rosada píše:Představa, že sám jsi činitelem, je vždycky spjata s představou hříchu
Nemám ráda slovo hřích, ale podtrhla bych totéž. Když navíc slovo hřích nahradíme souslovím nezralý čin,
Můžeme říci, že představa, že jsem činitelem je známkou nezralosti.
Mně se nelíbí ani slova "nezralý čin" nebo "nezralost". Je to posuzování až odsuzování.
Ale většina lidí myslí v těchto konceptech.
Každý je tam, kde právě je. Je nutné to označovat jako zralost či nezralost? Změní to něco na následcích?
Pomůže to někomu, když se mu řekne: "Tvůj čin je známkou nezralosti." ? Pokud si posouzení vysloveně nevyžádal?
Snad by také stačilo řict: Je to čin z připoutanosti.