Vnímání světa

[Petra]

Musíme všichni vnímat svět stejně?

moje vlastní energie natolik rezonovala s její, že jsem vnímal jak jí ze 6 té čakry srší božská enegie úplně na všechny lidi.. ta síla proudila z jejího čela, přirozeně.. nikdy jsem ni podobného neviděl ani nevnímal.. ta síla energie byla obrovská, napdalo mě, že v egyptě zobrazovali sochy s hadí sílou vystupující s čela....

Mám také zkušenost s vnímáním energie, a tak nemám problém přijmout to, co zde Rafael píše, jako realitu.
Pro ty, co tuto zkušenost nemají, to reálné není. Obvykle znají jen realitu fyzického těla a tím to pro ně končí. Když někdo jiný vnímá něco jiného než oni, tak jsou přesvědčeni, že je to blbost.
Jsou ve většině - 60-70% lidstva, a tak to, co vnímají, je oficiélně povážováno za normální a to ostatní ne.

Má nějakou cenu s těmito lidmi diskutovat o tom, co nevnímají? Obvykle ne.

[void]

Je dobré, když je mezi tím rovnováha, mezi tzv tělesnem a duchovnem. Neutuchající extrémy se nevyplácejí v jakém-koliv směru.

Co se vnímání duchovní energie týká, každý, kdo k ní tíhne, má určité dispozice ji vnímat určitým způsobem. Těžko možné označit
jeden takový způsob jako lepší či důležitější než druhý. Děje-li se to, pak to inu něco o dotyčných lidech vypovídá.

[.Petra]

Je dobré, když je mezi tím rovnováha, mezi tzv tělesnem a duchovnem. Neutuchající extrémy se nevyplácejí v jakém-koliv směru.

Když vnímáš, že je to pro tebe dobré, tak se toho samozřejmě drž.

Těžko možné označit jeden takový způsob jako lepší či důležitější než druhý.

To si musí každý poznat sám, co je pro něj důležitější.

[Jarda Malej]

Co se vnímání duchovní energie týká, každý, kdo k ní tíhne, má určité dispozice ji vnímat určitým způsobem.

To jistě.
On už sám ten pojem "duchovní energie" může být vykládán různými lidmi různě,
právě tak jako to "tíhnutí" o "dispozicích" nemluvě.

Těžko možné označit
jeden takový způsob jako lepší či důležitější než druhý.

Opravdu?
V našem pátrání po Pravdě není úplně jedno, jakým způsobem to děláme.
A jako je tomu se vším, i tady volíme mezi způsoby efektivnějšími (lepšími)
a těmi které buď moc efektivní nejsou a nebo nám dokonce mohou škodit.

Abychom zvolili správně, (protože nutnosti volby se nelze vyhnout),
k tomu je třeba jisté rozlišovací schopnosti, která nám jaksi z nebe nespadne.

Proto přeji každému, aby se (když už si chce s někým povídat),
..učil rozlišovat užitečné mluvení od neužitečného,
jako je samozřejmostí rozeznat čerstvý chleba od plesnivého,
kvalitní věc od ne-kvalitní.
Protože už to tak chodí, že právě ta rozlišovací schopnost

.. inu něco o dotyčných lidech vypovídá

[void]

Přirozeně že v našem pátrání po Pravdě není úplně lhostejno jakým způsobem to děláme.
A jako je tomu ve všem, i tady můžeme volit mezi způsoby efektivnějšími (lepšími)
a těmi které buď moc efektivní nejsou a nebo nám dokonce mohou škodit.

To bezpochyby, já jsem vděčný za způsoby, které mi pomáhají. Zároveň mě to nabádá
k toleranci k metodám druhých, jež zas pomáhají jim rozjasnit mysl.. (většinou pak poznávám že se liší
spíš na oko (či ucho) než rozdílností mechanizmu, a o tom jsem se defakto osmělil napsat výše.

Abychom mohli volit správně, (protože nutnosti volby se nelze vyhnout),
k tomu je třeba jisté rozlišovací schopnosti, která nám jaksi z nebe nespadne.

Málo kdo s tím občas nemá potíž, že nesprávně zvolí a nerozliší situaci na píď přesně,
v rozjetých souvislostech... Většinou se to pak brzo dozví a je za to rád.

[Jarda Malej]

Málo kdo s tím občas nemá potíž, že nesprávně zvolí a nerozliší situaci na píď přesně,
v rozjetých souvislostech... Většinou se to pak brzo dozví a je za to rád.

Ono v těch rozjetých souvislostech i dejme tomu takových dvěstěpadesát životů, může být relativně brzo.

P.S.
Když nám karmická odezva pohotově napoví, že jsme kvůli chabému rozlišování
v nějaké situaci reagovali nevhodně, tak za to většinou moc rádi nebýváme.
Spíše až někdy později, když si to "srovnáme v hlavě."

[void]

Když nám karmická odezva pohotově napoví, že jsme kvůli chabému rozlišování
reagovali v nějaké situaci nevhodně, tak za to většinou moc rádi nebýváme.

Jestliže už přece jen, to rozlišování (intuitivní vědomí) v nás trochu vyklíčilo, za ty věky,
tak za to tuším rádi býváme.

[Jarda Malej]

Jestliže už přece jen, to rozlišování (intuitivní vědomí)..

Naše schopnost rozlišovat není totéž, co intuitivní vědomí.

[void]

Jestliže už přece jen, to rozlišování (intuitivní vědomí)..

Naše schopnost rozlišovat není totéž, co intuitivní vědomí.

No zkus něco bez něj - intuitivního vědomí - správně rozlišit.

[Jarda Malej]

No zkus něco bez něj - intuitivního vědomí - správně rozlišit.

Tak schválně.
Jak rozeznáš ten čerstvej chleba od starýho, plesnivýho?

A nebo kočku ..od krocana?

[void]

No zkus něco bez něj - intuitivního vědomí - správně rozlišit.

Tak schválně.
Jak rozeznáš ten čerstvej chleba od starýho, plesnivýho?

A nebo kočku ..od krocana?

Hmm, myslím žes původně začal o trošku jiném typu rozlišování, viz:

Abychom mohli volit správně, (protože nutnosti volby se nelze vyhnout),
k tomu je třeba jisté rozlišovací schopnosti, která nám jaksi z nebe nespadne.

Kterému předcházelo:

V našem pátrání po Pravdě není úplně jedno, jakým způsobem to děláme.
A jako je tomu se vším, i tady volíme mezi způsoby efektivnějšími (lepšími)
a těmi které buď moc efektivní nejsou a nebo nám dokonce mohou škodit.

Také byla zmíněna duchovní energie. Z toho mě napadlo, že je řeč jemnějším
(intuitivnějším) rozlišování. Ale budiž.
O chlebu, krocanech a kočkách mě poučili částečně rodiče a částečně učitelé ze školky a školy.
Ty informace se zapsaly do paměti a pak když občas vidím plesnivej chleba, napadne mě, "fuj,
plesnivej chleba". Když vidím krocana, napadne mě, "hele, krocan" a když potkám kočku, povídám
"Čičí"... Otázka je, jaké že vědomí, a které jeho složky, tu tenkrát v těch dětských letech bylo
přítomno? Jak s těmi informacemi a obrazy a jmény všech těch věcí a tvorů pracovalo, že se to
v člověku dokázalo správně uspořádat... Děti kolem mě mne přesvedčují, že intuiční vědomí jim
není cizí.

[Jarda Malej]

No zkus něco bez něj - intuitivního vědomí - správně rozlišit.

Tak schválně.
Jak rozeznáš ten čerstvej chleba od starýho, plesnivýho?

A nebo kočku ..od krocana?

Hmm, myslím žes původně začal o trošku jiném typu rozlišování, viz:

Abychom mohli volit správně, (protože nutnosti volby se nelze vyhnout),
k tomu je třeba jisté rozlišovací schopnosti, která nám jaksi z nebe nespadne.

Kterému předcházelo:

V našem pátrání po Pravdě není úplně jedno, jakým způsobem to děláme.
A jako je tomu se vším, i tady volíme mezi způsoby efektivnějšími (lepšími)
a těmi které buď moc efektivní nejsou a nebo nám dokonce mohou škodit.

Mám za pokrok Voide,
že poukazuješ na některé části našeho uplynulého hovoru.
Tam by mohla být cesta k pochopení toho
co jsem napsal /a ty to cituješ/.

Otázka je, jaké že vědomí, a které jeho složky, tu tenkrát v těch dětských letech bylo
přítomno?

Lidi si pokládají zbytečné otázky rádi a často.

[void]

Lidi si pokládají zbytečné otázky rádi a často.

Nejlepší čas na odlet do teplých krajin, tak zdar.

[Jarda Malej]

Zdar!

[Alaja.]

Proč?

[Pavla]

V našem pátrání po Pravdě není úplně jedno, jakým způsobem to děláme.
A jako je tomu se vším, i tady volíme mezi způsoby efektivnějšími (lepšími)
a těmi které buď moc efektivní nejsou a nebo nám dokonce mohou škodit.

Abychom zvolili správně, (protože nutnosti volby se nelze vyhnout),
k tomu je třeba jisté rozlišovací schopnosti, která nám jaksi z nebe nespadne.

Proto přeji každému, aby se (když už si chce s někým povídat),
..učil rozlišovat užitečné mluvení od neužitečného,
jako je samozřejmostí rozeznat čerstvý chleba od plesnivého,
kvalitní věc od ne-kvalitní.
Protože už to tak chodí, že právě ta rozlišovací schopnost

užitečné, neužiitečné...
kvalitní, nekvalitní...

