JZ

[Petra]

. "Přes dlouholeté snahy se Habsburkům nikdy nepodařilo v Rakousku zavést švýcarské standardy," přemítal Schwarzenberg,

Tady už dávno šlechtici a šlechtické tituly nemají žádnou platnost. To se mu asi nelíbí.
Rakousko je stále ještě vyspělý sociální stát. Univerzity jsou tudíž bohužel přecpány Němci, kteří by jinak v Německu museli studovat za velké peníze a museli by dělat zkoušky, aby byli vůbec přijati.

[Alaja.]

Rád bych znal metodiku, která byla použita pro stanovení padesátiletého odstupu od Rakouska.

To je jednoduché : 40 let komunismu

ak tomu si přidej deset navíc za to, že během války jsme přišli o židovské a pak německé obyvatelstvo zde žijící

Asi tak.
Ale pozoruji to hlavně v projevech lidí tady a v Čechách. Tady lidi myslí jinak, nevláčí s sebou zatěžující komunistickou minulost a z té fašistické jsou už v podstatě vyléčeni. Usilovně na tom pracovali.

Tak to jsou jen účelové pomluvy, žádná fakta..

[Petra]

Ale pozoruji to hlavně v projevech lidí tady a v Čechách. Tady lidi myslí jinak, nevláčí s sebou zatěžující komunistickou minulost a z té fašistické jsou už v podstatě vyléčeni. Usilovně na tom pracovali.

Tak to jsou jen účelové pomluvy, žádná fakta..

Pro tebe to jsou pomluvy, pro mne fakta. Jestli jim věříš nebo ne, je tvoje věc.

[Alaja.]

Tady už dávno šlechtici a šlechtické tituly nemají žádnou platnost. To se mu asi nelíbí.
Rakousko je stále ještě vyspělý sociální stát. Univerzity jsou tudíž bohužel přecpány Němci, kteří by jinak v Německu museli studovat za velké peníze a museli by dělat zkoušky, aby byli vůbec přijati.

Ale pozoruji to hlavně v projevech lidí tady a v Čechách. Tady lidi myslí jinak, nevláčí s sebou zatěžující komunistickou minulost a z té fašistické jsou už v podstatě vyléčeni. Usilovně na tom pracovali.

Můžeš za to poděkovat Stalinovi, ten zachránil Rakousko před údělem Čech, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Vietnamu, Koreji, Kuby, půlky Německa, Albánie. A případně další země, na které jsem zapomněla.

Stalin zvažoval federaci Rakouska s ČSR. Nakonec Vídni daroval nezávislost

30. října 2013 8:01

Obnovení nezávislého Rakouska po 2. světové válce je výsledkem vůle tehdejšího Sovětského svazu. Ruská historička Olga Pavlenkovová pak připomněla, že Kreml přitom až do léta 1943 zvažoval i možnou federaci Rakouska s některou ze zemí v regionu, například s Československem.


Sovětský ministr zahraničí Vlačeslav Molotov ještě v roce 1942 jednal s československým exilovým prezidentem Edvardem Benešem o federaci Rakouska, Československa a Polska. Beneš byl ale podle Pavlenkovové proti projektu, neboť nesouhlasil se silnou rakouskou pozicí v takovém svazku.

Rakouskou budoucností se zabýval i Západ. Spojené státy se zaměřily spíše na německou otázku, proto má většina plánů britské kořeny. Jednou z myšlenek bylo i vytvoření spolkového státu spojením rakouských zemí s Bavorskem, případně s Bádenskem-Württemberskem. Obě zmíněné země však zůstaly součástí Německa.

"Stalin ale řekl ne: Německo se musí rozdělit, ale Rakousko samotné zůstane," řekl Karner o plánech začlenit Rakousko do širší spolkové země. Sovětský diktátor totiž nechtěl v regionu vytvořit žádnou obdobu Rakouska-Uherska, protože nakonec počítal s "ruskou předzahrádkou". "Tato Mezievropa měla být pod ruským vlivem, a to by Rakousko narušilo," uvedl rakouský historik Stefan Karner u příležitosti nadcházejícího 70. výročí podpisu takzvané moskevské deklarace.

Moskevská deklarace, kterou 30. října 1943 podepsaly Sovětský svaz, USA a Británie, se skládá ze čtyř částí. První obsahuje společnou deklaraci zmíněné trojice mocností a Číny, že budou do bezpodmínečné kapitulace pokračovat ve válce proti Německu, Itálii a Japonsku.

