Kde má Poly její vlákna?

[.Petra]

Naše pravé Já je šťastný stav.

"Naše pravé Já" je jen tvoje představa. Představa (spojená s pocitem) nějakého našeho Já.

Mimo to Já není nějaký stav. Bez Já nemůže být žádný stav, ale Já není stavem, tedy ani šťastným ani nešťastným.
Takhle, jak furt píšeš o "našem pravém Já", si to dezinterpretují uctívači Boha, když si čtou v Nisargadattovi, Ramanovi atd.

Já není tvoje ani naše!

Zase práce se slovy. Místo "Naše .." lze říci "lidské" a dodat o šťastném stavu.
"Pravé Já člověka je spojené se štěstím."

Když se uskuteční Já, tak zmizí touha po štěstí.

[.Petra]

Já není tvoje ani naše!

Takže pravé Já není Tvoje pravé Já ?

Maharadž: Když jsem potkal svého Gurua, řekl mi: "Nejsi tím, za co se považuješ. Poznej, co jsi. Pozoruj pocit "já jsem", nalezni své pravé "Já".

Tak se to řekne někomu, kdo je na začátku hledání.

[.Petra]

Když se uskuteční Já, tak zmizí touha po štěstí.

Ano, touha zmizí.

A to je všechno. Žádné další blabla ...

[Návštěvník]

Já není tvoje ani naše!

Takže pravé Já není Tvoje pravé Já ?

Maharadž: Když jsem potkal svého Gurua, řekl mi: "Nejsi tím, za co se považuješ. Poznej, co jsi. Pozoruj pocit "já jsem", nalezni své pravé "Já".

Takže Maharadž své pravé Já nalezl a u Tebe to není možné ? Dokonce se bouříš proti možnosti, že by ho mohl vůbec někdo nalézt ?

Pak samozřejmě nemůžeš pochopit, že existuje štěstí pravého Já. Jedna kapitola Maharadžova učení se dokonce přesně takhle jmenuje: "Štěstí pravého Já."

Pak samozřejmě ani nepochopíš, jak může být život člověka, který třeba zrovna umírá na rakovinu šťastný.


Chápu Tě, chápu Tvé rozhořčení, ale ono se dá ulpět nejen na tom přitažlivém, ale je možné ulpět i na askezi, sebeodříkání, tím že to posvětíš jako něco hodnotnějšího.

Ulpět na čemkoliv, třeba i na představě štěstí, které pramení z něčeho, co je od Tebe odděleno, je zdrojem utrpení. Ale poznání štěstí, které pramení z Tvé podstaty, je osvobozením od utrpení. Protože se objevuje poznání celistvosti.

to na co reaguješ jsem sice nepsala já, ale fakt, je že bych napsala to samé akorát bych u toho ještě vypíchla, že psát o pravém Já je nesmysl, protože žádné nepravé já neexistuje

ale rozhodně to nemá co společného s rozhořčením

[.Petra]

Já není tvoje ani naše!

Takže pravé Já není Tvoje pravé Já ?

Maharadž: Když jsem potkal svého Gurua, řekl mi: "Nejsi tím, za co se považuješ. Poznej, co jsi. Pozoruj pocit "já jsem", nalezni své pravé "Já".

Takže Maharadž své pravé Já nalezl a u Tebe to není možné ? Dokonce se bouříš proti možnosti, že by ho mohl vůbec někdo nalézt ?

Pak samozřejmě nemůžeš pochopit, že existuje štěstí pravého Já. Jedna kapitola Maharadžova učení se dokonce přesně takhle jmenuje: "Štěstí pravého Já."

Pak samozřejmě ani nepochopíš, jak může být život člověka, který třeba zrovna umírá na rakovinu šťastný.


Chápu Tě, chápu Tvé rozhořčení, ale ono se dá ulpět nejen na tom přitažlivém, ale je možné ulpět i na askezi, sebeodříkání, tím že to posvětíš jako něco hodnotnějšího.

Ulpět na čemkoliv, třeba i na představě štěstí, které pramení z něčeho, co je od Tebe odděleno, je zdrojem utrpení. Ale poznání štěstí, které pramení z Tvé podstaty, je osvobozením od utrpení. Protože se objevuje poznání celistvosti.

to na co reaguješ jsem sice nepsala já, ale fakt, je že bych napsala to samé akorát bych u toho ještě vypíchla, že psát o pravém Já je nesmysl, protože žádné nepravé já neexistuje

ale rozhodně to nemá co společného s rozhořčením

Kdo je ten, kdo má nějaké svoje pravé Já a měl by ho nalézt?

[nop]

...
to na co reaguješ jsem sice nepsala já, ale fakt, je že bych napsala to samé akorát bych u toho ještě vypíchla, že psát o pravém Já je nesmysl, protože žádné nepravé já neexistuje

ale rozhodně to nemá co společného s rozhořčením

Něco, na co by se hodilo slovo "nepravé Já", toho je více, kolik je lidí, ale píše se "já" s malým "j", ale jsou to zase otočky, krokové variace, úklon vpravo, úklon vlevo, úkrok vpravo, úkrok vlevo.
A taky v Poradně je to kolbiště , koboutí zápasy, myší souboje, cirkus blech, maškarní bál a strhávání masek těch druhých (těm druhým)....
Buddha Gautama propagoval ustání boje, utišení nenávisti a (sebe)klamu.

[Návštěvník]

Já není tvoje ani naše!

Takže pravé Já není Tvoje pravé Já ?

Maharadž: Když jsem potkal svého Gurua, řekl mi: "Nejsi tím, za co se považuješ. Poznej, co jsi. Pozoruj pocit "já jsem", nalezni své pravé "Já".

Takže Maharadž své pravé Já nalezl a u Tebe to není možné ? Dokonce se bouříš proti možnosti, že by ho mohl vůbec někdo nalézt ?

Pak samozřejmě nemůžeš pochopit, že existuje štěstí pravého Já. Jedna kapitola Maharadžova učení se dokonce přesně takhle jmenuje: "Štěstí pravého Já."

Pak samozřejmě ani nepochopíš, jak může být život člověka, který třeba zrovna umírá na rakovinu šťastný.

Chápu Tě, chápu Tvé rozhořčení, ale ono se dá ulpět nejen na tom přitažlivém, ale je možné ulpět i na askezi, sebeodříkání, tím že to posvětíš jako něco hodnotnějšího.

Ulpět na čemkoliv, třeba i na představě štěstí, které pramení z něčeho, co je od Tebe odděleno, je zdrojem utrpení. Ale poznání štěstí, které pramení z Tvé podstaty, je osvobozením od utrpení. Protože se objevuje poznání celistvosti.

No vidíš jak si ta Maharadžova slova hloupě dezinterpretuješ, tedy přizpůsobuješ představám uctívačů Boha a ve stejném duchu rozvíjíš.
Dokonce jsi nepochopila ani moji reakci, podle toho co z ní o mně vyvozuješ - že jsem rozhořčený, že nemůžu pochopit, že člověk umírající na rakovinu může být šťastný, že na něčem ulpívám, když to posvěcuji jako něco hodnotnějšího (vůbec, že něco "posvěcuji")atd.
Jsou to jenom tvoje představy o mně, které neodpovídají skutečnosti. Kam na to chodíš?

[Návštěvník]

Já není tvoje ani naše!

Takže pravé Já není Tvoje pravé Já ?

Maharadž: Když jsem potkal svého Gurua, řekl mi: "Nejsi tím, za co se považuješ. Poznej, co jsi. Pozoruj pocit "já jsem", nalezni své pravé "Já".

Tak se to řekne někomu, kdo je na začátku hledání.

Já si myslím, že opravdu existují dvě Já.
Jedno to "své" Já, soukromé Já (neplést si toto Já s já, jde o soukromý transcendentní prostor))
a jedno to "společné" Já, všechna ta soukromá Já dohromady plus ještě neutrální zbylá Já....

[.Petra]

Takže pravé Já není Tvoje pravé Já ?

Maharadž: Když jsem potkal svého Gurua, řekl mi: "Nejsi tím, za co se považuješ. Poznej, co jsi. Pozoruj pocit "já jsem", nalezni své pravé "Já".

Tak se to řekne někomu, kdo je na začátku hledání.

Já si myslím, že opravdu existují dvě Já.

Já si radši nemyslím už vůbec nic.

[Návštěvník]

Já si radši nemyslím už vůbec nic.

Ono je to stejně jedno, ale mě se to celkem líbí, ledacos se tím dá logicky vysvětlit....

[Petra]

Já si radši nemyslím už vůbec nic.

Ono je to stejně jedno, ale mě se to celkem líbí, ledacos se tím dá logicky vysvětlit....

Právě mě napadlo, že při vysvětlování bych asi žádné "já", ani velké, ani malé, nepoužívala. Jestli to právě není to zájmeno /za jméno "já", které všechno tak komplikuje.
Ten Spira má pravdu, je to vědomí. Vědomí s přezdívkou "já".

[Návštěvník]

Právě mě napadlo, že při vysvětlování bych asi žádné "já", ani velké, ani malé, nepoužívala. Jestli to právě není to zájmeno /za jméno "já", které všechno tak komplikuje.
Ten Spira má pravdu, je to vědomí. Vědomí s přezdívkou "já".

[Návštěvník]

Jsou to jenom tvoje představy o mně, které neodpovídají skutečnosti. Kam na to chodíš?

A to se ptá ten, kdo píše:

Jana nemá co

No vidíš, ani nedovedeš vysvětlit, kam na ty svoje iluzorní představy o druhých, které tady prezentuješ, chodíš.
Co jiného bys chtěla či byla schopna vysvětlit, když, jak jsi psala, sama ničemu nerozumíš.

[Petra]

Takže pravé Já není Tvoje pravé Já ?

Maharadž: Když jsem potkal svého Gurua, řekl mi: "Nejsi tím, za co se považuješ. Poznej, co jsi. Pozoruj pocit "já jsem", nalezni své pravé "Já".

