Mysl

Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 06. črc 2019 12:44:37



Pochopení přichází za nepřítomnosti mysli



Jak zastavit mysl? Jak přestat přemýšlet?

Nesnažte se!

Nechte mysl na pokoji, sama se uklidní.
Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 21. črc 2019 8:36:26

Návštěvník
 

Re: Ego

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 28. črc 2019 12:16:53

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 28. črc 2019 12:55:56

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 26. zář 2019 12:24:04

Mysl je hřbitovem

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 27. zář 2019 11:55:08

Mysl je poznávajícím činitelem i poznávaným objektem. Není zde nic vnějšího, co bychom poznávali. Vnímaný objekt, fyzické smysly i samotný akt vnímání, to vše je součástí mentálního výtvoru, vše jsou to ideje. Žádné vjemy bychom nemohli vnímat, kdybychom byli zcela osamoceni. My jsme ale malinkým kruhem mysli zakotveným ve větším kruhu Světové Ideje, která je sama výrazem Světové Mysli. Z tohoto základu veškerého Bytí získává naše osobnost své vlastní vědomí.

Paul Brunton
Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 08. lis 2019 9:33:05

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 26. pro 2019 7:57:22

Síla mysli - Vy si určujete svoji realitu



Jedna žena vyprávěla Nisargadattovi Maharadžovi o tom, co vidí ve světě, kolik utrpení a bojů, násilí, zloby a chamtivosti, a jak se s tím vším ona sama v sobě potýká. Ptala se ho, jak se s takovým světem vyrovnáva on, a jí odpověděl:

"To je váš svět. Já ve vašem světe nejsem. Ten váš svět ani neznám. V mém světe nic takového není."
Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 01. bře 2020 11:39:46

http://www.chovani.eu/fungovani-lidske-mysli/c386

Mysl bez emocí může tedy být praktickým nástrojem, umožňujícím rozpoznávat vnímané objekty a rozlišovat je od sebe - například rozpoznávat jednotlivá písmena při jejich psaní + čtení a pochopit, co jednotlivá slova znamenají.

Na rozdíl od mysli ovládané emocemi, které rozhodují z podvědomí o tom, jakým způsobem to pochopíme a jaké všechny předsudky se tím v nás zaktivují.
Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod ... » ned 01. bře 2020 17:45:11

Obrázek

Úvod:

Je mysl naším nepřítelem, anebo spojencem? Co můžeme dělat pro to, abychom se stali pány vlastních myšlenek, místo abychom se jimi nechali ovládat? Autor knihy Sakyong Mipham objasňuje, že klíčem ke klidnému, vyrovnanému a smysluplnému životu je výcvik mysli. Pokud ji necvičíme, jsme neustále vydáni napospas svým náladám a emocím, kterým navíc nejsme sto rozumět. Chceme-li v životě dosáhnout nějakého cíle, potřebujeme nejprve zklidnit a ustálit vlastní mysl a také se učit rozvíjet vyrovnanost a jasnost. Právě to nás naučí kniha Jak si ze své mysli udělat spojence. Základním nástrojem, který nám může pomoci stát se jejím pánem, je meditace. Autor čtenářům přesvědčivě vysvětluje, proč je meditace nezbytná, a zároveň je přístupnou formou zasvěcuje do jejích základů. Věnuje se jak velmi praktickým tématům (například jak při meditaci sedět s rovnými zády), tak i hlubokým otázkám filozofické povahy (kupříkladu proč a jak bychom měli rozjímat o nemocech, stáří a smrti). Miphamův bezprostřední přístup k meditaci je nepochybně přínosem pro všechny, kdo se věnují duchovním naukám bez ohledu na to, v jaké konkrétní tradici (včetně křesťanské či pohanské) se pohybují. Jeho průvodce se vyznačuje čtivostí a také srozumitelností – na rozdíl od mnoha jiných učitelů totiž čtenáře nezahlcuje pojmy, jimž rozumí jen zasvěcení. Základní buddhistické koncepty jsou jasně definovány a vysvětleny. Knihu, jejíž předmluvu napsala Pema Čhödrön, doplňují tři užitečné dodatky, které obsahují přesné pokyny k meditační pozici a ke kontemplaci. Dílo Jak si ze své mysli udělat spojence patří bezesporu k vůbec nejlepším pojednáním o buddhismu určeným pro západní čtenáře. Sakyong Mipham, narozený v Indii v roce 1962, je respektovaný tibetský lama a hlava celosvětové komunity meditačních center Shambhala. Je vzdělán v buddhistické meditaci, filozofii a rituálech. Využívá jedinečnou kombinaci východních a západních tradic, již vyučuje po celém světě. V mládí se mu dostalo rovněž výcviku v jezdectví a bojových uměních. Je také nadšeným běžcem a absolvoval devět maratonů. Sakyong Mipham je autorem bestselleru Běžící Buddha a řadou cen ověnčené knihy Váš svět je váš svět.
...
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. bře 2020 8:35:50

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. bře 2020 9:48:06

V buddhismu slovo meditovat znamená „přivést mysl do vyrovnaného stavu, zbaveného všech extrémů; bez úsilí spočívat v tom, co je“. Dalším významem tohoto pojmu je „cvičit se, na něco si zvykat“. Spojíme-li tyto významy, pak meditace umožňuje nacházet vlastní střed, vnímat skutečnou podstatu věcí a uvolněně spočívat v přirozeném stavu mysli.

Metody Diamantové cesty
Umožňují prožití přirozeného stavu mysli v relativně krátkém čase. Toho je možné dosáhnout zklidněním mysli a vhledem do její podstaty...

https://bdc.cz/meditace/

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. bře 2020 12:30:28

https://www.dhamma.org/cs/about/art

"Technika sebepozorování ukazuje skutečnost v jejích dvou aspektech, vnitřním a vnějším. Dříve jsme se dívali jen ven a unikala nám vnitřní skutečnost. Vždy jsme příčinu svého neštěstí hledali ve světě okolo nás; vždy jsme obviňovali vnější okolnosti a pokoušeli se změnit vnější realitu. Protože jsme neznali vnitřní realitu, nikdy jsme nechápali, že příčina utrpení leží uvnitř, v našich vlastních slepých reakcích na příjemné a nepříjemné pocity.

Nyní se můžeme díky tomuto cvičení podívat na druhou stranu mince. Můžeme si být vědomi svého dechu a zároveň toho, co se odehrává uvnitř. Ať je to cokoliv, dech nebo pocit, učíme se to jen pozorovat, aniž bychom ztráceli rovnováhu mysli. Přestáváme reagovat a násobit své utrpení. Místo toho necháme mentální nečistoty, aby se projevily a zmizely.

