Mysl

[Návštěvník]

Nezaměstnáváme mysl stále tím, že ji obracíme dovnitř? Samozřejmě zaměstnáváme mysl. Je dobře známo a připouští se, že pouze s pomocí mysli lze mysl zabít. Ale místo toho, abyste řekli, že existuje mysl a já ji chci zabít, začněte hledat zdroj mysli a zjistíte, že mysl vůbec neexistuje.

.

[Návštěvník]

Pokud jste opravdu bdělí, každá myšlenka se rozplyne v okamžiku, kdy se objeví.

.

[Návštěvník]

Lék na tyranii myšlení

Setkala jsem se se svým učitelem před mnoha lety. Po krátkém čase mě poslal, abych se setkala s vámi – s těmi, kdo mají zájem. Pamatuji si, že jsem se ho zeptala: "Co mám říkat? Co mám dělat?" Neznala jsem tehdy učení v abstraktní nebo intelektuální rovině. Odpověděl mi: "Buď sama sebou a lidé se zapálí. Ti, kdo se zapálí, pak budou klást otázky a ty na ně odpovíš."

Nevím, zda už jste se "zapálili", ale existuje oheň, který vás zve, a je to váš vlastní vědomí, ta životní síla, která prožívá život, který nazýváte svým jménem. Právě k této životní síle mluvím, podporuji ji a trénuji vaši mysl, aby jí sloužila. Naše mysl je nesmírně mocná a schopná formulovat myšlenky, činy, umění, hudbu, ale také válku a utrpení. Myslíme si, že naše myšlenky jsou realitou nebo jejím komentářem, ale naše mysl je spíše jako umělá inteligence (AI) – rozšíření inteligence, která pochází z našeho bytí.

Možná máme strach z AI, protože se bojíme vlastní mysli – může převzít kontrolu nad naším životem. To se často stává; většina lidí na Východě i na Západě se stala obětí své vlastní mysli. Když jsem se setkala se svým učitelem, Papadžím, a s naprostou upřímností a připraveností jsem ho požádala o pomoc, řekl mi: "Buď prostě klidná." Jelikož jsem meditovala už nějaký čas, myslela jsem si, že vím, co "buď klidná" znamená. Posadila jsem se do meditativní polohy a ztišila se. On však řekl: "Ne, ne, ne tak. Ještě blíž." Ukazoval mi na klid, který je už přítomný, ze kterého myšlenkový proud vyvěrá a do kterého se vrací.

Ukazoval mi, jak mohu zastavit mysl. Nikdy předtím jsem o tom nepřemýšlela, ani v meditaci. Byla jsem fascinována zenovou meditací, která se zaměřuje na uvědomění si mysli a myšlenek. Ale myšlenka na to, že bych mohla zastavit mysl, mi připadala cizí a nemožná, dokud mi neřekl: "Zastav se. Jen buď klidná. Nepokračuj v další myšlence, ať už je jakákoliv."

Zpočátku to bylo obtížné, protože jsme hluboce podmíněni následovat své myšlenky nebo s nimi bojovat. Ale když jsem si dovolila na chvíli nepokračovat v další myšlence, uvědomila jsem si, že to, kdo jsem, nepotřebuje být myšleno. Je to tady, je to už svobodné od myšlenek. Myšlenky, které z toho vycházejí, mohou být krásné a osvícené, nebo naopak hrozné – válečné, plné utrpení. Jsou to umělé konstrukty, nemají duši.

Duše je tam, kde jste vy, když věříte svým myšlenkám. Když jim však věříte jako absolutní pravdě, uctíváte falešného boha, což vede k nepotřebnému utrpení. Ať už to chápete nebo ne, někde uvnitř víte, že mluvím o vaší schopnosti rozpoznat pravdu o vašem vrozeném probuzení, o vaší inherentní svobodě a lásce. Pokud se však spoléháte na myšlenky, aby to udržely naživu, zklamou vás. Promění čistou pravdu o vás v obraz vás samých, za kterým se táhne nekonečný proud myšlenek – pozitivních i negativních. To vede k vnitřnímu boji buď proti sobě, nebo proti druhým.

Zajímám se o mír už mnoho let a hledala jsem ho na mnoha místech, nikdy jsem si však neuvědomila, že mír je už tady. Stejně tak jsem hledala lásku a osvícení, aniž bych si uvědomila, že láska a osvícení jsou už přítomny – jsou světlem naší vlastní podstaty. Naše mysl, která generuje myšlenky, to může rozpoznat a odevzdat se tomu. Je to právě naše mysl, která se probouzí k marnosti svých myšlenek a vrací se domů, ke zdroji všeho.

[Návštěvník]

Přestaňte s veškerou kritikou. Teď a navždy.

Udělejte si slib, že od teď budete dělat maximum pro to, abyste přestali kritizovat. Začněte tím, že přestanete kritizovat sebe. A pak i ostatní. Když přestanete kritizovat sebe, bude vám mnohem snazší nepřipomínat chyby druhým lidem.

Druhým bodem na seznamu je přestat se strašit. Jak často se sami sebe vyděsíte svými myšlenkami? Často se dostanete do absolutního strachu, a to jen kvůli svým myšlenkám. Nikdo venku vás nepřipravuje o klid. Někdy je to starý rodinný vzor, jindy nové věci. Když budete mít čas, udělejte si seznam svých strachů. A pak se pokuste každý strach přetvořit na pozitivní myšlenku. Vždy si pamatujte, že jste tím, kdo má kontrolu. Jste vždycky tím, kdo rozhoduje.

Jedna náhodná myšlenka moc nezmění. Myšlenky jsou jako kapky vody. Kapka vody sama o sobě nic neznamená. Ale pokud kapky padají stále dokola, vytvoří se louže na zemi. A z louže může vzniknout malý rybník, a nakonec i jezero. Můžeme pak díky negativním myšlenkám buď utonout v moři negativního myšlení, nebo díky láskyplným myšlenkám plout na oceánu života. Je to na nás. Myšlenky, které si myslíme, se hromadí. V jakých loužích stojíte? Jsou jen po kotníky, nebo už jste až po krk a snažíte se plavat?

Když jsme ochotni změnit své myšlení, můžeme změnit své zkušenosti. Nezáleží na tom, jestli máte velkou louži negativních myšlenek. Můžete se přesunout na jiné místo a vytvořit si louži pozitivních myšlenek. Můžete udělat změnu. Takže se pokuste ty strachy přetvořit na pozitivní myšlenky. Nechte mysl pracovat pro vás.

[Návštěvník]

Papajiho hluboký dotaz odhaluje nejlepší způsob, jak porozumět své mysli

Odkud všechno pochází? Abyste porozuměli všemu, musíte vidět, že mysl je myšlenka a myšlenka je stvořena ve vás, ve vás jako ve vědomí. Vraťte se tedy k sobě, pozorujte a uvidíte pravdu sami, pochopte mysl a myšlenku a uvidíte její triky. Přesvědčme se sami.

Ať je mír a láska mezi všemi bytostmi. Ať je vesmír naplněn mírem. Om Shanti, Shanti, Shanti. Vítejte v prostoru, kde mysl je prázdná.

Když přemýšlíme o skutečné podstatě existence, uvědomujeme si, že máme k dispozici jenom jména a pojmy. Když nevidíme nic konkrétního, zůstáváme jen s prázdnotou. A právě v této prázdnotě se otevírá prostor pro otázku: "Kdo jsem?" Odpověď nenacházíme ve formách ani jménech, pojmech, ale ve vědomí samotné nicoty. Tato prázdnota je zdrojem klidu, míru a hlubokého vnitřního štěstí.

Prázdnota venku a prázdnota uvnitř jsou jedním a tím samým. Mysl, která se snaží pochopit tuto prázdnotu, je také jen pojem. Stejně jako přelud řeky na poušti se mysl neustále mění a vrací, zdánlivě skutečná, ale neuchopitelná. Pokud pochopíme, že vše je pouze myšlenka, iluze, pak se z této iluze můžeme vymanit.

Mysl je nástroj, který vytváří představy. Pokud si uvědomíme její podstatu, přestáváme se ztrácet v jejích hrách. Myšlenka "já" je obrovskou silou, která dokáže tvořit celý vesmír. Na počátku nebylo nic, a z této nicoty vzešlo vše. Na konci opět zůstane pouze nicota. Tento cyklus vzniku a zániku je neustálým připomínáním, že vše, co vidíme – vesmír, bohy, přírodu – je pouze projekcí našeho vědomí.

Pokud pochopíme, že vše vzniká z prázdnoty a že naše podstata je sama o sobě bezejmenná, začneme vidět skutečnou realitu. V této realitě není místo pro strach ani připoutanost k iluzím. Stejně jako kouzelník ovládá své triky, můžeme i my ovládnout své myšlenky. Iluze zmizí, jakmile pochopíme jejich podstatu.

Tato hra mysli, tento magický trik, nás může zmást, pokud se ztratíme v jeho detailech. Ale pokud se staneme přítelem této hry, pokud porozumíme triku kouzelníka, přestane nás iluze ovládat. Uvědomíme si, že vše, co zažíváme, je jen projevem vědomí – hry, kterou si můžeme kdykoliv uvědomit a přestat ji hrát.

Vědomí je tím základem, tou podstatou, kterou nelze popsat slovy ani připoutat k žádnému jménu. V této prázdnotě je vše, a přitom nic. Jakmile toto pochopíme, nastane skutečný mír.

Nekonečná láska.

[salmo1cz.]

Śaṁkarācārya říká: „Stupeň po stadiu, prozkoumej to uvnitř.“ To dokazuje, že člověk potřebuje trénovat svou mysl a intelekt (intelekt je nadřazená forma mysli), protože Brahman lze realizovat pouze prostřednictvím těchto dvojitých nástrojů a ne žádným jiným způsobem.

Když známe Brahman, nemáme na výběr. Pokud je tento objekt lepší než ten druhý, půjdeme po lepším objektu. Máme možnost rozhodnout se tak, jak můžeme předměty vidět a cítit. Brahman však není viditelný, protože je jemnější než nejjemnější (Kaṭha Upaniṣad řítká, že je menší než nejmenší a větší než největší). Není vidět ani cítit. Může být realizován pouze prostřednictvím mysli a ne prostřednictvím smyslů.

Co znamená vaše Já?
Nic takového jako vaše Já není.
https://www.manblunder.com/

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Může mysl znát realitu? Rupert Spira

Tazatel: Chtěl jsem se s tebou podělit o své úvahy ohledně konceptu "neznámého". Během tohoto retreatu mám pocit, že tento koncept byl v mé zkušenosti jaksi vyvrácen. Ve své pravé podstatě můžeme říci, že "neznámo" existuje pouze z pohledu mysli. Mysl nezná skutečnou podstatu, zná jen samu sebe. Ale samotná zkušenost pravé podstaty nemůže být nazvána "neznámem".

Když se pravá podstata prolíná s naším vnímáním a fyzická realita přestává zakrývat Boha, ale naopak ho odhaluje, nebo ho dokonce prezentuje, pak to není "neznámo". Naopak, je to to nejvzdálenější od neznáma.

Jednoho rána jsem přemýšlel o tom, co by mohlo zbývat jako "neznámo". Mohou existovat aspekty reality, které ještě neznáme, ale které se mohou stát známými. Pak už by to ovšem nebylo neznámo. Zbývá vůbec něco, co by bylo možné nazvat neznámým, pokud se na to díváme z této perspektivy, která není jen povrchní či situační?

Spira: Přesně tak, míříš správným směrem. Myšlenka, že realita je neznámá, patří k nižšímu stupni porozumění, než o kterém obvykle hovoříme. Koncept reality jako záhady nebo neznáma je ústupkem mysli, která věří, že věci, jež zná, jsou skutečné – například objekty, lidi, svět. Pokud mysl vnímá objekty jako skutečné objekty, pak jejich skutečnou podstatu nemůže poznat. Z tohoto hlediska by tedy mohlo být legitimní říci, že realita je záhadou nebo neznámem. Ale je to jen ústupek představě, že věci, které mysl považuje za skutečné, skutečně existují.

Na úrovni porozumění, o které zde mluvíme, však nepřipisujeme objektům, lidem nebo světu samostatnou existenci. Vše vidíme jako projevy jedné jediné reality. Říci, že něco jiného než tato jedna realita je "známé", a tudíž že tato jedna realita je "neznámá", je téměř rouhání. Znamenalo by to naznačit existenci dvou věcí: toho, co známe, a reality, kterou neznáme. Ale takový pohled neodpovídá hlubšímu pochopení skutečnosti.

[Návštěvník]

Annamalai Swami: Vaše mysl je nehmotný stín, který vás bude následovat, kamkoli půjdete. Pokusy eliminovat nebo ovládat ji nemohou uspět, pokud stále věříte, že mysl je skutečná a že ji lze ovládat fyzickou nebo mentální činností. Mysl však není skutečná.

Otázka: Ale tento stín mysli musí být přesto nějakým způsobem odstraněn.

Annamalai Swami: Když dojde k seberealizaci, mysl již neexistuje. Seberealizace však nenastává tím, že se zbavíte mysli.

Stane se to, když pochopíte a uvědomíte si, že mysl nikdy neexistovala. Je to rozpoznání toho, co je skutečné a pravdivé, a opuštění mylných představ o realitě a podstatě tohoto prchavého stínu, kterému říkáte mysl.

Právě proto Bhagavan a mnoho dalších učitelů často používali analogii hada a provazu. Pokud si spletete provaz na zemi s hadem, ten had existuje pouze jako představa ve vaší mysli. Tato představa vám může způsobit mnoho obav a úzkostí, a můžete ztrácet mentální energii přemýšlením o tom, jak se hadu vyhnout nebo jak ho zabít. Ale skutečnost zůstává: žádný had mimo vaši představivost neexistuje. Když uvidíte provaz, tedy podklad, na kterém byla vaše mylná představa hada překryta, představa hada okamžitě zmizí. Nezmizí skutečný had, protože žádný nikdy nebyl. Jediné, co zmizelo, je chybná představa.

Podobně podkladem, na kterém byla falešná představa mysli překryta, je Já (neboli Self). Když vidíte mysl, Já – ten základ, na kterém mysl stojí – není vidět. Je zakryto falešnou, ale vytrvalou představou. A naopak, když vidíte Já, mysl zmizí.

Otázka: Ale jak se vzdát této falešné představy, že mysl je skutečná?

Annamalai Swami: Stejným způsobem, jakým se vzdáváte jakékoli jiné mylné představy. Prostě v ni přestanete věřit. Pokud k tomu nedojde spontánně, když slyšíte pravdu od učitele, opakujte si stále: „Nejsem mysl; nejsem mysl. Žádná mysl neexistuje; žádná mysl neexistuje. Existuje pouze vědomí.“

Pokud pevně uvěříte, že toto je pravda, jednoho dne tato pevná víra dozraje do bodu, kdy se stane vaší přímou zkušeností. Existuje pouze vědomí. Jinými slovy, cokoli existuje, je pouze vědomí.

Toto si stále připomínejte a nedovolte si považovat cokoli jiného za skutečné. Pokud selžete a přiznáte mysli byť jen trochu reality, stane se vaší vlastní falešnou realitou. Jakmile dojde k tomuto počátečnímu chybnému ztotožnění – „Jsem mysl, mysl je skutečná“ – následují problémy a utrpení.

Nebojte se mysli. Je to falešný tygr, ne skutečný. Něco, co není skutečné, vám nemůže ublížit. Strach a úzkost mohou přijít, pokud uvěříte, že ve vaší blízkosti je skutečný tygr. Někdo může jako žert vydávat zvuky tygra, aby vás vyděsil, ale jakmile se odhalí, všechny vaše obavy zmizí, protože okamžitě pochopíte, že žádný tygr mimo vaši představivost nikdy neexistoval.

[Návštěvník]

Tazatel: Bhagavan, řekl jste, že pokud zjistíme, odkud vyvstává falešné „já“, zmizí. Ale jak toho dosáhnout? Dosud se mi to nepodařilo.

Ramana: Hledejte podstatu myšlenky „já“ – to je vše, co je třeba udělat. Vesmír existuje díky této myšlence „já“. Pokud tato myšlenka skončí, skončí i utrpení.

Tazatel: Ale Bhagavane, jak ovládnout mysl?

Ramana: Ukažte mi mysl. Faktem je, že mysl je pouze shluk myšlenek. Jak ji můžete zničit pomocí myšlenky, že to chcete udělat, nebo prostřednictvím touhy? Vaše myšlenky a touhy jsou součástí mysli. Mysl se jen posiluje, když vznikají nové myšlenky.

Proto je pošetilé pokoušet se zničit mysl prostřednictvím mysli samotné. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je najít její zdroj a držet se ho. Ovládnutí mysli nastává ve spánku nebo při hladovění. Jakmile se však mysl opět vrátí, myšlenky znovu povstanou. Jaký má pak takové ovládnutí smysl? Proto je ovládání mysli zbytečné a nemůže mít trvalý přínos.