Tak se to řekne někomu, kdo je na začátku hledání.

Tak si to zrekapitulujme, Maharadžovi to řekl jeho guru v roce 1933,

k realizaci Maharadže došlo v roce 1938.

Tedy pět let po tom, co začal hledat Maharadž své pravé Já se stal ze začátečníka konečník, který to mohl podobně jako jeho učitel až do své smrti opakovat všem ostatním začátečníkům.

Možná, kdyby za svého života potkal včas Péťu , tak by se zastyděl a uvědomil by si, jakou říká začátečnickou hloupost.

Tedy, kdyby se dočkal chudák psaní na Poradně, tak by určitě něco takového, hodného pro začátečníky, neříkal. Tedy určitě by něco takového neřekl nikdy tady na Poradně.


A možná, kdybych konečně pochopila, kdo je ten začátečník, tak už bych něco takového nikdy necitovala.


Ale Miroslav to ví a může potvrdit, že něco takového, nejsem schopná nikdy pochopit.

Realizovaný mluví ke každému na jeho úrovni. Tedy k začátečníkovi jinak než k pokročilému.

[Petra]

A možná, kdybych konečně pochopila, kdo je ten začátečník, tak už bych něco takového nikdy necitovala.

Ty jsi začátečník, Jani, Proto ti tolik vyhovují sdělění realizovaných určené začátečníkům. Vždycky si je pečlivě vybereš z toho, co jsi si u nich přečetla. To je tvoje úroven, tam se cítíš doma.
Většina "místních" má tuto úroven již za sebou, protože si z ní neudělala slepou uličku. Tobě se v ní velmi zalíbilo, proto se ji usilovně snažíš povýšit na to nejvyšší. A máš zcela pravdu, nebot pro tebe je to opravdu to nejvyšší. Než se jednou pohneš dál...

[nop]

Já tvrdím : kdo chce psa bít, hůl si najde. Kdo se chce přít, sporný bod najde.
Hurrá do toho, sekejte se, věšte se navzájem, palte na sebe olovem i železem, řežte se, čtvrťte a polévejte se jedovatým výrazem,
pro větší slávu sebe a vítězství Pravdy (té mojí, ne tvojí), áuuu !

[Petra]

A možná, kdybych konečně pochopila, kdo je ten začátečník, tak už bych něco takového nikdy necitovala.

Ty jsi začátečník, Jani, Proto ti tolik vyhovují sdělění realizovaných určené začátečníkům. Vždycky si je pečlivě vybereš z toho, co jsi si u nich přečetla. To je tvoje úroven, tam se cítíš doma.
Většina "místních" má tuto úroven již za sebou, protože si z ní neudělala slepou uličku. Tobě se v ní velmi zalíbilo, proto se ji usilovně snažíš povýšit na to nejvyšší. A máš zcela pravdu, nebot pro tebe je to opravdu to nejvyšší. Než se jednou pohneš dál...

Péťo, nejsem ani ten začátečník. Nevidím nic, čeho bych měla dosáhnout a nevidím začátečníka ani v nikom jiném. Každý je z mého pohledu naprosto dokonalým Bytím, štěstím, láskou, pokud je zrovna opravdu vědomé, čím je.

Tak si to "pokud" užívej, Jani. Tím se odděluješ od ostatních...od těch "nevědomých". Podle tebe je to bud a nebo...
Škoda, že Poly smazala toho Sri Chinmoie(nebo jak se jmenuje). Ten dobře popisoval, jak to pozvolna jde, žádné "bud a nebo".

[Návštěvník]

Kdo je ten, kdo má nějaké svoje pravé Já a měl by ho nalézt?

správná otázka

[Návštěvník]

Já si myslím, že opravdu existují dvě Já.
Jedno to "své" Já, soukromé Já (neplést si toto Já s já, jde o soukromý transcendentní prostor))
a jedno to "společné" Já, všechna ta soukromá Já dohromady plus ještě neutrální zbylá Já....

existuje jen jedno Já a pak existují myšlenky o něm, což se označuje jako malé já

[Návštěvník]

je to tak jak píše Petra

realizovaný člověk mluví ke každému, tak jak to v té chvíli potřebuje - proto je možné si povšimnout, že o té samé věci mluví různým způsobem a někdy až rozporuplně

za realizovanými lidmi chodívají hledající a tím je míněno začátečník, který nastoupil cestu za poznáním pravdy nebo ti co mají tak velké obtíže, že už přesáhly hranici osobní únosnosti (tedy rozhodně ten výraz začátečník není míněn v nějakém hanlivém nebo snižujícím smyslu)

když hledající prohlédne - tak už nepotřebuje za gurem - konečníkem - jak si ho Jani nazýváš, chodit s prosbou o pomoc a také za ním nechodí ti u nichž hledání nenastalo a pokud k němu nějakou shodou okolností dojdou, tak velmi rychle berou zpáteční dráhu, protože pro taková setkání nejsou pro ně