Boží Milost

[Honzam]

Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“
Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“
Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“
- Lukáš 10:25-28

Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.
Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘
Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený.
- Lukáš 11:23-25

[Návštěvník]

Potom za mnou kdosi přišel a všechno tohle jsme spolu probírali. Došel k závěru, že jsem v podstatě ateista (ale nikoli praktikující ateista), skeptický vůči všemu, kacířský až do morku kostí. Řekl mi "Je tu jeden muž, někde v Madras u Tiruvannamalai, říkají mu Ramana Maharši. Pojďte, půjdeme se za ním podívat. Je žijícím ztělesněním hinduistické tradice v lidské podobě."

Nechtěl jsem se jít podívat na dalšího svatého muže. Jestli jste někdy viděli jednoho, viděli jste je všechny. Nikdy jsem se nerozhlížel kolem, nepátral jsem po lidech, neseděl jsem u nohou mistrů, nic jsem se nechtěl učit; protože všichni vám řeknou "Dělej více a více této věci a dosáhneš toho." Co jsem tím získal bylo více a více zážitků, a tyhle zážitky se potom dožadovaly trvalosti - a nic, jako neměnnost, neexistuje. Takže "všichni svatí lidé jsou podvodníci - neříkají mi nic jiného, než co je v knihách. To si můžu přečíst sám - "dělej tohle stále dokola" - o to nemám zájem. O další zážitky nemám zájem. Snaží se se mnou podělit o své zkušenosti. Nezajímají mě jejich zkušenosti. Co se týče zážitků, není pro mě žádný rozdíl mezi duchovním zážitkem a sexuální nebo jakoukoli jinou zkušeností; náboženské zážitky jsou jako všechny ostatní zážitky. Nemám zájem o zakoušení Brahmana; nemám zájem o zakoušení reality; nemám zájem o zakoušení pravdy. Mohou třeba pomoci ostatním; ale nemohou pomoci mně. Nechci dělat to samé stále dokola; co jsem dělal stačí. Když ve škole řešíte matematickou rovnici, opakujete to stále dokola - vyřešíte úlohu a zjistíte, že řešení bylo v samotném problému. Takže proč se ksakru snažíte vyřešit tenhle problém? Je snazší najít odpověď dřív než se do toho všeho pustíte."

Takže nakonec jsem neochotně, s pochybnostmi a proti své vůli šel za Ramanou Maharšim. Ten člověk mě tam dotáhl. Řekl "Běž tam jedinkrát. Něco se ti přihodí." Mluvil o tom a poté mi dal knihu Tajnosti indické od Paula Bruntona, tak jsem si přečetl kapitolu o tomto muži - "Tak dobře, nevadí mi to, půjdu a uvidíme." Ten muž tam seděl. Z jeho vzezření jsem měl pocit "Cože! Tenhle člověk - jak mi může pomoci? Tenhle chlápek který čte komiksové příběhy, krájí zeleninu, hraje si s tímhle a tamtím - jak mi takový člověk může pomoci? Nemůže mi nijak pomoci." I přesto jsem zůstal sedět. Nic se nestalo; díval jsem se na něj a on se díval na mě. "V jeho přítomnosti se ztišíte, vaše otázky se rozplynou, jeho pohled vás změní" - to všechno pro mě zůstalo jen pohádkou, domněnkou. Seděl jsem tam. Bylo uvnitř mě několik otázek, hloupých otázek - takže, "otázky nezmizely. Seděl jsem tu dvě hodiny a otázky jsou stále tady. Dobře tedy, položím mu pár otázek" - protože jsem v té době opravdu toužil dosáhnout mókši. Po téhle části mé minulosti, po mókše, jsem toužil. "Ty jsi údajně probuzeným člověkem" - to jsem neřekl. "Můžeš mi dát to, co máš?" - položil jsem mu tuhle otázku, ale on neodpověděl, takže jsem se ho po chvíli zeptal znovu - "Ptám se tě, cokoli to je, co ty máš, můžeš mi to dát?" On odpověděl "Můžu ti to dát, ale dokážeš to přijmout?"

http://nicnavzdy.blogspot.com/2013/11/2 ... .html#more

[Petra]

755.

Tazatel: Jak možno uctívat Boha nejlépe?

E. Tomáš: Vzdáním se ega.

Tazatel: Není to lepší láskou?

E. Tomáš: Je to sice snazší, ale není to tak důkladné.

Tazatel: Jak to?

E. Tomáš: Když se vzdáte ega, automaticky se dostaví Mír a z něho jako přímý důsledek neosobní láska a oddanost, převyšující všechny myslitelné vztahy a pohnutky.

[Linda]

Tazatel: Jak možno uctívat Boha nejlépe?

E. Tomáš: Vzdáním se ega.

Když se vzdáte ega, automaticky se dostaví Mír a z něho jako přímý důsledek neosobní láska a oddanost, převyšující všechny myslitelné vztahy a pohnutky.

Jak se chceš zbavit něčeho, co ve skutečnosti ani neexistuje ?

Vzdání se je opakem snahy zbavit se ega. Ví to každý skutečný bhaktijogín. Zná to z vlastní zkušenosti.

Jak se chceš zbavit něčeho, co ve skutečnosti ani neexistuje ?

Jak může pociťovat lásku a milovat Boha něco, co ve skutečnosti neexistuje?

Není představa toho, kdo se vzdává ega, přímo tou iluzí, která ego prezentuje ?

Není představa někoho, kdo Boha miluje, přímo tou iluzí, která ego prezentuje ?

Jestli může lidská bytost milovat Boha tím, že se odevzdává do Jeho vůle, pak tu je cosi, co se tak vzdává sebe sama (ega). Je to aspekt Boha, ve kterém On Sám na nějaký čas jakoby zapomněl na Sebe Sama, a teď se pomalu vrací k Sebe-uvědomování.

[Petra]

ET Pro mystika znamená modlitba intenzivní oddanost k hledanému cíli, žhavou touhu, láskyplné uctívání a hlubokou pokoru. Schválně to zkuste. Budete se divit, jak všechno pak půjde jako po másle.



Považuji modlitbu za jednu z nejlepších a nejrychlejších pomocí. Proto ji obvykle každému, kdo je v nesnázích, navrhuji.

[Linda]

Zloději při kradení těžko. Protože je momentálně v egoistickém stavu.

Milost není odměna. Hluboko v nás existuje pořád, ale my ji nevnímáme, protože ji překrývají egoistické stavy.

Ve chvíli, kdy dojde k úplnému rozpuštění navyklého stavu, který byl příčinou, že se člověk doteď Milosti vnitřního Bytí nevědomky uzavíral, může dojít i k hlubokému vnoru. U někoho to může nastat třeba až po třiceti létech duchovního snažení, u někoho teprve v okamžiku odchodu z těla, a u jiného ve chvíli, kdy dojde docela přirozeně k hlubokému vnitřnímu ztišení, například když je sám v přírodě, a to i když se nikdy o žádnou duchovní cestu nezajímal. Znám takový případ.

Dojde k tomu, protože v nás k tomu dozrály vnitřní podmínky a současně nastaly pro to i vhodné vnější okolnosti. Stává se dost často, že takovou zkušenost prožije člověk, který v tomhle životě o cestě k Sebe-poznání nikdy nic neslyšel, a právě ta zkušenost ho přiměje, aby se o návrat k Sobě začal zajímat, znovu se vědomě vydal hledat Boha - To, co nás všechny tvoří. Začne praktikovat některou z duchovních cest, kterou pravděpodobně sledoval už v předchozí inkarnaci nebo inkarnacích, projde poměrně rychle tím, co se už v minulosti naučil, a pak pokračuje dál.

Je ale možné zažít hluboký vnor i jen v důsledku intenzivního utrpení, které vytrvale ničilo ego. Ono je jedinou překážkou, znemožňující vnímat Skutečné. Jak řekl nějaký Mistr, utrpení je duchovní cesta všech lidí na Zemi.

[irulan]

Hm, dík Lindo a Jardo. Asi se snažím najít rozumové vysvětlení u par veci v mem zivote. Dat jim nějakou "nálepku", název...
A je to pěkná ptákovina, netřeba si všechno vysvětlovat, tak to nechám byt stačí vnímat, nemusím "šrotovat" ani dodatecně

[Petra]

To co zabranuje působení milosti je uvědomění si sebe sama uvnitř času a prostoru, tedy ztotožnění s tělem a myslí

Moje zkušenost je opačná. Proč by se vůbec tento fenomém měl nazývat "Milostí", když by byl možný jen za tak vyhraněných okolností, jak je ty popisuješ?

[Petra]

ze se to muze přihodit treba zloději při kradení?

Právě to popisuje E. Tomáš ve své povídce "Oči ukřižovaného".

Z mého pohledu může každý popisovat jen svoje zkušenosti s "Boží Milostí" a svoje závěry, které z nich vytvořil.
Ale podle mne je "Boží Milost" fenomén, který se nikdy do žádného šuplíčku nevejde. Je stejně jako "cesty Páně" nevyzpytatelný.

Jsem vděčna za každý projev Boží Milosti v mém životě, ale nikdy by mne nenapadlo o ni usilovat. Když přijde, tak přijde...

[Petra]

Klidně i jako osoba v časoprostoru,
jen se poněkud uvolníš ze svého ztotožnění

Tohle tvrzení vidím jako nesmyslné.
Když tohle očekáváš od osoby, tak proč je pro tebe takový problém tvrzení "vzdát se ega"?

[Petra]

já svůj šuplík mám a vidím, že milost se může projevovat mnoha různými způsoby,
ale vždy jde jen o uvolnění se od ztotožnění

Mojí zkušenosti to neodpovídá. A zásadně nebudu předepisovat "Boží Milosti", jak to má podle mne "správně" dělat, protože bych se tím okrádala o jiné možnosti jejího působení. Prostě to přenechám jí...

[Petra]

Prostě to přenechám jí...

Vždyt o tomto neustále píšu,
tedy v souvislosti s duchovní cestou,
prostě to přenechte jí,
nikoliv naší snaze vzdát se ega


To ale neznamená,
že když to přenechám jí,
že to neumím poppsat, co to znamená "přenechat to jí"

Prostě je to uvolnění (i uvolnění od uvolnování)

A to je ta milost...

Luckovi a Lídě to tím stišením funguje. Je to jejich zkušenost.
Prostě jak jsem psala: žádný šuplík.

[Petra]

já svůj šuplík mám a vidím, že milost se může projevovat mnoha různými způsoby,
ale vždy jde jen o uvolnění se od ztotožnění

Mojí zkušenosti to neodpovídá. A zásadně nebudu předepisovat "Boží Milosti", jak to má podle mne "správně" dělat, protože bych se tím okrádala o jiné možnosti jejího působení. Prostě to přenechám jí...

A tak se může dostavit i při ztotožnění i při neuvolnění. Neboť tu možnost to prorazit samozřejmě má - jinak by to nebyla "Milost".

[Petra]

ale správně funguje jinak než nesprávně

Uvolni se a správně/nesprávně přestane pro tebe existovat. "Funguje to" úpně stačí.

[petr m.]

To je nemožné. Není možné získat, přitáhnout milost. Jediné, co můžeš dělat, je modlit se. Ale nemůžeš vědět, jestli tvá modlitba bude úspěšná nebo ne. Takže jediná věc, která je ti otevřená, je modlit se, prosit. Ale jestli tvá modlitba vyústí v boží milost nebo ne, bude záviset na tvém osudu a předurčení. Takže nakonec přicházíme k tomu, že boží vůle a boží milost závisí na tvém osudu a předurčení. Někdo hledá moc, jiný peníze, někdo hledá boha.

To je šílený, ale šíleně pravdivě Modli se, ale uvědom si, že to není tvá vůle, že vykonáváš pouze svůj program-to je šílenost. Uvědomování je tou ženskou, která se musí vrátit zpět do chlapa, aby člověk nebyl rozervaný na dva kusy. Spíš bych řekl, uvědom si, kdo jsi a naplň svůj osud, ať to co děláš je v souladu s Tebou, ať si nemusíš uvědomovat ten rozdíl mezi tím co jsi a tím co si myslíš a děláš. "Ať tvá levice neví, co dělá pravice". Uvědomění čím (ne)jsme, je základ. "V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha" (1. Korintským 11:11)

Však Ježíš řekl Jidášovi "udělej co musíš", no a on to udělal. Petrovi "třikrát mě zapřeš" a zapřel..., a jeden to zdánlivě odskákal a druhý dostal údajně klíče od nebeského království - osud je jasně dán v tom, co je.
Jejda, vrah nemůže za to, že je vrah? Války jsou spravedlivé bez skutečných viníků a bez opravdových obětí? Nikdo není horší ani lepší, nikdo není pravdě blíž ani dál, ale všechno se Bohu přibližuje zároveň s tím, jaké je v nás uvědomění a tak mizí rozdíl mezi já a ty, až se vše vrátí do Já? Jsou jen různá těla ve světě ovládaná programem "Kristus", který je od Boha. Není poznávána dualita, ale tvořivost, úžasná hra.

[nop]

G: Ale praktická otázka zní: je možné získat, přitáhnout milost ?.....
R: Ano. Ale především by tu musel být někdo, kdo by tu milost měl získat . Gejza by měl získat boží milost. Ale je tu vůbec nějaký Gejza ? V tom to je. Všechno, co tu opravdu je, je organismus tvořený tělem a myslí, který je určitým způsobem naprogramovaný v rámci svých přirozených charakteristik. Tento organismus je ve své podstatě naprogramovaným strojem. A jak může naprogramovaný stroj získat milost ?........ Skutečně zhoršit situaci může jen mysl...

A protože tu milost skutečně dostáváme, je tu evidentní, že nejsme naprogramovným strojem, jsou tu jenom situace, na které reagujeme.
A tím také na tvrzení:

..by tu musel být někdo, kdo by tu milost měl získat..

odpovídám: ano, JE tu někdo, jsme tu MY a nejsme tu jako hazardní hra hráče, máme smysl.
Není pravda to omezující tvrzení:

..Všechno, co tu opravdu je, je organismus tvořený tělem a myslí,

, to opravdu není všechno, je tu mnohem, mnohem více, je tu lidská duše, jiskra Boží, Átman. Nejsou tu jen stroje.
Ale co nám překáží, abychom uchopili svou hodnotu a svou hodnost? Mnoho myšlenek, to může překážet.

...Skutečně zhoršit situaci může jen mysl...