Tazatel: Bhagavane, jak tedy dosáhnout trvalého přínosu?

Ramana: Trvalý přínos spočívá v nalezení příčiny iluze. Iluze pramení z vnímání objektů. Pokud objekty nejsou, nebudou ani myšlenky, a tak utrpení zmizí. Všechny objekty jsou jen výtvory mysli. Pravé Já je jedinou skutečností, která prostupuje a zároveň obklopuje svět. Jelikož neexistuje dualita, nevzniknou žádné myšlenky, které by narušily váš klid. To je realizace pravého Já.

[Návštěvník]

Zvláště u určitých typů myšlenek, jako je například takzvaná starost, můžete velmi jasně vidět, že se vám to "děje", takže mysl jede a nemůžete ji zastavit. Probudíte se ve 3: ráno a začnete přemýšlet - strašné myšlenky - a jede to dál a dál a vy jste v pasti vynořujících se myšlenek.
Takže počátkem duchovního probuzení je vidět, jak myšlenka vyvstává, vidět myšlenku a nebýt s ní úplně ztotožněný. Rozpoznáte myšlenku jako pouhou myšlenku.

.

[Návštěvník]

Musíš objevit, že zde existuje něco, co nikdy nebylo myslí. Něco, co je mimo mysl. To, co dovoluje sledovat mysl, být si jí vědom, ale samo o sobě se nikdy nenechá myslí oklamat ani poskvrnit. Není součástí světa, který je poznáván prostřednictvím mysli. Ve skutečnosti mysl vznikla uvnitř toho, ale ono tím nebylo nijak ovlivněno.

A teď, pokud mě slyšíš – co jsi?

Vidění není jen vizuální zážitek. Používáme slovo vidět, ale můžeš říct také vnímat, poznávat, uvědomovat si. Co však může odstranit samotné uvědomění?

[Návštěvník]

Tok myšlenek se zastaví, až když o ně ztratíte veškerý zájem.

[Návštěvník]

Když se naše mysl, která je velmi jemná, obrací ven skrze intelekt a smysly, objevují se různé věci ve formě jmen a tvarů.

Pokud však tato stejná mysl zůstává stabilní uvnitř, v srdci, jména i formy mizí.

..............................

Udržet mysl odkloněnou od vnějšího světa a soustředěnou dovnitř se nazývá vnitřní zaměření (antarmukhi), zatímco když se mysl pohybuje ven, nazývá se vnější zaměření (bahirmukhi).

Když mysl zcela spočine v srdci, pocit "já", který je kořenem všech myšlenek, se rozpouští a zbývá jen čisté bytí. Proto by všechny činy měly být vykonávány bez připoutanosti k egu. Když člověk jedná bez ega, bez pocitu "já", vše se jeví v jeho božské, šivovské podobě.

Poznámka:

Antarmukhi (अन्तर्मुखी) – Vnitřní zaměření

Slovo antarmukhi pochází ze sanskrtu a doslova znamená „obrácený dovnitř“ (antar – uvnitř, mukhi – směřující). Tento stav nastává, když se mysl odvrací od vnějšího světa a směřuje do nitra, k vlastní podstatě.

V duchovní praxi to znamená soustředění na vnitřní klid, sebepoznání a rozpuštění ega. Člověk se v tomto stavu nenechá rozptylovat smyslovými vjemy ani myšlenkami o vnějším světě. Meditace a introspekce jsou typickými nástroji vedoucími k antarmukhi stavu. Když mysl spočine v srdci (symbolicky i doslova jako vnitřním centru bytí), člověk prožívá hluboký klid, čisté vědomí a spojení s božskou podstatou.

Bahirmukhi (बहिर्मुखी) – Vnější zaměření

Naopak bahirmukhi znamená „obrácený ven“ (bahir – vně, mukhi – směřující). Tento stav je přirozený pro běžný život, kde mysl neustále směřuje ven skrze smysly a intelekt.

V bahirmukhi stavu vnímáme svět skrze jména, tvary, emoce a myšlenky. Tento stav je potřebný pro každodenní fungování, ale pokud je mysl neustále zaměřená ven, může vést k neklidu, připoutanosti a utrpení.