Předpokládám, že tato historka byla doplněna jeho žáky, tj. jak to viděl sám Milarepa se asi nedovíme.
Tahle historka jakož i vše co jí předchází je Rosado - literatůra.
Jde o šťastně volený způsob předání vlastní zkušenosti, prostřednictvím příběhu.
Tím předávajícím je v tomhle případě Eduard Tomáš.
Stává se, že někdy poněkud lpíme na reáliích, například ze života postavy Ježíše Krista,
či Buddhy.
Ale není nutné se zabývat hloubáním, či se něco odehrálo tak jak se traduje,
nebo trochu jinak. Nemusí nás zajímat takříkajíc psychika Buddhova, "jak on to viděl,"
"jak to bylo doopravdy" či "jak to vidí Mistr." Takové otázky bývají zdržujícími odbočkami,
jež nás zbytečně upevňují v mylném pocitu že Mistrem je onen člověk,
ke kterému zrovna vzhlížíme.
..jak to tak po sobě čtu, tak si říkám, že by to mohlo stačit.
:-)