Buddhismus

Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 28. lis 2018 8:41:34

Buddhovo učení poukazuje na samotnou podstatu naší existence, na dokonalou podstatu všech jevů. Ukazuje nám potenciál mysli. Díky jeho pochopení je možné prožívat trvalé štěstí. V buddhismu nejsou dogmata a velmi důležité je nezávislé a kritické myšlení.

Buddhismus není jen filozofií, náboženstvím či psychologií. Je praktickým učením o tom, jak se věci mají, díky kterému můžeme rozvíjet moudrost a užitečné vlastnosti a schopnosti, abychom dokázali pomoct nejen sobě, ale i druhým.

Základním přáním všech bytostí je touha po štěstí. V buddhismu rozlišujeme dva druhy štěstí – běžné, podmíněné a absolutní, trvalé. První z nich hledáme v různých příjemných prožitcích, lásce, majetku, společenském postavení. Toto štěstí je však závislé na mnoha vnějších podmínkách. Pokud pominou, štěstí mizí a objevuje se utrpení.

Klíčem k trvalému štěstí je pochopení toho, jak se věci mají. Buddha rozpoznal, že bolestné prožívání životních etap, jako je stáří, nemoci, smrt a pomíjivost všeho, má příčinu. Tou je základní nevědomost, která nám nedovoluje vidět skutečnou podstatu věcí. Omezuje nás klamná představa „já“ či ega, rušivé pocity, krátkozraké návyky, lpění a ztuhlé představy.

Díky Buddhovým učením lze dospět ke zkušenosti, že tělo, myšlenky a pocity netvoří žádné skutečné „já“. Tento stav, kdy již neprožíváme rušivé pocity jako lpění, žárlivost či hněv, se nazývá vysvobozením, někdy také „malým osvícením“. Konečným cílem je prožívání buddhovské podstaty vlastní mysli bez očekávání a obav a bez nesprávných představ, tedy stav trvalého štěstí – plné osvícení.

Z buddhistického úhlu pohledu není svět závislý na slepém osudu, náhodě nebo vyšší moci, ale funguje na základě příčiny a následku, karmy. Každý prožívá svou vlastní karmu, tedy výsledky svého předchozího jednání, myšlenek a slov. Jsou-li pozitivní, přinášejí štěstí, zatímco negativní nastavení je zdrojem utrpení. Pokud člověk dokáže přijmout zodpovědnost za své jednání, může na sobě začít pracovat a svou situaci vědomě změnit.

Ke změně nestačí jen intelektuální pochopení, protože naše návykové tendence a vzorce chování jsou velmi hluboce zakořeněné. Buddha proto poskytuje tři pilíře – informace; meditace, které pomohou přeměnit informace na zkušenost; a vysvětlení, jak si informace a zkušenosti získané z meditace trvale udržet.

Buddhova učení nabízejí praktické poznatky a zkušenosti využitelné pro každodenní život. Tyto metody nejsou závislé na konkrétní kultuře. Ve spojení s meditacemi pomáhají poznat náš vlastní potenciál, rozvíjet vnitřní rovnováhu a klid, zachovávat si zdravý odstup od situací a nalézt trvalé štěstí, které není podmíněné tím, co se zrovna děje.
http://www.mystika.cz/old/nabozentsvi/b ... _uceni.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 10. čer 2019 21:16:03

Jako „vznešená dlení“ či „božská prodlévání“ jsou v buddhismu označovány čtyři krásné vlastnosti, totiž mettá, laskavost a přátelskost vůči druhým bytostem, karuná, soucítění s utrpením druhých a přání pomoci jim, muditá, blahovůle a sdílená radost nad úspěchy druhých, upekkhá, vyrovnanost a nestrannost. V théravádových zemích je zvykem začínat a končit meditační sezení obrácením pozornosti k těmto ušlechtilým myšlenkám.

Šíření vznešených dlení

Mettá

Nechť jsem šťastný
nechť jsem prostý utrpení
nechť jsem vzdálen zášti
nechť jsem vzdálen zlovůle
nechť jsem bez potíží
nechť prodlévám v pohodě.

Nechť jsou všechny bytosti šťastné
nechť jsou vzdálené zášti
nechť jsou vzdálené zlovůle
nechť jsou bez potíží
nechť prodlévají v pohodě.

Karuná

Nechť se všechny bytosti osvobodí od veškerého utrpení.

