Nejapný návštěvník píše:
Nic proti těm, co šíří slova mistrů. V historii je spousta takových, co jen zvěstovali a neměli kapacitu plně pochopit, co je sdělováno. Přesto jejich role byla přínosná. Proč tvoje není?
Pedriito píše:Nemůžeš posuzovat podle sebe.
A proč by nemoh?
A no tak, klidně může. Ale je to houby platný. To může klidně několik miliard obyvatel této planety si stěžovat, že role kteréhokoliv Mistra, Gurua, Probuzeného, nikomu z nich nebyla přínosem. Nikdo jim s probuzením, nalezením toho, co hledají, s osvobozením nepomohl.
Na druhé straně s otevřeným srdcem a nezahlcenou myslí si to přitáhne to, co je potřeba samo.
Má snad posuzovat podle tvého posuzování, které by jen rádo slyšelo, že je ne-posuzováním probuzených. To počerněné "posuzovat" není nic jiného než "rozlišovat" a vyvodit zkušenost. Například si lokneš, ještě neznalá, vařícího čaje a vopaříš si jazyk .. tak tvůj posudek - úsudek, bude, že horké pálí a že si dáš příště bacha, atp. To není ještě soudit, odsuzovat... Nepleť si pojmy. Pak máš blízko to nerozlišit, vůvec nevidět, a tím produkovavat jedno i druhé. Plést si to s odsuzováním, soudit něco, někoho.... atd.
Pedrito, to, co brání poznání toho věčného, o čem mluví probuzení, je neustálé lpění na připoutanosti k tělesnosti, k materiálnímu, hmotnému.
Rozumím, je to normální. Normální je narodit se jako tělo, být tělem, které musí dávat bacha, aby si nespálilo jazyk, a které nakonec zemře.
Nenormální je být tím, kdo se nenarodí, nezemře, a ať se děje cokoliv, nic se s ním neděje.
Ale řekla bych, kdo poctivě čte, vnímá a nechává znít ve svém nitru to, co probuzení jako například Nisargadatta, nebo Godman, Michael James, Kanna Murugan citují z promluv svých guruů, za nějaký čas pozná, že normální (skutečné) je to neměnné věčné, a všechno proměnlivé pomíjivé je bezpředmětné.
