Jóga

[Návštěvník]

Osm stupňů jógy dle Pataňdžaliho

Pataňdžaliho systém vznikl asi kolem 300 př. n. l. O Pataňdžalim, který se také nazývá otcem jógy, dějiny nic bližšího nevědí a svědectví jeho života podává pouze slavná Jógasútra, souhrn seřazených aforismů, podávajících výklad jeho filosofie a geniálně aplikovanou metodu. Nepředpokládá se, že by Pataňdžali byl samotným tvůrcem jógy, ale je považován za jejího vydavatele a upravovatele. Jógové učení bylo tehdy již dávno známé a živé.

Jóga je klasická indická věda o zkoumání duše. Slovem jóga se označuje cesta k objevení duše, ale i splynutí s ní, či samotného vysvobození uskutečňovaného pomocí systematického cvičení těla a mysli na cestě vnitřní přeměny. Každý stupeň na cestě jógy tvoří část celku a podle tradice jógy bychom měli pokračovat ve cvičení ásan a pranajámy i po dosažení vyšších stupňů, abychom si zachovali zdravé tělo. Jóga je založena na principech etiky (jama) a osobní disciplíny (nijama). To jsou universální principy, s nimiž se setkáváme ve všech kulturách. Proto z praktického hlediska můžeme za začátek jógového systému považovat tělesné polohy (ásany). Přibližme si nyní systematicky těchto osm stupňů jógy pro její lepší pochopení.

1. stupeň: Jama – Zdrženlivost

Tento první stupeň rozděluje Pataňdžali na pět zdrženlivostí - zákazů:

1. Ahinsa – neubližování, nenásilí
Podstatou je neubližování žádné živé bytosti myšlenkou, slovem nebo činem. Velkým propagátorem ahinsy byl Gándí, jehož fi losofi e byla na tomto principu založena. Ahinsa neznamená pouze neubližovat, ale i vzdát se nenávisti.

Vyžaduje soucit a přátelství, šíření tohoto principu ve svém praktickém konání.

Pataňdžali: "Je-li neubližování plně vyvinuto, pak v přítomnosti člověka mizí z jeho okolí všechno nepřátelství. Být dobrým je již samo o sobě velkým skutkem."

2. Satja – pravdivost, pravdomluvnost
Vyjadřuje pravdivost v myšlenkách, slovu i činech. Vše se musí shodovat s tím, co člověk činí. Jedinec, který je čestný k sobě i k ostatním, shledává život jednoduchým a je schopen udržet si své myšlenky na vysoké duchovní úrovni.

3. Astéja – doslova nekradení, nezcizení
Nejedná se pouze o krádež, ale i o zničení touhy, což je vykořenění závisti a žádostivosti.

4. Brahmačarja – pohlavní zdrženlivost
Zadržování plodivé síly. Účelem je uchování energie, kterou je možné sublimovat na vyšší úroveň. Je-li plodivá síla zvládnuta, je schopnost soustředění vyšší a jogín obdrží vyšší sílu.

5. Aparigraha – neshromažďování
Nepřivlastňování a neuchopování cizích věcí, a to i v duchovním rozměru. Není důležité kolik máme, ale jakým způsobem toho v životě užíváme.

Tyto principy jsou universální a tvoří základ jógy. Při dosahování stavu harmonie sehrávají roli všechny stupně jógy a jama tvoří základ morálního chování adepta jógy. Rozvíjí sebe, disciplínu a klidnou mysl.
Zmíněné systémy může realizovat každý adept jógy, stejně tak jako každý čestný člověk. Cvičení neústí v nějaký speciální jógový stav, ale vytváří očištěný stav lidský, vyšší než je běžná úroveň. Tato čistota je nezbytná pro další stupně jógy. Skrze čistotu kontroluje žák vlastní egocentrické tendence a prožívá nové zkušenosti.

[Návštěvník]

Spokojenost je základem a odrazovým můstkem pro klidný život. Zde neexistují nářky, fňukání, sebelítost či podobné slabosti. Všech sil je zapotřebí k práci a každé pěstování slabosti je znamením, že člověk není schopen žít realisticky. Přijímání věcí života tak jak jsou umožní jogínovi neztrácet energii a vytěžit maximum z každé příležitosti. I nepřítel je pak viděn jako účel a znamená přiblížit se – být v míru se světem, i když svět není v míru s ním. Druhým stupněm cesty poznání dle Pataňdžaliho je . Jsou to etické osobní principy, které je třeba dodržovat, musí jimi být ovládnuto jednání, vyřešeny vztahy s okolím a provedena očista těla i mysli.


2. stupeň: Nijama

Etické příkazy nijamy podporuje:

1. Šauča - čistota mysli a těla
Čistotou je nutné rozumět zevní čistotu těla a vnitřní čistotu mysli. Je docilována sérií očistných technik, které jsou speciálně zmiňovány v hathajóze. Péče o tělo je její součástí. Někde můžeme číst o odstraňování nečistot mysli. Od zevní čistoty povstává ochrana těla a oddělenost od ostatních. Pakliže je uskutečněna čistota mysli, přichází zpravidla velkomyslnost, ovládnutí smyslů a schopnost nahlédnout sebe sama.

2. Santóša - spokojenost
Pataňdžali říká: Od dokonalé spokojenosti pochází nejvyšší forma libosti. Forma spokojenosti zde neobsahuje pasivitu či resignaci, ale je spojena s klidem mysli. Santóša bývá definována jako nepřítomná touha po rozmnožování potřeb nezbytných k životu. Je to v podstatě přijímání života s postupným vyloučením světských žádostí. Tvrdí se, že pokročilý jogín je vyrovnán s pocitem horka i zimy, libostí i zklamáním, úctou i bolestí. Vše je spojeno s pocitem poznání a rozpoznání dvojic protivenství a jejich důležitosti ve vzájemném vztahu.

3. Tapas - zapálení pro věc, disciplína
Tapas Život v přepychu, dopřávání si všeho bez omezení nejde ruku v ruce s jógou. Na druhé straně příliš mnoho askeze také nikam nevede. Tapas však nemá být zaměňován se sebeumrtvováním nebo sebetrýzněním. Mysl má být vedena myšlenkami o atmánu, aniž baží po předmětech touhy. Nemají vznikat výstřelky či nezdravé návyky. Tapas znamená tělesnou disciplínu, čili cvičení s velkým úsilím vůle a současně vyhýbání se lenosti. Jóga nazývá tapas diamantovou tvrdostí.

4. Svadhjája - sebezkoumání
Svadhjája znamená sebepoznání a studium posvátných písem s pečlivou důkladností a ostrým rozlišovacím úsudkem. Potom k žákovi přistupují mistři a učitelé, aby mu v učení byli nápomocni.

5. Íšvarapranidhána - podrobení všech myšlenek a činů Bohu -
Íšvárapranidhána poslušnost a uctívání osobního Boha. Išvára je pánem jogínova srdce, pánem na cestě k vysvobození. Své plody přináší až po zkušenosti a nikoli před ní. Takový postoj obsahuje obrovskou víru a lásku. A je nutné ji brát v oddaném duchu bez hněvu a odporu. Přes uctívání Išváry přichází schopnost kontemplace a vstupu do vyšších technik jógy. Zbožný jogín se stále častěji přesvědčuje, že veškeré dění je řízeno moudrými zákony a veškeré tvorstvo je v této moudrosti zahaleno. Být si vědom moudrosti dobra a být vděčný je určitým druhem kontemplace nebo jistoty srdce a mysli, které přecházejí k vděčnosti a oddanosti.

[Návštěvník]

Jóga dle Pataňdžaliho - 3. díl

Jógové pozice a relaxační techniky svými dalekosáhlými účinky efektivně využívají všechny psychické i mentální rezervy člověka. Pomáhají mu lépe se přizpůsobovat nejrůznějším životním situacím a možná budoucím generacím připravují cestu ke zdraví.

Co je to zdraví? Vyvážený stav tělesných prvků a všech anatomických a fyziologických systémů, v němž každá část těla funguje celým svým potenciálem. Všechny složité tělesné systémy musí pracovat hladce a bez poruch, což v normálním životě nebývá obvyklé. Také z mentálního, mravního a duševního hlediska by tělo mělo být zdravé. Vyvrcholením plného zdraví je duchovnost, která posouvá lidské záležitosti do vesmírných souvislostí. Úsilí o dosažení tohoto cíle je hlavním úkolem jógy.

Pataňdžali ve svých jógasútrách uvádí fyzické i psychické překážky, které brzdí pokrok v aktivitách. Patří k nim: nemoc, slabost, pochybnost, nedbalost, nečinnost, smyslovost, život v iluzích, neschopnost postupovat a nestálost v postupu vpřed.

Je možné sem přiřadit ještě další psychofyzické poruchy, jako jsou smutek, zoufalství, tělesná slabost a namáhavý dech.

Jóga je prostředkem k získání větších schopností potřebných na zvládnutí těchto problémů.

K tomu Pataňdžali přidává tři zásady: tapas, svadhjáju a íšvárapranidhánu. To jsou tři základní principy jógy.

Tapas - sebeovládání - zápal. Tapas podněcuje k usilovnému cvičení jógy. Bez něj nejde ničeho dosáhnout. Tento přístup se pak přenáší i do ostatních oblastí našeho života. Dobré zdraví nelze považovat za samozřejmost, musíme o něj pečovat.

Jóga nás učí, že ho lze dosáhnout pomocí ásan. A aby bylo pro nás cvičení přínosem, musíme dodržovat tapas.
Ásany - harmonie těla a mysli Ásany jsou neodmyslitelnou součástí jógy. Nejsou jen fyzickým cvičením, neboť zapojují psychické i fyziologické procesy. Jsou spjaty se všemi stupni jógy. Pramení v etických zásadách a končí v duchovnosti. Jóga využívá tělesná cvičení a kontrolu mysli, aby v pozdějších stádiích tělo i mysl harmonizovaly s duší. Jógové ásany působí na každou jednotlivou buňku a tkáň v těle, pronikají jimi a přivádí je k životu. Velká rozmanitost pozic umožňuje praktické cvičení, s jehož pomocí získáváme pevné tělo, dobrou funkčnost vnitřních orgánů a bdělou mysl. Každá ásana se vyznačuje svým osobitým významem a tvarem. Pro zaujetí ásan je potřebné přesné natažení svalů a jejich kontrakce, stejně jako i výdrže. Tím se pokožka, svalstvo a svalové struktury přivádějí do souhry s kostrou. Existují polohy a soubory poloh, které mají nejrůznější účinky: stimulující, uklidňující, energizující, vytvářející odolnost, sílu koncentrace, zlepšující spánek, vnitřně uklidňující. To jsou příznivé aspekty ásan. Polohy ve stoji povzbuzují, polohy v sedu zklidňují, torzní polohy pročišťují, polohy v lehu na zádech přinášejí odpočinek, polohy v lehu na břiše energizují, obrácené polohy rozvíjejí psychickou sílu, rovnovážné polohy navozují pocit lehkosti, záklonové polohy osvěžují a dynamické cvičební sestavy podněcují k aktivitě.

Zvláštním uměním je relaxace. Její kvalita závisí na účinnosti poloh, které jí předcházely. Stav mnohých tělesných onemocnění a poruch, dokonce i chronických onemocnění, lze cvičením jógových pozic zlepšit. Polohy působí na specifické oblasti našeho těla, např. klouby, játra, ledviny, srdce. Pohyb svalů, jejich natažení v polohách současně s polohováním vnitřních orgánů při sestavách obrácených poloh, má velký účinek na jejich funkce. Tělo se okysličuje a naplňuje plnou zdravou krví, zbavuje se nezdravého hromadění a odpočívá. Zvyšuje se odolnost, kapacita plic, zlepšuje se srdeční činnost, svalový tonus, oběhový systém a dýchání. Právě na těchto principech je založena terapeutická jóga. Jak správně cvičit Velký důraz je vždy třeba klást na samotné praktické cvičení. Díky němu se totiž mění fyzický i mentální stav cvičence. Jedním z principů jógy je netoužit po ovoci svých činů. To znamená, že cvičit bychom měli jen pro cvičení samotné, bez ohledu na úspěch či neúspěch. Jen takový přístup zaručuje duševní rovnováhu. Cvičení by mělo vždy být systematické, měli bychom začínat jednoduchými polohami. Pokroku dosáhneme tehdy, když přecházíme k těžším ásanám až po zvládnutí těch jednoduchých. Vnímání ásan se postupně prohlubuje a zdokonaluje se schopnost jejich zaujetí. Základní polohy stále znovu opakujeme, jelikož jsou základem poznání. Cvičení je kumulativní a narůstá. Nejprve se naučíme první soubor poloh a pak přecházíme k druhému. Neustále však opakujeme i první. Cvičení třetího souboru pak samozřejmě opakujeme i s druhým a prvním souborem atd. Zpočátku budeme postupovat rychle, ale později se dostaneme na jakousi stabilizovanou úroveň, kdy se nám pokrok bude zdát již nepatrný. Záhy tento problém překonáme. Přibližně za dva roky si polohy zafixujme natolik, že se naučíme vnímat a vykonávat pohyby jednotlivých částí těla ve vztahu k vnitřním pocitům. Proto je potřeba nejdříve každou polohu analyzovat a prostudovat ji. Cvičení vyžaduje úsilí a nadšení.

Podle Pataňdžaliho je ásana dokonalá tehdy, když ji cvičíme bez námahy. Pozornost je potřeba věnovat i přesnosti cvičení. Zpočátku je poloha zaujata jen přibližně, ale postupem času se zdokonalí. V okamžiku, kdy je poloha dostatečně přesná, neblokuje proud energie.

Nakonec je třeba zdůraznit postoj oddanosti ke cvičení. To znamená: dodržovat pravidelnost, mít důvěru v účinnost jógových pozic, mít citlivý, hloubavý přístup a stálou snahu o zdokonalení cvičení. Takový rámec mysli, umocněný disciplínou získanou pravidelným cvičením, nám pomáhá zvládat různé životní výkyvy. Pokrok ve cvičení přináší uspokojení - zlepšuje se nám zdraví, jednotlivé detaily pozic jsou nám jasnější a vnímání poloh se prohlubuje. Pokud jógu cvičíme s oddaností, je nám jasnější i její duchovní cíl. Výsledky cvičení jsou úměrné času, který mu věnujeme. Někdo cvičí jednou týdně, jiný každý den. Ásany je možné cvičit kdykoliv – ráno máme tělo ztuhlé, ale svěží mysl, večer bývá tělo poddajné, ale mysl je někdy unavená. Cvičení by mělo být radostné a stimulující, abychom objevili možnosti a rozsah ásan. Nesporně nejdůležitější je v pozicích správně dýchat. Není-li uvedeno jinak, měli bychom dýchat přirozeně plným jógovým dechem. Mezi jednotlivými polohami se můžeme ještě 3x prodýchat pro uklidnění mysli. Pro vylepšení poloh můžeme účinně využívat různé pomůcky, popř. i nábytek. Nejvýhodnější je samozřejmě navštěvovat kurzy, v nichž vás učitel povede. Při cvičení bychom měli mít oči otevřené a ústa zavřená, pokud učitel neřekne jinak.

Upozornění:
Žaludek i střeva by měla být při cvičení prázdná. Po bohatém jídle je třeba počkat i 4 hodiny, po lehčím jídle 2 hodiny.
Nikdy necvičíme na přímém slunci anebo ve studené místnosti.
Neoblékáme si těsný oděv, který zamezuje dýchání, trávení a cirkulaci krve.
V polohách nezadržujeme dech, neboť se tím vytváří napětí. Oči, uši, hrdlo by měly být uvolněné.
Jakákoliv bolest v poloze by měla být jen dočasná, pokud přetrvává, je signálem nesprávného cvičení, nebo jiné tělesné poruchy.
Je dobré si připomenout, že fyzické cvičení ásan je pouze částí na cestě k józe.

[Návštěvník]

Čtvrtým stupněm Pataňdžaliho jógy je pránájáma.

Je třeba mít stále na paměti, že každý stupeň se prolíná se stupněm dalším, a že tedy Pataňdžaliho osmistupňová cesta jógy je praktickým návodem k harmonickému životu nejen pro jogína.

Slovo prána znamená energie. Pránájáma je tedy ovládání této energie a to většinou, ne však pouze, ve formě dechových cvičení. Dech v józe je základním kamenem, neboť právě skrze něj se učíme nejen pránu vnímat a ovládat, ale současně se pomocí dechového rytmu učíme i meditaci a koncentraci, což jsou další stupně Pataňdžaliho jógy. Pro každého z nás je velmi důležité správné pochopení prány, neboť je branou k vyšším stavům vědomí. Prána jako prapůvodní energie je obsažena v každé části existence. Naše tělo je prána, dech je prána, celá tato planeta je energií. Vše kolem nás je energie a celý vesmír je touto energií tvořen. Je to stavební jednotka stvoření. To znamená, že všichni jsme stvořeni ze stejného materiálu a tím jsme, v té původní podobě, jednotou.

Čtvrtý stupeň je tedy základem k pochopení stupně osmého - samádhi neboli jednoty. Pránájámu rozdělujeme na vnější a vnitřní:

VNĚJŠÍ PRÁNÁJÁMA jsou dechová cvičení, ovládání dechu a umění dech pozorovat. Úplné jógové dýchání - je spojení břišního, hrudního a podklíčkového dechu. Důležité je dýchat vždy přes bránici.
Bhastrika - kovářské měchy, je velmi rychlé a velmi hluboké dýchání nosem. Existuje více variant tohoto dechového cvičení.
Střídavá pránájáma - je kombinací dechového cvičení a práce s energií. Dýcháme střídavě jednou a druhou nosní dírkou a přitom vnímáme energetický tok v nádích ida a pingala.

VNITŘNÍ PRÁNÁJÁMA je práce s energií, kde se hluboké, plynulé dýchání používá jen jako vedlejší prvek.
Taoistický dechový okruh - vnímání prány jako energie.
Proudění této energie v nádích - energetických kanálech, nácvik pro práci s kundaliní.
Prodýchávání čaker - prodýchávání jednotlivých energetických center a současně vnímání a uvědomování si kvality energie v nich. Skvělé čistící a koncentrační cvičení.
Sluneční dech - vytváření energetické ochrany okolo našeho fyzického těla.
Kundaliní - jedna z nejmocnějších energií v těle, která proudí energetickým páteřním kanálem. Celá jedna sekce jógy se prací s touto energií zabývá. Pokud se naučíme uvědomovat si pránu pomocí pránájámy, bude pro nás snadné vnímat i tuto duchovní energii v našem těle.

Po ásanách, které nás naučily vnímat správně naše tělo, postoupíme pomocí pránájámy k uvědomování si sebe sama jako jemnohmotné bytosti.

Toto uvědomění je dalším krokem k plnému pochopení toho, že jsme součástí něčeho mnohem většího a komplexnějšího, že jsme plni lásky a vesmírné harmonie.

[Návštěvník]

Na duchovní cestě prochází člověk různými fázemi z nichž se každá vyznačuje svým specifickým charakterem. Jejich rozpoznání nám může otevřít cestu k vyšším úrovním, jež nás vedou k dokonalosti.

- 1 -
První fáze se vyznačuje nevědomostí či úplnou absencí poznání, někdy dokonce i absencí znalostí týkajících se skutečné povahy reality a ducha. V této fázi se nachází většina lidských bytostí dnešní doby, bytostí, které slepě omezují své poznání na to co mohou vnímat svými pěti smysli nebo na poznatky mechanické vědy a technologií.

- 2 -
Druhý stupeň je větší či menší mírou spjat s projevem vnímavosti vůči ostatním stavům vědomí, které mohou být vyvolány buď náhodně nebo systematicky, tradičním způsobem (např. praxí jógy). Probuzení zájmu o duchovní záležitosti bývá někdy způsobeno aktivací určitého nevýslovného procesu vnitřní rezonance skrze studium hodnotného duchovního textu či výroku vysokého mistra, někdy souvisí s mystickým prožitkem, nebo může dokonce nastat v okamžiku vyvrcholení nějaké bolestné životní krize. V jiných případech to může být skupina pravidelně se scházejících duchovně zaměřených lidí, co postupně probudí tyto blahodárné latentní subtilní síly v člověku.

- 3 -
Třetí stupeň zahrnuje pátrání, naplněné aspirací, po dosažení účinných metod probuzení, metod pravé duchovní cesty. Tento stupeň nejčastěji doprovází horlivé a často "knižní" hledání. Myšlenkový proces je tu omezen výlučně na objekt, přesto nám něco vnitřně říká, že se blížíme k pravdě a později nám to i zkušenosti potvrdí. Také v této fázi začínáme urputně hledat duchovní vedení a občas se pouštíme do něčeho, co bývá velkými jogíny nazýváno jako "spirituální koktail", čímž je míněna rozličná kombinace tělesných pozic s terapiemi a esoterickými přednáškami, která je více nebo méně spojena také s meditačními technikami, bojovými uměními nebo praxí zahrnující např. Tai-chi, biomagnetické energie, atd.

Někteří lidé naneštěstí na tomto stupni uváznou a nadále se jen spoléhají na omezenou sílu vyplývající z naučených polopravd objevených cestou. Lidé,kteří si myslí že již dosáhli osvícení a přestanou nadále hledat ihned jakmile zakusí první duchovní zážitky spadají do stejné kategorie. Avšak ostatní pravou cestu a duchovního mistra na konci svého snažení skutečně najdou. Teprve od toho okamžiku pro ně začíná jejich velké duchovní dobrodružství.

- 4 -
Čtvrtý stupeň je spojený s důsledným a nadšeným přístupem k autentické duchovní cestě. Lidská bytost v této fázi často čelí omezením která jí brání v hlubším poznání pravdy a postupně se učí tyto překážky překonávat. Specifické metody používané v tomto období se liší v závislosti na zvolené cestě. Mohou být v určitý moment pozměněny ve shodě s osobním duchovním vývojem jedince a individuálními okolnostmi. I když lidská bytost vytrvá a dosáhne přiblížení dosažení konečného duchovního stupně, nikdy nesmí přestat provádět duchovní praxi. Takto bude získaný postoj postupně rozšiřován do její každodenní existence.

Tento stupeň se neustále udržuje a prohlubuje beze změny, a to kontinuálně, i během následujících fází.

[Návštěvník]

- 5 -
Pátý stupeň zahrnuje emoční vyrovnanost a hluboký vnitřní mír. Jakmile jsou rozpuštěny a zcela odstraněny překážky na úrovni našeho vědomí, které zde korespondují s identifikací a kontrolou vnitřního zdroje citů a destruktivních emocí, zeslábne mentální nepokoj našich myšlenek a uvnitř naší mysli se usadí hluboký a euforický mír. To je absolutně nutný předpoklad pro následující stupně, navzdory existenci některých duchovních systémů, které využívají všech konfliktů které se objevují uvnitř lidské bytosti jako nástrojů pro okamžité a přímé dosažení transcendence.

Tento stupeň je běžně doprovázen správným a hlubokým pochopením podstaty reality a lidské mysli. Bytost se tu snaží dosáhnout euforického a hlubokého míru pro pochopení celého světa. Během této fáze se také zesiluje schopnost milovat.

- 6 -
Šestý stupeň poukazuje na dosažení nedvojnosti. Do tohoto stupně bývá lidská bytost často jevištěm různých fenoménů (ve smyslu řeckého slova které popisuje klam, vidiny), jako jsou vize tvarů a světel, vnitřní schopnost slyšet některé zvuky, vnímání různých jemných energetických vibrací které později indukují parapsychologické projevy, návraty do předchozích vtělení ať svých nebo ostatních lidských bytostí, které přijdou s aspirantem do kontaktu. Kvalifikovaný duchovní mistr pomáhá této osobě pochopit, že skoro všechny tyto fenomény jsou stejně iluzorní jako sny, nebo jako běžný fyzický vesmír.

Při všech těchto zážitcích stále existuje iluze separace subjektu od objektu jeho vnímání, stejně tak jako riziko zvěčnění této iluze oddělenosti. Pouze úplné rozpuštění tohoto klamu postupně vede k holistickému, nekonceptuálnímu a nevýslovnému zážitku existence. Z počátečního stupně dualistické nevědomosti získává bytost opravdové Božské Poznání, které je ztotožněné se stavem neosobní přítomnosti, kdy překvapivě zjišťujeme, že poznávající již nadále neexistuje... Láska ke všem lidem se nám stane božím Světlem a je nám odhaleno že je vlastně tím, čím byla vždy, od úplného začátku bez začátku...

- 7 -
Sedmý stupeň představuje duchovní osvobození. Porovnáme-li jej s předchozím stupněm, kde povaha reality byla vnímána formou hlubokých oslňujících záblesků, v tomto stupni je přítomnost Boha nebo pravdivého Poznání trvale zakotvena uvnitř nás a zůstává neustále, bez možnosti že by mohla být ještě někdy ztracena. Rozpor mezi relativním a absolutním je nyní překonán. Nezbývají tu žádné představy či závislosti, je pouze nesmírné a zářící nejvyšší Světlo absolutna. Současně v údivu objevujeme, že bezbřehá láska a všezahrnující Poznání odpoutává bytost od těla, které ji omezuje.

Během této fáze pochopíme, že toto je prapůvodní stav, který uvnitř nás ve skutečnosti existoval vždy, ale byl naší předcházející nevědomostí trvale překryt. Teď poznáváme, že se tento závoj navždy vytratil.