Muditá

Nechť všechny bytosti nejsou zbaveny dosažených úspěchů.

Upekkhá

Všechny bytosti jsou vlastníci svých činů
dědici svých činů
zrozeny ze svých činů
spjaty se svými činy
jejich činy jsou jim útočištěm.
Ať vykonají jakýkoli čin
dobrý nebo špatný
jeho dědici se stanou.

http://www.dhamma.wz.cz/brahmavihara.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 14. čer 2019 9:35:42

Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 19. čer 2019 20:47:01

Rozprava o požehnání - Mangala-sutta

Jednou Vznešený pobýval v Anáthapindikově klášteře v Džétově parku poblíž Sávatthí. Tehdy, když noc již značně pokročila, jistá dévatá, jejíž nadměrná krása celý park ozářila, přišla k Vznešenému a stojíc poblíž, uctivě jej pozdravila a zůstala stát stranou. Tak stojíc, obrátila se ona dévatá ve verších na Vznešeného:

1. „Mnoho dévů a lidí, kteří touží po dobrém, přemítali o štěstěně.
Pověz mi, co je nejvyšším požehnáním?“

Vznešený takto odpověděl:

2. „Vyhýbat se pošetilým, uchylovat se k moudrým,
uctívat ty, kteří jsou pocty hodní – to je požehnání nejvyšší.
3. Pobývat na vhodném místě, dříve vykonané zásluhy,
usměrnit se správně – to je požehnání nejvyšší.
4. Hluboké znalosti, dobře naučené řemeslo, dobrá kázeň
a dobře pronášená řeč – to je požehnání nejvyšší.
5. Podporování rodičů, láskyplná péče o manželku a děti,
klidné zaměstnání – to je požehnání nejvyšší.
6. Štědrost, řádné chování, pomáhání příbuzným
a nezávadné činy – to je požehnání nejvyšší.
7. Zanechání a zdržování se špatného, ovládat se s ohledem na opojné nápoje
a opravdovost v dobrých vlastnostech – to je požehnání nejvyšší.
8. Uctivost, skromnost, spokojenost, vděčnost
a občasné naslouchání Dhammě – to je požehnání nejvyšší.
9. Trpělivost, zdvořilost, navštěvování samanů
a občasné rozpravy o Dhammě – to je požehnání nejvyšší.
10. Sebeovládání, čistý život, chápání ušlechtilých pravd
a uskutečnění nibbány – to je požehnání nejvyšší.
11. Ten, jehož mysl se ve styku s jevy světa nevzrušuje
a je bez zármutku, bez vášní, bezpečná – to je požehnání nejvyšší.
12. Ti, kdo takto označené konají, nebudou nikde poraženi,
všude půjdou se zdarem – to je požehnání nejvyšší.“

http://www.dhamma.wz.cz/mangala.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 22. črc 2019 18:18:11

Velká rozprava o šesti smyslových oblastech

Mahásalájatanika-sutta

...U toho, kdo není vzrušen vášní, kdo není spoután, kdo není zahalen zaslepeností, kdo prodlévá nazíraje vady (šesti smyslových oblastí), nedochází v budoucnu k hromadění pěti skupin ulpívání. Jeho toužení, jež vede k opětovnému bytí a které, ve spojení s rozkoší a vášní, nachází potěšení zde či jinde, je takto opuštěno. Jsou rovněž opuštěny tělesné potíže a mentální potíže, je opuštěna tělesná trýzeň a mentální trýzeň, je opuštěna tělesná horečnatost a mentální horečnatost. A tak zakouší jak tělesné, tak mentální blaho.

Názor tohoto jedince je správný názor (sammá-ditthi). Rozmýšlení tohoto jedince je správné rozmýšlení (sammá-sankappa). Úsilí tohoto jedince je správné úsilí (sammá-vájáma). Uvědomění tohoto jedince je správné uvědomění (sammá-sati). Soustředění tohoto jedince je správné soustředění (sammá-samádhi). Jeho konání tělem, konání řečí a živobytí jsou již dokonale očištěné. Takto u něj dochází k úplnému rozvinutí ušlechtilé osmičlenné stezky (arija atthangika magga)...

Tak pravil Vznešený...

http://www.dhamma.wz.cz/mahasalajatanika.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 31. črc 2019 14:29:55

Rozprava ke Kálámům

Káláma-sutta


(Čtyři jistoty)

Kálámové, ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, prostou zlovůle, mysl neznečištěnou, mysl očištěnou, je tím, kdo nalézá již zde a nyní čtyři jistoty (útěchy).

(1) ,Jestliže existuje onen svět (po smrti), jestliže existují plody a následky dobrých a špatných činů, pak po rozpadu těla, po smrti, budu zrozen na šťastném místě, v nebeském světě.‘ To je první jistota, kterou nalézá.
(2) ,Jestliže neexistuje onen svět (po smrti), jestliže neexistují plody a následky dobrých a špatných činů, přesto prodlévám zde a nyní prostý nenávisti, prostý zlovůle, bezstarostný a šťastný.‘ To je druhá jistota, kterou nalézá.
(3) ,Jestliže zlo dopadá na svého původce, a já však nekonám zlé činy, jak by mě mohlo postihnout zlo?‘ To je třetí jistota, kterou nalézá.
(4) ,Jestliže zlo nedopadá na svého původce, tak i v tomto případě jsem očištěn.‘ To je čtvrtá jistota, kterou nalézá.“

„Vskutku je to tak, pane: ušlechtilý žák, který má mysl takto prostou nenávisti, prostou zlovůle, mysl neznečištěnou, mysl očištěnou, je tím, kdo nalézá již zde a nyní tyto čtyři jistoty (útěchy).

http://www.dhamma.wz.cz/anguttara-III-65_Kalama.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 24. zář 2019 12:16:29

Buddha a jeho učení

Buddha se narodil před více než 2500 lety v královské rodině, v tehdy vysoce rozvinuté kultuře severní Indie. Byl obklopen přepychem a dlouho neznal nic než radost. Když však v 29 letech poznal nevyhnutelnost stáří, nemoci, smrti a pomíjivosti všeho, opustil palác a rodinu a rozhodl se najít cestu k překonání utrpení a smrti.

Seznámil se s různými pohledy a meditacemi, ale žádná z nich neměla sílu zcela vysvobodit všechny bytosti z utrpení. Proto si nakonec sedl pod košatý strom v Bódhgáji a zůstal tam šest dní a šest nocí v hlubokém duševním pohroužení. Ve svých 35 letech rozpoznal, že neexistuje žádné nezávislé já, ani vnější svět nezávislý na prožívajícím. Prožil, že toto poznání není nicota, ale že skutečná podstata mysli je plná bohatství a projevuje se jako neohroženost, nepodmíněná radost a všezahrnující láska.

Buddhova učení

V průběhu dalších 45 let Buddha učil a předával různé metody a meditace podle schopností a otevřenosti žáků. Tradičně se Buddhova učení rozdělují na tři skupiny.

Malá cesta (theraváda)
je určena lidem, jejichž hlavní motivací je vyhnout se vlastnímu utrpení, a důraz je na učeních o příčině a následku, karmě.

Velká cesta (mahájána)
rozvíjí moudrost, aktivní lásku a soucit. Praktikující se snaží přinášet užitek nejen sobě, ale také ostatním.

Diamantová cesta (vadžrajána)
přitahuje lidi, kteří mají kromě altruismu také důvěru ve vlastní buddhovskou podstatu a rozvíjejí pohled, že všechny bytosti již jsou buddhy a mají všechny dokonalé vlastnosti, jen to ještě nerozpoznaly. Pro tento typ lidí se Buddha objevil ve formách z energie a světla a přímo předal svůj osvícený pohled jako tok vědomí.
Nejvyšším pohledem předávaným v Diamantové cestě linie Karma Kagjü je Velká pečeť (mahámudra). Žák je v ní uveden přímo do podstaty mysli a prožije stav „teď a tady“, mimo obavy a očekávání, bez ulpívání a odmítání. Objevuje se pochopení, že prožívající, prožívané a prožívání jsou od sebe neoddělitelné.


Buddhismus dnes
Buddhovo učení poukazuje na samotnou podstatu naší existence, na dokonalou podstatu všech jevů. Ukazuje nám potenciál mysli. Díky jeho pochopení je možné prožívat trvalé štěstí. V buddhismu nejsou dogmata a velmi důležité je nezávislé a kritické myšlení.

Buddhismus není jen filozofií, náboženstvím či psychologií. Je praktickým učením o tom, jak se věci mají, díky kterému můžeme rozvíjet moudrost a užitečné vlastnosti a schopnosti, abychom dokázali pomoct nejen sobě, ale i druhým.