Druhá se týká obnovy demokratické Itálie. Třetí část označuje anšlus Rakouska, tedy jeho připojení k Německu v březnu 1938, za neplatný a předpokládá demokratickou obnovu země. Poslední oddíl se zabývá nacistickými válečnými zvěrstvy, jejichž pachatelé by se měli zodpovídat v zemích, kde zločiny spáchali.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/stalin-chtel-nez ... anicni_ert

[Petra]

Můžeš za to poděkovat Stalinovi, ten zachránil Rakousko před údělem Čech, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Vietnamu, Koreji, Kuby, půlky Německa, Albánie. A případně další země, na které jsem zapomněla.

Ty zase plácáš.

[Petra]

Rakousko bylo od roku 1945 až do roku 1955 pod kontrolou Angličanů, Francouzů, Američanů a Rusů. Každý z těchto států obsadil na konci války kus Rakouska.

Proto bylo pro tuto dobu charakteristické "čtyři v džípu".

[Petra]

Jakožto součást Třetí říše se Rakousko zúčastnilo druhé světové války a po pádu nacistické moci bylo podobně jako Německo obsazeno Spojenci a rozděleno do okupačních zón. Plnou suverenitu Rakousko získalo zpět až roku 1955, kdy byla nakonec podepsána mezi zástupci Rakouska a Spojenců státní smlouva, došlo k definitivnímu stažení sovětské armády. Přestože na osvobození Rakouska a hlavního města Vídně se podílela sovětská armáda, odchodem Rudé armády se Rakousko nezařadilo do východního bloku a stalo se neutrálním. Jakožto neutrální země se rychle začlenila do západních nevojenských organizací, až nakonec roku 1995 Rakousko vstoupilo do Evropské unie. Rakousko není doposud členem NATO, svou poválečnou suverenitu získalo spolu s odchodem okupačních vojsk SSSR s příslibem nevstupovat do žádného vojenského paktu.[13]

Takže to tam bylo po válce podobné jako v německu ?

Rozdělení do okupačních zon ?

Faktem ale je, že v německu Rusové zůstali,dokonce i Berlín rozporcovali jak krocana

Ale že by Stalin jen tak pustil z ruky nějaké území, a dobrovolně ???

http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.data ... 97245b.jpg

I Víden měli rozdělenou na 4 kusy.

[Petra]

To zelené měli obsazeni Rusové. S výjimkou Vídně.

[Alaja.]

A pak že plácám.

[Petra]

A pak že plácám.

Plácáš, protože Stalin o ničem sám nerozhodoval. Jak vidíš měli Rusové obsazenou ani ne třetinu Rakouska. A to si jako myslíš, že by mu ty dvě třetiny jen tak spojenci dali?
Ale je fakt, že rakouští komunisté usilovali, aby se Rakousku stalo komunistickým a spojencem SSSR. Ale naštěstí marně.

[Alaja.]

A pak že plácám.

Plácáš, protože Stalin o ničem sám nerozhodoval. Jak vidíš měli Rusové obsazenou ani ne třetinu Rakouska. A to si jako myslíš, že by mu ty dvě třetiny jen tak spojenci dali?
Ale je fakt, že rakouští komunisté usilovali, aby se Rakousku stalo komunistickým a spojencem SSSR. Ale naštěstí marně.

Podmínky osvobození byly prostě v Rakousku jiné, než v ve východních státech.

Rakousko bylo od roku 1945 až do roku 1955 pod kontrolou Angličanů, Francouzů, Američanů a Rusů.

Sice kousek Čech osvobodili Američané, ale nedostali po válce žádný kousek Česka pod svou správu.

No a východní blok byl pod područím myšlenek, které jako první vymyslel kdo? No přece Marx a Engels.
Takže když se to vezme kolem a kolem, východní bloky realizovaly zápaďácké myšlenky o komunismu., jsou tedy o 50 let dále, než západní země, které se toho neodvážily...

Karel Heinrich Marx pochází z úspěšné "německé" právnické rodiny. Studuje filozofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Již v době studií na těchto školách projevuje Marx svoje radikální sklony a názory, ve kterých je z nemalé části inspirován filosofií G. Hegela.

Po studiích se vydává mladý Marx na dráhu radikálního žurnalisty. Svým vystupováním na sebe v krátké době upoutává pozornost pruských úřadů. Kvůli potížím s nimi odchází raději v roce 1843 do Paříže.

V Paříži se Marx seznamuje se svým budoucím přítelem, synem továrníka, Friedrichem Engelsem. Marx spolu s ním sepisuje "Komunistický manifest". Ten vydává, s finanční pomocí Engelse, v revolučním roce 1848. Hlavním heslem manifestu je - nám již tolik známé - "Proletáři všech zemí, spojte se!"

V krátké době zakládá Marx, spolu s dalšími komunisty a socialisty, mezinárodní Ligu komunistů. Svými radikálními pařížskými aktivitami na sebe Marx opět zaměřuje pozornost francouzských úřadů. Kvůli rozporu s nimi se vydává opět na cestu do další země. Tentokrát do Belgie.

Ani belgické úřady však nemají pro Marxovy aktivity pochopení. Ten se tedy vydává v roce 1849 do Londýna.

Tady v Anglii, zemi prvního klasika Adama Smithe, se Marx usazuje již nadobro. Plně se věnuje, finančně podporován Engelsem, své vědecké práci a psaní. V roce 1867 vydává Marx 1. díl svého životního díla - Kapitál. V roce 1883 Marx umírá. Krátce po jeho smrti vydává Engels druhý díl Kapitálu (1885) a v roce 1894 třetí díl této Marxovy nejznámější knihy. Knihy, která se zanedlouho stává biblí všech budoucích marxistů a podobných následovníků.

Vraťme se tedy opět o několik let zpět a zkusme se podrobněji podívat na Marxovo působení na politicko-filozoficko-ekonomickém poli.

Jak již bylo řečeno, velkou inspirací Karla Marxe byla filosofie George Hegela. Přesněji řečeno filosofie dialektiky, kterou Hegel rozvíjel. Hlavní myšlenkou této filosofie bylo, že svět se neustále mění a vyvíjí. Není tedy na světě nic, co by bylo věčné. To platí i pro společenské řády, ve kterých lidstvo žilo a odjakživa se vyvíjelo.

Marx převzal část této filosofie a začal jí dál úspěšně rozvíjet. Přišel s tím, že pro každou historickou etapu společenského vývoje platí jiná pravidla. Něco jiného platí v otrokářské společnosti, něčím jiným se řídí feudalismus a zákony (ekonomické), které platí v kapitalismu, také nejsou věčné. Tím měl Marx na mysli politickou ekonomii tehdejších klasiků, která byla v jeho době tolik uznávaná. Marx se ani tak nesnažil popírat poznatky, se kterými přišel Smith, Malthus, Say, Senior nebo Mill. Na některých základech, které tito klasici postavili, dokonce Marx úspěšně stavěl. Do své teorie zakomponoval například něco z Malthusovy populační teorie a na Ricardově teorii hodnoty dokonce stála téměř celá Marxova práce.

Marx "pouze" namítal to, že dosavadní klasické teorie platí jen pro kapitalismus. Dokonce se vysmíval tomu, že si někteří klasici myslí, že jsou jejich teorie univerzální a nezávislé na době a historickém vývoji určité společnosti. Kapitalismus byl podle Marxe již přežitkem, a proto ho měl nahradit jiný "spravedlivější" systém, který by více odpovídal dosažené úrovni výrobních metod společnosti.

Tehdejší společnost a hlavně její instituce však nejsou podle něj dost pružné na to, aby změnu systému v "zájmu" celé společnosti provedly. Proto byl Marx pro radikálnější řešení. Jeho snem a životním cílem byla revoluce vedená dělnickou třídou, která by svrhla kapitalismus a nastolila systém nový - komunismus.

Většinu svých poznatků, spolu se svými vizemi, Marx předložil veřejnosti ve svém nejznámějším díle - Kapitál. Jeho první díl vydal Marx, s finanční pomocí Engelse, v roce 1867. Kapitál měl být mocnou zbraní, kterou by podrobně, část po části, Marx kapitalismus analyticky rozebral a posléze by ho, jako špatný společenský systém, nadobro odepsal. Paradoxně se mu však podařil zcela opak. Podle některých pozdějších ekonomů se Marx dokonce sám nechtěně stal obhájcem tohoto systému. A to tím, jak se snažil rozvíjet teorii pracovní hodnoty a nadhodnoty.

V první knize rozvíjel Ricardovu teorii hodnoty a k ní přidal svou tzv. teorii nadhodnoty. Její úskalí však nedokázal nikdy dostatečně obhájit. Předně podle ní nešla vysvětlit tvorba cen. Proto přišel Marx ve třetím díle Kapitálu (byl vydán Engelsem až po jeho smrti) s teorií propracovanější. Tou byla tzv. teorie výrobní ceny. S teorií výrobní ceny Marx sice dokázal tvorbu cen vysvětlit lépe, zároveň v ní však popřel svojí hodnotovou teorii.

Vraťme se ještě zpět k Marxově teorii nadhodnoty, jak jí prezentoval v prvním díle Kapitálu. Marx v ní chtěl ukázat, jak jsou dělníci vykořisťováni kapitálem. Dělníci podle něj svou prací vytvářejí určitou pracovní hodnotu. Od kapitalisty však dostávají za svou práci jen jakousi minimální mzdu, která je určena tzv. existenčním minimem dělníka, dosaženým určitým stupněm historického vývoje (s existenčním minimem přišel již Ricardo). Rozdíl mezi hodnotou jejich práce si ponechává kapitalista, a tím je vykořisťuje.

Takto je popsána Marxova analýza kapitalismu ve jedné filosofické knize:

"Kapitalismus jako ekonomický systém podle Marxe nutí člověka usilovat o co největší zisk z investic. Pro kapitalistu to znamená neustálou soutěž s ostatními podnikateli, neboť zisk závisí na množství zboží, jež je možno prodat. Aby bylo možno prodat ho co nejvíce, musí být co nejlevnější. To znamená, že kapitalista se musí neustále snažit, aby jeho zboží bylo levnější než zboží konkurentů. Avšak vzhledem k tomu, že výrobní náklady zboží srovnatelné kvality jsou relativně podobné, jedinou cestou, jak může zaměstnavatel dlouhodobě náklady výrazně snižovat, je používání co nejlevnější pracovní síly... Poté co ze svého odvětví vytlačí nízkými cenami drobné podnikatele, zůstane nakonec v soutěži s několika málo velkými výrobci jako je on sám. Aby čelil svým konkurentům a dosahoval většího a většího zisku, bude v tomto stádiu platit svým pracovníkům méně a méně. Od pracovníka bude požadovat stále větší produktivitu pro svůj zisk. Výsledkem této tendence je podle Marxe skutečnost, že v pozdních stádiích kapitalismu budou pracující stále chudší a kapitalisté stále bohatší. Napětí mezi nimi se bude stále zvyšovat, až pracující pochopí, že jsou vykořisťováni (Marx to nazývá "třídním vědomím") a nakonec propukne konflikt, v němž vykořisťovaní zvítězí a spolu se zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků nastolí beztřídní společnost, v níž už nebude existovat vykořisťování."
(Popkin R.H., A. Stroll (2000); Filozofie pro každého; Praha: Ivo Železný; str. 120-121)

Další Marxův verdikt byl ten, že je kapitál neproduktivní a novou hodnotu vytváří pouze nová práce. Stará práce, která je uchována ve strojích je, podle něj ze strojů na nové zboží jen přenášena a novou hodnotu nevytváří. Na tvářích dnešních ekonomů by tímto tvrzením Marx vyvolal pouze mírný úsměv. Stroje totiž na nové zboží nepřenášejí jen starou akumulovanou práci. Pomocí staré práce totiž zvyšují (násobí) produkční schopnosti práce nové.

Na závěr se ještě zkusme podívat, jakou hodnotu má tedy Marxův Kapitál?
Dalo by se říct, že v dnešní době není nic, co by se dalo z Marxovy teorie v ekonomii použít. Snad jen způsob analýzy různých ekonomických dějů, kterou Marx začal používat. Ne však obsah této analýzy.

S ubíhajícím časem, s tím jak nastoupili se kormidlu Marginalisté, došlo k popření většiny Marxových tezí a vizí. V kapitalisticky rozvinutých zemích, jako byla Anglie, nedošlo ke spontánnímu povstání dělnické třídy. Došlo k němu naopak v méně rozvinutém carském Rusku a to za násilné nápomoci marxistů (Lenin).

