Alan Watts zpochybňuje všudypřítomný mýtus, že jsme malé samostatné individualizované já v našich tělech, a navrhuje myšlenku, že jsme daleko za hranicemi konceptů, za kterými se definujeme. Alan popisuje, jak se táhneme celou cestu zpět k velkému třesku a daleko za náš současný stav bytí, protíná hypnotizující iluzi odloučení společnosti a zve nás k uvědomění si věčného Vesmíru jako našeho skutečného bytí.
(6:14) Pravá identita
Ram Dass nahlíží skrz trhliny koncepčních modelů toho, kdo si myslíme, že jsme, a osvětluje všudypřítomnou jednotu, která stojí za rozmanitostí oddělenosti. Ram Dass zvedá závoj naší identity jako samostatné bytosti a místo toho předvede soucitnou vzájemnou závislost uzavřenou v naší identifikaci s jednotou všech věcí.
(12:16) Děláte to?
Na základě příkladů z hinduismu, křesťanství a taoismu Alan Watts objasňuje – skrze optiku „já“ a „ostatní“ – vnitřní sílu zapouzdřenou v autentické důvěře a odevzdání. Alan si pohrává s myšlenkou skutečně se vzdát kontroly a moci; prosit o opravdové odevzdání se Vesmíru, které přináší neduální realizaci Jednoty.
(19:36) Pravda a důvěra
Ram Dass nastiňuje proces „Boha, opuštění Boha a návrat k Bohu“, jako naši současnou tíseň inkarnované bytosti na Zemi, a vyjadřuje, jak – v určitém bodě uvědomění – si nemůžeme pomoci, ale abychom začali směřovat naše životy směrem k probuzení.
(19:36) Bez akce a Wu Wei
Alan Watts zkoumá moudrost nekonání a interpretuje taoistický koncept ‚Wu Wei‘ – který definuje jako „princip nevnucování ničeho, co děláte“. Ilustruje, že nečinnost nelze zaměňovat s pasivitou, zkoumá jemné nuance herectví, aniž by byl hercem, a upadá do přirozeného toku s ‚Cestou věcí‘.
(33:28) Objímáme naše lidství
Ram Dass, který uvažuje o šťavnatých lekcích od svého beztělesného přítele Emmanuela, sdílí moudrost obsaženou ve skutečném přijetí naší vlastní lidskosti. Odhaluje úskalí odtlačování individuality naší inkarnace zuřivým chytáním se za ducha a sdílí Emmanuelův nyní nechvalně známý protijed: „Jsi ve škole; proč si nevezmete učební plán?"
(44:05) Meditace
Alan Watts vysvětluje proces a důsledky meditace a zdůrazňuje metodologii, jak se stát „vnitřně tichým a přestat s nekonečným klábosením“ nutkavě myslící mysli. Alan popisuje meditativní proces pohybu za myšlenkami a symboly za účelem kultivace přímého vztahu s realitou a předpokládá, že smyslem života je píseň a tanec ze srdce v neustále se měnícím bezprostředním přítomném okamžiku existence.
(50:34) Víra
Ram Dass, který osvětluje dichotomii mezi stoupáním a klesáním, se noří do houpajícího se duchovního kyvadla, aby nalezl hluboký mír v meditaci, v porovnání s realitou vypořádávání se s našimi „věcimi“ ve světě. Ram Dass ctí naše inkarnace a přitom nahlíží na viscerální výkyvy života jednoduše jako na kaleidoskopické vzorce energie a zve nás hrát si v rámci binárních procesů zapomínání a vzpomínání, ztrácení se a probouzení.
My to máme o mnoho kratší.Jenom je potřeba vědět, že vše co vnímáte vyšlo ze světla a zjevilo se v obraze.
50 Ježíš řekl: Když vám řeknou: „Odkud jste?“, řekněte jim: „Přišli jsme ze světla, z místa, kde světlo vzniklo samo ze sebe. Vyvstalo a zjevilo se v jejich obraze.“ Když vám řeknou: „Kdo jste vy?“, tak řekněte: „Jsme jeho synové, vyvolení živého Otce.“ Když se vás budou ptát: „Co je ve vás znamením vašeho Otce?“, tak jim řekněte, že je to pohyb a klid.
Samozřejmě, pak je tu individuální mysl, která to nějak uchopí většinou chybně a je vymalováno. To já neřeším, není to můj problém.Intuice i kreativní mysl ukazuje jiným směrem.