Čím více člověk praktikuje tuto techniku, tím rychleji se negativity rozpouštějí. Postupně se jeho mysl očistí od nánosů; bude čistá. A čistá mysl je vždy plná lásky — nesobecké lásky k ostatním; plná soucítění s chybami a utrpením druhých; plná radosti z jejich úspěchu a štěstí; plná vyrovnanosti za jakékoliv situace.

Když člověk dosáhne této úrovně, změní se celý vzorec jeho života. Už není dál možné, aby na slovní nebo fyzické úrovni dělal cokoliv, co by rušilo klid a štěstí druhých. Namísto toho nejenže je vyrovnaná mysl pokojná, ale navíc atmosféra obklopující takového člověka bude prostoupena mírem a harmonií. To začne ovlivňovat ostatní a pomáhat jim."

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. bře 2020 15:53:44

Zenové učení mistra Chuang-po


Sbírka kázání a rozhovorů, které zaznamenal Pchej-siou při svém pobytu ve městě Ťin-čou

Mistr mi řekl: Všichni Buddhové a všechny vnímavé bytosti nejsou ničím jiným než Jedinou Myslí a mimo ni nic neexistuje. Tato Mysl je bez počátku, nezrozená a nezničitelná. Není ani barevná nebo bez barvy, nemá tvaru ani vzhledu. Nepatří do žádné kategorie existujících nebo neexistujících věcí, nelze ji brát jako novou nebo starou. Není ani dlouhá ani krátká, ani velká ani malá, protože překonává všechny míry, jména, rozměry a přirovnání. Je prostě tím, co vidíte před sebou - a počnete-li o tom přemýšlet, padáte do omylu. Je jako nekonečná prázdnota, kterou nelze změřit ani nijak obsáhnout. á mysl sama o sobě je Buddhou a není rozdílu mezi Buddhou a vnímavými bytostmi, ale vnímavé bytosti jsou připoutány k formám a hledají Buddhovství vůkol. A tím hledáním jej ztrácí, protože používají Buddhy k tomu, aby našli Buddhu a používají mysli, aby dosáhli Mysli. A i když se budou vrcholně usilovat po celé věky, nebudou moci tohoto dosáhnout. Oni neví, že když zarazí koncepční myšlenku a zapomenou na úzkostnou touhu, pak se jim Buddha zjeví, protože tato Mysl je Buddhou a Buddhou jsou všechny živé bytosti. Projevení se v běžných bytostech není o nic menší a projevení se v Buddhovi není o nic velkolepější.

Ohledně cvičení šesti páramit (ctností) a bezpočtu podobných praktik, či získávání bezpočtu zásluh, pokud nejste celiství zcela od základu a v každém ohledu, pak byste se neměli pokoušet doplnit a dosáhnout dokonalosti takovými nesmyslnými praktikami. Vyvstane-li příležitost k tomu, abyste je cvičili, procvičujte je, a pokud ne, zůstaňte v klidu. Nejste-li absolutně přesvědčeni, že Mysl je Buddha a jste-li připoutáni k formám, cvičením a záslužným činům, pak je způsob Vašeho myšlení špatný, nesprávný a zcela neslučitelný se Stezkou. Mysl je Buddha, není jiných Buddhů ani myslí. Je jasná bez skvrn, formy či jakéhokoliv tvaru. Používat mysl ke koncepčnímu myšlení znamená přestat si všímat podstaty a připoutat se k formě. Vždy-existující Buddha ale není Buddhou formy či upnutí se. Cvičit šest páramit a tisíce podobných cvičení se záměrem stát se Buddhou je pokrok postupný, ale Věčný Buddha není postupný Buddha. Pouze se probudit k Jediné Mysli. Pak není už třeba dosahovat čehokoliv jiného. Toto je skutečný Buddha. Buddha a všechny vnímavé bytosti jsou Jedinou Myslí a ničím jiným.

Mysl je jako prázdnota, kde není zmatků ani zla, ve které obíhá slunce prosvětlující čtyři kouty světa. A proto, když slunce vyjde a ozáří zemi, prázdnota více zářivosti nezíská, a po západu slunce neztemní. Fenomény světla a stínu alternují jeden s druhým, ale podstata zůstává stejná, nezměněná. A tak je tomu s Myslí Buddhy a vnímavými bytostmi. Pokud pohlížíte na Buddhu jako na čistý, zářivý nebo Posvěcený zjev, a na vnímavé bytosti jako na nečisté, temné a zdánlivě smrtelné zjevy, pak čerpáte z koncepčního myšlení pramenícího z připoutanosti k formě, a toto vám zabrání dosáhnouti nejvyšší vědění, i kdyby jste prošli tolika aeony, kolik je zrnek písku v Ganze. Je jen Jediná Mysl a nic jiného, na co je třeba se soustředit, protože tato Mysl je Buddhou. A neprobudíte-li se k podstatě této Mysli, zamlžíte Ji koncepčními myšlenkami a budete hledat Buddhu mimo sebe; zůstanete připoutáni k formám a nábožným praktikám atd., což je škodlivé a vůbec ne cestou k nejvyššímu poznání.

Obětování všem Buddhům vesmíru není rovno obětování jedinému poutníkovi Stezky, který vyloučil koncepční myšlenku. Proč? Protože takový student již nemá žádných konceptů. Podstata Absolutna je vnitřně jako dřevo nebo kámen, tedy bez hnutí a vně jako prázdnota, tedy bez pout a omezení. Není ani subjektivní ani objektivní, bez určitého umístění, je bez formy a nemůže zmizet. Ti, kteří k ní pospíchají, se neodváží vstoupit, protože se obávají vejít do prázdnoty, kde není se čeho chytit; ničeho, co by zastavilo jejich pád. A tak pokukují po okraji a vyhledávají duchovní obnovu. To poukazuji na ty, kteří chtějí takového cíle dosáhnout pomocí vědění. A tak těch, kteří hledají cíl pomocí vědění je velmi mnoho (jako chlupů v kožichu), zatímco těch, kteří obdrží poznání Stezky intuitivním způsobem, je velmi málo (rohy).

Maňdžušrí představuje fundamentální zákon a Samantabhadra činnost. Prvním je míněn zákon skutečné a neomezené prázdnoty a tím druhým nekonečná činnost za sférou forem. Avalókitéšvara představuje nekonečný soucit, Mahásthama velikou moudrost a Vimalakírti neposkvrněné jméno. Neposkvrněné poukazuje na skutečnou podstatu věcí, zatímco jméno představuje formu, přestože forma je skutečně jednotná s opravdovou podstatou, zde používáme termínu "neposkvrněné jméno".

Neposkvrněné zde poukazuje na skutečnou podstatu věcí, zatímco jméno znamená formu, přesto je forma skutečně jednotná s opravdovou podstatou a proto tedy spojený termín "neposkvrněné jméno". Všechny kvality, typické pro velké Bódhisattvy, jsou obsaženy v lidech a nelze je oddělit od Jediné Mysli. Probuďte se k nim a je to tady. Vy, studenti Stezky, kteří se k ní neprobouzíte ve vlastních myslích a jste připoutáni k vnějším formám či hledáte cosi objektivního mimo vlastní mysli, vy jste se ke Stezce obrátili zády. Písek Gangy Buddha o tomto písku prohlásil: "Kdyby všichni Buddhové a Bódhisattvové s Indrou a všemi bohy po něm přešli, písek by nic nenamítal, a kdyby dobytče, ovce, žáby či hmyz po něm putovali, písek by se nerozhněval. Po drahokamech a vůních netouží a pro smrdutou špínu hnoje a moči nemá ošklivost."

Tato Mysl není žádná mysl koncepčních myšlenek a je zcela odtažena od formy. Takže Buddhové a vnímavé bytosti se vůbec neliší. Dokážete-li se pouze zbavit koncepčních myšlenek, pak jste dosáhli všeho. Ale pokud vy, studenti Stezky, jste se koncepčních myšlenek bleskem nezbavili, nikdy toho nedosáhnete i kdyby jste se o to snažili po celé Leony. Utopeni v záslužných praktikách Třech Vozů, nebudete schopni Osvícení dosáhnout. Nicméně, k realizaci Jediné Mysli může dojít po kratší nebo delší periodě. Existují tací, kteří po vyslechnutí těchto slov se koncepčních myšlenek zbaví bleskem, a jsou jiní, kteří tak učiní po absolvování Deseti Věr, Deseti Stadií, Deseti Činností a po Deseti Záslužných Činech. A jiní toho dosahují projitím Deseti Stadií Bódhisattvy a jeho pokrokem. Ale ať už lidé překonají koncepční myšlenky v kratší či delší době, výsledkem je stav BYTÍ, v tom již není snaživého cvičení ani činu uvědomování. To, že v tomto stavu není čeho dosáhnout, nejsou plané řeči, nýbrž pravda. A co víc, dosáhnete-li vašeho cíle prostým zábleskem nebo absolvováním Deseti Stadií pokroku Bódhisattvy, výsledek bude stejný, protože tento stav bytí nepřipouští žádné stupně, takže ta druhá metoda je obohacena pouze o zbytečná utrpení a těžkostí.

Pěstování dobra či zla, jedno i druhé obsahuje připoutání k formě. Ti, připoutaní k formě činící zlo, musí projít zbytečně mnoha inkarnacemi, a ostatní, připoutaní k formě činící dobro, se stejně zbytečně vystavují strádání a těžkostem. V obou případech je lepší dosáhnout náhlé seberealizace a chopit se fundamentální Dharmy.

Tato Dharma je Mysl, za kterou není žádné Dharmy a tato Mysl je Dharmou, za kterou není žádné mysli. Mysl sama o sobě není myslí, ale také není ne-myslí. Říci, že Mysl je žádná mysl, už připouští cosi, že existuje. Nechť je toto v tichostí pochopeno a nic víc. Pryč se vším myšlením a vysvětlováním. Pak můžeme říci, aby byl Proud Slov přerušen a pohyby mysli eliminovány. Tato mysl je čistým Zřídlem Buddhů, obsaženým ve všech lidech. Všechny pohyblivé bytosti schopné citového života a všichni Buddhové a Bódhisattvové jsou tato jediná substance a neliší se. Rozlišování má příčinu ve špatném myšlení a vede k vytváření všech druhů karmy.

Naše původní Buddhovská podstata je v nejvyšší pravdě, prosta jediného atomu objektivity. Je prázdná, všudypřítomná, tichá, čistá - je to mystická a nádherná radost - a toť vše. Vstupte do ní tím, že si ji probudíte. To, co je před vámi, je v celé své plnosti zcela celistvé. A okolo je prázdnota. I když projdete všemi stadii postupu Bódhisattvy k Buddhovství, jedním po druhém, pak při posledním stadiu, v prostém záblesku, při plné realizaci, si pouze uvědomíte Buddhovskou podstatu, která s vámi celou tu dobu byla a k níž jste všemi těmi stadii pranic nepřidali. Potom budete pohlížet na tu spoustu práce a pokroky jako na neskutečné činy v říši snů. A proto Tathágata řekl: "Já jsem skutečně od kompletního a jedinečného Osvícení nic nezískal. Bylo-li by tam něco k dosažení, pak by Dípamkara Buddha nepronesl ono proroctví, týkající se mne." Také řekl: "Tato Dharma je zcela bez rozlišování, není ani vysoká ani nízká a její jméno je Bódhi." Je to čistá Mysl, která je zdrojem všeho a která, ač se projevuje jako vnímavé bytosti, Buddhové, řeky, nebo hory ve světě forem, je bez formy; pronikajíc celý vesmír, je zcela bez odlišení a bez jáství a nejáství.

Tato čistá Mysl, zdroj všeho, ozařuje vše a navždycky jasem své vlastní dokonalosti. Ale lidé světa se k ní neprobouzí a reagují pouze na to, co vidí, slyší, vnímají a znají jako mysl. Zaslepeni vlastním zrakem, sluchem, citem, vnímáním a věděním, nevnímají jas zdroje-podstaty. Stačí, aby koncepční myšlení eliminovali jedním šmahem, pak se tento zdroj-podstata projeví jako slunce pronikající prázdnotu a osvěcující celý vesmír bez omezení či překážek. Potom, pokud vy, studenti Stezky, hledáte pokrok pomocí zraku, sluchu, citu a vnímání, jsouce zbaveni vašich vjemů, pak vaše cesta k Mysli bude přerušena a vy nebudete mít kam vstoupit. Stačí, abyste si uvědomili, že ačkoliv skutečná Mysl je v těchto vjemech vyjádřena, není ani jejich součástí, ale také není od nich oddělena. Neměli byste začít uvažovat o těchto vjemech, ani jim dovolit, aby daly vznik koncepčnímu myšlení, ale ani byste neměli hledat Jedinou Mysl mimo ně nebo je opustit na cestě za vaší Dharmou. Neudržujte je, neopouštějte je, ani se v nich nezabydlujte a nepřimykejte k nim. Nad i pod vámi a všude okolo vás, vše spontánně existuje a proto není nic, co by bylo mimo Buddhovskou mysl. Když pozemští lidé zaslechnou, že Buddhové vysílají Doktrínu Mysli, předpokládají, že existuje cosi, čeho lze dosáhnout nebo realizovat stranou Mysli a tudíž používají Mysli, aby našli Dharmu a netuší, že Mysl a cíl jejich hledání je jedno a to samé. Mysl nelze užít k hledání čehosi z mysli a proto po nekonečných aeonech den úspěchu stále není v dohledu. Takovou metodu nelze srovnávat s okamžitým eliminováním pojmového myšlení, což je fundamentální Dharma. Představme si válečníka, který zapomněl na to, že si perlu již upevnil na čelo a který by ji mohl hledat kdekoliv, procestovat celý svět, aniž by ji našel. Ale kdyby někdo, kdo by o tom věděl, mu ukázal, kde je, pak by si onen válečník okamžitě uvědomil, že tam byla po celou tu dobu. A tak i vy, studenti Stezky, se mýlíte ohledně vaší vlastní skutečné Mysli; neuvědomujíc si, že to je Buddha, budete jej postupně hledat všude různými cvičeními a postupy a od těchto postupných cvičení očekávat realizaci. A i přes toto pilné hledání nebudete moci dosáhnout Stezky. Tyto metody nelze ani porovnat s okamžitým vyloučením pojmového myšlení, jistým poznáním, že není nic, co by mělo absolutní existenci, nic, o co se lze opřít, spolehnout, nic, v čem je možno se skrýt, nic subjektivního ani objektivního. Ano, je to zabránění vzniku pojmové myšlenky, čím realizujete Bódhi a když toto činíte neděláte nic jiného, než že si uvědomujete Buddhu, který vždy existoval ve vaší vlastní Mysli! Celé věky utrpení se ukáží jako zbytečně vynaložené úsilí, jako v případě onoho válečníka a jeho perly, když zjistil, že celou dobu byla na jeho čele a shledal, že všechno to úsilí nebylo nic platné k jejímu nalezení. A potom je zcela jasné to, co pronesl Buddha: "Opravdu jsem ničeho od kompletního a jedinečného Osvícení nezískal." Bylo to z obavy, že lidé by neuvěřili tomu, co je viděno pěti druhy zraku a pěti druhy řeči. Tak tento citát není v žádném případě planý, nýbrž vyjadřuje nejvyšší pravdu.

Studenti Stezky by měli vědět, že čtyři elementy tvořící tělo netvoří "já", že "já" není bytost a že ho lze vyvodit z toho, že tělo není ani "já" ani bytost. A co víc, ani pět složek tvořících mysl (v běžném slova smyslu) nevytváří "já" nebo bytost a z toho lze opět usoudit, že (takzvaná individuální mysl) není ani "já" ani bytost. Šest smyslových orgánů (včetně mozku), které, společně se šesti typy vnímání na nich závislými, vytváří vjemový svět, je třeba chápat stejným způsobem. A k nim ještě přiřaďme šest objektů vnímání a všech těchto osmnáct aspektů citu je zvlášť i dohromady prázdných. Existuje pouze Mysl-Zdroj, neomezena v rozsahu a v absolutní čistotě.

A tak existuje jezení pocitové a moudré. Tělo je tedy složeno ze čtyř elementů a trpí-li hladem a vy je proto zásobujete potravou - bez nenasytnosti -, jde o moudré jezení. Na druhé straně potrpíte-li si nadměrně na chuť a vzhled, pak uznáváte rozdíly, které povstaly ze špatného myšlení. Pouhé vyhledávání uspokojení orgánu chuti bez uvědomění, že máte dost, se nazývá jezení pocitové.

Šrávakové dosahují Osvícení nasloucháním Dharmy a proto se jim tak říká. Šrávakové nedokáží obsáhnout svou vlastní mysl, ale dovolují povstat vjemům nasloucháním doktríně. Zaslechnou-li o existenci Bódhi či Nirvány díky nadpřirozeným silám či příznivému osudu nebo kázání, dosáhnou Buddhovství pouze po třech nekonečně dlouhých aeonech. Tomuto se říká způsob Šrávaka a proto tedy Šrávaka-Buddhové. Ale probrat se najednou ke skutečnosti, že vaše Mysl je Buddha, že není čeho dosáhnout a není třeba jediného činu - to je Nejvyšší Stezka, to je skutečně být jako Buddha. Je tu jediný problém a to ten, že vy studenti byste mohli po vstupu do existence jediné myšlenky vybudovat bariéru mezi vámi a Stezkou. Mezi myšlenkovými okamžiky: žádná forma, žádná činnost - to znamená být Buddhou! Přejete-li si stát se Buddhou, není třeba studovat nijaké doktríny, ale pouze se učit, jak se vyhnout pátrání po ničem a přimykání se k ničemu. To, že není nic hledáno, znamená nezrozenou mysl, jestliže neexistuje upnutí se, znamená to nezničenou Mysl, a to, co je nezrozené a nepoškozené, je Buddha. 84 000 metod pro spočítání 84 000 forem iluze jsou pouhé slovní obraty, aby přitáhly lidi k Bráně. Ve skutečnosti žádná z nich opravdu neexistuje. Vzdání se všeho je Dharma a ten, kdo toto chápe je Buddha, ale vzdání se všech klamů neponechává žádnou Dharmu, které by se bylo možné zachytit!

Přejete-li si poznat toto veliké tajemství, pouze se vyhněte upnutí se na jakoukoli prostou věc v Mysli. Prohlásit, že skutečná Dharmakája odráží Prázdnotu, je jen jiný způsob jak říci, že Dharmakája je Prázdnota a Prázdnota je Dharmakája. Lidé často tvrdí, že Dharmakája je obsažena v Prázdnotě a neuvědomují si, že se jedná o jedno a to samé. Pokud budete definovat Prázdnotu jako něco existujícího, pak to není Dharmakája, a definujete-li Dharmakáju jako něco existujícího, pak to není Prázdnota. Stačí se zdržet jakékoliv představy o Prázdnotě a je to Dharmakája, a na druhou stranou se stačí zdržet jakékoliv představy o Dharmakáji a je to Prázdnota. Tyto dvě se od sebe neliší, stejně tak, jako se od sebe neliší Buddha a vnímavé bytosti nebo samsára a Nirvána či klam a Bódhi. Jsou-li všechny tyto formy opuštěny, zůstává Buddha. Obyčejní lidé se rozhlíží po svém okolí, zatímco ti, co sledují Stezku, se dívají do Mysli, ale pravá Dharma znamená zapomenout obojí. To první je docela snadné, ale to druhé je velmi obtížné. Lidé se obávají zapomenout na své mysli, bojí se propadnout se do Prázdnoty, kde není ničeho, co by zastavilo jejich pád. Neví, že Prázdnota není skutečně prázdná, ale že to je říše skutečné Dharmy. Tato duchovně povznášející podstata je bez počátku, stará jako Prázdnota, nepodléhá ani zrození ani zničení, ani existenci ani ne-existenci, ani nečistotě nebo čistotě, není ani hlučná ani tichá, ani stará ani mladá, neobývá žádný prostor, nemá ani vnitřek ani vnějšek, rozměr ani formu, ani barvu ani zvuk. Nelze ji hledat, obsáhnout moudrostí či poznáním, vysvětlit slovy, dosáhnout hmotně či záslužnými činy. Všichni Buddhové a Bódhisattvové, společně se všemi vnímavými bytostmi vlastnícími život, společně sdílí tuto velkou podstatu Nirvány. Tato podstata je Mysl, Mysl je Buddha a Buddha je Dharma. Jakákoliv myšlenka stranou této pravdy je jednoznačně špatná.