Hmmm... užitečné pro koho (pro někoho je jedna a ta samá věc nebo situace užitečná, pro jiného nikoli. Pro jednoho je něco kvalitní, pro druhého ne. A dokonce jeden den je pro jednoho člověka něco užitečné, druhý den to samé už ne...

Ty si asi o svém mluvení myslíš, že je užitečné, viď?

[Pavla]

Musíme všichni vnímat svět stejně?

moje vlastní energie natolik rezonovala s její, že jsem vnímal jak jí ze 6 té čakry srší božská enegie úplně na všechny lidi.. ta síla proudila z jejího čela, přirozeně.. nikdy jsem ni podobného neviděl ani nevnímal.. ta síla energie byla obrovská, napdalo mě, že v egyptě zobrazovali sochy s hadí sílou vystupující s čela....

Mám také zkušenost s vnímáním energie, a tak nemám problém přijmout to, co zde Rafael píše, jako realitu.

samozřejmě, že je to realita... rafaelova realita a jeho vnímání

Pro ty, co tuto zkušenost nemají, to reálné není. Obvykle znají jen realitu fyzického těla a tím to pro ně končí. Když někdo jiný vnímá něco jiného než oni, tak jsou přesvědčeni, že je to blbost.

řekla bych, že bychom nenašli člověka, který by vnímal jen realitu fyzického těla..., kde jsi na to přišla? Lidi vnímají moc dobře emoce, myšlenky... Jen interpretace toho, co vnímají se různí. Stejnou situaci bude sto lidí hodnotit stokrát jinak (každý podle svého).

Vnímat energie světa není nijak obtížné. Stačí se ztišit a promlouvá k nám les, vítr v korunách stromů, blížící se soumrak, oči dítěte, soused, jedoucí auto... jen pozor na interpretování navnímaného... jinak bude příliš zabarveno osobním pohledem (možná to tak bude vždycky a to i v případě toho, co vnímají Mistři...)

[Alaja.]

Připomnělo mi to jednu vizi...

Jednou kolem půlnoci byl na čt1 Kašpirovský se Zagorovou.
Potom k ránu se mi mihla vnitřním zrakem vize, tvář Kašpirovského. Jeho pravé oko začalo zářit. Spirálovitě z něho létaly bílé paprsky, krátké oddělené čárky, impulsy, jeden za druhým....14.4.1994 někdy mezi 3-5 hodinou....

[Pavla]

Rada pozoruju auru - energeticke vyzarovani okolniho sveta.... Pro me je fascinujici vyzarovani rostlin nebo stromu... Min citelne je pro me lidske i zvireci vyzarovani, ale nejzajimavejsi jsou pro me nezive veci..... Oni vlastne vubec nezive nejsou..... ...

[irulan]

..
V našem pátrání po Pravdě není úplně jedno, jakým způsobem to děláme.
A jako je tomu se vším, i tady volíme mezi způsoby efektivnějšími (lepšími)
a těmi které buď moc efektivní nejsou a nebo nám dokonce mohou škodit.

Abychom zvolili správně, (protože nutnosti volby se nelze vyhnout),
k tomu je třeba jisté rozlišovací schopnosti, která nám jaksi z nebe nespadne.

Proto přeji každému, aby se (když už si chce s někým povídat),
..učil rozlišovat užitečné mluvení od neužitečného,
jako je samozřejmostí rozeznat čerstvý chleba od plesnivého,
kvalitní věc od ne-kvalitní.
Protože už to tak chodí, že právě ta rozlišovací schopnost

.. inu něco o dotyčných lidech vypovídá

Ze uz přišli nebo nepřišli na to, jak se kvalitním rozhovorem dobrat k odpovědim na sve otazky?
Myslím si, ze nic jiného, nez neustale prerovnavani a prehodnocovani (svých) žebříčků kvalit neděláme. Vsichni.
Problémy s komunikaci vzniknou, kdyz ty sve momentální žebříčky považujeme za univerzální.
Myslíš si, ze takove nejake univerzální pravdohledacske kvality jsou?
I ten cerstvej nebo plesnivej chleba nemá jednu univerzální vlastnost, podle ktere bys "změřil" jeho kvalitu. (Zní to trochu srandovne, ale např z hlediska cirkulace hmoty v přírodě uz ten plesnivy chleba tak neuzitecne a nekvalitne nevypadá ).
Co jsem tim chtěla říct za sebe?
Ze moje (momentální) top (ale ne vždy uvedomovana) "kvalita" je spíše povzneseni se nad hodnoceni nějakých kvalit a dívání se "rovnýma" očima na všechno. Včetně těch různých zebricku. No a co, ze někdo preferuje jiné nez ja. Mam snad patent na posouzení "kvality"? Ale bavit se o tom muzu, treba zase něco prehodnotim...

P.s. : děláš někdy něco bez cíle, bez myšlenky na užitečnost? Jen tak ze srandy?
Někdy to muze byt poucnejsi nez neustale soustředěné dodržování sve vytcene cesty za pravdou.