Jediné, co potřebuji vědět, je to, že jsem svobodný a šťastnýT: Díky jeho milosti se stanu šťastným, silným a vyrovnaným.
M: Vy máte ale ambice!
Jak může jedinec, omezený časem a prostorem, pouhé tělo a mysl, ta hromádka neštěstí mezi zrozením a smrtí, být šťastný? Samotné okolnosti jeho vzniku vylučují, aby byl šťastný. Mír, síla, štěstí, to nejsou nikdy stavy jedince, nikdo nemůže říci „můj mír“, „má síla“ – protože „moje“ znamená výlučnost, která je křehká a nejistá.
T: Já znám jen svou podmíněnou existenci; nic jiného neexistuje.
M: Tohle přece nemůžete nikdy říci. V hlubokém spánku nejste podmíněný. Jak ochotně a toužebně jdete spát a jak klidný, svobodný a šťastný jste, když spíte!
T: O tom nic nevím.
M: Vezměme to negativně. Když spíte, necítíte bolest, svázanost, ani neklid.
T: Už chápu, kam míříte. V bdělém stavu vím, že jsem, ale nejsem šťastný; v hlubokém spánku jsem také, a navíc šťastný, i když o tom nevím.
Jediné, co potřebuji vědět, je to, že jsem svobodný a šťastný.M:
Přesně tak. Takže, jděte dovnitř, do stavu, který bychom mohli přirovnat k bdělému spánku, ve kterém si uvědomujete sám sebe, ale neuvě domujete si svět. V tomto stavu budete bez sebemenší stopy pochybnosti vědět, že v samotném základu svého bytí jste svobodný a šťastný. Jediný problém je v tom, že jste připoutaný k zážitkům a milujete své vzpomínky. Ve skutečnosti je to naopak – to, na co si vzpomínáte, není nikdy skutečné – skutečnost je pouze v přítomnosti.
84. Vaším Guruem je váš cíl (z knihy Já Jsem To)