Nemůžete používat Mysl, abyste nalezli Mysl, Buddhu, abyste nalezli Buddhu nebo Dharmu k nalezení Dharmy. Tak by jste se měli okamžitě oprostit od pojmového myšlení. Nechť je tiché pochopení vším! Jakýkoliv mentální proces nutně vede k omylu. Je to pouze přenos Mysli Myslí. Tento názor je takový, kterého je třeba se držet. Dávejte pozor a nehleďte na vnější hmotné okolí. Splést si hmotné okolí s Myslí je tímtéž, jako si splést zloděje s vlastním synem.Jedině v protikladu k nenasytnosti, vzteku a ignoranci jsou zjevné střídmost, klid a moudrost. Cožpak by mohlo bez iluze existovat Osvícení? Buddha vyhlásil všechny Dharmy, aby eliminoval sebemenší stopu pojmového myšlení. A vzdám-li se zcela pojmového myšlení, k čemu mi potom budou všechny Dharmy? Neupínejte se k ničemu mimo čistou Buddhovskou podstatu, která je původním zdrojem všech věcí. Předpokládejme, že byste měli ozdobit Prázdnotu tisíci drahokamy, jak by mohly zůstat ve své poloze? Buddhovská podstata je jako Prázdnota, i kdybyste ji ozdobili bezpočtem zásluh a moudrostí, jak by tam mohly zůstat? Jen by posloužily k zamlžení její původní Podstaty a učinily by ji neviditelnou.

Tzv. Doktrína Mentálního Původu (vyučovaná určitými sektami) tvrdí, že všechny věci jsou zabydleny v Mysli, projevují se díky kontaktu s vnějším prostředím a jejich manifestace mizí, když ono prostředí není přítomno. Ale omyl je v tom, že pojímají prostředí jako oddělené od čisté, neměnné podstaty všech věcí.

To, čemu se říká Zrcadlo Soustředění a Moudrostí (jedna z dalších mahájánových doktrín), vyžaduje používání zraku, sluchu, pocitů a vnímání, které vedou ke stavům klidu a vzrušení. Ale tyto umocněné vjemy založené na vnějších předmětech jsou přechodné prostředky patřící k jedné z nižších kategorií "kořenů dobra". A tato kategorie "kořenů dobra" pouze lidem umožňuje pochopit :o, co je jim říkáno. Přejete-li si prožít Osvícení sami, nesmíte se utápět v těchto koncepcích. Všechno to jsou okolní Dharmy, které se vztahují k věcem, které jsou a k věcem, které nejsou, závislé na existenci a neexistenci. Když se jenom vyhnete představám o existenci a ne-existenci ve vztahu k absolutně všemu, pak proniknete Dharmu.

Prvního dne devátého měsíce mi Mistr řekl: Od momentu, kdy Velký Mistr Bódhidharma přišel do Číny, rozprávěl pouze o jediné Mysli a poukazoval jen na jednu Dharmu. Použil Buddhu, aby předával Buddhu a nikdy nehovořil o jiném Buddhovi. Použil Dharmu, aby vysvětlil Dharmu, ale nikdy nehovořil o nějaké jiné Dharmě. Ta Dharma byla Dharma beze slov a ten Buddha byl nezachytitelný Buddha, protože ve skutečnosti tvořili Čistou Mysl, která je zdrojem všech věcí. Toto je jediná pravda, vše ostatní je klam. Pradžňá je moudrost a moudrost je původně Mysl-zdroj. Běžní lidé nevyhledávají Stezku, ale pouze se podvolují svým šesti smyslům, aby je vtáhly zpět do šesti říší existence. Student Stezky, který si dovolí jen jedinou samsarickou myšlenku, spadne mezi démony. A dovolí-li si jen jednu myšlenku, která povede k rozlišovacímu vnímání, upadne do hereze.

Držet se něčeho, co je zrozené a snažit se to eliminovat, znamená upadnout mezi Šrávaky. A držet se věcí, které jsou nezrozené, ale zničitelné, znamená upadnout mezi Pratjéky. Nic není zrozené, nic nemůže být zničené. Pryč s vaším dualismem, vašimi sympatiemi a antipatiemi. I ta nejprostější věc je prostě jediná Mysl. Pochopili-li jste toto, pak jste ovládli Vůz Buddhů.

Prostí lidé jsou všichni utopeni v pojmovém myšlení, založeném na problémech jejich vnějšího prostředí, a tudíž podléhají touhám a závisti. K vyloučení těchto problémů - environmentálních fenoménů - stačí zarazit pojmové myšlení. To když zmizí, pak jsou vnější vlivy prázdné, a jsou-li tyto prázdné, zaniká i myšlenka. Ale jestliže se pokusíte vylučovat prostředí bez zastavení pojmového myšlení, pak úspěchu nedosáhnete, nýbrž naopak dosáhnete toho, že vás toto myšlení, nyní posílené, bude více vyrušovat. A tak všechny věci nejsou nic než Mysl - nezachytitelná Mysl, tak čeho chcete ve svých nadějích dosáhnout? Ti, kteří patří ke studentům Pradžni uznávají, že není nic zachytitelného a tak upouští od myšlení na Tři Vozy. Je pouze jedna skutečnost a nelze ji nijak realizovat ani získat. Říkat: "Já jsem schopen něco realizovat" nebo "Já jsem schopen něčeho dosáhnout" znamená zařadit se k arogantním lidem. Ti, kteří odhodili své róby a opustili shromáždění, jak je o nich psáno v Lotosové Sútře, zrovna k nim patřili. A proto Buddha prohlásil: "Opravdu jsem od Osvícení nic nezískal." Je to prostě tajemně tiché porozumění a nic víc.

