraží

Hlavně neberte to osobně

Když dostanete banem po hubě

Milujte a dostanete od Pána Boha známku výborně

Ten kdo bude zlobit

A příspěvky druhých kazit

Nedostane požehnání

Čistou vodu Pravdě úmyslně kazí

[Návštěvník]

báseň se jmenuje Výkřiky do tmy a byla sepsána v roce 2008 pod hlubokými dojmy s diskuzemi na JZ, ale jak je vidět, tak se zdá nadčasová

[Jarda Malej]

Jinak z toho vznikne nesmyslný chaos - jako na JZ a tady, když jeden začátečník se leta neustále snaží poučovat pokročilé.

Za začátečníka bývají obvykle označován ten, kdo už s něčím začal.

[Patizon]

A tak výsledný "kus" celého představení vyznívá vskutku velice humorně.
Jen pokračujte prosím, nenechte se rušit ..

no vida, aspoň že je to pro někoho pobavení je fajn to vědět

jj a můžeš k tomu napsat humornou báseň

třeba jako

Tajtrdlíkování v klubu Svět

Vítr si pohraje
V krajině bez jména
Kývá se rostlina …

V odrazu zrcadla
Toho co ukrývá
To co není
V přirozenosti projevu
Se zjeví …

Herci převážně se berou
Pláčí, smějí se i perou
Role přiděleny mají
Kdo je režisérem tají …

Režisér se směje
V té hře co hraješ
Sám se sebou
Pokládáš otázku Kde je?

Tahle hra nepotřebuje režiséra, možná proto se mnohý uchází o ten post.
Jako reakce na nepochopení, že se vše jde samosebou.
A i když se "oblast" tohoto nepochopení (nejasnosti) může jevit jako rozlehlá,
není to víc než pocit v hlavě. Vztahy mezi pocity a vědomím pak inscenují ta populární
melodramata s názvem osobní životy...

Ale tohle vlákno je o sebereflexi a ta, má-li být ozdravná, nemá šanci bez zastavení se a pohledu dovnitř.

[Návštěvník]

Tahle hra nepotřebuje režiséra, možná proto se mnohý uchází o ten post.
Jako reakce na nepochopení, že se vše jde samosebou.
....

mlč raději, nebo budeš upálen a jako nebezpečný zlikvidován - hra bez režiséra, která se hraje samosebou - nemyslitelné, nepředstavitelné ... prostě hrůza !!! to tak nemůže být !!!

[Patizon]

nemyslitelné, nepředstavitelné ...

No právě!

[Návštěvník]

nemyslitelné, nepředstavitelné ...

No právě!

no přesně ...

nemyslitelné, nepředstavitelné

proto tak nepřijatelné

[Návštěvník]

Můžu být pro Tebe čímkoliv si budeš přát, můžeme hrát jakékoliv hry, nic se neděje. Napil ses z mého srdce a pro mě bude radostí pro Tebe klidně i jako vlna umřít.

"Ve vztazích a komunikaci spolu všichni hrajeme hry. Tyto hry nemají nic společného s hraním ani zábavou. Vyznačují se přeháněním, dramatizací a skrytým záměrem, který si ani sám hráč nemusí uvědomovat. Jde o hry trojuhelníku oběť-kat-zachránce.

Člověk stejně, jako potřebuje vodu, potravu a spánek, má bytostnou potřebu i něčeho méně hmatatelného - uznání své existence. Mohu žít jen tehdy, když dostávám pravidelné důkazy své existence. Pro člověka je to natolik nezbytné, že se sám aktivně zapojuje do získávání těchto důkazů. Rozehraje psychologickou hru. Jedná se o dramata o třech rolích (trojúhelník oběť-kat-zachránce (Stephan Karpmann)).Člověk lačnící po uznání své existence může svou hru rozehrát z jakéhokoliv vrcholu trojúhelníku a během své hry role i dynamicky měnit.



Role oběti spočívá ve hře na čistotu, nevinnost a bezmocnost. Je to zdánlivě křehká bytost, lítostivá, nešťastná, ale hlavně pasivní. Rádoby se snaží, ale stíhá jí jedna katastrofa za druhou, je neobratná – provokuje a dokáže jít na nervy. Jejím nástrojem manipulace je vyvolat pocit viny, vinu vám doslova podsouvá. Chce vzbudit lítost a přinutit vás, abyste se o ní postarali. Činní odpovědnými druhé za své neštěstí. Někteří mistři této role ve vás dokáží vyvolat pocit, že když se o ně postaráte, sami tím hodně získáte.

