Osvícení

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Pedriito » sob 30. črc 2022 22:35:49

miroslav píše:
Vostálník píše:
A na diskuzním foru bych měl asi dělat co ???

Ptát se pitomně proč někdo diskutuje jako to děláš ty ???



To neřeš.

Mentálně se ukázni,
jazyk na mne vyplázni.

Dej mi svoji moč,
pak ti řeknu proč.

Když ti začne harašit
pomůže ti arašid.

Vyplazovat jazyky
to je jako z fyziky
Hcl plus chlorid
Dá ti žvanec solit
Pedriito
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Pedriito » sob 30. črc 2022 22:46:49

Já byl ovšem nedávno osvícen. Že vsadím poprvý eurojackpot, to jak tam byly ty tři miliardy, tak jsem to odvodil dle data narození. Ale na pslední chvíli jsem to změnil na náhodný... no jak myslíte, že to padlo? Njn. Tři miliardy by asi byly moc...
Pedriito
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 06. srp 2022 15:29:11

Obrázek

Osvícení je přirozený stav vědomí, nevinný stav vědomí, stav, který není kontaminován pohybem myšlení, není kontaminován ovládáním nebo manipulací mysli.
Adyashanti
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Vostálník » sob 06. srp 2022 21:52:52

To neřeš.

Mentálně se ukázni,
jazyk na mne vyplázni.

Dej mi svoji moč,
pak ti řeknu proč.

Když ti začne harašit
pomůže ti arašid.


Vidíš, konečně jsi se po letech trefil...
Vostálník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. zář 2022 8:49:48



Osvícení - zmizí pocit nesvobody, spoutanosti.

Jednotlivec není nic víc, než objekt, jako kterýkoliv jiný objekt. Ale neživý objekt nemá život a ani smysly na vnímání. Zvířata a cítící bytosti mají schopnost vnímat. Rozdíl mezi živými bytostmi a neživými objekty je schopnost cítění, které je umožněno díky smyslovým orgánům. A lidská bytost je navíc cítící bytost, které byl dán dar intelektu. Člověk se díky intelektu vydělil od zbytku Vesmíru a začal se považovat za oddělenou entitu. A právě fakt, že se považuje za oddělenou entitu je ta nesvoboda. Takže vytvořil svou nesvobodu. Intelekt vytvořil představu, koncept nesvobody. A s konceptem nesvobody se objevuje koncept osvobození. Kdyby se jedinec nepovažoval za spoutaného, tak se otázka osvobození vůbec neobjeví.

Mylná představa spoutání je díky samotné představě odděleného jednotlivce. Přitom jednotlivec je pouhý objekt. A je to díky intelektu, že se považuje oddělený od zbytku vesmíru. Místo, aby pochopil, že je pouhým objektem. Nástrojem, skrz působí Celek - nebo Bůh. Přivlastnil si roli subjektu.

A skutečný subjekt může být jen jeden. Jeden ke všem objektům. Ale lidská Bytost si uzurpuje tuto subjektivitu Boha. A tím, jak si uzurpovala tuto subjektivitu, se oddělila.

Tahle oddělenost je příčinou samotného pocitu utrpení. Jedinec si myslí, že trpí, a tak se chce zbavit toho utrpení a nazývá to osvobozením. Chce vidět sama sebe mimo tuhle nesvobodu. A hledá venku mimo sebe to, o čem si myslí, že ho osvobodí.

Ale je to právě to jeho vydělení od zbytku Vesmíru, co způsobuje nesvobodu.

A skutečné osvobození přijde s pochopením, že nemůže být oddělenou entitou. Že je pouhou částí neporušeného celku, kterým je vesmír.

Všechno, co existuje, je pouze Absolutno. Vše, co existuje, je pouze Vědomí.
Jedinec se objeví, jen, když je tu vědomí - uvědomování. V hlubokém spánku není žádný jednotlivec. Jedinec je tady jen za bdělého stavu. Jinak řečeno, když je tady pocit přítomnosti. Když je tady pocit uvědomování si sebe sama.

A v tomhle vědomí je základním vědomím, například, když se někdo ráno probudí z hlubokého spánku, tak prvotním vědomím není vědomí jednotlivce. Prvotním vědomím je neosobní vědomí.

Takže když se neosobní vědomí ztotožní s jednotlivým organismem tělo-mysl, jako jednotlivcem, tak se objevuje "já". Takže v podstatě je to neosobní vědomí, které se ztotožní s objektem.

Jednotlivec je jen koncept - představa.

Když se mysl obrátí dovnitř, začne docházet k tomu, čemu říkáme disidentifikace, a na konci tohoto procesu se objeví to, čemu říkáme osvícení.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. zář 2022 9:05:20

RB: "Celý proces je neosobní, takže představa, že se nějaký jedinec stane osvícený, je klamná."
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod VOSTÁLNÍK » stř 07. zář 2022 15:25:01

Návštěvník píše:RB: "Celý proces je neosobní, takže představa, že se nějaký jedinec stane osvícený, je klamná."


Naprosto souhlasím,

celý proces je neosobní,

ale to neznamená že se jedinec nestane osvíceným,


nebot osvícení není osvobození (vyvanutí)

To dva zcela různé stavy...


Navíc, co je osvícené ???

Atman to nepotřebuje, takže osvícená může být jedině mysl a tělo,

což by mělo být zřejmé z těch katolických vobrázků svatých, maj totiž svatozář...
VOSTÁLNÍK
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod VOSTÁLNÍK » stř 07. zář 2022 15:32:32

Osvícení není žádná záhada,

mysl prostě poznává že je Vědomí,

kdo jako jinej by si to měl uvědomit...

Ale nejen to že to poznává a uvědomuje si to, to by bylo málo,

vona se stává uvolněným Vědomím, tedy září,

osvícení je něco jako požehnání -šaktipat,

i když někdy paradoxně nastane TND, páč se ozáří vasány které se takto aktivizují...
VOSTÁLNÍK
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 07. zář 2022 20:56:41



Představa, že nějaký jednotlivec se stane osvíceným, je klamná. To je základní klam. A konečné osvícení nastane tehdy, když je tento klam pochopen.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod VOSTÁLNÍK » stř 07. zář 2022 21:54:34

Není to klamná představa,

kdyby to byla klamná představa, bylo by pak duchovní vyzařování osvícených lidí také klamná představa,

a pak také siddhi které někteří z nich získají osvícením by byla opět klamná představa...
VOSTÁLNÍK
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 08. říj 2022 17:43:41

Proč ne/jsme plně osvíceni

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod salmo1cz. » sob 08. říj 2022 19:47:15

Jo tak tohleto se už moc líbit nebude.Kleshas už vyžadují poctivost v rozlišování, odstupu.
Místo chtít vidět musí být nahrazeno viděním.
Dobře to je řečeno ve videu. :yes:
salmo1cz.
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » úte 22. lis 2022 18:11:20

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 14. pro 2022 7:25:48

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » ned 18. pro 2022 10:48:59

Osvícení je dívání se bez ega, pak vidíš, jak věci přirozeně jsou, že všechno je jedním.

Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 24. pro 2022 16:39:13

Adža: Především, měli bychom se představit, aby pak panovalo vzájemné pochopení a harmonie. Pak může začít náš rozhovor a pak teprve bude náš rozhovor užitečný. Jinak půjde jen o slova, a slova jsou jen slova. Když jsme se nedávno setkali, popisoval jsi své osvícení, ale ostatní to ještě neslyšeli, takže mohl bys to zopakovat?

Cohen: Bylo mi šestnáct let.

Adža: Komu bylo šestnáct let?

Cohen: Mladému muži, který byl přesvědčen, že má nějaký problém a že je něco špatně.

Adža: Pokračuj.

Cohen: Náhle se otevřely dveře vnímání. Vypadalo to, jakoby zmizely stěny místnosti a já se ocitl v nekonečném prostoru. A ten prostor byl naplněn energií. A ta energie byla vědomá a já jsem si toho byl vědom.

Adža: Co jsi teď – je to pořád to samé vědomí?

Cohen: Ano.

Adža: Takže to není tělo, o kterém mluvíš jako o sobě. To vědomí, které jsi tehdy zažil, je ono "já", které cítíš také teď?

Cohen: Ano, je to totéž.

Adža: Není to tělo?

Cohen: Je zde jen jedno "já".

Adža: A co se stalo potom?

Cohen: Uvědomil jsem si, že energie, které jsem si vědom, je inteligentní, a že podstatou toho všeho je láska. Nekonečná a téměř nesnesitelná láska. Bylo jasné, že také vše, co ve vesmíru existuje, je téže podstaty, tedy vědomí. A že každý bod ve vesmíru je stejný jako každý jiný bod ve vesmíru. Teď jsme například v téhle místnosti a předtím jsme byli v Evropě a předtím jsem byl v Americe. I když se ta místa zdají odlišná, tehdy jsem si uvědomil, že každé místo, na kterém jsem, je totéž místo. Plakal jsem, ale slzy netekly. Mé hrdlo se otevíralo a zavíralo.

Pak ta zkušenost vybledla, ale když mi bylo dvacet dva let, začal jsem opět hledat tutéž zkušenost. Začal jsem meditovat a cvičit s mnoha různými učiteli a pak jsem potkal toho svého učitele. Vyprávěl jsem mu o své zkušenosti. Vyprávěl jsem o tom již mnoha lidem, ale nikdo nikdy nevěděl, co říct. Tento učitel řekl: "To jsi prožil Všechno." V tu chvíli se můj zážitek vrátil. Znovu jsem pocítil nekonečnou lásku a energii a trvalo to několik týdnů. Od té doby jsem o Absolutnu začal neustále mluvit, nemohl jsem si pomoci. Jakmile jsem o tom začal mluvit, přišlo to a mé tělo se opět naplnilo štěstím a jiní lidé to cítili a byli tím přitahováni.

Adža: A jak jsi na tom teď?

Cohen: Prožívám totéž. Prožívám to vždy, když učím, když hovořím o Absolutnu. Rozdíl je jen v tom, že teď nepochybuji.

Adža: Na počátku tu bylo "já" a to bylo jen a jen "já". Pak ale začalo bytnět a pak dosáhlo stavu, kdy neexistoval čas a prostor. Ty a já pak bylo jedním – nejvyšším božstvím. To jen my používáme slovo "já". Je to ale jen označení. Používáme slovo "můj", ale já jsem nic, nejsem tělo, nejsem ani síla. To, co jediné existuje, je světlo, jehož podstata je satjá, konečná realita. Je to pravda, dokonalé štěstí, mír – podstata vší existence.

Kdo je ona energie, ona síla? Jaký je její zdroj? Jaký je můj zdroj? Vydám-li se hledat zdroj tohoto "já", dosáhnu sebe-osvícení. Pak zjistím, že ta síla existuje v tomto těle, a pochází i z tohoto sebeosvícení. Má všechny kvality a podstatu Toho. Jakmile to poznám, začnu se rozvíjet. Já se začne rozvíjet a stane se Tím. To je podstata všeho – expanze.

Pro člověka, který touží osvobodit se, je jediná bezpečná a nejpřímější cesta ven z pout života a smrti – klid mysli. Každý z nás má schopnost nalézt odpovědi na ty nejhlubší otázky - a když se mysl zklidní, přijdou odpovědi. Nestane se to za den či dva, ale je jisté, že jednou z ticha přijde odpověď.

Cohen: Když je mysl klidná, neexistuje žádný problém a není tedy nutno hledat řešení. Mám ale pár otázek pro čtenáře našeho časopisu.

Adža: Cokoliv se zeptáš, odpověď přijde z onoho "utiš svou mysl". Musíš soustředit mysl samu na sebe. Pokud i poté potřebuješ nějakou odpověď, můj život je dokonalou odpovědí. Když pozoruješ, co dělám, pochopíš a uvědomíš si To. To je mé poselství. To je moje odpověď.

Cohen: Mohu se přesto něco zeptat?

Adža: Ať ti odpovím na cokoliv, mělo by ti to být k užitku. Nejdůležitější je ale čin. Obdržíš-li poselství, dokážeš jej uvést do praxe?

Cohen: To je to, na co se chci zeptat. Jaký je vztah mezi neexistencí a akcí v čase a prostoru?

Adža: Člověk ztrácí svou existenci skrz vědění a akci. Skrze ně se vysvobodíš. Pak budeš dživa mukta – osvobozená bytost. Když ale to já zmizí, co zůstane? Kde pak je ta otázka?

Cohen: I když je svobodný, stále něco vyjadřuje svými činy?

Adža: Nemám pocit nějakého vědomí, že jsem džňánin nebo dživa mukta. Nemám žádný pocit. Když já zmizí, ve vědomí se neobjeví ani pocit onoho já. Pro džňánina ta otázka vůbec neexistuje. Naše myšlenky jsou transformovány kontemplací a pak naše každodenní činy zduchovní. To, co bylo běžné, bude duchovním životem. Takový je život jógína. Je to život plný zázraků.

Cohen: Je v tom záhada. Z ničeho se stane něco, skutečný začátek něčeho. Totéž se děje s dživa muktou, on je také ničím. A přesto z toho ničeho něco povstává: slova, činy atd. Na to se chci také zeptat.

Adža: Už jsem hovořil o tom, jak se z každodenní rutiny stává život naplněný duchovními činy. Pokud se člověk dokáže plně takto věnovat každodenním povinnostem, pak je pomalu transformován. Dokáže-li pak pomocí kontemplace dospět až k otázce Kdo jsem? – pak, i když zůstává v hmotě těla, je pomalu vysvobozován z koloběhu života a smrti. Stane se velkým Já a toto Já je svobodou. V tom je smysl zrození. Jakmile člověk toto poslání naplní, naplnil i svůj život. Život bez duality a mimo smrt. A dokázat to může kdekoliv na světě – protože totéž platí i co se týče celého lidstva. Jakmile si to uvědomí celé lidstvo – pak zmizí všechny problémy a otázky.

Cohen: Pak zmizí rozdíl mezi zrozením a smrtí

Adža: Ano. Jen tam, kde je zrození, může být i smrt. Myslíme si, že jsme toto tělo. Všechny smysly nám to tvrdí. To je tajemství zrození, života a smrti. Pokud se ale jedinec dokáže vysvobodit z pout svých činů a svého těla, pak se ztotožní s nejvyšším Já, které je jeho podstatou. Jakmile se člověk kontemplací na otázku Kdo jsem osvobodí ze své karmy, dosáhne nejvyššího. A to je ono Já, které září, které je dokonalým štěstím, to je satja, konečná realita. Ona realizace je džňána, svoboda, mokša, osvobození. Musíme se naučit chápat, jak tohoto stavu dosáhnout. Jaký druh akce nás k němu dovede? Zpěv božího jména, kontemplace, odpuštění a nenásilí, pravda, soucitná akce. Ten, kdo dokáže transformovat své nejvyšší Já do svých činů, prožívá neustále stav požehnání a stane se požehnáním.

Cohen: Když hovoříte o karma józe nebo o soucitném konání, máte na mysli nějakou konkrétní duchovní činnost?

Adža: Správná je jakákoliv akce, při níž člověk nečeká výsledek. Když cokoliv děláte nesobecky a bez očekávání výsledku, dostanete se do stavu, kdy zmizí emoce a děláte jen to, co právě děláte. Zmizí pocit "Já něco dělám." A co se stane s tímto "já"?

Evoluce probíhá krok za krokem. Nestane se najednou. Člověk musí projít mnoha různými fázemi. Avšak tím nejzákladnějším stavem blaženosti je sama blaženost. Podstatou požehnání je požehnání. Je to základní pravda, základní skutečnost. Není to nějaký stav, zážitek a slova to nemohou vystihnout. Nejkratší cestou k tomuto stavu je prostě neustále v něm být. Může vás ale napadnout - kde to dokonalé štěstí je? To štěstí je tady a teď, je vždy přítomné. Individuální duše je spoutána pouty akce, ne tak ale nejvyšší. Ta se ani nerodí a existuje mimo náš dualistický svět činů. Cesta k tomu všemu ale začíná meditací. Člověk se musí vnitřně připravit. Zvládnout disciplínu. Pouhé sezení v meditaci ale není všechno. Nejen tělo se musí zklidnit, především se musí zklidnit mysl. Dokud se člověk nenaučí kontrolovat mysl, neví, co je to meditace.

Cohen: Když říkáte, že zde nic neexistuje, myslíte tím, že právě teď nezažíváte žádnou zkušenost? Přece ale toho tolik dáváte...

Adža: Čí zkušenost? Slova jsou jen slova. Není to ale tělo, které hovoří. Je tu něco, co tělo, intelekt a mysl inspiruje. Obvykle člověk říká "Já mluvím". Ale tak to přece není. Slova odněkud přicházejí. Rozdíl je v tom, že neříkám "Já říkám, já hovořím."

Cohen: Já mám zkušenost, že vztah mezi stavem blaženosti, ve které "já" neexistuje, a dokonalou činností ve světě času a prostoru, se může zdát velmi záhadný. Rád bych tedy věděl víc o tom, jak definujete tento vztah tomu, kdo už ví, co to je stav požehnání, ve kterém není ani kousek "já". Jak jsou pak skutky takového člověka manifestovány? Jaký je vztah mezi tímto stavem a vyjádřením dokonalé akce v tomto světě jevů?

Adža: Podle mne tady žádný vztah neexistuje. Jaký je tvůj názor na dokonalou akci na tomto světě?

Cohen: Dokonalou akcí rozumím akci, která vychází z čisté lásky a ve které není ani stín duality a jáství atd. Není tu ani náznak pýchy, závisti, ega a sebevědomí. Je to vyjádření čisté lásky, která si není vědoma sama sebe. Je to akce sama o sobě. Tak konají realizované duše.

Adža: Je to obtížné vyjádřit slovy, ale pokud strávíte nějaký čas v blízkosti člověka, který je ve stavu neustálého štěstí, pak to pochopíte. Nic vám neřekne, bude s vámi komunikovat tichem, ale skrze jeho činy pochopíte, o co se tu jedná. Skutečně to pochopit znamená prožít to.

Co je to láska? Hovoříme o lásce spojené se smysly? Nebo o něčem, co je mimo smyslové vnímání? Někteří lidé jsou ztělesněním lásky, ale podstata jejich lásky je mimo svět smyslů. Nemůžete ji vidět očima, nemůžete ji popsat slovy. Láska není něco, co by se dalo někam umístit – to je její základní vlastnost. Není to něco, co takoví lidé jen vyjadřují. Láska je jejich podstatou. Existují v tomto světě, ale nejsou tímto světem. Jsou a zároveň nejsou. To je to, čemu se říká sebeosvícení. Jejich podstata je požehnání, pravda, život. Není to ale život pozemský, je to život mimo dualitu a mimo zánik.

Cohen: Takže to, jak žijí a co jsou, je odpovědí na tu otázku. To, jací jsou, je odpovědí na otázku o vztahu mezi ničím a něčím.

Adža: Nedá se to popsat. Dá se to jen vnímat a pochopit, ale ne protože by měli co říci. Není možné popsat stav blaženosti, dokonalého štěstí.. Prožíváš-li to, pak je to tvoje zkušenost, ale nedá se o tom mluvit. Prožitek a popis prožitku není totéž. Slova ukazují to, co je manifestováno, ale slova nejsou To. Má zkušenost je zkušenost univerzální duše, která je energií, světlem a silou. Je součástí evoluce a vyvíjí se.

Cohen: Světlo se vyvíjí?

Adža: Světlo přichází se silou, ale jen světlo zůstává ve vyvíjející se formě. Nakonec už není síla. Podstatou hmotného těla je duše, která není nic, než sebeosvětlující světlo a síla. A během evoluce se ta síla rozpustí a zůstane pouze světlo. Ale ani to se nedá vyjádřit slovy a lze to pochopit jen v přítomnosti člověka, který to již uskutečnil. To je jedna z těch odpovědí, na otázky k nimž vedoucí lze přijít jen v hlubokém tichu. Jinak je to jen součást přednášky, která nikomu nic nepřinese.

Cohen: Chápu, že ty nejdůležitější odpovědi nelze předat slovy a že je lze nalézt jen v tichu. A přece z vlastní zkušenosti vím, že když se člověk ptá na takové otázky, často se přihodí zázračné a výjimečné věci.

Adža: I když se stanou neuvěřitelné a zázračné věci, jak říkáš, slova jsou stále jen slovy.

Cohen: Ale slova džňánina mají moc osvítit.

Adža: To dokáží džňáninové. Ale kde jsou? Kdo je džňánin? A co je to, co džňánin poznal?

Cohen: Džňánin a to, co poznal, jsou jedno a to samé.

Adža: To je tvá zkušenost?

Cohen: Ano.

Adža: Neberu ti tvou zkušenost. Ale džňánin nikdy nemá zážitek a pocit "já jsem džňánin". Prostě je tím, čím je. Je to jeho základní stav bytí. Dokonalé štěstí. Není zde ten, kdo by to štěstí zažíval.

Cohen: Jeden váš žák mi vyprávěl, že když člověka více poznáte, jste schopen vidět jeho minulé životy. Je to pravda?

Adža: Nejsem astrolog. Nečtu mysli jiných lidí. To je opak duchovnosti. Osvobození by se mělo přihodit v tomto životě. Někdy nám říkají, že z těch a z těch důvodů to nelze v tomto životě a že musíme čekat na další inkarnaci. Jenže o tom zase až tak moc nevíme, a tak je jistější snažit se docílit osvobození v tomto životě.

Cohen: V tom s vámi souhlasím, ale moje otázka pramenila z toho, co jsem slyšel o jiných lidí. Osobně se také domnívám, že to je jen mrháním času a v opačném směru, než bychom se měli vyvíjet. Informace o minulých životech vám nikdy neřekne, co se mohlo stát.

Adža: Když se ale naučíš ptát stylem otázky Kdo jsem, můžeš nalézt odpovědi na jakoukoliv otázku na světě. Ale člověk by měl jen a jen hledat. Když se ten, který hledá, stane jen a jen hledáním, dosáhne stavu, který je átman, stav štěstí a hlubokého klidu. Do té doby zde je i ego, poté ego zmizí.

Někdy se stává, že nějaká událost způsobí duchovní probuzení. Lze to nalézt v životopisech slavných Indů, jako byli Valiki, Tulsi Das, Ramana Mahariši, Džiddu Krišnamurti. V mém případě to byla bolest, která šest měsíců trvala a pak přestala. Pak následovalo období kontemplace. Nepravda se stala pravdou. Temnota se stala světlem. Když dozraješ, jsi sladký. Ale ta sladkost tady byla neustále. Hořkost byla transformována do sladkosti. Pochybnosti se staly kontemplací. Pro tohle bychom si měli být vědomi důležitosti myšlenek. Neměli bychom uvažovat o svých starostech nebo problémech, měli bychom je plně zažít. A pak přijde exploze.

Jen je třeba vzdát se mysli.

Cohen: Řekl jste již dříve, že tahle zkušenost je universální a aplikovatelná pro celé lidstvo.

Adža: Ano, to je otázka pro celé lidstvo. Potřebujeme svobodu. Nikdo nechce žít v poutech. Mé poselství je o tom, že nejen jedinec by se měl osvobodit, ale jde o osvobození celého lidstva.

Samozřejmě, když dosáhne osvobození jeden jediný člověk, pak bude mise mého života naplněna. Proto jsem souhlasil s tímto rozhovorem – doufám, že třeba někomu pomůže. Jinak bych jen mlčel. Jde o osvobození každého jednotlivce. Jakmile člověk dosáhne osvobození, pak se nenarodil nadarmo. Cílem našeho života je osvobození. Každý ho může dosáhnout. Všichni jsem se zrodili právě jen za tímto účelem. Osvobodím-li se já sám, stále ještě nemohu být úplně šťastný, protože tak šťastný, jako jsem já, by měl a mohl být každý člověk na Zemi. Zažívám odlesk té možnosti, a skutečné dokonalé štěstí bude mou součástí až tehdy, až bude svobodné celé lidstvo.

Cohen: Je to tedy pro blaho všeho lidstva.

Adža: Ano. Je to poselství celému lidstvu. Je-li v člověku čistota, pak je mysl, srdce a jednání tímtéž. Mysl a srdce by měly být čisté a pak jsou čisté i skutky. Každý člověk to může dokázat.

Nejsem v mysli, jsem ve stavu mimo myšlení a pocity. Hovořím, ale nic nevím. Nepřemýšlím, nečtu knihy. Pro skutečné pochopení to není třeba. Pro intelektuální rozhovory je třeba přečíst spoustu knih, ale pro zkušenost Jáství to není třeba. I kdybych seděl někde v koutě, vyzařovalo by to ze mne. Září to celým vesmírem.

Takže... co uděláte s tím, co jste teď natočil?

Cohen: Bude to součástí článku o vás, o vašich zkušenostech, a to, co jste řekl, může někomu v Americe pomoci.

Adža: Zdá se, že jste nám docela blízký. Necítím z vás úplného cizince.

Cohen: Cítím to také tak.

Adža: Není ani žádná Amerika ani žádná Indie. Je jen jeden vesmír.
Návštěvník
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Vostálník » ned 25. pro 2022 7:20:04

Cílem našeho života je osvobození. Každý ho může dosáhnout.


Nesmysl,

je to naopak a ještě jinak...
Vostálník
 

Re: Láska

Nový příspěvekod Jana » úte 27. pro 2022 14:40:24

Obrázek

"Osvobozen od pocitu konatelství udělá moudrý člověk to, co je za daných okolností potřeba, aniž by se povahou svého činu zabýval. Jeho činy jsou jako činy dítěte."

"Ztotožněný jedinec s pocitem vlastní vůle koná, i když nic nedělá. Naopak osvícená bytost bez sebemenšího pocitu osobního konatelství nekoná, i když je tu konání."

"Přijmi nektar víry, že nejsi konatel, a buď šťasten."

Ramesh S. Balsekar: Aštávakra Gíta, Duet Jediného
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 7945
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Osvícení

Nový příspěvekod VOSTÁLNÍK » sob 31. pro 2022 5:34:05

"Přijmi nektar víry, že nejsi konatel, a buď šťasten."


Nesmysl, víra je opět konatelství, byt konatelství sebevoblbující...

Konatelství se rozpouští jen a pouze nezáměrným puštěním vůle a tužeb,

není to tedy něco co lze udělat, nebo tomu uvěřit či si to představovat,

ale

jak říká Maharadž "musíte udělat to co nelze udělat"

takže,

sebevoblbování se citáty mistrů jsou zcela k hovnu :

"Osvobozen od pocitu konatelství udělá moudrý člověk to, co je za daných okolností potřeba, aniž by se povahou svého činu zabýval. Jeho činy jsou jako činy dítěte."

"Ztotožněný jedinec s pocitem vlastní vůle koná, i když nic nedělá. Naopak osvícená bytost bez sebemenšího pocitu osobního konatelství nekoná, i když je tu konání."

"Přijmi nektar víry, že nejsi konatel, a buď šťasten."

Ramesh S. Balsekar: Aštávakra Gíta, Duet Jediného
VOSTÁLNÍK
 

Re: Osvícení

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. led 2023 15:08:30

Někdo povstal zpod stromu Bodhi. To nelze přičíst žádné meditační praxi. Když se ho zeptali, čeho dosáhl, byl docela upřímný a řekl: "Nic." Během procesu dlouhých meditačních sezení ničeho nedosáhl. Něco se samo sobě odhalilo. To odhalení, to, co se děje, není ve vašich rukou. Pokud nosíte zbraň na rameni a hledáte cíl, zavede vás jinam. Zbraň je úsilí, zbraň je ego. Pokud odhodíte zbraň a nebudete nic vlastnit, odhalí se sama sobě, sama sobě v sobě. To, co bylo skryto po miliony let, se bude muset odhalit samo.

Obrázek
Návštěvník
 

PředchozíDalší

Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků