Rozhovory s Eduardem Tomášem

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » úte 07. úno 2012 16:07:19

757.
Je svět skutečný nebo neskutečný?

Obojí je svým způsobem platné.

Jak to? Vysvětlete mi to, prosím.

Tělo a svět jsou neskutečné, díváme-li se na ně egem. Stávají se skutečnými, vidíme-li je okem Nadjá.

Jak je to možné?

Tak především: Tělo a svět jsou proměnlivé a pomíjivé. Proto nemohou být považovány za skutečné. A krom toho: Absolutno je, jak známo, nekonečné. Kdyby svět byl skutečný tak, jako je ono samo, bylo by jím Absolutno omezeno zvnějšku. Což by bylo absurdní. To by měl být intelektuální pohled ega. Pohled Mudrce, který žije stále v Nadjá, je však trochu jiný.


Jaký je?

Mudrc "vidí" svět jako skutečný, nebot na rozdíl od egoistických pozorovatelů vidí nejen jeho povrchní charakteristiky, tj. jména a tvary, ale poznává také jeho základní charakteristiky Sat-Čit-Ananda čili Existence-Vědomí-Blaho. Ale současně Mudrc zaznamenává, že svět je Jím jakožto Světovou Myslí trvale vytvářen. Toto ovšem ego nevidí a vidět nemůže, i když se této tvorby zúčastnuje. Ono vidí, jak už jsem řekl, ze světa jen jména a tvary a to dokonce jako něco, co je mimo ně, tj. mimo ego. A protože všechno, co takto ego vidí, má jen charakter myšlenek, vidí i svět jako pouhou myšlenku. Proto by jej mělo považovat za podobný snu, tedy neskutečný.

Ano, když o tom ego uvažuje, tak to tak vidí. Ale když o tom neuvažuje...?

Pak má za to, že svět je skutečný, čímž bohužel velmi brzdí dosažení Poznání.

Vy opravdu myslíte, že skutečnost světa je brzdou Pravdy?

Ano, pokud je viděna okem nevědomosti. Kdyby lidé uvažovali dost hluboko a dovedli si představit, že jejich tělo i svět kolem nich jsou - tak jak oni je vidí - neskutečné a že jsou dokonce velmi podobné snu, měli by velmi blízko k Pravdě, která je jediná skutečná. Jinak je tento svět příliš poutá.

Ale Mudrc přece také vidí svět jako skutečný. Proč by ostatní neměli sdílet jeho názor?

U Mudrce to není názor, ale fakt. Jenomže ostatní lidé, jak už jsem řekl, považují za skutečné jen jména a tvary a zapomínají, že si je uvědomují jen mentálně, pomocí myšlenek, tedy neskutečně. To, co oni vidí, není však zdaleka pravá podstata věcí, pravá skutečnost. Pravou podstatou je Sat-Čit-Ananda a tu "vidí" resp. zažívá, jedině Mudrc, protože se ji stal. A tak jedině svět Mudrce, ponořeného do Pravdy, je skutečný a prost omylu.
Tento pohled "shora" popisuje např. Mahariši takto: "Svět není nic jiného než tělo, tělo není nic jiného než mysl, mysl není nic jiného než Čisté Vědomí, Čisté Vědomí existuje nezrozeno v Míru."


Jak je možné, že to takto Mudrc vidí?

Protože sám žije v Míru, následkem čehož má "Oko Pravdy".

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » úte 07. úno 2012 20:56:52

958.
Když se soustředím na myšlenku "já", pozoruji, že se jaksi rozplývá a že v jejím pozadí vyvstává jakýsi záhadný k l i d . Co se má v této situaci dělat?

Odevzdat myšlenku "já" vyvstávajícímu k l i d u . A co nejúplněji.

Proč?

Tento záhadný klid je totiž právě pramenem myšlenky "já". Když se úplně neodevzdáš, myšlenka "já" nabude zas vrchu a ty budeš znovu tam, kde jsi začal.

Ale když ji odevzdám, tak vlastně odevzdám sám sebe a pak už zřejmě nebudu.

Ne tak. I když se mluví o vlastním sebeodevzdání, myšlenka ega nejsme my. Proto, když pozbývá na síle a rozplývá se, pozorujeme, že něco jiného přichází na její místo, něco jemného, nekonečného, neosobního a to jsme my. Ten záhadný klid, to jsi ty sám.

Já to tuším, ale vtip je v tom, že se právě bojím ztráty ega. Vím, že to není spravné, ale pořád je zde jakýsi vnitřní boj. Nějak to chci a zase to nechci. Ale víc to myslím nechci, proto ten zápas.

To bys neměl. Ego musí uznat svůj vlastní Pramen a podrobit se Mu. Jestliže dovolí, aby na jeho místo nastoupil neosobní k l i d , není to ztráta, ale zisk. Jak říká Mahariši: "Taková odevzdanost zahrnuje vše. Je poznáním, oproštěním od žádostí, oddaností i láskou."


Ale také velkou obětí, řekl bych.

Odevzdání není obětí, i když se pocituje jako obět. Cožpak má ego samostatnou a nezávislou existenci? Vrátí se tam, kam odjakživa patří, k Bohu,bez něhož by ani neexistovalo. Jeho zdánlivá samostatnost je největší omyl světa.

Jenomže bohužel hluboko zakořeněný.

Ano. Proto není snadné odevzdat je Bohu. Ale když to stále a stále zkoušíme, přijde nám jeho Milost na pomoc. Pak je to hračka.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » úte 06. bře 2012 14:08:54

926.

Když je realizována Pravda, může ego ještě stále pracovat?

Samozřejmě.

Myslel jsem, že ego Poznáním je rozplynuto, resp. vstřebáno.

To je pravda, hlavně však je pochopeno, ale proto ještě nemusí být nečinné.

Jak tedy pracuje, když je vstřebáváno Pravdou?

Pracuje v Pravdě samé, nebot není mezi nimi rozdílu, ale pracuje vědomě, to znamená, že si je tohoto faktu plně vědomo. Jeho jednání je však provždy osvícené.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » úte 06. bře 2012 14:57:09

944.

Když pomine touha tím, že se naplní, pomine s ní také ego, které ji mělo a člověk na chvilku zažívá štěstí:, je to tak?

Ano, to je správné.

A není tedy touha a ego jedno a totéž?

Mohlo by se to tak říci a některé duchovní nauky z toho vycházejí, ale my raději tvrdíme, že ego existuje jako paprsek Nadjá a touhy, že tvoří jeho sílu. Proto, když odpadnou tím, že se nenaplní, ego se automaticky ponoří do Nadjá, což je zažíváno jako okamžik štěstí.

A proč je to jen okamžik?

Protože v dalším okamžiku si ego na sebe navlékne novou touhu.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » čtv 08. bře 2012 17:33:16

755.

Neobtěžují Vás moje otázky?

Ani ne, jen se ptejte.

Vy máte, myslím, rád tyto rozhovory, že ano?

Abych řekl pravdu, nijak zvlášt.

Tak ted tomu ale nerozumím:, ani tak, ani tak? To je divné, nemyslíte?

Proč? Kdo vlastně vede rozhovor - Nadjá nebo ego?

Ego samozřejmě.

Tak vidíte. Pro ubývající ego je ticho přirozené. Není extrémů.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » úte 28. srp 2012 18:32:42

http://www.jedinak.cz/stranky/txttomas.html


...S Mílou to bylo od začátku zcela jiné. Už když jsme se poznali, byla dál než já. Byla a v lecčems dodnes je mým čtvrtým učitelem. Pomáháme si vzájemně a jde nám to tím rychleji. Však se také známe z mnoha minulých životů. Naše schopnosti jsou částečně výsledkem starých snah. Darem za dlouhá sezení v zatuchlých jeskyních a klášterech i na písečných dunách horkých pouští ...



Máte tyto vzpomínky zasazené v nějakých konkrétních souvislostech?



Někdy. Pokud se pamatuji, poprvé jsme spolu žili v Atlantidě, zhruba před patnácti tisíci lety. Míla byla kněžka a já její bratr, jeden z dvanácti správců této ostrovní říše. Scházeli jsme se za hradbami z bílých kamenů, kam obyčejní lidé nesměli, a nakonec jsme se vzali. Svatby sourozenců tehdy byly mezi vládnoucími běžné. Když pak Míla prorokovala potopení ostrova, nalodili jsme se na jednu ze tří lodí, které odpluly na pobřeží severní Afriky. Během dlouhé pouti, která skončila až v Egyptě, jsme spolu žili ještě několikrát. V severní Africe s námi žil i náš dnešní syn Miloš.



Neoslabuje tohle vědomí váš vzájemný vztah? Zdánlivě otec a syn, ve skutečnosti jen jakési vzdálené vtělení, bůhví odkud a kde zrozené ...



Když vám řeknu, co on je za vtělení, budete se chytat za hlavu. Z jednoho jeho života v Egyptě se dokonce našla jeho mumie. Žil tehdy jako chlapec panovnického rodu a zemřel, když mu bylo šestnáct. Ale tohle opravdu není vůbec důležité. Tím by se na duchovní cestě za poznáním neměl nikdo vzrušovat. Je to stejně nepodstatné, jako když se u vás po nějaké době cvičení na čas objeví zvláštní schopnosti. Já sám byl jistou dobu nadán podobnou jasnozřivostí jako kdysi můj přítel Richard. A Míla má jasnovidné okamžiky dodnes. Důležité je neulpívat na nich. Jít dál. Bez ega a bez hranic, v tiché blaženosti božské existence...


:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » úte 04. zář 2012 8:18:23

813.
Cožpak není možno dosáhnout Pravdy bez usilovných duchovních cvičeních?

Ale ano, je to možné třeba karmajogou.

To znamená?

To znamená, že člověk víc dává než bere.

Tomu nerozumím. Jak může někdo víc dát než přijímá?

V podstatě to znamená nežít ani tak pro své dobro, jako pro dobro jiných bytostí, tedy altruitivně. Když si člověk tak dalece nevšímá svých vlastních tužeb a žádostí, ale spíše potřeb svých bližních, ega ubude, karma se po určitém čase vyčerpá a Osvobození se pak dostaví samo od sebe.

Zdá se to být velmi lehká a jednoduchá cesta.

Jednoduchá je, ale lehká není. Přesto ji můžete zkusit. Člověk nikdy neví, co se mu osvědčí.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » stř 05. zář 2012 6:37:19

825.
Jak se stane člověk morálním?

To je odvislé od jeho mentálního úsilí. Jestliže se snaží vlídně myslet a mluvit a také altruisticky cítit, jeho morálka se pozvedne a pročistí. A naopak člověk planoucí snadno hněvem nebo pýchou, sobec, lakomec a žárlivec upadají do mravní zkázy.

A co člověk, který nemá vůbec žádný zájem o věci ducha?

O takovém se říká, že je tupý. Je to člověk, ktetý se řídí hlavně živočišnými pudy, zejména pudem sebezáchovy.

Kdy se člověk stává duchovním?

Když aspon občas svým vědomím vstupuje do nekonečnosti transcendentálna.

Ne dřív?

Ne, pouhý zájem o duchovno, i když je třeba profesionální, nedělá ještě člověka duchovním.

A kdo je to člověk svobodný?

Ten, kdo odstranil pouta odporu i přitažlivosti a má proto svobodu volby.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » sob 08. zář 2012 7:51:59

851-
Co je největší překážkou na duchovní cestě?

Překážky nejsou u všech lidí stejné.

Tak tedy, co je nejčastější překážkou, víte, nejběžnější u žáků jogy?

Připoutanost člověka k jeho vlastnímu tělu. Ta se vyskytuje nejčastěji a je také nejtrvalejší, t.j. nejstálejší překážkou duchovního pokroku.

Bylo by možné zbavit se této připoutanosti v izolaci? Víte, kdyby člověk žil úplně sám.

Ne; taková samota se týká zpravidla jen těla a nanejvýš může vést k vairagii, t.j. nevášnivosti. Připoutanost k tělu je však bohužel složitý proces duše, který možno narušit jedině objektivizací nebo atmavičarou.

Je tedy připoutanost k tělu způsobena spíš myslí než tělem?

Jistě, a to takovou myslí, která ještě není dost čistá a zralá. V takovém případě samota příliš nepomáhá, ba někdy může věc ještě zkomplikovat tím, že dojde k reakcím. Nejlepším lékem je pevné setrvání v Jáství, čili samadhi. Ale to právě zas vyžaduje čistotu a zralou mysl.

Tak se mi zdá, že je to začarovaný kruh. Co byste mi radil?

Před každou meditací dělej analýzu, abys aspon intelektem poznal, co jsi a co nejsi. Potom uvidíš, že nejsi v podstatě konajícím a že pocit, jakobys byl činitelem, se týká jedině tvého těla, mysli a citu, ale nikdy ne tvého pravého a skutečného Jáství. Častou objektivizací k tělu a myšlenkám zrušíš pak pocit připoutanosti k nim, a tak poznáš svou vlastní svobodu.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » stř 26. bře 2014 7:20:30

511.
Když je všechno Jednota, kam se pak ztratí ego?

Když je všechno Jednota, ego i neego jsou v rovnováze, ale jakoby jich ani nebylo. Vždyt Jednota je nekonečným Bytím a není zde nic jiného.

Nerozumím té rovnováze.

Nesmíš se vyklonit sem ani tam, pak je to to pravé. Žít bez ega rovná se žít bez lpění. "Nic nemít, ničím nebýt, nic nevědět" (Eckhart), to platí věčně.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » ned 09. srp 2015 18:32:49

.
930. Kdy dojde u mystika či jogína k tzv. temné noci duše?

E.T. Nedávno jsem to zde říkal: když nehledáme správně, např. když toužím víc po blaženosti než po Pravdě.

Ale vždyt se říká, že Pravda je také blaženost?

E.T. Pravda je za blažeností, spíš v klidu a míru než v entusiastických sférách. Proto si nemáme libovat v blaženostech, ale jít dál.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » ned 09. srp 2015 19:59:33

866/1.
Mám takovou zvláštní otázku, která plyne z toho, že se nějak nemohu osvobodit od svého myšlení. Existuje nějaký druh mysli nebo myšlení, která vede k Pravdě?

E.T. Ano, je to svobodná mysl:, jedině ta dovede pochopit Myslitele.

Co je to svobodná Mysl?

E.T. Svobodná mysl je mysl bdělá. Je to mysl, která pozoruje své vlastní závislosti a podmíněnosti, ale současně se od nich osvobozuje. Jenom taková mysl může objevit Nekonečno za myslí samou.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » ned 09. srp 2015 20:00:36

869.
Je možné, aby se mysl vůbec nepohybovala? A jestliže ano, co se potom stane?

E.T. Nepohybjící se mysl je v Pravdě, ba z jistého hlediska je to Pravda sama.

Může to zažít člověk, jedinec?

E.T. Ne. Je-li zde ještě někdo, komu se zdá, že Pravdu v plné míře zakouší, pak už to není Pravda, ale nanejvýš vzpomínka na Pravdu.

Kdo tedy může Pravdu v plném rozsahu poznat?

E.T. Jen Pravda sama, to jest úplně tichá a svobodná základna mysli bez jakéhokoliv pohybu.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » ned 09. srp 2015 20:02:11

866/2.

Ale co je to bdění?

E.T. Bdění je nejen trvalá bdělost toho, co myslíme, cítíme, schvalujeme nebo zavrhujeme atd., ale také trvalé vedení odkud se to dějě.
To znamená, že je to pozorování toho, c o jest , včetně hlubokých vrstev podvědomí, z nichž většina našich posudků nebo úsudků pochází. Jenom když mysl pozná, jak a čím je je vlastně podmíněna, může se svých závislostí a podmíněností vzdát a stát se tak svobodnou. Ale toto vzdání se nesmí stát novým pohybem v mysli, ale naopak její tichostí , tichem mysli, t.j. jejím absolutním mlčením.



Ale moje mysl je stále na pochodu. Analyzuje, přijímá, odmítá, je št'astná či zarmoucená, atd., atd. do nekonečna. Zkrátka stále se něčím zaměstnává.

E.T. A právě od toho je potřeba ji osvobodit. Když si už nebude nic žádat, dokonce ani nic hledat, když se dovede podívat bdělě na svoje žádosti, aniž by je posuzovala nebo odsuzovala, pochopí celý proces žádostí a nebude se jím už zaměstnávat. Jedině pak se mysl stane svobodnou a bude s to odhalit a poznat svůj vlastní Pramen, svou vlastní Podstatu.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » ned 09. srp 2015 20:03:43

776.
Když člověk dojde k Poznání, co mu to hlavně přinese?

E.T. Vnitřní klid a pocit bezpečnosti a jistoty, kterou žádná událost a žádný nezdar v životě nemůže nikdy zvrátit.

:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Re: Rozhovory s Eduardem Tomášem

Nový příspěvekod Petra » ned 09. srp 2015 20:07:11

.
Je nějaký rozdíl mezi pravdou, kterou vysloví duchovní Mistr a toutéž pravdou, kterou vysloví jeho žák? Na první pohled by se zdálo, že účinek bude stejný.

E.T. Není tomu tak. Prohlášení žáka může mít sílu jeho intelektu, ale prohlášení duchovního Mistra má vždy sílu Pravdy.

Co to znamená?

E.T. To znamená, že dopad obou prohlášení bude různý. To, které je řečeno Mistrem intuitivně z nitra, zasáhne člověka až do hloubi srdce. To druhé zapůsobí obvykle jen jako informace.


:)
Petra
 
Příspěvky: 1401
Registrován: čtv 15. zář 2011 8:22:09

Předchozí

Zpět na Petra

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník