Celistvost

[Návštěvník]

INTEGRÁLNÍ CESTA - cesta k celistvosti

[Miri]

Duchovní cesta a cesta indiviuace (Jung - viz video), jde ruku v ruce jen část cesty.

E- Tomáš psal o dlouhé a krátké cestě. Jdou zároveň.
Ta dlouhá cesta, je cestou individuace, je cesta integrace, je cesta naplnění našich (individuálních potenciálů), cesta přijetí stínu, ...

Pak je tu cesta krátká - snaha o překročení osobního, transcendence. Odevzdání. Odevzdání osobního "já".
Ovšem jen málo jedinců k této cestě dozrálo. Pokud člověk neušel aspoň kus dlouhé cesty k celistvosti, neintegroval dostatešně všechny své části (mnoho částí osobnosti bývá odděleno a potlačeno prožitými traumaty). Tak se mu transcendence osobního já nedaří. Protože i když se k tomuto "odevzdání" z toho intehrujícího já rozhodne, zůstává v něm spousta neintegrovaných částí, které to bojkotují. Moje zkušenost je, že vytahují člověka zpět do prožívání se jako osoba, a to tak dlouho dokud se všechny "stíny" neintegrují. Mě to připomíná Ježíšovu větu: " Neodejdeš, dokud nezaplatíš do posledního penízku".

Každý by měl začít dlouhou cestou. A mnohé duchovní směry ji mají v sobě zahrnutou. Viz třeba toto video. Nabízí to i moderní psychologie, ta co navazuje na Junga určitě, i nové alternativně-psychologické směry.
Při přistoupení i na krátkou cestu, tu ovšem vzniká paradox. V krátké cestě pracujeme na něčem, abychom to sjednotili jenom proto, abychom to odevzdali. To sjednocení je nutnost. Ale i to může přejít k ulpění, kdy nejen sjednocujeme, ale i šperkujeme, leštíme,...
Duchovní cesty na tu fázi odevzdání připravují (můžeme debatovat, jak, kreré a jak moc). Na rozdíl o těch čistě psycholoických, je jichž cílem je zdravé integrující "já". Na psychologické půdě je snaha o odložení "já" chápáno patologicky.
Další rozdíl je, že v psychologických technikách dochází k uvědomění momentu vzniku takových bloků a příčiny vzniku.
V duchovních cestách se bloky, které způsobují dezintegraci rozpouští použitými technikami bez rozpoznání, co byly zač. To probíhá v meditaci, při dechových cvičení, v přítomnosti Mistra,...

Tak se může stát, že rady dlouhé a krátké cesty můžou jít proti sobě. A právě proto je potřeba zralé osoby, pokud chce kráčet po obou z nich, aby to rozpoznala.

[Tara]

Tak u mě je to asi ta dlouhá cesta.
Jelikož jsem žena...
A jelikož mám v sobě "potřebu" prožívat a tím i pochopit.

Ách jo :-)

[Miri]

Tak u mě je to asi ta dlouhá cesta.
Jelikož jsem žena...
A jelikož mám v sobě "potřebu" prožívat a tím i pochopit.

Ách jo :-)

Nevím, jestli došlo k pochopení těch dvou pojmů, jak jsem je myslela.

Ale co jsem se snažila napsat je, že dlouhá cesta může být s pochopením nebo bez.
S pochopením pro ty, kteří mají to nastavení, že se umí v sobě pitvat. Vždy bych doporučila nějakou dopomoc z venčí.
Bez pro ty, kteří zase mají dispozici vnímat svět bez intelektuálního škatulkování. To je třeba cesta meditace, dechových cvičení, číštění čaker, zpívání manter (to má za mě obrovský účinek),...

To o čem píšu s rozdělením muž žena, nemá nic společného. Tedy já tam nic tohového nevkládala a zaráží mě, že to tam vidíš. Že ti to evokuje právě toto.

[Mudrc]

Jako... nerad bych bral někomu nějakou naději a taky se pochopitelně mohu mýlit.

Ale ten chlap – jakkoli je to sympaťák, prostě mu chybí potřebná hloubka vědomí.

[Mudrc]

Jako... nerad bych bral někomu nějakou naději a taky se pochopitelně mohu mýlit.

Ale ten chlap – jakkoli je to sympaťák, prostě mu chybí potřebná hloubka vědomí.

Ale jako určitě nadprůměr, teda aspoň tady (v tom evropském bordelu).

Nicméně, aby se při tom procesu nenechal stáhnout spodníma čakrama, to prostě není žádná sranda.

Na druhou stranu – pravoslaví takto chápe manželství, jako společnou duchovní cestu muže a ženy.

Ono pak ke stáří je to taky mnohem lépe zvládnutelné.

[Návštěvník]

Jako... nerad bych bral někomu nějakou naději a taky se pochopitelně mohu mýlit.

Ale ten chlap – jakkoli je to sympaťák, prostě mu chybí potřebná hloubka vědomí.

Máš dobrý odhad, jde onou dlouhou cestou, ale pro ty co nedozráli na krátkou cestu, je lepší něco než nic.

[Miri]

Ano, ten chlap evidentně učí dlouhé cestě.
Ale ta je nesmírně důležitá.
Pro mnoho lidí je vhodné, aby nějaký čas šli pouze touto dlouhou cestou. V Indii, kdysi byl zvyk, že nejvyšší pravdy sdělil Mistr žákovi až po 7 letech služby, času kdy byl žák mistrovi nablízku.
V dnešní době stačí otevřít internet, youtube a ma máme všechno od nosem. Má to zase nějaké vestavěné ochrany, kdo se tim nemá zabývat, ten na to nenarazí nebo ho to nezaujme. Taky v dnešní době mají lidé (někteří) rozvinutější intelekt nutný pro rozlišení o kterém jsem psala v prvním komentáři.

Krátká cesta je, jak ji popsal Maharishi, sebedotazovaní a odevzdání.
Bez celistvosti, tzn. bez integrace vsech vnitrnich (psychických) části to nejde, nebo jde špatně, pomalu, s pocitem, že se vrací už překonáné stavy a pod. Vypadá to tak, že se člověk snaží a ty neintegrované části do toho hází vidle.
Za mě je ta integrace nesmírně důležitá.

[Pedriito]

Ano, ten chlap evidentně učí dlouhé cestě.
Ale ta je nesmírně důležitá.
Pro mnoho lidí je vhodné, aby nějaký čas šli pouze touto dlouhou cestou. V Indii, kdysi byl zvyk, že nejvyšší pravdy sdělil Mistr žákovi až po 7 letech služby, času kdy byl žák mistrovi nablízku.
V dnešní době stačí otevřít internet, youtube a ma máme všechno od nosem. Má to zase nějaké vestavěné ochrany, kdo se tim nemá zabývat, ten na to nenarazí nebo ho to nezaujme. Taky v dnešní době mají lidé (někteří) rozvinutější intelekt nutný pro rozlišení o kterém jsem psala v prvním komentáři.

Krátká cesta je, jak ji popsal Maharishi, sebedotazovaní a odevzdání.
Bez celistvosti, tzn. bez integrace vsech vnitrnich (psychických) části to nejde, nebo jde špatně, pomalu, s pocitem, že se vrací už překonáné stavy a pod. Vypadá to tak, že se člověk snaží a ty neintegrované části do toho hází vidle.
Za mě je ta integrace nesmírně důležitá.

Ahoj, píšeš hezky. Přecejen v tom lítá takovej motýlek, mezi tou krátkou a dlouhou.

[Pedriito]

Dlouhá a krátká jdou jednou. Neboť i když jeden náhle prozřel, tak ho to teprv čeká, jen má na to páky, jak to ustát. No a kdo to celou doobu dřel už, a prosvitlo mu, už ty páky nepotřebuje, je to sahadž. Takže ono to je nastejno. Akorát ten sahadž, ti to může upřesnit. Ne ty jemu, neb to v tobě teprve raší.

[Miri]

Ahoj, píšeš hezky. Přecejen v tom lítá takovej motýlek, mezi tou krátkou a dlouhou.

Ano tak to popisoval právě E. Tomáš. Jde to v ruku v ruce.
A většina duchovních nauk to nějakým způsobem podporuje. Ten paradox v sobě zahrnuje.

Co jsem chtěla napsat, je:
1) pro některé, je vhodné, že jdou zatím jen dlouhou cestou.
2) neexistuje ostrý přechod z dlouhé na krátkou. Když se přidá krátká, ta dlouhá tu má stále své místo.
3) ten, kdo jde oběma cestami zároveň měl by mít tu schopnost rozlišení, která doporučení se týkají které cesty. Protože bráno nějakou obecnou logikou, jdou ta doporučení často proti sobě.
Pokud jde oběma cestami v rámci jedné nauky, tak ho povedou zvyklosti nebo oddanost.
Ale jsou jedinci, kteří (a teď mířím na příklad mimo poradnu), jdou oddaně duchovní cestou, ale třeba ješt k tomu využijí pomoc psychologa. No svěřit se psychologovi s doporučeními mistra, to je jasná jízdenka do blázince. Ta osoba, kterou jsem měla na mysli, když jsem to psala, má to schopnost rozlišení, což je dobře.

[Pedriito]

Ahoj, píšeš hezky. Přecejen v tom lítá takovej motýlek, mezi tou krátkou a dlouhou.

Ano tak to popisoval právě E. Tomáš. Jde to v ruku v ruce.
A většina duchovních nauk to nějakým způsobem podporuje. Ten paradox v sobě zahrnuje.

Co jsem chtěla napsat, je:
1) pro některé, je vhodné, že jdou zatím jen dlouhou cestou.
2) neexistuje ostrý přechod z dlouhé na krátkou. Když se přidá krátká, ta dlouhá tu má stále své místo.
3) ten, kdo jde oběma cestami zároveň měl by mít tu schopnost rozlišení, která doporučení se týkají které cesty. Protože bráno nějakou obecnou logikou, jdou ta doporučení často proti sobě.
Pokud jde oběma cestami v rámci jedné nauky, tak ho povedou zvyklosti nebo oddanost.
Ale jsou jedinci, kteří (a teď mířím na příklad mimo poradnu), jdou oddaně duchovní cestou, ale třeba ješt k tomu využijí pomoc psychologa. No svěřit se psychologovi s doporučeními mistra, to je jasná jízdenka do blázince. Ta osoba, kterou jsem měla na mysli, když jsem to psala, má to schopnost rozlišení, což je dobře.

No, mě se líbí, že to bereš od podlahy. Neb je tu párek bláznů, kteří maj fixaci dokonalosti všech a všeho. Ale přitom pošlou človíčka do iluze, ani nemrknou, páč je nazval idiotickými
Jo, co jsem to chtěl, jo že to není mnohdy taková prdel...