Stav české společnosti v roce 2014

[Petra]

Státní dluh brzy přesáhne dva biliony

16.12.2013

Státní dluh by měl do konce roku 2016 převýšit dva biliony korun. Vyplývá to ze zveřejněné Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2014. Ke konci letošního září dluh činil 1,654 bilionu korun a podle odhadů úřadu stoupne do konce roku na 1,681 bilionu korun. Za rok 2013 se přitom očekává nejnižší přírůstek státního dluhu od roku 1996, uvedlo ministerstvo financí.

Samotný podíl dluhu na hrubém domácím produktu by měl růst z letošních 43,6 procenta na 48,3 procenta v roce 2016.

Veřejný dluh podle metodiky EU, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, by pak měl v poměru k HDP stoupnout z letošních odhadovaných 46,1 procenta na 47,9 procenta v roce 2014. Další rok by měl vzrůst na 49 procent a v roce 2016 na 49,9 procenta. Pro přijetí eura je nutné dodržet hranici 60 procent.

Ministerstvo financí si chce v příštím roce půjčit 398,5 miliardy korun, to je podle ministerstva o devět miliard korun méně ve srovnání s letošním rokem. Peníze půjdou například na financování schodku rozpočtu, zpětný odkup dluhopisů nebo na splátky dříve vydaných dluhopisů a jejich úroků.

Úřad také chystá v dalších letech vydávat opět spořicí státní dluhopisy určené občanům, městům, nadacím a neziskovým organizacím. Dokument počítá s vydáním spořicích dluhopisů v letech 2014 až 2016 za deset až 50 miliard korun ročně v závislosti na poptávce. Letos si ministerstvo financí půjčilo ve dvou emisích spořicích státních dluhopisů 38,8 miliardy korun.

Ze strategie vyplývá, že celková hrubá výpůjční potřeba vlády bude příští rok 350,1 až 400,1 miliardy korun. Z toho by měl být mimo jiné financován plánovaných schodek rozpočtu 112 miliard korun. Zároveň ministerstvo uvedlo, že pokud letošní rozpočet skončí s menším než plánovaným 100miliardových schodkem, využije rezervu na financování vlády v roce 2014.

Pro financování chce ministerstvo financí především využít emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Ty by měly na domácím i zahraničním trhu činit celkem 239,2 miliardy korun. Z toho v zahraniční plánuje ministerstvo financí vydat maximálně čtvrtinu uvedené částky, tedy dluhopisy za zhruba 60 miliard korun. "Během roku 2014 je také plánem udržovat absolutní výši státních pokladničních poukázek v oběhu na úrovni zhruba 100 až 120 miliard korun," uvedl úřad.

Výdaje na obsluhu státního dluhu by měly příští rok podle materiálu ministerstva financí klesnout na 65,8 miliardy korun z letošních odhadovaných 67,9 miliardy Kč. V dalších letech by ale měly opět růst až na 76 miliard korun v roce 2016.

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesk ... q88Gdp3upo

[Petra]

Státní dluh brzy přesáhne dva biliony
16.12.2013
Státní dluh by měl do konce roku 2016 převýšit dva biliony korun. ...
Veřejný dluh podle metodiky EU, který je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, by pak měl v poměru k HDP stoupnout z letošních odhadovaných 46,1 procenta na 47,9 procenta v roce 2014. ...
Ministerstvo financí si chce v příštím roce půjčit 398,5 miliardy korun,....
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesk ... q88Gdp3upo

Vláda (kdo to je?), osoby v ní činné zadlužují republiku, nesplatí to, a odejdou za 5 let nebo 4 léta.
V monarchii by se to nestalo. Král si to také může půjčit, ale ručí svou ctí a ctí rodu před obyvateli. Monarchii lze případně svrhnout povstáním, ale republiku nikdo nesvrhne. Lépe nám bylo za monarchie.
A to i když vládce sídlil daleko (jen Rudolf II. v Praze). Lid tedy platil z daní i krmení lvů ve hradním obranném příkopu, ale naši poslanci se nakmí a vykrmí za pět let, odejdou a po nich se přijdou napakovat druzí. Každých 5 let obměna a nové rabování. Jen král zůstává až do smrti, a syn už má majetek zděděný po otci, není zde tedy opakování zaopatřování se na léta pro důchod u nových lidí po každých pěti letech znova dalšími lidmi, obyčejně málo známými hrabači pokladů.

[Petra]

Lépe nám bylo za monarchie

No je určitě třeba vždy počítat s egoismem (dědičnýcm hříchem)

Představa, že existuje nějaké neegoistické chování v případě ega je poměrně mylná

Ego může být miloučký, asertivní, celku sloužící, soucitné,
ale vždy sleduje své ego cíle
takže veškeré kecy politiků, byt sebekrásnější a ráj slibující jsou prostě řeči ega, které sleduje své cíle,
i když zcela určitě nikdo z politiků není člověk s nějakými zlými úmysly,
ale ego je prostě takové jaké je

V případě monarchie se zájmy panovníka přece jen více kryjí se zájmy lidu nežli je tomu u politků,
vždyt je to jeho byznys a jeho zisk na celý život,
ale historie ukazuje, že mnozí panovníci na to z výšky kašlou a jde jim jen o vlastní zisk
a udržení se na trůnu



Navíc, představa že 200 blbců vytvoří nějakou "lepší pravdu" nežli jeden blbec mě přijde mylná,
stejně jako mně přijde mylné, že většina má právo vládnout

což jsou principy demokracie


Ale rozhodně lze říci,
že žádný osvícení panovníci neexistují,
to by byl žvát podobný tomu, že existuje osvícený parlament


PS.
Takže kdykoliv odevzdáš svou moc a svobodu někomu do opatrování,
můžeš počítat s tím že tímto aktem dostaneš na prdel,
což je zákon odpovídající zákonu zemské přitažlivosti,

plivni si vzhůru nad svou hlavu a za chvíli máš svůj plivanec přímo ve své tváři,
a je hloupostí z toho vinit někoho jiného, nežli sebe sama

[Petra]

Úřad vlády zveřejnil platy a odměny zaměstnanců

Úřad vlády v úterý zveřejnil platy vrcholných úředníků v letošním roce. Tabulka bez uvedení konkrétních jmen ukazuje plat a odměny vedoucích úřadu, náměstků, ředitelů sekcí a poradců premiéra. Z dokumentu plyne, že největší příjmy měla dvojice náměstků a bývalý šéf úřadu.

Dnes 12:31 - Praha

„V průběhu druhé poloviny roku bylo na Úřadu vlády ČR docíleno finančních úspor a došlo ke snížení počtu pracovníků. Všichni stávající zaměstnanci tak navíc budou, za jejich zvýšené pracovní úsilí a již zmiňované úspory, oceněni mimořádnou odměnou za rok 2013 ve výši 5000 Kč,“ uvedl vedoucí Úřadu vlády ČR Radek Augustin.

Celkem si 440 zaměstnanců rozdělilo v rámci pravidelných čtvrtletních odměn částku 8 362 700 korun.

Tabulka platů a odměn za rok 2013 (v Kč rozdělená na pololetí)
leden-červen červenec-prosinec
pozice plat* odměna* plat* odměna*
vedoucí Úřadu vlády 1 779 680 968 000 0 0
vedoucí Úřadu vlády 2 0 0 488 658 240 000
náměstek 1 525 775 580 000 534 923 175 000
náměstek 2 0 0 80 500 10 000
náměstek 3 368 870 600 000 424 767 310 000
náměstek 4 0 0 344 912 250 000
náměstek 5 417 504 180 000 462 117 50 000
náměstek 6 787 602 150 000 0 0
náměstek 7 524 760 647 000 79 130 0
náměstek 8 410 509 200 000 67 300 0
ředitel sekce 1 591 430 460 000 0 0
ředitel sekce 2 452 205 270 000 80 569 0
ředitel sekce 3 0 0 462 055 155 000
ředitel sekce 4 0 0 267 856 150 000
zdroj: Úřad vlády ČR

* Jedná se o plat, resp. odměnu celkem za uvedené období.

Z tabulky jsou patrné značné rozdíly v odměňování jednotlivých náměstků, které zřejmě souvisejí s šíří pracovního úvazku.

Z tabulek je patrná i částečná obměna úředníků v souvislosti s nástupem úřednického kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka, který vystřídal vládu premiéra Petra Nečase (ODS).

Tabulka platů a odměn poradců předsedy vlády za rok 2013 (v Kč)
pozice
leden-červenec srpen-prosinec
poradce plat* odměna* plat* odměna*
poradce 1 232 600 0 0 0
poradce 2 187 500 0 0 0
poradce 3 300 000 0 0 0
poradce 4 187 500 0 0 0
poradce 5 211 750 0 0 0
poradce 6 300 000 0 0 0
poradce 7 270 000 0 0 0
poradce 8 129 572 0 0 0
poradce 9 350 000 0 0 0
poradce 10 638 000 0 0 0
poradce 11 435 000 0 0 0
poradce 12 120 000 0 0 0
poradce 13 150 000 0 0 0
poradce 14 392 000 0 0 0
poradce 15 108 125 0 0 0
poradce 16 120 000 0 0 0
poradce 17 320 625 0 0 0
poradce 18 70 035 0 0 0
poradce 19 178 500 0 0 0
poradce 20 350 000 0 0 0
poradce 21 87 500 0 0 0
poradce 22 350 000 0 0 0
poradce 23 112 500 0 0 0
poradce 24 0 0 98 500 0
poradce 25 0 0 104 700 0
poradce 26 0 0 120 000 0
poradce 27 0 0 263 000 0
poradce 28 0 0 125 000 0
poradce 29 0 0 152 935 0
poradce 30 0 0 31 250 0
zdroj: Úřad vlády ČR

* Jedná se o plat, resp. odměnu celkem za uvedené období.
http://www.novinky.cz/domaci/322318-ura ... nancu.html

[Petra]

Lidé nad padesát často čekají na důchod před úřady práce

Stále více lidí starších padesáti let čeká nejen v Česku, ale i v dalších zemích Evropy před úřady práce na důchod. Řada z nich, pokud přišli o zaměstnání, novou práci sežene jen těžko a předčasný důchod se tak stává jedinou obranou před nezaměstnaností.

„V České republice z půl miliónu lidí bez práce bere podporu v nezaměstnanosti kolem 120 tisíc, ostatní jsou dlouhodobě nezaměstnaní, žijí ze sociálních dávek. Prakticky polovina lidí nad padesát let nemá práci,“ řekl Právu ekonom Jaroslav Ungerman.

Severská inspirace

Přitom řada firem současně marně shání kvalifikovanou pracovní sílu. Vlivem celkového stárnutí evropské populace bude za pár let představovat generace 50+ třetinu obyvatel.

Pokud většina této části populace nebude pracovat, důchodové a sociální systémy se ocitnou v problémech, upozorňují ekonomičtí analytici.

Prodloužení věku odchodu do penze a současně maximální zaměstnanost jsou podmínkou, aby se ve většině zemí EU penzijní systémy nedostaly do kolapsu, udržel se sociální stát a utlumil tlak na sociální systém.

Starší lidé, kteří nepracují, i když by měli a mohli, totiž zvyšují tlak na výplatu sociálních dávek, zvyšují výdaje sociální a zdravotní péče.

Severské země, jako jsou zejména Norsko a Švédsko, jsou ale příkladem, jak by měl vypadat trh práce pro osoby ve věku nad padesát let. Právě ony totiž patří tradičně mezi ty, kde se daří udržovat vysokou zaměstnanost.

Nejprve se propouštějí starší


V Česku se při poklesu zakázek ve firmách nejčastěji propouštějí právě lidé 50+ a zejména ženy. V Norsku je to naopak. Nejdříve se propouštějí ti, kteří mají ve firmě odpracován nejmenší počet let. Není to dáno předpisem, ale určitou společenskou dobrovolnou dohodou.

V Česku není ojedinělý názor, že pracovníci po padesátce již nejsou flexibilní, jsou nepřizpůsobiví novým technologiím, nejsou schopni podat odpovídající výkon, příliš preferují rodinu, jsou nemocní atd. Personalisté v norských firmách jsou ale jiného názoru. Je to výsledek dlouhodobé a dobrovolné spolupráce státu, jeho orgánů s personalisty, managementem a podnikovou sférou.

Spolupráci ale logicky předcházela reforma celoživotního vzdělávání, rekvalifikací atd.

Lidé v Norsku většinou odcházejí do penze po dosažení 65 let. Podnikatelé jsou při zaměstnávání lidí 62+ daňově zvýhodněni. Svoji roli hraje však především to, že firmy o své starší spolupracovníky pečují, mají dobrovolně připravené plány aktivního stárnutí.

V Norsku není stanovena obecně závazná hranice odchodu do penze, platí ale, že po dovršení 70 let je možné jednostranně ukončit pracovní poměr ze strany zaměstnavatele.

Lidé ve vyšším věku nejsou kráceni nejen v kariérním postupu, ale ani na platech, mají tedy zájem ve firmě zůstat co nejdéle. Programy aktivního stárnutí zahrnují podporu udržení dobré zdravotní kondice, boj proti syndromu vyhoření, celoživotní vzdělávání a rozvoj kariéry. Firmy starším pracovníkům poskytují i delší dovolenou či kratší pracovní dobu. Výměnou od nich dostanou odpovídající výkon, loajalitu, využití zkušeností a nasazení pro firmu v dobách, kdy se nedaří.

Odklad odchodu do penze ve Finsku je podpořen zvýšením důchodu. Flexibilní důchodový systém zavádějící hranici v rozmezí 63–68 let přináší s sebou pobídky pro prodloužení setrvání starších osob v zaměstnání. Ve Finsku funguje program pro starší pracovníky zaměřený na vzdělávání pro lidi ve věku 45 až 64 let.

Komplexní služby

Nejde však jen o podmínky v práci. Aby starší generace byla aktivní, schopná zaměstnání musí v zemi, jak dokazuje právě příklad severských zemí, fungovat dobrý zdravotní systém, včetně preventivních programů a ochrany zdraví na pracovišti.

Patří sem i dostupné bezpečné bydlení, možnost snadného dojíždění do zaměstnání, cenově dostupné služby. Význam má samozřejmě i celková společenská atmosféra, která je ke starším lidem vstřícná, což zase zpětně posiluje jejich sebevědomí a aktivní zájem se stále vzdělávat. Poměrně široká je i nabídka uplatnění pro lidi se sníženou pracovní kapacitou, flexibilní pracovní doba, práce na dálku atd.
http://www.novinky.cz/ekonomika/326210- ... prace.html

[Návštěvník]

Anomálie Měsíce, se kterou si vědci neví rady

https://www.facebook.com/notes/jan-bergmann/americk%C3%A1-nasa-je-na-nohou/10152177782091142

[pejaohor]

co to je práce a proč se pracuje

jak to je zavedeno,je to zhotovování všehomožnýho k uspokojování všechmožných potřeb...přičemž mohutný růst této všehomožnosti je halasně schvalován a slouží jako indikátor blahobytu

dále celou záležitost ještě víc zamotají nesmyslné peníze či jejich nesmyslné hromadění

a proč se pracuje?
protože holt tyto potřeby máme a zadarmo nám nikdo nic nedá
takže pracujeme--s nechutí
pak nadáváme na práci anebo že ji nemáme
a pak uspokojíme potřeby a deme spát

a světlé vyjímky cítí,že tu něco neklape...A CHCOU NĚCO DĚLAT!!!

...

[pejaohor]

před chvílí sem měl puštěn kanál čt24 a tu slyším mluvit pana prezidenta...víte,že na internetu a sociálních sítích je kolem30%!!! lidí,keří nadávají a kritizují stav společnosti a obvinují vedení?

zbystřil sem,hle vedení má kontakt s fakty

ale jaxi to pan president vysvětlil?

sou to tupci a závistivci,keří nic nedovedou,jen prskat zlo a nadávat nám schopnějšim

no trochu mě překvapila tato intepretace,při jeho vzdělání sem mysllel že situaci zhodnotí jinak

president pak popřál poslancům,aby si z toho nic nedělali a schopně dál pracovali,jaxou zvyklí

tož tak

mě se ale přece jen líbí interpretace dr Hnízdila,kerý to vidí právě naopak..že spodina společnosti a psychopatické osobnosti se kumulují nahoře s vidinou moci a zisku..

[PEJAOHOR]

ahoj armine

koukni,cos napsal a koukni na tohle:
..a proč se pracuje?
protože holt tyto potřeby máme a zadarmo nám nikdo nic nedá...

ze všech možností,co mě k tomu napadají se zdá nejschůdnější to,žes ten můj příspěvek ani nedočet do konce...bo jinak bys nenapsal znova to samý,ne?
...

[Návštěvník]

. Využívají toho, že rodiče u nás mají zákonnou povinnost je ubytovávat a živit.

No to tedy nemáš,
normálně necháš soudní cestou svý dítě vystěhovat z bytu a nazdar bazar
a nemusíš mu dát ani korunu

Jenže do toho se nikomu povětšinou nechce.

Samý debilní zákony...do všeho se ten státní uředník musí furt srát, protože by měl hovno na práci a byl na hovno

Ale on na hovno už dávno je...

Nejspíš šlo o něco podobného:

Dospělé děti nechtějí pracovat a ždímají rodiče. Zneužívají zákon

Stále více mladých lidí odmítá pracovat nebo si aktivně hledat zaměstnání a parazituje na příjmech a často i důchodech svých rodičů. Vyžadují, aby jim poskytovali nejen bezplatné bydlení, ale hlavně je živili, obstarávali další servis a dávali jim ještě peníze na útratu.

Mladí vyžírkové to zdůvodňují tím, že rodiče mají vůči nim vyživovací povinnost.
Nejsou to zdaleka výjimečné případy. Dvacetiletých a třicetiletých, kteří vysávají svoje rodiče, opravdu přibývá, shodují se právníci, psychologové i soudci.

„Je třeba zdůraznit, že se nejedná o tzv. klasické mamánky, kteří pracují, vydělávají a pouze žijí do pokročilého věku u svých rodičů, kteří jim zajištují kompletní servis a klidné zázemí,“ sdělila Právu socioterapeutka Marie Macháčková.



Jsi neschopná, vezmi si k důchodu nějaké zaměstnání, potřebuji peníze.

třicetiletý syn

„Nejedná se ani o mladé, kteří nemohou dlouhodobě najít práci a jimž krátkodobá výpomoc umožní nový start do života. Tady se jedná o lidi, kteří parazitují na svých rodičích. Někdy si peníze a bezplatné ubytování vynucují citovým vydíráním, řídké nejsou případy, kdy používají i psychické či fyzické násilí či prostě rodičům peníze kradou,“ potvrdila Právu Macháčková.

Věční studenti, co hledají své místo v životě


Žádnou nedokončil, po roce či dvou z každé odešel, že mu škola nevyhovuje. Do práce nechce, zdůvodňuje to tím, že si musí najít své místo v životě.

„Jsi neschopná, vezmi si k důchodu nějaké zaměstnání, potřebuji peníze,“ tyto výtky slyšela dnes a denně od svého třicetiletého syna 62letá Miroslava.



Tvrdí mi, že mám povinnost ho živit, protože není stále připraven si sám vydělávat

dvaašedesátiletá matka

Zbavit se vyžírky není jednoduché, je to právní, ale i etický problém. „Bere mi jídlo z lednice, samozřejmě na nic nepřispěje. Platím mu telefon, měsíčně jsou to tři tisíce. Syn si navíc stahuje hry, takže to jsou další výdaje,“ stěžovala si matka.

Třicetiletý syn byl za svůj život jednou na brigádě


„Za celou dobu svého života byl jednou na brigádě, peníze utratil o prázdninách. Když mu říkám, že to není normální, tvrdí mi, že mám povinnost ho živit, protože není stále připraven si sám vydělávat. A předhazuje mi, že jiní rodiče kupují dětem byty, auta,“ uvedla.

Vystěhovat flákače z bytu, který by mohl pracovat, ale nechce, nechává se živit a bere svým rodičům peníze, je přitom možné pouze na základě soudního rozhodnutí.

Mladí ale často sázejí na to, že jim takové jednání projde. Počítají s tím, že rodiče se za takovou situaci stydí. Nebo se bojí jejich případ zveřejnit či se nechtějí s žádostí o pomoc obrátit na soud, policii nebo další instituci.

„Je to stále moje dcera, k soudu ji nedám, tu ostudu, že jsem jako rodič zklamala, bych neunesla,“ řekla 59letá Anežka, jejíž třicetiletá dcera nikdy nepracovala.

„Když nedám synovi peníze a nezaplatím za něj dluhy, křičí na mne, že ho nemám ráda, nemluví se mnou a současně tvrdí, že je to moje povinnost,“ svěřila se Právu 68letá Božena.

Vyživovací povinnost věk dítěte neomezuje

„Vyživovací povinnost rodičů k dětem zakotvená v zákoně není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit podle specifik každého případu,“ řekla advokátka Soňa Sedláčková.

„Výživné je ale možné přiznat pouze tehdy, neodporuje-li to tzv. dobrým mravům,“ upozornila.

„Soudit se s vlastním dítětem řada rodičů nechce či nezvládne. Ale není vzácný případ, kdy syn či dcera žalují rodiče, že je odmítají živit,“ dodala Macháčková.

„Dokud se mladý člověk připravuje na povolání, povinnost platit výživné trvá. Je možno říct, že po dobu studia na střední škole či učilišti – sekundárním studiu následujícím po povinné školní docházce – se nelze až na výjimky vyživovací povinnosti zprostit,“ uvedla Sedláčková.

„Soudy se toho drží, i když jsem měla případ, kdy byla vyživovací povinnost otce zrušena k synovi, ten na střední škole několikrát propadl a ve 22 letech byl stále v prvním ročníku,“ dodala.

Přijetím dítěte ke studiu na vysoké škole třeba až po čtyřech letech od ukončení jeho středoškolského vzdělání se vyživovací povinnost rodičů k tomuto dítěti (studentu) již rovněž neobnovuje.

Spory o výživné

Nelze se tedy spokojit s jednoduchým potvrzením o studiu, ale soud by měl zkoumat i průběh studia (viz uvedené stálé opakování, studování dalších studijních oborů, které např. nesouvisejí s dosavadní kvalifikací dítěte).

„Pokud ale dítě opakuje ze zdravotních důvodů, vyživovací povinnost trvá,“ řekla Sedláčková.

Komplikovanější situace nastává tehdy, když jsou rodiče rozvedení. Nezletilý potomek má nárok na výživné, i když je sám výdělečně činný nebo má jiný příjem, pokud tento příjem nestačí k jeho výživě.

To ovšem neplatí, jakmile se stane svéprávným – ve většině případů zletilým.

S majetkem nemá právo na výživné


„Pokud má vlastní majetek, jehož výnosy pokryjí životní náklady dítěte, nemá nárok na výživné,“ upozornila Sedláčková.

Pokud zletilé dítě zamlčí otci, který platí výživné, tu skutečnost, že je již schopno se živit, a dostává od něj výživné i nadále, má otec proti němu nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období, kdy výživné hradil, ačkoliv již nemusel.

„Jelikož přiznané výživné nebývá v rozsudku časově omezeno, je nutné podat návrh na zrušení vyživovací povinnosti, to ale platí pouze u nezletilých dětí,“ dodala Sedláčková.

U zletilých naopak platí, že pokud vyživovací povinnost zanikla, není třeba o tom rozhodovat soudně, vyživovací povinnost zaniká ze zákona.
http://www.novinky.cz/finance/327399-do ... zakon.html

[pejaohor]

ze dvou táborů,keré tu stavite proti sobě-bohužel(neb to je dobré pro vedení-at se banda potluče mezi sebou..)

si vybírám to dobré z obou stran

proč sou nepříspůsobiví takoví?

možná i z jiných-zištných důvodů,kdo ví,ale všichni vychcaní nejsou...jen systém s nima nedovede pracovat,bo sám se stará o jiné věci než je spokojenost všech či demokracie

já sem také nepřispůsobivý bordelu tady kam se podíváš

to že přispůsobiví pilně makaj,nebrblaj,a jen sem tam zanadávaj na nepřispůsobivé..je přesně to,co systém potřebuje

systém tady je už stovky let,ba tisíce, je to mohutný energetický útvar

je to jako strom,kerý byl zasazen ne proto,aby vyrostl v mohutné dubisko,ale ohýbán jako jakási zvrácená bonsai-pahýl--kerý nemá kořeny--bo na co,kerý je zbaven listí,-bo ubírají nám kyslík, nemá nic jen tu větev--a kol dokola už číhaj až kousek povyroste,aby se moh uříznout a zpeněžit...
strom se necítí moc fit a hledá příčinu,kůra si myslí,že za to může dřevo,dřevo že míza a míza by chtěla zmizet pryč...jen pěstitele sou mimo a někde doma u krbu si topí dobrým dřevem..tož dřeva,toho nám treba?

na druhé straně chválím i přispůsobivost,kerou vidím v tom,že nejde-li to mírně,rád se přispůsobím drsnějším metodám...
není mi zatěžko obelstít lstivého a neštítím se přechcat vychcaného,neztrácím při tom humor v dobré víře,že nakonec po všech těch tisíciletích se stejně sejdem v hospodě U hospodina...
...
...