Základním přáním všech bytostí je touha po štěstí. V buddhismu rozlišujeme dva druhy štěstí – běžné, podmíněné a absolutní, trvalé. První z nich hledáme v různých příjemných prožitcích, lásce, majetku, společenském postavení. Toto štěstí je však závislé na mnoha vnějších podmínkách. Pokud pominou, štěstí mizí a objevuje se utrpení.

Klíčem k trvalému štěstí je pochopení toho, jak se věci mají. Buddha rozpoznal, že bolestné prožívání životních etap, jako je stáří, nemoci, smrt a pomíjivost všeho, má příčinu. Tou je základní nevědomost, která nám nedovoluje vidět skutečnou podstatu věcí. Omezuje nás klamná představa „já“ či ega, rušivé pocity, krátkozraké návyky, lpění a ztuhlé představy.

Díky Buddhovým učením lze dospět ke zkušenosti, že tělo, myšlenky a pocity netvoří žádné skutečné „já“. Tento stav, kdy již neprožíváme rušivé pocity jako lpění, žárlivost či hněv, se nazývá vysvobozením, někdy také „malým osvícením“. Konečným cílem je prožívání buddhovské podstaty vlastní mysli bez očekávání a obav a bez nesprávných představ, tedy stav trvalého štěstí – plné osvícení.

Z buddhistického úhlu pohledu není svět závislý na slepém osudu, náhodě nebo vyšší moci, ale funguje na základě příčiny a následku, karmy. Každý prožívá svou vlastní karmu, tedy výsledky svého předchozího jednání, myšlenek a slov. Jsou-li pozitivní, přinášejí štěstí, zatímco negativní nastavení je zdrojem utrpení. Pokud člověk dokáže přijmout zodpovědnost za své jednání, může na sobě začít pracovat a svou situaci vědomě změnit.

Ke změně nestačí jen intelektuální pochopení, protože naše návykové tendence a vzorce chování jsou velmi hluboce zakořeněné. Buddha proto poskytuje tři pilíře – informace; meditace, které pomohou přeměnit informace na zkušenost; a vysvětlení, jak si informace a zkušenosti získané z meditace trvale udržet.

Buddhova učení nabízejí praktické poznatky a zkušenosti využitelné pro každodenní život. Tyto metody nejsou závislé na konkrétní kultuře.

Ve spojení s meditacemi pomáhají poznat náš vlastní potenciál, rozvíjet vnitřní rovnováhu a klid, zachovávat si zdravý odstup od situací a nalézt trvalé štěstí, které není podmíněné tím, co se zrovna děje.
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod dodo » sob 25. dub 2020 17:09:35

Způsobující slepotu

... „Mniši, jsou tyto tři druhy neprospěšného myšlení, které způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání (zánik) moudrosti, přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. Které tři?

Myšlenky smyslných požitků ..., myšlenky zlovůle ..., myšlenky násilí způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání moudrosti, přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. To jsou ty tři druhy neprospěšného myšlení ...

Jsou tyto tři druhy prospěšného myšlení, které způsobují ne-slepotu, vidění, poznání, růst moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. Které tři?

Myšlenky zdrženlivosti (odříkání) ..., myšlenky ne-zlovůle ..., myšlenky nenásilí způsobují ne-slepotu, vidění, poznání, růst moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. To jsou ty tři druhy prospěšného myšlení ...“ ...

„Trojí prospěšné myšlenky by měly být myšleny, trojí neprospěšné myšlenky zavrženy.

Kdo utiší myšlení a rozvažování, jako déšť oblak prachu,
kdo záměrně utiší myšlení, dosáhne, právě zde, stavu míru.“
...
dodo
 
Příspěvky: 782
Registrován: stř 01. črc 2015 0:01:01

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 02. črc 2020 10:30:11

Buddhismus a citový život
Rozhovor s Adžánem Džajasáró

Otázka: Vypadá to tedy, že buddhismus, tak jak k nám přichází na Západ, je určitým způsobem filtrován, že z něj nedostáváme to šťavnaté, ale cosi vysušeného, co není zrovna k jídlu. Možná proto, že ti, kdo podle buddhismu skutečně žijí, o něm málo píší, a naopak ti, kteří rádi a často píší, mívají k životu poněkud daleko. Máme si tedy k našemu západnímu obrazu buddhismu něco vlastního přidat, anebo se rozjet do Asie – nebo co jiného nám vy poradíte?


Odpověď: Západní buddhismus bývá poněkud natvrdlý, hlavně proto, že lidé, které přitahuje, kvůli němu opouštějí svou vlastní kulturní tradici a hledají něco uspokojivějšího, přičemž se vysoko zdůrazňuje hlavně intelektuální aspekt. Navíc přichází na Západ mnoho různých druhů buddhismu a to je jistě matoucí, a tak určitým východiskem může být i snaha o převzetí pouze jakési esence buddhismu, bez ohledu na výchozí asijskou kulturu. To může být ovšem pouhá omluva, jde-li nám o to, převzít to, co se nám zamlouvá, a odmítnout to, co se nám zrovna nehodí. Nepředpokládám, že evropský buddhismus bude ten samý jako asijský, přesto by tam měl stabilně zůstat jeho původní základ – osmidílná stezka, morálka a sociální aspekt buddhismu stejně jako meditační praxe, jinak by zůstal příliš úzký na to, aby obsáhl celý život. Domnívám se, že zejména dána, schopnost člověka dávat druhým, není zatím dostatečně oceněna mezi západními buddhisty...

http://www.dhamma.wz.cz/jayasaro-inter.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 19. črc 2020 15:25:08

Překročit práh porozumění

Bhikkhu Bódhi


...Podle buddhistických textů má Dhamma vést ke třem typům dobra, a to různými, i když vzájemně se překrývajícími soubory principů. Tyto tři cíle, zasazené do rámce jediného, vnitřně konsistentního učení, umožňují to, aby Dhamma oslovovala jedince na různých stupních duchovního vývoje, s odlišnými schopnostmi porozumění. Tyto tři typy dobra jsou následující:

1) dobro vztahující se k přítomnému životu (ditthadhammattha), tj. dosažení štěstí a blaženosti zde a nyní prostřednictvím etického způsobu života a harmonických vztahů založených na laskavosti a soucitu;

2) dobro vztahující se k budoucímu životu (samparájikattha), tj. příznivé znovuzrození v koloběhu existence díky štědrosti, mravnosti a meditačnímu rozvoji mysli;

3) nejvyšší dobro (paramattha), tj. dosažení nibbány následováním celé praxe ušlechtilé osmičlenné stezky.

... je třeba říci, že buddhismus nepovažuje svět sám o sobě za špatný nebo dobrý, a že Buddha nikdy neoznačil svět jako „zdroj zla“ pro člověka. Buddhistické texty důsledně používají výrazů s morální konotací, jako „dobrý“ a „zlý“, výhradně k hodnocení záměrných činů, resp. osob a mentálních stavů vzešlých z takovýchto činů. Nepřipisují žádné morální kvality entitám neschopným morálního jednání. Činy jsou proto špatné (pápa, akusala), pokud mají ublížit a uškodit sobě či druhým, nebo dobré (kaljána, kusala), jestliže vedou k štěstí a blahu. Buddhova analýza kořenů dobra a zla se odehrává výlučně ve sféře psychologické etiky,] aniž by překračovala hranice této oblasti. Podle Buddhy jsou kořenem zla tři neblahé prameny činů: chtivost, nenávist a zaslepenost; kořenem dobra je ne-chtivost, ne-nenávist a ne-zaslepenost, tj. bezvášnivost, laskavost a porozumění. Proces duchovního rozvoje v buddhismu lze popsat – z jednoho úhlu – jako oslabení a vymýcení neblahých kořenů prostřednictvím kultivace jejich kladných protějšků. Celý tento proces se zaměřuje na mysl jako na jediný zdroj dobra i zla, přičemž svět zůstává spíše v pozadí tohoto úsilí o vnitřní očistu...

Ve své formulaci čtyř ušlechtilých pravd Buddha říká, že světská existence je dukkha, ale dukkha neznamená „zlý“. Význam tohoto slova je spíše „neuspokojivý“, „neadekvátní“, „strastiplný“. Abychom pochopili, proč Buddha označuje veškerou světskou existenci za dukkha, musíme tento výrok zkoumat v jeho širším kontextu. Podle Buddhova učení se naše individuální životy odehrávají v rámci koloběhu znovuzrozování (samsára), jehož počátek je nepostižitelný a v němž všechny živé bytosti, kromě těch osvícených, neustále putují hnány svou žízní po bytí. Každý jednotlivý život začínající zrozením a končící smrtí je tedy pouze jakýmsi „článkem“ v nekonečném řetězci životů, pouze jedním otočením kola existence...


Buddhismus jako celek inspiroval a oživoval všechny asijské kultury, v nichž kdy zapustil kořeny. Šířil se bez pomoci násilí a krveprolití, bez násilných konverzí, získávaje si stoupence výhradně svým vznešeným učením a příkladnými životy svých následovníků. Kdekoli Dhamma zakořenila, tam lidem poskytla naději a povzbuzení, poukazujíc k ušlechtilým etickým a duchovním ideálům, vytyčujíc konkrétní morální kodexy pro celou společnost.

http://www.dhamma.wz.cz/index.htm
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. dub 2021 20:21:55

Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 20. dub 2021 14:06:29

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... cle-detail

Buddhistický mnich si na gilotině usekl hlavu pro lepší příští život

Osmašedesátiletý thajský buddhistický mnich Thammakorn Wangpreecha spáchal 15. dubna bizarní sebevraždu u chrámu Wat Phu Hin. Sestrojil si gilotinu, která mu usekla hlavu. V dopise na rozloučenou napsal, že touto obětí chce dosáhnout lepšího postavení v příštím životě, uvedla agentura AP.


Sebevraždu spáchal vedle sochy Buddhy, který drží svou vlastní uťatou hlavu. Tělo našel jeho synovec Booncherd Boonrod. Vedle oběti byl i dopis, ze kterého plynulo, že tento čin plánoval pět let. Jeho přáním bylo nabídnout svou hlavu a svou duši, aby mu pán pomohl při reinkarnaci a on se v příštím životě zrodil jako vyšší duchovní bytost,“ uvedl synovec.

Mnich v chrámu pobýval jedenáct let. Jeho vedení informoval, že odchází z mnišského stavu. Nesdělil mu však, co má v úmyslu.

Po smrti mnicha přišlo do chrámu na 300 místních věřících, aby připravili jeho pohřební obřad. Tělo leželo v rakvi, hlava byla ve džbánu. Pak věřící vše odnesli do lesa, kde jeho pozůstatky spálili.

Jeden z lidí, který mnicha uctíval, řekl: „Plánoval to pět let. Nyní dosáhl svého cíle a osvícení.“

I když má mnich své následovníky, thajská Národní kancelář pro buddhismus požádala místní správu, aby pomohla vysvětlit obyvatelům oblasti, že takové kroky nejsou podporovány.

Buddhisté jsou přesvědčeni, že pokud konají dobro, přináší jim to dobrou karmu pro příští život. Vrcholem je pak únik z věčného koloběhu znovuzrození a dosažení nirvány.

Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 29. zář 2021 11:30:36

Smysluplné jednání v buddhismu - cesta ke štěstí

Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 10. zář 2022 8:14:14

Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 05. lis 2022 9:25:47



Osvobození se nedá vynutit, ale dají se vytvořit podmínky pro zvýšení pravděpodobnosti.
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 16. čer 2023 12:34:05

Obrázek

Pokud chcete být jako Buddha, být bez myšlenek, útoků ega, věnovat pozornost ve svém životě byť jen na jednu sekundu, pak zahoďte všechny pojmy o všem, pojem není ono, myšlenka není ono, slovo není ono. Jakmile jsou všechny koncepty rozbity, existuje možnost pro něco zcela nového.
(Papaji)
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 16. čer 2023 12:43:16

Návštěvník píše:Pokud chcete být jako Buddha, být bez myšlenek, útoků ega, věnovat pozornost ve svém životě byť jen na jednu sekundu, pak zahoďte všechny pojmy o všem, pojem není ono, myšlenka není ono, slovo není ono. Jakmile jsou všechny koncepty rozbity, existuje možnost pro něco zcela nového.
(Papaji)

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 26. čer 2023 6:34:54



" Jednu věc učím, ó moji učedníci,

vysvobození z utrpení."


Bylo to tohle, co bylo celou podstatou učení Gotama Buddhy.

Mnozí komentátoři a kritici buddhismu to nazývají Únikem,

kvůli svému obrovskému zájmu o problém lidské bolesti jako základního problému života a hledání způsobů vysvobození z bolesti.

Věřím, že to je velmi mylná kritika, protože neexistuje nic, co by bylo samotnou podstatou utrpení, jako strach ze samotného utrpení.

Alan Watts
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 18. říj 2023 20:09:57

10 Buddhových myšlenek, které dokážou změnit celý den

Obrázek


Děje se v tuto chvíli něco, co nemůžete ovlivnit, a vás to silně trápí?

Opakujete si otázku, která je sama o sobě oxymorónem: Co se dá udělat ve chvíli, kdy se nic udělat nedá?

Nabízí se odpověď: Nic. Nic se nedá dělat.

Ale není to úplně pravda.

I když nejde ovlivnit něco vně vás, neznamená to, že nejde ovlivnit nic. Jde, ve vás.

Když čekáte na člověka, který nepřichází, nemusíte mít jeho příchod ve své moci. Stejně jako když se trápíte pro lidi, kteří se netrápí pro vás. Pořád ale můžete ovlivnit svůj postoj, a tím i své zdraví. Pořád je možné zamezit strachu, aby přešel v úzkost, a úzkosti, aby přešla v beznaděj.

Gautáma Siddhartha, řečený Buddha, už před dvěma a půl tisíci let říkal: „I když nemůžeš přímo ovlivnit to, co se ti děje, pořád můžeš ovlivnit to, jak k tomu přistoupíš, jak s tím naložíš.“

Buddhův pohled

Buddha učil především vážit čas. Říkal: „Narodil ses proto, abys žil, ne aby ses pořád připravoval na život.“

I proto nabádal více se stavět těžkostem, řešit je, neodkládat je na později. Raději jednou zvládnout to těžké a mít od toho pokoj, než to neudělat a poté se trápit, že to těžké mám pořád před sebou.


Buddha byl velmi přímý. Neuhýbal před ranami, naopak se učil je strpět, pochopit a správně reagovat. Ukážu vám to na několika jeho inspiracích:

Jak si nebrat věci osobně

Jednou šel Buddha vesnicí svých odpůrců, když jeden z nich vyběhl a počal Buddhovi sprostě nadávat do obličeje.

Buddha se zastavil, chvíli naslouchal a poté ho gestem umlčel: „Promiň, ale když někomu koupíš dárek a on ho nepřijme, komu ta věc zůstane?“

Vesničan rozpačitěl. „No… přece mně. Já jsem tu věc koupil, mně patří!“

Buddha přikývl. „Stejné je to s tvým hněvem.“ Načež pokojně odešel.

Jak se nejlépe postarat o sebe

Syndromy hladového srdce, neviditelného člověka, napadeného psa nebo vadného zboží. To všechno jsou problémy, které vyvolávají pocit nedostatečnosti, viny, křivdy. Vedou ke snížení nebo odstranění sebedůvěry, sebeúcty, sebelásky, sebehodnoty.

Buddha tomu říkal zpevnit vnitřní chrám:

„Klid pramení z vnitřku. Proto nehledej zdroj klidu mimo sebe.“

„Projdi svět a hledej někoho, kdo si tvou lásku a tvou přívětivost zaslouží víc než ty. Poznáš, že nikoho takového nenajdeš. Není to úkol druhých, aby k tobě byli laskaví. Je to především tvůj úkol.“

„Svůj hněv nikdy neporazíš ještě větším hněvem, jedině láskou.“

Buddhovi velmi vadilo, když lidé upřednostňovali druhé před sebou. Když se v dobré víře stávali obětí těch, kteří je zneužívali. Když si jich okolí nevážilo a oni si přestávali vážit sebe.

Buddha začínal u podstaty slova, jako základního zdroje energie – ať zlé, nebo dobré:

„Nemluv, pokud tvoje slova nejsou lepší než ticho.“

„Nesnaž se slovem vyhrát nad druhým, nic dobrého tím nevytvoříš. Každé vítězství totiž plodí nenávist. Kdo je poražený, je přirozeně nešťastný.“

„Usiluj o otevřenost. Pro mysl není nic horšího než pochybnost. Pochybnost rozděluje dva lidi. Tento jed rozežírá přátelství a vztahy. Pochybnost je trn, čím déle je v tobě, tím víc dráždí a bolí. Zahnívající pochybnost zabíjí.“

Jak si ušetřit mnohá trápení

Buddha slovo přirovnával k semínku, které, usazené v mysli, roste.

Zlé slovo je podle něj jako plevel. A když se včas nevytrhne nebo se v mysli ponechají jeho kořínky, dříve či později se sama mysl zaplevelí.

I proto Buddha doporučoval metodu Síta tří, posléze hojně šířené starověkými autory i v Evropě. Podle tradice se to stalo takto:

Buddhu jednou chytil za rukáv jakýsi člověk: „Pane, zaslechl jsem něco o tvém příteli…“

Buddha ho zarazil v řeči. „Vyčkej s tím, co mi chceš říct. Nejdříve mi pověz: Je to, co chceš říct, dobré?“

Cizí muž zaváhal. „Spíše špatné…“

Buddha poděkoval za upřímnost. Načež připustil: „I tak by mi to, co mi chceš říct, mohlo pomoci. Vyčkej ale ještě s tím. Nyní mi pověz: Je to, co mi chceš říct, pravdivé?“

Cizinec znejistěl. „Nevím to o tvém příteli jistě. Jenom se to povídá mezi lidmi…“

Buddha opět poděkoval za upřímnost. Načež znovu připustil: „I tak by mi to, co mi chceš říct, mohlo pomoci. Vyčkej ale ještě s tím. Naposledy mi pověz: Je to, co mi chceš říct, užitečné?“

Muž se zasmušil. „Vlastně ti to žádný užitek nepřinese. Je to jen zajímavý drb.“

Buddha naposledy poděkoval za upřímnost. Načež všechno shrnul: „Takže mi chceš předat něco, co není ani dobré, ani skutečné, ani k užitku. Pak mi pověz: Proč mi to chceš vlastně předat?“

Pamatujte
„Važ, koho a co si pouštíš do hlavy. To tam potom budeš mít,“ upozorňoval Buddha.

Psychologie to dokonce vyjadřuje číslem: Všichni jsme prý průměrem pěti osob, kterými se nejvíc obklopujeme nebo zabýváme. Průměrem jejich energie, kterou nám předávají.

Cítíme-li se nedostatečně, pak se pravděpodobně soustředíme na lidi, okolnosti nebo vjemy, které jsou zdrojem nedostatečnosti. Nabýváme-li odvahu, pak se pravděpodobně otevíráme lidem, kteří nás motivují nebo inspirují. S využitím Buddhova síta tří važme: Je to, na co se soustředíme, dobré? Je to, na co se soustředíme, vůbec autentické, skutečné, pravdivé? Je to, na co se soustředíme, užitečné?

Není to naopak, že toužíme být šťastní, a přitom se soustředíme na něco špatného? Není to tak, že prahneme po lásce, ale přitom se o ni prosíme? Uvědomujeme si, že co musí být vyprošené nebo jinak vynucené, to potom není skutečné, upřímné, od srdce? Nejsme to kupodivu my, kdo marní naši energii, kdo nám komplikuje život, kdo nekráčí za lepší energií, lepším životem?

Buddha věřil v to, že svět nepotřebuje více utrpení. Vypočítával: „Porod je utrpení, nemoc je utrpení, stáří je utrpení, umírání je utrpení, každá starost, bolest a zoufalství jsou utrpení, závislost na tom, co je nepříjemné, je utrpení, odloučení od toho, co je příjemné, je utrpení… Nedělej si život ještě útrpnějším. Temnotu nevytlačíš temnotou, jedině světlem. Proto hněv překonávej soucitem, nenávist láskou, těžkosti nadhledem, rány odpuštěním, faleš upřímností.“ A dodával: „Tajemství zdravého těla a mysli nespočívá v truchlení nad minulostí či ve strachu z budoucnosti, ale v dobrém prožívání přítomnosti.“

Petr Casanova
Návštěvník
 

Re: Buddhismus

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 02. led 2024 10:59:28



Našel jsem na internetu video duchovního učitele Osho, kterého většina z vás určitě zná. I když je už téměř třicet let po smrti, jeho videa si chrání agentura, která vydává jeho knihy, DVD a další materiály, a tak bylo video, které jsem vám chtěl ukázat zablokováno. Přeložil jsem tedy jeho obsah a nechal přemluvit do češtiny a tento překlad vám teď předkládám. Snad vás zaujme a nikdo ho nebude blokovat. Hodně štěstí:)

P.S. Blokování duchovních videí odráží pokřivení společnosti, která se snaží i na takové věci jako je šíření duchovní osvěty, vydělávat peníze za každou cenu. Mezi tvrdé blokátory patří i tým Eckarta Tolleho, který už nechal několikrát smazat profil i Romanovi Kociánovi, za uvedené překlady E.T. Kdo by to byl řekl, že osvícený člověk se bude takto chovat. Ježíš by ho určitě nepochválil:)
Návštěvník
 

Další

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků