Rozhovory s Eduardem Tomášem

[Petra]

.
930. Kdy dojde u mystika či jogína k tzv. temné noci duše?

E.T. Nedávno jsem to zde říkal: když nehledáme správně, např. když toužím víc po blaženosti než po Pravdě.

Ale vždyt se říká, že Pravda je také blaženost?

E.T. Pravda je za blažeností, spíš v klidu a míru než v entusiastických sférách. Proto si nemáme libovat v blaženostech, ale jít dál.

[Petra]

866/1.
Mám takovou zvláštní otázku, která plyne z toho, že se nějak nemohu osvobodit od svého myšlení. Existuje nějaký druh mysli nebo myšlení, která vede k Pravdě?

E.T. Ano, je to svobodná mysl:, jedině ta dovede pochopit Myslitele.

Co je to svobodná Mysl?

E.T. Svobodná mysl je mysl bdělá. Je to mysl, která pozoruje své vlastní závislosti a podmíněnosti, ale současně se od nich osvobozuje. Jenom taková mysl může objevit Nekonečno za myslí samou.

[Petra]

869.
Je možné, aby se mysl vůbec nepohybovala? A jestliže ano, co se potom stane?

E.T. Nepohybjící se mysl je v Pravdě, ba z jistého hlediska je to Pravda sama.

Může to zažít člověk, jedinec?

E.T. Ne. Je-li zde ještě někdo, komu se zdá, že Pravdu v plné míře zakouší, pak už to není Pravda, ale nanejvýš vzpomínka na Pravdu.

Kdo tedy může Pravdu v plném rozsahu poznat?

E.T. Jen Pravda sama, to jest úplně tichá a svobodná základna mysli bez jakéhokoliv pohybu.

[Petra]

866/2.

Ale co je to bdění?

E.T. Bdění je nejen trvalá bdělost toho, co myslíme, cítíme, schvalujeme nebo zavrhujeme atd., ale také trvalé vedení odkud se to dějě.
To znamená, že je to pozorování toho, c o jest , včetně hlubokých vrstev podvědomí, z nichž většina našich posudků nebo úsudků pochází. Jenom když mysl pozná, jak a čím je je vlastně podmíněna, může se svých závislostí a podmíněností vzdát a stát se tak svobodnou. Ale toto vzdání se nesmí stát novým pohybem v mysli, ale naopak její tichostí , tichem mysli, t.j. jejím absolutním mlčením.


Ale moje mysl je stále na pochodu. Analyzuje, přijímá, odmítá, je št'astná či zarmoucená, atd., atd. do nekonečna. Zkrátka stále se něčím zaměstnává.

E.T. A právě od toho je potřeba ji osvobodit. Když si už nebude nic žádat, dokonce ani nic hledat, když se dovede podívat bdělě na svoje žádosti, aniž by je posuzovala nebo odsuzovala, pochopí celý proces žádostí a nebude se jím už zaměstnávat. Jedině pak se mysl stane svobodnou a bude s to odhalit a poznat svůj vlastní Pramen, svou vlastní Podstatu.

[Petra]

776.
Když člověk dojde k Poznání, co mu to hlavně přinese?

E.T. Vnitřní klid a pocit bezpečnosti a jistoty, kterou žádná událost a žádný nezdar v životě nemůže nikdy zvrátit.

[Petra]

.
Je nějaký rozdíl mezi pravdou, kterou vysloví duchovní Mistr a toutéž pravdou, kterou vysloví jeho žák? Na první pohled by se zdálo, že účinek bude stejný.

E.T. Není tomu tak. Prohlášení žáka může mít sílu jeho intelektu, ale prohlášení duchovního Mistra má vždy sílu Pravdy.

Co to znamená?

E.T. To znamená, že dopad obou prohlášení bude různý. To, které je řečeno Mistrem intuitivně z nitra, zasáhne člověka až do hloubi srdce. To druhé zapůsobí obvykle jen jako informace.