od Návštěvník » stř 23. říj 2013 14:50:40
"Co konstelace nejsou...
Občas se stává, že najdu v tisku nebo na internetu názor o konstelacích, při kterém se mi svírá žaludek, ježí vlasy na hlavě nebo se dějí jiné tělesné reakce...
Já vím, když jsem se "vyučil" konstelacemi a začal navštěvovat jiné lektory než mého učitele Ramateerthu, měl jsem tyto příznaky taky: "takhle se přece nedělají konstelace ... tohle nemůže vyjít ... tady asi klienta odveze sanitka" a tak dále.
S léty jsem zjistil, že do ráje vede mnoho cest, některé z nich vypadají docela pekelně. Přesto mám občas nutkání říci, co konstelace nejsou. Čistě z mého privátního hlediska...
Takže:
... a ti nejodvážnější otcové dokonce vezmou svoji manželku a děti k psychologovi, který provádí takzvané „konstelace“, kde se člověk dozví, jak k sobě členové rodiny pasují, anebo spíš nepasují. (Nalezeno na serveru Moje Psychologie, autor Pavel Brycz.)
Ne. V konstelacích se definitivně nikdo nedozví, zdali pasuje k tátovi nebo mámě, dokonce ani ne, jak pasuje ke svému partnerovi. Díky- nebo žel-bohu k tátovi a mámě pasujeme vždy a to na 100% (alespoň k těm skutečným), prostě proto, že nemáme jinou volbu. Naši rodiče zůstanou nadosmrti našimi rodiči a jakékoliv úvahy, zdali k nim pasujeme (nebo oni k nám) nemají význam. Totéž platí samozřejmě k ostatním příslušníkům rodiny, nějaké "ber nebo neber" zde není. Autor chtěl asi říci: "jaké k sobě členové rodiny mají (skutečné, podpovrchové) vztahy". To by možná šlo.
Pokud jde o naše děti:platí totéž jako v předchozím bodě. Ačkoliv mnohý z nás měl dlouhá léta dojem, že jeho rodiče si mysleli, že nás děti, tak jak jsme vyrůstali, nutno "napasovat" abychom pasovali a tento postup přenášíme na své děti, konstelace napomohou spíše tím, že se nám coby rodičům uleví a tím se dostaneme do své síly. To děti kvitují s velikým povděkem - nemusí pak za rodiče nic dělat, co není jejich úkol.
Pokud jde o manžely a manželky - vztah je neustálé znovu-repasování. Když dva zjistí, že k sobě opravdu pasují, tak ve vztahu zrovna "usnuli" (a spějí "lžičky"). Ve vztahu jde totiž o nalézání stálé (ne-)rovnováhy, neustálé dávání a vyvažování přijímáním. Více o tomto v mé druhé knize "Láska, vztahy, konstelace" zde.
Populární jsou např. rodinné konstelace, které si kladou za úkol přivést klienta k přijetí svých rodičů bez výhrad (tedy vlastně k tomu, co se od nich očekávalo ve směru k nám, když jsme byli malí). (Nalezeno také na serveru Moje Psychologie, autor PhDr. Adam Suchý.)
Sice už trochu chytřejší, ale také omyl. Co se očekávalo od rodičů, když jsme byli malí? Vezmeme-li to tak trochu ontologicky, pak se od nich očekávalo, že nám darují existenci. Což udělali. To je nutno uznat.
Pokud to vezmeme pedagogicky, tak se od nich očekávalo buď, že budou "dostatečně dobří" (viz pojem "dostatečně dobrá matka" což je psychologický pojem pro mámu, která na baby reaguje většinou pozitivně) a to byla většina rodičů. Nebo jsme očekávali víc (to očekávala většina dětí) a tady je kámen úrazu - byli jsme nespokojeni, začali jsme rodičům něco vyčítat (na což jsme samozřejmě na společenské úrovni měli právo) a začali jsme se stavět nad ně.
Výsledek byl, že jsme se na energetické úrovni odřízli od toho, co skrze rodiče přichází - podpora předků například. Ale taky jak být mužem (skrze tátu) a jak být ženou (skrze mámu).
Konstelace smí (nebo by měli) vést jen psychologové nebo psychiatři. (Občas se vyskytující mínění jak u kritiků, tak i právě v psychoterapeutické obci.)
Tím by se konstelace zbavily růstového potenciálu a staly by se "terapií". Konstelace mohou sloužit jako terapeutická metoda, ale tato metoda má daleko širší záběr, než terapie. Záleží na tom, jak se konstelace používají. V mém pojetí nejsou konstelace terapie ve smyslu "opravy porouchaného". Zde se neshoduji s mnohými mými kolegy a terapeuty, kteří dle mého soudu používají konstelace příliš z pozice, že oni (lektoři) vědí, co je správné a co ne. Opravuji-li něco, co je zjevně porouchané, mám vždy představu, jak to má správně fungovat. Tato představa mi brání vidět to, co je tak, jak to je, se všemi "výhodami" a "nevýhodami" pro klienta. V mém přístupu jsou konstelace spíše metoda osobního, spirituálního růstu.
Bert Hellinger, zakladatel metody a veliký filosof, hovoří v souvislosti s konstelacemi neustále o ustoupení (se svým egem a představami) do pozadí a přenechání iniciativy postavenému systému, aby se systém "mohl sám dostat do větší harmonie". Lektor konstelace (nebo terapeut) tedy "nic nedělá", nezasahuje svými představami aktivně do toho, co systém ukazuje. Jeho práce spočívá v nabízení alternativ systému, nebo, mám-li použít můj oblíbený obraz, v otevírání dveří systému klienta. Systém klienta pak určuje, co je pro něj nejpřijatelnější možnost, nikoliv vedoucí konstelace.
A na závěr jeden opravdu "drsný" názor na konstelace z internetové diskuze. Přináším ho proto, abych doložil, že i takhle se lze na konstelace dívat. Své komentáře jsem si dovolil vsunout po každém odstavci.
Byl jsem na tom a mužům rozhodně nedoporučuji - článek se o tom zapomněl zmínit, že 98% osazenstva podobných akcí jsou ženy, navíc často vůbec ne duševně zdravé a ty dvě procenta chlapů jsou trosky mužů, které tam sebou rozvádějící se dámy přivedly, protože jsou zvyklé tahat sebou medvěda všude, aby si ani minutu nedělal co chce on.
Komentář: To měl pán smůlu. Na "našich" kurzech máme prakticky vždy nejméně jednu třetinu mužů, ve vztahových seminářích mnohdy i více. Jistěže existují semináře, kde je velice málo mužů. To ale není vždy jen chyba lektorů, ale i návštěvníků, kteří jdou k někomu, ke komu chodí jen ženy. Navrhuji: Zavolat lektora a zjistit, kolik na semináři bude mužů. Ale i semináře s převahou žen můžou být pro ty muže, kteří jsou odhodláni se podívat na své "mužství/ženství" (myslím tím vnitřního muže/ženu) prima.
Takže seance probíhá tak, že nejdřív zaplatíte 2 tisíce. Potom vykládá postarší dáma s křečovitým neupřímným úsměvem napevno přilepeným na tváři (organizátorka) o co jde. Polovina žen si nasadí kšiltovky a tím se z nich jako stanou muži.
Abych byl podlý: To byl asi u nějakého mého "následovníka". Kšiltovky na označení žen, stojících v mužských rolích (a šátků pro muže, stojící v ženskcých rolích) jsem začal používat, když jsem v ČR začínal dělat konstelace (ty zprvu organizovala paní Tušková) a někdy "došli" muži. Dodnes používám šátky v čistě mužských seminářích, když muži mají v rodinných konstelacích představovat ženy - matku, babičku, manželku atd.) Ženy tam přirozeně nejsou - jinak by to nebyly "konstelace pro muže". Stát v "jinopohlavní" roli je většinou výborný zážitek.
Samozřejmě čas je omezen, takže můžete zapomenout na to, že na vás a vaši konstelaci vyjde řada. Zapálí se vonná svíčka, což alergikům rozhodně neudělá dobře, ale podporuje to dojem duchovna. O tom, komu se bude stavět konstelace, se rozhodne kyvadélkem. Pokud už se předem organizátorka nedomluvila s nějakou věřící z té její sekty, která navštěvuje všechny podobné akce.
Tady nemám moc komentářů. Pokud ho to štvalo, měl odejít. O tématu "konstelace všem" se zmiňuji zde. Doporučuji přečíst.
Témata všech rozhovorů se točí kolem znamení, duchovna a numerologie. Když se rozhlédnete, tak vidíte třicet nesnesitelných sebestředných strašlivých ochechulí mezi 35-60. A obvykle tak jednu dvě kolem dvaceti, co se i oděvem stylizuje do rádoby čaroděnice. Seance je nesmírně nudná. Kdyby učitelka neodříkávala připravená moudra, která má napasovaná na všechny situace, tak je to úplně o ničem. Sem tam dostane nějaká nána hysterický záchvat, jiná se rozbrečí jak jí všechno přijde líto a neustále se všechny ujišťují navzájem, jak jim všichni ubližují, ale hlavně muži a především jejich tatínek.
To je sice drasticky napsané, ale v celku přiléhavé na "duchovní esoterické" semináře. Takové semináře znám také. Tady doporučuji před přihlášením důkladně prostudovat internetové stránky "lektora" nebo "lektorky" - ve většině případů se dozvíte, co vás přibližně čeká. Takový/á lektor/ka většinou neuvádí na stránkách žádné kritické ohlasy, většinou ani nemá řádný výcvik, nebo prostě provozuje konstelace coby "duchovno", na což má samozřejmě každý právo. Pouze to nemusí být každého jeho věc.
Prostě totál trágoška a ztráta času a peněz a věc vhodná jen pro nudící se rozvedené tragédie, aby se potkaly a seznámily se sobě podobnými !! A taky príma kšeft pro organizátory. Víra hory přenáší.
Jediná tragedie, kterou mohu rozpoznat, že se autor nesnažil poznat lektora/lektorku dříve, než se přihlásil na konstelace. Měl jít na nějakou přednášku, iniciovat rozhovor atd. Když si nechám operovat slepé střevo, tak také nejdu do krejčovství s tím, že "umějí šít". Dokonce ani k zvěrolékaři :-) Prostě a jednoduše: Neodevzdat rozum v šatně. A když je mi něco proti srsti: otevřít zobák na kurzu a ne až po něm!
Váš Jan Bílý."