V rozporu s Marxovým tvrzením se rozdíly mezi společenskými vrstvami začaly stírat. Marginalisti přenesli ekonomické těžiště z kapitalisty na spotřebitele, a tím zároveň zbourali poslední Marxovo tvrzení o tom, že kapitalisti platí dělníkům jen jakési životní minima.
Marginalisté dokázali naopak vysvětlit a hlavně spočítat, že právě větší poptávka podniků po zaměstnancích mzdy dělníků maximálně zvyšuje.

Stagnace kapitálu se tedy nekonala a mzdy "nekapitalistů" se nadále reálně zvyšovaly, a s nimi i jejich životní úroveň.

Marxův Kapitál tedy byl, a ještě dnes je, některými opěvován spíše pro svou revolučnost. Jeho ekonomický přínos pro dnešní ekonomii je minimální a teorie v něm obsažená postupovala směrem do slepé uličky. Cestou, kterou nastartoval svou omylnou teorií hodnoty již liberální klasik David Ricardo i Adam Smith (paradox vody a diamantu).

Pokud dnes požádáte libovolného marxistu, aby vám ekonomicky vysvětlil některé ekonomické myšlenky obsažené v Kapitálu, nebude vám schopen ani jednu z nich obhájit, natož pak aplikovat je v reálné skutečnosti.

Ačkoliv je dnešní hodnota Kapitálu téměř jen politická, přesto, nebo právě proto, si Marx jako filosof vypěstoval, na rozdíl od jiných, neskutečné množství svých přívrženců i odpůrců!
http://www.euroekonom.cz/osobnosti-clan ... pe=jz-marx

a

Engels Bedřich

Německý filozof a politický ekonom, * 28. 11. 1820 Barmen, † 5. 8. 1895 Londýn; obchodník; studoval Hegela, v Anglii sociální postavení dělníků: Postavení dělnické třídy v Anglii (Die Lage der arbeitenden Klasse in England, 1845, česky 1950). Od r. 1844 úzce spolupracoval se svým přítelem K. Marxem, vypracovali přechod od hegelianismu k dialektickému materialismu a z podnětu Svazu komunistů napsali Manifest komunistické strany (Manifest der kommunistischen Partei, 1848, česky 1988); roku 1848 spolu s Marxem redaktorem Neue Rheinische Zeitung (Nové Rýnské noviny) v Kolíně n. Rýnem; v roce 1849 se zúčastnil falckého povstání.

Podporoval Marxe i finančně, umožnil mu tak napsat jeho stěžejní dílo Kapitál; ve svých vlastních spisech rozpracoval filozofické základy marxismu a předkládal marxistické myšlenky v historicky účinné formě. Pro společné dílo začal používat název "marxismus". Po Marxově smrti dokončil a vydal 2. (1885) a 3. (1894) svazek Kapitálu. V r. 1870 se stal tajemníkem ústřední rady První internacionály. Jeho a Marxovy práce patří k nejčastěji vydaným na světě.
http://marxismus.cz/prolog/zivot_engels.htm

[Petra]

A pak že plácám.

Plácáš, protože Stalin o ničem sám nerozhodoval. Jak vidíš měli Rusové obsazenou ani ne třetinu Rakouska. A to si jako myslíš, že by mu ty dvě třetiny jen tak spojenci dali?
Ale je fakt, že rakouští komunisté usilovali, aby se Rakousku stalo komunistickým a spojencem SSSR. Ale naštěstí marně.

Podmínky osvobození byly prostě v Rakousku jiné, než v ve východních státech.

Rakousko bylo od roku 1945 až do roku 1955 pod kontrolou Angličanů, Francouzů, Američanů a Rusů.

Sice kousek Čech osvobodili Američané, ale nedostali po válce žádný kousek Česka pod svou správu.

No a východní blok byl pod područím myšlenek, které jako první vymyslel kdo? No přece Marx a Engels.
Takže když se to vezme kolem a kolem, východní bloky realizovaly zápaďácké myšlenky o komunismu., jsou tedy o 50 let dále, než západní země, které se toho neodvážily...

Bohužel ne.
Zatímco se kapitalistické státy pozvolna vyvíjely ve vyspělé demokratické a sociální státy, zůstaly východní státy vězet v totalitní diktatůře a po "sametové revoluci" se tam rozpukl dravý, bezohledný kapitalismus. Jsou tedy zcela nepoučené a ztratily aspon 50 let přirozeného vývoje.

[Alaja.]

Bohužel ne.
Zatímco se kapitalistické státy pozvolna vyvíjely ve vyspělé demokratické a sociální státy, zůstaly východní státy vězet v totalitní diktatůře a po "sametové revoluci" se tam rozpukl dravý, bezohledný kapitalismus. Jsou tedy zcela nepoučené a ztratily aspon 50 let přirozeného vývoje.

Kapitalisticky existovat se učili východní mladí kapitalisté od svých západních vzorů, dokonce si je k sobě pozvali a zfúzovali se s nimi,, prodali jim spoustu světoznámých továren...prostě západ expandoval na východ a to dost prudce a bezohledně, co si budem povídat.
Východní blok je blok s levnou pracovní sílou, protože jim západ systematicky zlikvidoval jejich možnosti vyrábění, ať už je to průmysl, nebo zemědělství.

[Petra]

Bohužel ne.
Zatímco se kapitalistické státy pozvolna vyvíjely ve vyspělé demokratické a sociální státy, zůstaly východní státy vězet v totalitní diktatůře a po "sametové revoluci" se tam rozpukl dravý, bezohledný kapitalismus. Jsou tedy zcela nepoučené a ztratily aspon 50 let přirozeného vývoje.

Kapitalisticky existovat se učili východní mladí kapitalisté od svých západních vzorů, dokonce si je k sobě pozvali a zfúzovali se s nimi,, prodali jim spoustu světoznámých továren...prostě západ expandoval na východ a to dost prudce a bezohledně, co si budem povídat.
Východní blok je blok s levnou pracovní sílou, protože jim západ systematicky zlikvidoval jejich možnosti vyrábění, ať už je to průmysl, nebo zemědělství.

Jj, komunisté tě to dobře naučili. Na všem je vinen západ. I na tom komunismu.

[Alaja.]

Bohužel ne.
Zatímco se kapitalistické státy pozvolna vyvíjely ve vyspělé demokratické a sociální státy, zůstaly východní státy vězet v totalitní diktatůře a po "sametové revoluci" se tam rozpukl dravý, bezohledný kapitalismus. Jsou tedy zcela nepoučené a ztratily aspon 50 let přirozeného vývoje.

Kapitalisticky existovat se učili východní mladí kapitalisté od svých západních vzorů, dokonce si je k sobě pozvali a zfúzovali se s nimi,, prodali jim spoustu světoznámých továren...prostě západ expandoval na východ a to dost prudce a bezohledně, co si budem povídat.
Východní blok je blok s levnou pracovní sílou, protože jim západ systematicky zlikvidoval jejich možnosti vyrábění, ať už je to průmysl, nebo zemědělství.

Jj, komunisté tě to dobře naučili. Na všem je vinen západ. I na tom komunismu.

Tebe zase zpracovala kapitalistická podprahová reklama, že už vůbec nevidíš, co ten kapitalismus doopravdy dělá.
Komunismus vymysleli v kapitalistickém západě a importovali ho odtud do Ruska a dalších východních zemí.

[Petra]

Jj, komunisté tě to dobře naučili. Na všem je vinen západ. I na tom komunismu.

Tebe zase zpracovala kapitalistická podprahová reklama, že už vůbec nevidíš, co ten kapitalismus doopravdy dělá.
Komunismus vymysleli v kapitalistickém západě a importovali ho odtud do Ruska a dalších východních zemí.

Ty těm všem kravinám opravdu věříš, vid?
Tak to se běžeš dohadovat s někým jiným. S něčím takovým nebudu ztrácet čas.

[Alaja.]

Ty těm všem kravinám opravdu věříš, vid?
Tak to se běžeš dohadovat s někým jiným. S něčím takovým nebudu ztrácet čas.

Ty si věříš svým kravinám, já zase těm svým.
Opravdu nemá smysl se s tebou dohadovat, jsi stále mimo...tak pááá

[Petra]

Ty těm všem kravinám opravdu věříš, vid?
Tak to se běžeš dohadovat s někým jiným. S něčím takovým nebudu ztrácet čas.

Ty si věříš svým kravinám, já zase těm svým.
Opravdu nemá smysl se s tebou dohadovat, jsi stále mimo...tak pááá

To víš, že jsem mimo tvou úroven a Bohu dík za to.

[Petra]

Ta stará hysterka pěkně řádí. Asi se jí to samou kázní pomátlo v hlavě.

[Petra]

a tak všem jen rostou dluhy....

Což znamená, že někdo má pořád hodně peněz, které může půjčovat.