Aby mohla existovat oběť, musí být i kat. Je zlý, krutý, bezcitný. Používá zejména zastrašovací techniku. Vyvolává strach a tím minimalizuje možnost vlastního napadení, protože uvnitř je ustrašeným dítětem – frustrovaným a zatrpklým jedincem, který rád rozdává rány (nemyslím jen fyzické).

A teď může konečně na scénu přijít náš zachránce. Laskavý, ušlechtilý a vyrovnaný jedinec se silnými ochranářskými sklony. Jeho zachraňování má však v sobě něco dětinského-chce vytvořit závislost prostřednictvím vděčnosti, sám se bojí být opuštěný, proto vás podceňuje a snaží se přebrat řešení vašich problémů. U těchto samozvaných zachránců je nejhorší, že vám stejně poskytnou většinou jen medvědí službu, která vám často přinese ještě větší potíže než ty původní. Pozor! Máte před sebou člověka, kterému přijde úplně normální vytáhnout ryby z vody, aby mohly dýchat. Tím rozhodně nechci říct, že si lidé nemají pomáhat. Ano, požádá-li někdo o pomoc, zvažte své konkrétní možnosti v této věci a pomozte. Zde mluvím o lidech, kteří se sami s pomocí podbízejí a ani vaše jasné ne je neodradí, chtějí rozehrát svou hru.

Možná přemýšlíte, kterou hru sami nejčastěji rozehráváte a jaké hry s vámi hrají vaši blízcí a přátelé. Většinou se tak trochu poznáte ve všech rolí, ale každý máme tu svou nejoblíbenější! Necháme-li se zatáhnout do trojúhelníku, budeme pravděpodobně střídavě procházet jednotlivými rolemi.

Nejlepší cestou, jak zůstat sám sebou je nenechat se vtáhnout do trojúhelníku. Rozpoznat, když s námi někdo začíná hrát nějakou hru. A sám partie zásadně nerozehrávat, nestavět se do některé z těchto rolí. A ptáte se, jak zneškodnit už rozehranou hru? Nejlépe v samém začátku. Okamžitě, když rozeznáme návnadu. Můžeme jí ignorovat : „Já ti věřím, je to tvůj pohled na věc (nikoliv můj)“,“Máš na tento názor (pocit) právo.“. Důležité je však dále už nepokračovat a plynule přejít k jiné věci. Nebo můžete věc zveličit s humorem a nadsázkou :návnada :“Určitě máš nějakou jinou (někoho jiného)?“ možná odpověď :“Máš pravdu, mám tolik milenců (milenek), že jsem musel(a) vyrobit pořadník.“. Nezapomeňte chránit svá citlivá místa, každý jich máme mnoho a manipulátoři to vědí, je nejsnazší nás do hry zatáhnout právě přes naše citlivá místa. Ten kdo si chce zahrát nejprve testuje, kde jsme zranitelní, naslepo vystřelí a my se sami prozradíme svou emocionální reakcí, potom už střílí najisto. Může to být velmi bolestné! Nejlepší je náboj odrazit „O tomto tématu nechci mluvit.“ víc to nemusíte rozvádět, prosté ne je dostatečný argument. Avšak sami nezapomínejte respektovat „ne“ ostatních.

K napsání tohoto článku mě inspirovala nádherná kniha :Oběť, kat a zachránce ve vztazích a komunikaci (Christel Petitcollin). Všem vřele doporučuji. Je to nádherné a poučné čtení!"
http://martinafrancova.blog.idnes.cz/c/ ... rance.html

[Návštěvník]

Jak zneškodnit už rozehranou hru? Nejlépe v samém začátku. Okamžitě, když rozeznáme návnadu.
Můžeme jí ignorovat : „Já ti věřím, je to tvůj pohled na věc (nikoliv můj)“,“Máš na tento názor (pocit) právo.“

Nejlepší je náboj odrazit „O tomto tématu nechci mluvit.“

Víc to nemusíte rozvádět, prosté ne je dostatečný argument.