Poradna zdarma

Návštěvník píše:l. Maharaj také zdůrazňuje, že pro dosažení nejvyššího stavu je třeba nedůvěřovat mysli a překročit ji.

A jinde zas říká, že je potřeba mysl pročistit, aby se stala dobrým služebníkem.

.Petra píše:

Návštěvník píše:l. Maharaj také zdůrazňuje, že pro dosažení nejvyššího stavu je třeba nedůvěřovat mysli a překročit ji.

A jinde zas říká, že je potřeba mysl pročistit, aby se stala dobrým služebníkem.

Je možné sem dát text, ve kterém o tom mluví? Co přesně se má v mysli pročistit a jak vypadá pročištěná mysl?

Jana píše:Tak ještě jednou pomalinku:

Pomalinku nebo rychle, zkrátka víš prd, co je to mysl zda.... atd. na co jsem se tě ptal, tak jenom generuješ citáty a úvahy, které s mými otázkami nesouvisejí.
A proč to potřebuješ dělat?
Tak alespoň to bys mohla vědět nebo alespoň zjistit, pokud si to neuvědomuješ.

miroslav píše:

Jana píše:Tak ještě jednou pomalinku:

Pomalinku nebo rychle, zkrátka víš prd, co je to mysl zda.... atd. na co jsem se tě ptal, tak jenom generuješ citáty a úvahy, které s mými otázkami nesouvisejí.

Potřebuješ mít, Miroslave, pocit, že někdo druhý na rozdíl od Tebe ví (stejně jako Ty) také prd?

Žádáš odpověď od druhého, sám odpovědět nedokážeš?

A proč to potřebuješ dělat?
Tak alespoň to bys mohla vědět nebo alespoň zjistit, pokud si to neuvědomuješ.

Možná Ti bude bohatě stačit, když ty Tvé otázky vyjasní v Tobě.

Nicméně, abys neřekl, že jsem na Tebe jako na cizího, tak Ti tady shrnu všechny odpovědi.

miroslav píše:Co je například v tom tvém žbrluchu "mysl"?

Pokud budeš chtít zkoumat mysl skrz něčí žbrluch, tak zkoumáš iluzi, máju. Netuším, k čemu Ti to je dobré, ale ještě jednou Ti to sem překopíruju:

Nevědomost se týká myšlenky na to, že jsme individualita, osoba, určitá forma existence, která je od zbytku existence oddělena. Existuje já a to, co není já.

Nejvyšší pravda je za všech okolností pravdou, která je nejvyšší, to znamená, že neexistuje ještě nějaká další vyšší pravda pro pokročilé.

A teď je možné žít v nevědomosti a zkoumat, co je mysl z osobního pohledu. Bude tady možné nekonečně mnoho pohledů na ni. A stejně tak tady bude nekonečné množství možností říkat, co ta mysl je. To, co se v mysli objeví, se bude jevit jako neprůstřelná pravda. Při ztotožnění s myslí se jeví jako pravda to, co se v ní objevuje. Když Ti bude tvrdit někdo o Putinovi, že není tím, co si o něm myslíš, že není tou individualitou, tělem, osobou, o které toho tolik víš, ale nejvyšší pravdou, tedy tímtéž, co jsi Ty, tak skrz onu výše zmiňovanou nevědomost se to bude jevit jako žbrluch.

Vysvětlování, čím ta nejvyšší pravda je, se bude jevit jako odrhovačka.

Ovšem v absolutním poznání - v tichu srdce mysl neexistuje, protože je prázdná. Je tohle jasné?

miroslav píše:
Já se neptám, co je mysl pohledem toho nebo onoho, ale co je mysl podle tebe - v kontextu toho, co píšeš a jak to zažíváš, vidíš, poznáváš ty, ne někdo jiný, kdo o tom něco píše. Jaká je tvoje zkušenost, tvůj pohled a neptám se na tvoje interpretace pohledů někoho jiného.

Zkusím ještě podrobněji.

A můžeš to zkusit taky, aby sis ověřil, jestli to tak je.

V tichu srdce je klid a mír, žádná myšlenka tady není.

Je to tak?

To ticho, klid a mír je pohoda, je láskou, blahem.

Je to tak?

To blaho je kvalitou toho, co zrovna právě teď je.

mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

Je to to skutečné, co právě teď je.

A s tímhle uvědoměním se můžeš teď podívat na jakoukoliv myšlenku.

Není ničím, je to prázdné, stejně jako všechny formy vnímané smyslovým vnímáním.

Všechno má tuhle stejnou kvalitu vědomé existence.

Kdysi se Eduard Tomáš zmiňoval o takové krásné věci, že láska drží meditaci v srdci sama. Nemusíš pak o tohle nijak usilovat. Všechno je tím pádem v její režii.

Jana píše:Je to to skutečné, co právě teď je.

A mysl je skutečná? Nebo právě teď mysl není?

miroslav píše:

Jana píše:Je to to skutečné, co právě teď je.

A mysl je skutečná? Nebo právě teď mysl není?

Mysl je prázdná, protože všechny myšlenky jsou prázdné (při důkladném prozkoumání a poznání, čím myšlenka je, nemůžeš dospět k ničemu jinému).

Při ztotožnění s myslí, z pohledu osoby (psychosomatického těla), se jeví všechny myšlenky jako skutečnost. Můžeš si teď v téhle chvíli představovat ty nejtragičtější osudy bytostí, které si představuješ jako fyzická těla, můžeš si představovat ta nejhrůznější dramata na světě, která se kdy udála a která by se mohla stát, a můžeš se tím skutečně trápit.

A může tady být poznání nejvyšší pravdy, může tady být poznání skutečnosti, že každá bytost je tím věčným neměnným Bytím, kterému se nic neděje a mysl je prázdná, čistá, nevinná. Stejně tak jako Tvé ztotožnění s tělem není ničím, tak i mysl není ničím.

To, co z toho všeho zůstává jako skutečné, je láska. Všechno je v její režii.

Jana píše:

miroslav píše:

Jana píše:Je to to skutečné, co právě teď je.

A mysl je skutečná? Nebo právě teď mysl není?

Mysl je prázdná, protože všechny myšlenky jsou prázdné (při důkladném prozkoumání a poznání, čím myšlenka je, nemůžeš dospět k ničemu jinému).

A co není prázdné? Láska není prázdná? (při důkladném prozkoumání a poznání, čím láska je, nemůžeš dospět k ničemu jinému)

miroslav píše: A co není prázdné? Láska není prázdná? (při důkladném prozkoumání a poznání, čím láska je, nemůžeš dospět k ničemu jinému)

Můžeme se na to podívat detailněji. Osvícená mysl je bez nejmenších temných stínů podobně jako samo světlo. Můžeš říct, že to světlo bez stínů je prázdné, ale ono je plné světla.

Ničím nepodmíněná láska je absolutní a neomezená, neklade žádné podmínky, nevyžaduje nic na oplátku a je na ničem nezávislá. To znamená, že je stejně jako světlo bez temných stínů - prázdná, ale přitom je plná Sama Sebe.

Proto Probuzení mluví o prázdnotě Bytí jako o naplnění.

Jana píše:
Proto Probuzení mluví o prázdnotě Bytí jako o naplnění.

Takže je i láska prázdná i jakékoliv naplnění je prázdné.
To všechno jsou formy, nejen to, co vnímáme prostřednictvím smyslů.

miroslav píše:

Jana píše:
Proto Probuzení mluví o prázdnotě Bytí jako o naplnění.

Takže je i láska prázdná i jakékoliv naplnění je prázdné.
To všechno jsou formy, nejen to, co vnímáme prostřednictvím smyslů.

i jakékoliv naplnění je prázdné.

Zkusme si definovat, co je to forma.

Forma je časoprostorově vymezený ohraničený, tedy dočasný a iluzorní projev ve Vědomí. Tato “forma” může zahrnovat fyzické tělo, myšlenky, emoce a všechny vnímané objekty.

A jak upozorňují Probuzení, tyto formy jsou jen přechodné a měnné, zatímco skutečná podstata všeho je neproměnná
a věčná.

Sat-čit-ánanda je za všemi formami a zároveň je všemi formami.

Sat-čit-ánanda je naplněním - absolutně nic nechybí, nic není odděleno, proto v ní není žádná touha, žádné utrpení.

To všechno jsou formy, nejen to, co vnímáme prostřednictvím smyslů.

Formy jsou všechno, co je projekcí mysli, tedy nejen to, co je vnímáno prostřednictvím smyslů, ale i veškeré myšlenky, představy.

To znamená, jestli je sat-čit-ánanda (láska) pouhou představou, myšlenkou, pak je formou, která se objevila a zmizí.

Jestli je tady uvědomění skutečnosti, tak je to časoprostorem neomezená skutečnost bez formy.

Jana píše:

Zkusme si definovat, co je to forma.

Forma je časoprostorově vymezený ohraničený, tedy dočasný a iluzorní projev ve Vědomí. Tato “forma” může zahrnovat fyzické tělo, myšlenky, emoce a všechny vnímané objekty.

Třeba taky láska, časoprostorové vymezení, vnímání atd.

miroslav píše:

Jana píše:

Zkusme si definovat, co je to forma.

Forma je časoprostorově vymezený ohraničený, tedy dočasný a iluzorní projev ve Vědomí. Tato “forma” může zahrnovat fyzické tělo, myšlenky, emoce a všechny vnímané objekty.

Třeba taky láska, časoprostorové vymezení, vnímání atd.

Třeba taky láska,

Podmíněná láska má nějakou formu, musí splňovat nějaké podmínky. Ničím nepodmíněná láska je přímo aspektem Bytí, ta je bez formy.

časoprostorové vymezení

Ano, veškeré časoprostorové vymezení má formu.

vnímání

Osobní vnímání má formu, protože je omezeno možnostmi psychosomatiky jedince, uvědomění samo je bez formy.

Bez formy je jenom existence vědomí a blaho, které tvoří vše, co má jméno a tvar. Existence je prázdná, vědomí je prázdné, blaho je prázdné, jméno je prázdné, tvar je prázdný, vše je prázdné...
Nic "samo o sobě" neexistuje ani existence. To je jen tvoje představa, pocit, potřeba, opěrný bod a pod. aby bylo něco pevného, trvalého, neměnného. Útočiště. To je normální, základní lidská psychologická potřeba, která si něco takového pro sebe vytváří. Dítěti to vytvářejí rodiče.
Proto všechna ta náboženství, kulty, oběti, kláštery atd.

Láska je formou stejně jako nenávist nebo ignorance. Tedy ta láska, co ty tady prezentuješ jako lásku. Třeba že bez lásky je všechno špatně a podobně. Lásku jako protiklad k něčemu.

miroslav píše:Bez formy je jenom existence vědomí a blaho, které tvoří vše, co má jméno a tvar. Existence je prázdná, vědomí je prázdné, blaho je prázdné, jméno je prázdné, tvar je prázdný, vše je prázdné...
Nic "samo o sobě" neexistuje ani existence. To je jen tvoje představa, pocit, potřeba, opěrný bod a pod. aby bylo něco pevného, trvalého, neměnného. Útočiště. To je normální, základní lidská psychologická potřeba, která si něco takového pro sebe vytváří. Dítěti to vytvářejí rodiče.
Proto všechna ta náboženství, kulty, oběti, kláštery atd.

Láska je formou stejně jako nenávist nebo ignorance. Tedy ta láska, co ty tady prezentuješ jako lásku. Třeba že bez lásky je všechno špatně a podobně. Lásku jako protiklad k něčemu.

Máš o tom, Miroslave zajímavé představy, které Ti nemám zájem a ani nejmenší chuť vyvracet.

Snad jedině drobnost. Z mého pohledu je ten Nisargadattův citát: "Bez lásky je všechno špatně", skvělý a platný za všech okolností. Nebo jsi zjistil něco jiného?

Jana píše:
Snad jedině drobnost. Z mého pohledu je ten Nisargadattův citát: "Bez lásky je všechno špatně", skvělý a platný za všech okolností. Nebo jsi zjistil něco jiného?

No, to znamená, že tahle zmiňovaná láska není ánanda, jak ty si to pořád pleteš, protože bez aspektu ánady nic nemůže být, tedy ani být špatně.

miroslav píše:

Jana píše:
Snad jedině drobnost. Z mého pohledu je ten Nisargadattův citát: "Bez lásky je všechno špatně", skvělý a platný za všech okolností. Nebo jsi zjistil něco jiného?

No, to znamená, že tahle zmiňovaná láska není ánanda, jak ty si to pořád pleteš, protože bez aspektu ánady nic nemůže být, tedy ani být špatně.

Tahle zmiňovaná láska je ánanda. Ale s jejím nepoznáváním a žitím v iluzi mysli, ve které se může jevit, že existuje něco, nebo někdo, kdo láskou není, je všechno špatně. Je to tak?

Je možné se na to dívat i obráceně, v okamžiku, kdy se jeví něco jako špatně, jestli to je láska.

Jana píše:Tahle zmiňovaná láska je ánanda. Ale s jejím nepoznáváním a žitím v iluzi mysli, ve které se může jevit, že existuje něco, nebo někdo, kdo láskou není, je všechno špatně. Je to tak?

Je možné se na to dívat i obráceně, v okamžiku, kdy se jeví něco jako špatně, jestli to je láska.

Jevit se může ledacos. Komu se to jeví? Lásce?

miroslav píše:

Jana píše:Tahle zmiňovaná láska je ánanda. Ale s jejím nepoznáváním a žitím v iluzi mysli, ve které se může jevit, že existuje něco, nebo někdo, kdo láskou není, je všechno špatně. Je to tak?

Je možné se na to dívat i obráceně, v okamžiku, kdy se jeví něco jako špatně, jestli to je láska.

Jevit se může ledacos. Komu se to jeví? Lásce?

¨

Jeví se to ve vědomí. To "komu" už by byla dvojnost.

Jana píše:
Jeví se to ve vědomí. To "komu" už by byla dvojnost.

No to by bylo neštěstí.

Je jedno co jak je, hlavně aby to nebyla dvojnost.

miroslav píše:

Jana píše:
Jeví se to ve vědomí. To "komu" už by byla dvojnost.

No to by bylo neštěstí.

Je jedno co jak je, hlavně aby to nebyla dvojnost.

Copak dvojnost, hlavně aby to nebyla hloupost, například:

Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar.

nebo

Bez formy je jenom existence vědomí a blaho, které tvoří vše, co má jméno a tvar. Existence je prázdná, vědomí je prázdné, blaho je prázdné, jméno je prázdné, tvar je prázdný, vše je prázdné...
Nic "samo o sobě" neexistuje ani existence. To je jen tvoje představa, pocit, potřeba, opěrný bod a pod. aby bylo něco pevného, trvalého, neměnného. Útočiště. To je normální, základní lidská psychologická potřeba, která si něco takového pro sebe vytváří. Dítěti to vytvářejí rodiče.
Proto všechna ta náboženství, kulty, oběti, kláštery atd.

Láska je formou stejně jako nenávist nebo ignorance. Tedy ta láska, co ty tady prezentuješ jako lásku. Třeba že bez lásky je všechno špatně a podobně. Lásku jako protiklad k něčemu.