Jestliže by běžný člověk před svou smrtí dokázal chápat pět elementů vědomí jako prázdné, čtyři fyzické elementy jako netvořící "Já", skutečnou Mysl jako beztvarou a nepřicházející ani neodcházející, svoji podstatu jako něco, co nepočíná při jeho zrození a nemizí při smrti, a je celistvé a ve všech ohledech nehybné, uznat svoji Mysl a předměty jako jedno - a pokud by toto opravdu všechno dokázal, pak by Osvícení dosáhl zábleskem. Už by nebyl vtažen do Trojitého Světa, stal by se Tím, kdo překonal Svět. Nehrozila by mu ani ta nejmenší tendence k opětovnému zrození. A spatřil-li by nádhernou záři všech Buddhů, kteří by ho přišli přivítat, obklopeni všemi druhy vznešených manifestací, nepocítil by žádnou touhu se jim přiblížit. A kdyby spatřil všechny možné druhy hrůz a děsů, nepocítil by žádné obavy. A tak by získal stav nepodmíněného bytí. A toto, je tedy základním principem.

Osmého dne devátého měsíce mi Mistr řekl: To, čemu se říká Město Klamu, obsahuje Dva Prostředky, Deset Stadií Bódhisattvova Pokroku a dvě formy Plného Osvícení. Vše toto jsou mocná učení, aby vyvolala v lidech zájem, ale i přesto patří do Města Iluzí. A to, co se nazývá Město Vzácností, je skutečná Mysl, původní Buddhova Podstata, poklad naší vlastní Podstaty. Tyto drahokamy nelze ani měřit ani hromadit. A přesto nejsou Buddhou ani vnímavými bytostmi, ani objekty ani subjekty, kde tedy může být toto Město Vzácností? Když se zeptáte: "Dobrá tedy, tolik o Městě Klamu, ale kde je to Město Vzácností?", je to místo, ku kterému neexistuje žádný směr. Protože, kdyby nějaký směr šlo ukázat, pak by to bylo místo v prostoru a tudíž by to nebylo opravdové Místo Vzácností. Jediné, co můžeme říci je, že je velmi blízko. Nelze je zcela přesně popsat, ale dojdete-li k němu tichým porozuměním jeho podstatě, poznáte, že jste právě tam.

Ikšantikové jsou ti, jejichž víra je neúplná. Všechny bytosti ve všech šesti říších existence, včetně těch, kteří následují mahájánu a hínajánu a nevěří ve své potenciální Buddhovství, jsou dle toho nazývání Ikšantikové - bez kořenů dobra. Bódhisattvové, hluboce věřící v Buddha-Dharmu, aniž by přijali rozdělení na mahájánu a hínajánu, ale kteří si neuvědomují jednotnou Podstatu Buddhy a vnímavých bytostí, jsou dle toho nazýváni Ikšantikové s kořeny dobra. Ti, kteří jsou osvíceni nasloucháním mluvené doktríně, jsou označováni jako Šrávakové (posluchači). Ti Osvícení, kteří byli osvíceni díky vnímání zákona karmy, se jmenují Pratjeka-Buddhové. Ti, kteří se stanou Buddhy, ale nikoli skrze Osvícení v jejich vlastních myslích, se jmenují Buddhové Posluchači. Velká většina studentů Stezky bývá osvícena skrze mluvenou Dharmu a nikoli skrze Dharmu Mysli. A dokonce ani po následující aeony úsilí se nevyladí na původní Esenci Buddhy. A proto ti, kdož nejsou osvíceni ve svých vlastních myslích, ale nasloucháním Dharmy, která je vyučována slovně, se upoutávají k doktríně, kterou tím považují za důležitou, a postupují krok za krokem bez ohledu na svoji původní mysl. A tak, dojdete-li pouze k tichému porozumění Mysli, nebude třeba, abyste vyhledávali Dharmu, protože Mysl je Dharma.

Lidé většinou naráží na překážky vnějších fenoménů, které jim brání proniknout Mysl, a v jednotlivých událostech, které jim zas brání v pochopení skrytých principů. A tak se velmi často snaží vymanit z vlivu těchto vnějších fenoménů, aby ustálili své mysli nebo aby zahalili události a udrželi své představy principů. Neuvědomují si, že tímto pouze zahalují jevy Myslí a události principy. Stačí vyprázdnit vlastní mysl a vnější fenomén se vyprázdní sám od sebe. Jakmile zákonitosti ustanou, události se přestanou překotně hrnout. Prostě nezaměstnávejte Mysl těmito zvrácenostmi.

Dnes se mnoho lidí obává vyprázdnit mysl a vrhnout se do Prázdnoty. Neví, že jejich vlastní Mysl Prázdnotou JE. Ignorant se vystříhá jevů, ale myšlenky nikoliv, a moudrý se vystříhá myšlenky, ale ne jevů.

Mysl Bódhisattvy je jako prázdnota, protože on se vzdává všeho a dokonce si ani nepřeje hromadit zásluhy. Existují tři druhy odevzdání se. Nejvyšší forma odevzdání se je - když se vzdáme všeho uvnitř i vně, tělesně i mentálně, kdy všechny činy jsou diktovány pouze místem a okolnostmi, kdy subjektivita i objektivita jsou zapomenuty. Druhý, střední stupeň odevzdání je na druhé straně, když Stezku následujeme společně se záměrnými činy, ale doprovázenými vzdáním se zásluh a jakýchkoliv nadějí na odměnu. A nejnižší forma odevzdání se je, když po poznání Dharmy nasloucháním a tudíž bez připoutanosti, konáme činy s nadějí na odměnu. To první můžeme přirovnat ke svítící lucerně, která bez problémů ozáří celou stezku; to druhé k lucerně, která osvítí stezku na jedné straně, je to tedy někdy tma, jindy světlo; a to třetí je jako zakrytá lucerna, kdy nejsou vidět díry pod nohami.

Tak je mysl Bódhisattvy jako Prázdnota a vše je jí opuštěno. Když už nelze udržovat myšlenky na minulost, je to upuštění od minulosti. A stejně tak je tomu s přítomností a budoucností. A toto se nazývá úplné vzdání se Trojitého basu. Protože Tathágata uvedl Kášjapu v Dharmu a platí to až dosud, Mysl byla přenesena Myslí a obě tyto Mysli jsou identické. A vysvětlení Prázdnoty nelze učiniti slovy. Přenos v konkrétních termínech nemůže být Dharmou. A tak je Mysl přenášena Myslí a tyto Mysli se vůbec neliší. Vysvětlování a příjem vysvětlení - pochopení - jsou obě velmi obtížné cesty tajemného porozumění a jen málo vyvolených je schopno je přijmout. Ve skutečnosti, Mysl není Mysl a přenos není přenosem.

Buddha má tři těla. Dharmakájou je míněna Dharma všudypřítomné prázdnoty, skutečné samo-existující Podstaty všeho. Sambhógakájou rozumíme Dharmu skryté vesmírné čistoty věcí.

Nirmanakájou rozumíme Dharmy šesti cvičení vedoucích k Nirváně a všechny další podobné postupy. Dharma Dharmakáji nemůže být hledána pomocí řeči nebo nasloucháním či psaným slovem. Není to nic takového, co lze popsat nebo nějak dokázat. Existuje pouze všudypřítomná prázdnota skutečné samo-existující Podstaty všeho a nic víc. A potom, říkat, že neexistuje Dharma vysvětlitelná slovy, je vlastně kázání Dharmy. Sambhógakája a Nirmanakája odpovídají určitým okolnostem. Mluvená Dharma, která reaguje na události vnímané smysly v žádném případě není skutečnou Dharmou. Takže lze říci, že Sambhógakája nebo Nirmanakája nejsou skutečným Buddhou neboli kazatelem Dharmy.

Termín Jednota poukazuje na jednolitou duchovní záři, která se rozděluje v šest, harmonicky se prolínajících elementů. Tato duchovní a jednolitá záře je Jediná Mysl, zatímco oněch šest harmonicky promísených elementů je šest smyslových orgánů. A těchto šest smyslových orgánů se ztotožňuje s orgány, které vnímají - oči s formou, ucho se zvukem, nos s vůní, jazyk s chutí, tělo s hmatem a myslící mysl s entitami. A mezi těmito orgány a jejich objekty povstává šest smyslových vjemů, což vše dohromady představuje osmnáct smyslových říší. Porozumíte-li tomu, že těchto osmnáct říší nemá žádnou objektivní existenci, pak spojíte oněch šest harmonicky promíchaných elementů v jednotnou duchovní záři, která je Jedinou Myslí. Všichni studenti Stezky toto ví, ale nedokáží se ubránit vytváření konceptů "jednoduché duchovní záře" a "šesti harmonicky promísených elementů". A dle toho jsou připoutáni k entitám a neuspějí v tichém pochopení původní Mysli.

Když se Tathágata manifestoval v tomto světě, přál si kázat Prostou Pravdu. Ale lidé by mu neuvěřili a posmívali by se mu a tak by se dostali do oceánu smutku (samsára). Na druhé straně, kdyby nic neřekl, propadl by sobectví a nemohl by rozšířit vědění mystické Stezky pro dobro vnímavých bytostí. A tak se rozhodl použít způsob kázání a učení pomocí Třech Prostředků. A i přesto, že tyto prostředky obsahují mělké i hluboké učení, ani jedno z nich není skutečnou Dharmou. Takže lze říci, že existuje pouze Cesta Jednoho Prostředku, a kdyby jich bylo víc, nebyly by skutečné. A navíc, absolutně neexistuje žádný způsob, jak tuto Cestu popsat, jak popsat Dharmu Jediné Mysli. A tak si Tathágata povolal Kášjapu, aby přišel a sedl si k němu na Trůn Zákona, a svěřil mu Nevyslovitelnou Dharmu Jediné Mysli.

Tato nerozlišitelná Dharma musí být cvičena zvlášť a ti, kteří dosáhnou tichého porozumění a budou tiše osvíceni, dojdou stavu Buddhovství.

http://dharma.xf.cz/zen/chuang-po.html
Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 02. bře 2020 16:03:35

Jak využít zenovou meditaci pro zklidnění a vyčistění mysli

Zklidnit mysl, když to nejvíce potřebujeme, vyčistit negativní energii, ovládat své myšlení, dokázat se zbavit strachu, úzkosti, stresu, zbytečného hodnocení, porovnávání a obav můžeme zvládnout pomocí zenové meditace.

Zen je jednou z forem buddhismu, kdy mniši tiše meditovali a usilovali o dosažení vnitřní prázdnoty. Zaměřovali se na své nitro a jen pozorovali přítomný okamžik. Teď a tady, bez přemýšlení a zbytečného hodnocení. Zen znamená čistá mysl. Jeho podstatou je prázdnota. Úplné vyčistění mysli od všech myšlenek a zátěží. Podle buddhistických mistrů, jen ten kdo dokáže mít čistou mysl, pochopí skutečnou pravdu.

Naše mysl je ovlivněna mnohými názory, jak názory lidí kolem nás, tak našimi vlastními, které se nemusejí zakládat na úplné skutečnosti. To, co si myslíme my, je jen náš subjektivní pohled. Každý má svoji pravdu, ale vidět svět takový, jaký je, nám může být velice prospěšné. Naše myšlení se stane zrcadlem a až to bude potřeba, odrazí skutečnou situaci.

Pokud se dokážeme odpoutat od svých myšlenek a názorů a zvládneme na nic nemyslet, můžeme se zbavit vnitřního napětí, stresu, obav, vzteku, strachu a různých negativních emocí, které ovlivňují naše životy. Ovlivní to náš sportovní i osobní život.

Kolikrát jsme nejspíš zažili na vlastní kůži pocit, že se chystáme na důležitou sportovní akci nebo událost, a naše mysl je úplně jinde, než bychom chtěli. Tak moc to chceme potlačit a zbavit se dotěrných myšlenek, ale ono to naopak sílí a roste!
Namísto toho, aby byla mysl klidná a pomáhala nám koncentrovat se a ukazovala nám vize našeho úspěchu, začne nám přehrávat v hlavě různé děsivé scénáře, podsouvat nám myšlenky, které bychom si nikdy nepřáli v hlavě mít. Dá se v takovém psychickém rozpoložení dosáhnout úspěchu?

Z pohledu mentálního trenéra vím, že nedá. Právě proto se na mne obracejí lidé s těmito problémy a chtějí se je naučit zvládat. V této situaci nám může být velice užitečná technika, při které dokážeme na nic nemyslet. Vyčistit si hlavu a dát jí čas se připravit na to důležité, co nás čeká.
Mnozí sportovci se chtějí naučit „vypnout", kdykoliv budou chtít. Říkají, že je to skvělý pocit, jen tak sedět a být. Že když se jim to povede, cítí se jakoby znovuzrození, úplně klidní a relaxovaní.

Jak může zenová meditace pomoci sportovcům?

Mít čistou hlavu představuje z pohledu sportovce velice důležitou dovednost. Dokázat si vyčistit hlavu i přes nesmírný tlak a stres, který je na sportovce vyvíjen, je nejlepší cesta k dosažení maximálních výkonů! Zbavit se napětí, chmurných myšlenek a černých scénářů, jež ovlivňují výkonnost, je pro sportovce klíčové. Moc chtít není ve sportu ideální, ovšem to samé platí, chcete-li málo.

Nejlepší pro sportovní výkon je mít čistou hlavu a jít do soutěže s radostí a chutí. Nemyslet na nereálné možnosti, na komplikace, dopředu na výsledky, ale dokázat být absolutně v přítomném okamžiku. Teď a tady. Vychutnat si každý jeho moment. Být soustředěný bez jakéhokoli úsilí a snahy dokázat to. Zenová technika nám může pomoci se do takových stavů dostávat a ovládat je.

Jak docílit stavu zen?

Dle buddhistických mistrů to není až tak náročné. Základy se může naučit každý. Ten, kdo chce ovládnout svoji mysl, se musí nejdříve naučit ovládat své tělo! Není naším cílem dosáhnout schopností buddhistických mistrů, to by trvalo celé roky.
Buďme reální a využijme alespoň trochu tyto dlouhověké techniky k tomu, aby nám pomohly lépe ovládat myšlení a ukázaly nám možnosti, jak rozvíjet schopnosti, které v sobě máme i my. Pomohou nám docílit lepších sportovních výsledků a mohou se stát součástí naší sportovní přípravy. Samozřejmě, že to ovlivní naše životy i mimo sport a umožní nám to prožívat kvalitnější a šťastnější životní okamžiky.

Meditace je nejúčinnějším pomocníkem k dosažení stavu zen. Není to však tak jednoduché. Chce to velikou trpělivost a každodenní trénink. Už jen schopnost nakrátko se do tohoto stavu dostat je přímo úžasná zkušenost, která léčí mysl i duši.
Kdo z nás to dokáže a bude se meditační technice zen věnovat, zjistí, jak nápomocná může být, když se naše mysl ztratí v záplavě nežádoucích myšlenek. Ten pocit, že si v té situaci jenom sedneme a ponoříme se na malou chvíli do meditace, nám poskytne velkou výhodu oproti soupeři, který má pravděpodobně také plnou hlavu očekávání a nepříliš produktivního myšlení.

Po meditaci dokážeme plnit své cíle daleko lépe. Zbavíme se stresu, obav a všeho, co negativně ovlivňuje naše sportovní i mimosportovní výkony. Důležité pro dosažení tohoto stavu je pravidelné rozvíjení těchto mimořádných schopností. Stanovme si tedy přesně, kdy budeme meditaci cvičit a jak dlouho. Pro začátečníky je vhodná doba kolem pěti až deseti minut denně. Dále je to na každém z nás, jak moc chce ovládat svoji mysl. Jak moc chcete být úspěšní a spokojení. Důležitá je vždy pravidelnost a trpělivost.

TRÉNINK ZENOVÉ MEDITACE
Základem celé meditace je ovládat tělo, dech a mysl.

1. Sedněte si a dejte nohy do zkřížené polohy (poloha zazen). Kolena se dotýkají země. Můžete si zadek podložit polštářem, aby vás netlačila kolena.
2. Ruce mějte v klíně dlaněmi vzhůru, levá spočívá na pravé a konečky palců se lehce dotýkají.
3. Páteř držte rovnou, bradu přitáhněte ke krku.
4. Oči nechte lehce pootevřené a dívejte se na nějaký bod před námi. V mysli se jím nezabývejte, koukejte se tzv. „do blba".
5. Dýchejte pomalu do břicha, ale samovolně bez násilného ovlivňování. Nádech je hluboký, výdech o něco delší. Soustřeďte se na začátku na dech, dokud necítíte uvolnění a jakoby splynutí. Myslete jen na přítomný okamžik, v čemž vám pomáhá koncentrace na váš dech. Tím, že dýcháte do břicha, se soustředění přesouvá právě sem, do vašeho středu.
6. Teď a tady. Pokud vám začne mysl bloudit někam jinam, nesnažte se tyto myšlenky potlačit. Jen v klidu zaměřte pozornost opět na dech a nic nehodnoťte, jen pozorujte. Po nějaké době vám značnou myšlenky slábnout, až se vytratí úplně. Začnete se cítit uvolněně a vaše mysl bude čistá.

https://www.golfinfo.cz/jak-hrat-golf/j ... teni-mysli
Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 10. dub 2020 21:58:54

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 28. dub 2020 12:37:43

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 04. kvě 2020 12:10:00

Skutečná povaha mysli

Obrázek

Jaká je skutečná podstata naší mysli? Odpověď na tuto otázku je podstatou buddhismu. Protože ten, kdo objeví pravou povahu mysli, dosahuje osvícení, což je smysl buddhistického učení. Pokud nejsme osvícení, můžeme o povaze mysli debatovat a rozjímat, ale bez vlastního prožitku se skutečnosti můžeme pouze vzdáleně přiblížit. Pravá povaha mysli je zakryta mnoha nánosy nečistot, které je třeba nejprve odstranit. Podstata mysli se dá popsat různými pojmy, které jsou pouze více či méně přibližnou nálepkou. Různí učitelé používají různé pojmy k popsání mysli. Navíc pod jednotlivými slovy si každý představujeme něco trochu odlišného. Nenechme se tedy těmito pojmy svazovat. Berme je jako pomůcku, která nám může pomoci pochopit to, kam se skrze meditace a další praxi snažíme dostat.

Podstatu mysli lze vyjádřit následujícími třemi charakteristikami:

Mysl je prázdná

Pojem prázdná neznamená, že by mysl neexistovala. Prázdnota nevyjadřuje nicotu. Ukazuje na prostor či rozlehlost mysli. Mysl nemá konec ani začátek. Není tvořena žádnou hmotou. Mysl nelze uchopit, nelze na ní ukázat.

Mysl je jasná

Mysl se často přirovnává k jasnému světlu. Jedná se ovšem o metaforu, mysl ve skutečnosti nesvítí. V meditacích žádné světlo nehledáme. Jasnost odráží skutečnost, že má mysl schopnost vidět a vědět vše. Podobně jako kdybychom rozsvítili v temné jeskyni.

Mysl je neomezená

Pro mysl neexistují žádné limity a omezení. Mysl je ve skutečnosti zcela neohraničená a bezbřehá.

https://www.buddhaweb.cz/skutecna-povaha-mysli/
Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 04. kvě 2020 21:26:31

Návštěvník
 

Re: Mysl

Nový příspěvekod rafael » úte 05. kvě 2020 0:53:03

mysl jako takovou musíme přijmout.. nejde mysl dát pryč ale mysl se musí přijmout a energie božství ji přetvoří na vyšší energii a mysl se vrátí zpět do srdce pokud se očistí.. nic z toho ale není v naší vůli, vše je o milosti boží..
Uživatelský avatar
rafael
 
Příspěvky: 627
Registrován: stř 02. led 2013 14:13:54

Další

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků