Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Návštěvník » pon 18. kvě 2015 18:56:37

"Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nukunu Larsen

Dokážeme žít sami se sebou a se svými pocity? Nebo jsme se vydali omylem na cestu odříkání, potlačování a odmítání?

Chcete prožívat jednotu a celistvost? Tak přestaňte s vnitřním bojem a odmítáním. Aby sjednocení bylo úspěšné, je důležité, aby proběhlo plně. Jenže to není o přemýšlení! Je to spíše o rozjímání – a hlavně o pouštění! Ego se bude ptát: „Co to děláš?“. Těmto hlasům nenaslouchejte! Odevzdejte se plně prožívání. Existují jen prožitky, které následují jeden po druhém. Povyk ega je také prožitek. „Jak lze s tímto zažít jednotu?“.

Jednotu můžete zažít i s myšlenkami. Jsou velmi prchavé. Zeptejte se: „Co cítím, když se objevují tyto myšlenky?“. Máte-li obavy, nemůžete s těmito myšlenkami „obav“ zažívat jednotu, musíte jim umožnit, abyste je prožili v těle!

Určitě jste slyšeli, že tělo je podmínkou pro probuzení. Abychom mohli realizovat sami sebe, potřebujeme se vtělit do hmoty. To je jeden z důvodů, proč je tělo takovým darem. Tělo je hřištěm pro osvícení, protože Vám to dává pevnost, proti které se vymezujete.

Taky se na to můžete podívat takto: Pokud by nebylo žádné tělo, nebyly by ani smysly a vnímání. Neměli byste jména a tvary a paradoxem je, že vstoupíte-li do jakéhokoli tvaru a jména, uvědomíte si nehmotnost. Přijetím smyslů a pocitů v těle si můžete uvědomit: „Já nejsem tělo.“.

Je to nevyslovitelné potěšení, ale toto potěšení není pro lidi, kteří se bojí být tělem, kteří se bojí svých pocitů a své tělesnosti. Tito lidé budou mluvit o tom, že oni nejsou tělem, ale nebude v tom žádná radost, protože se těla vlastně bojí. Odmítají ho! Začali žít ve své auře a zkoušejí se vyhnout se všem těm věcem, které odmítli. Ví, že pokud by se odvážili vejít do těla, budou muset prožít vše, co opustili.

Jeden z cílů NDT (terapie nedvojnosti) je pomoci Vám zpět do bytí v těle a to často znamená přijetí odmítnutých pocitů a vzpomínek, které se v těle schraňují. Mnoho lidí začne umírat – opouštět svá těla dlouho předtím než tělo odpadne samo.

Praxe sjednocení

Sjednocení je cesta lásky. Je založená na neoddělování. Skrze naše vychování jsme se naučili oddělovat sami sebe a dělá to každý, takže to působí, že je to normální. Bezmála celý svět takto žije.

Zastav se ... a zeptej se sám sebe: „Jaké to bude, když zkusím prožít přítomný okamžik?“. Často nejsme v přítomnosti, ale pohybujeme se v naší mysli někde kolem. Co cítíš a zažíváš v této chvíli? Přivítej to a staň se tím! Úplně se tomu oddej a přijmi to.

Teď se zeptej sám sebe: „Jaké to je zažívat jednotu s tímto?“. Zjišťuj, jaké to právě teď je. Když jsi tak blízko pocitům a vjemům těla/mysli, že už není prostor pro žádné oddělení. Osvícení je úplné splynutí se životem. Nech vše přijít tak blízko, že zmizíš!

A co přichází teď? Obvykle nějaké velmi příjemné emoce, které lákají k zastavení se a ke zklidnění, ale to nedělej, dokud máš v sobě ještě nějaké oddělení, kterým jsi zatím neprošel. Drž se pocitu a prožij ho, uvítej a zeptej se sám sebe: „Jaké to je zažívat jednotu s tímto pocitem/vjemem?“.

Pokračuj do té doby, až budeš volným. Pokud tam není žádné JÁ oddělené od prožitku, přichází prostor, který neobsahuje ani pochyby ani není bez pochybování. Všechny tyto představy nemají už ve stavu přirozenosti žádný význam. Je to stav bez pochybování, bez představ a rozlišování. Je to čistá prázdná mysl. Je to velmi příjemné."

http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... m-pocitum/
Návštěvník
 

Re: Nukunu Larsen - Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Návštěvník » čtv 24. bře 2016 17:50:48

Jak překonat pocit oddělenosti a prožívat jednotu?

Všechny spirituální touhy jsou snahou o překlenutí mezery, která vniká z pocitu naší oddělenosti a odcizení od života.

Jak překonat pocit oddělenosti a prožívat jednotu?
Osvícení je uvědomění si, že já nejsem činitelem. Pro uvědomění, že nejsem činitelem, musí dojít k překročení pocitu oddělenosti. To jsou především přesvědčení: já a moje tělo, já a moje pocity, já a moje myšlenky, já a svět, já a Bůh atd. Zkrátka, je to pocit odcizení od života. Je to pocit toho, že nejsme skutečně začlenění. Je to pocit nepřátelskosti. Všechny spirituální touhy jsou snahou o překlenutí této mezery.

Jakmile navlékneme na tento pocit oddělenosti vzpomínky, hodnocení a představy, máme zde ego - osobnost. Pokud věříme, že osobnost žije v tomto konkrétním těle, stáváme se smrtelnými. To je pád, o kterém hovoří svatá písma, ztracení nevinnosti. Nazývám to pocitem ega, protože ego není skutečné - je však složeno ze substance, které se můžeme držet. Je vytvořeno z myšlenek, takže je vytvořeno ze stejné látky jako sny!

Proto se ho nemůžete zbavit. Mnoho jich zkoušelo v průběhu staletí zabít ego, vzdát se ho nebo jej potlačit. Nikdo však na této cestě neuspěl. Jak se můžete zbavit lži? Ve hlubokém porozumění je nahlédnuto, že zde ego nikdy nebylo.

K překonání oddělenosti, pocitu ega, existují v zásadě dva přístupy. Jednak Sebedotazování a jednak Sjednocení. O Sebedotazování jsem již hovořil v jiném pojednání, a tak vám nyní řeknu něco více o přístupu Sjednocení.

V přístupu Sjednocení vycházíme ze samého začátku ze stanoviska, že ego pouze překrývá skutečnost, je něčím, co vzniká racionalizací. A proto mu zde nepřikládáme žádnou důležitost. Co tím míním? Poslechněme si, co o tom říká Buddha:

"Ve vidění je pouze viděné,
ve slyšení je pouze slyšené,
v pociťování je pouze pociťované."


Vše co je, jsou pouze zkušenosti, ale není zde žádný zakoušející (ego). Na chvíli si sedněte, zavřete oči a pozorujte svou mysl. Je v tomto proudu vědomí nějaká entita - ego, osobnost, která by byla ještě něčím jiným než formací myšlenek? Jaký je rozdíl mezi obsahem mysli a jeho svědkem? Žádný zde není. Jakéhokoliv svědka si usmyslíme, bude vždy tvořen myšlenkami.

"Ve vidění je pouze viděné, ve slyšení je pouze slyšené, v pociťování je pouze pociťované."

Ve Sjednocení se vůbec nezabýváme egem, dokonce ani tím zdali existuje, či nikoli. Hlavní otázkou ve Sjednocení je "jak zakusit jednotu se vším". Tato otázka je koanem. Koan je otázka, na kterou neexistuje slovní odpověď. Jestliže přijde odpověď, která není myslí, sami se staneme odpovědí. Odpověď je vaší nejhlubší skutečností. Odpověď je to, co jste, a vy jste to, co se samo vyjadřuje ve všem, co je a kdy bylo.

Ramana Mahárši by nahlížel na všechny: žebráky, sádhui, ministry, vrány, opice, krávy a psy stejně, protože on viděl všechno jako vyjádření této jediné skutečnosti, kterou nazýval Já. Ve Sjednocení rozpouštíte pocit já do zkušeností, které následují okamžik od okamžiku, dokud Pravda tak říkajíc nepřevezme vládu a stane se bez usilovnou.

Lidé se mě ptají "jak budu schopen dělat svou práci a starat se o rodinu, pokud rozpustím své já?". Obvykle jim odpovídám "nyní to funguje velmi dobře, že? A přitom nemáte já ani nyní. Prostě jen věříte, že nějaké já máte. Mohu se Vás zeptat? Jak se dokážete starat o svou práci a rodinu v tomto schizofrenním stavu mysli, kdy se ustavičně obáváte o entitu, která neexistuje?"

Všechno co je, je to, co je zakoušeno okamžik od okamžiku. Stálý proces jmen a tvarů, které nazýváme zkušenostmi. Když já odejde, rozlišování vnitřního a vnějšího světa odejde rovněž. Aby toto rozlišení vzniklo, potřebuje nějaké já, aby mělo vnitřní a vnější svět. Co zůstane, je vědomí.

Život je pohyb vědomí. Smrt je změna v tomto vědomí. Nikdo neumírá, protože nikdo nikdy nežil.
http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/ ... t-jednotu/
Návštěvník
 

Re: Nukunu Larsen - Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod vostálník » čtv 24. bře 2016 19:38:54

Pokud mě neklame skleroza,

tak Ramana neučil cestu sjednocování,

jako základ bylo sebedotazování a potom praxe odevzdání,

což mu zřejmě postačilo k tomu, aby došlo k sjednocení ...

Možná kecám, ale mám takovej pocit že cesta sjednocování je křestansko - evropskej vynález...
vostálník
 

Re: Nukunu Larsen - Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 30. bře 2016 16:10:05

Lidé jsou jak zápalky

Obrázek

„Je to, jako když hledáte brýle a najednou si všimnete, že je máte celou dobu na nose. Probuzení je náhlé rozpoznání – určitý posun a skutečné „probuzení“ do skutečnosti, že máte brýle na nose, kde také byly celou dobu, co jste je hledali všude kolem,“ říká o realizaci sebe sama Nukunu Larsen, dánský duchovní učitel a terapeut.


Myslíte si, že dosáhnout poznání o našem skutečném Já je v dnešní době snazší, než tomu bylo dříve?

Myslím, že ano, a to z několika důvodů. Předně my tady na Západě máme čas a finanční prostředky se o duchovní svět a rozvoj sebe sama zajímat. Potřeba určitého duchovna je také součástí takzvané pyramidy potřeb, jak ji před mnoha lety definoval Maslow. Můžeme si ji tudíž dopřát – a spousta z nás tuto možnost už využila. Velkou měrou k tomu přispěl také rozvoj komunikačních technologií jako telefon nebo internet, díky čemuž jsme se stali „globálním mozkem“.

Svou roli v tom také hraje to, že zavázat se určité duchovní tradici může v dnešní době skutečně každý; není to výsada jen několika málo vyvolených a ani za to není nikdo vydělován ze společnosti. Tak to bylo dřív, dnes už se to neděje.

Hrají v tomto „rozvolňovacím“ procesu nějakou roli samotní učitelé?

Ano, řada z nich totiž tvrdí: „Ty se můžeš také probudit a nepotřebuješ k tomu žádnou speciální kvalifikaci.“ A tohle je obzvlášť důležité, protože největší překážky na naší cestě k probuzení jsou falešné představy a hodnotové systémy.

Velkou podporou je také to, že lidé, kteří se o duchovní cestu a rozvoj zajímají, za to nejsou nikterak pronásledováni či dokonce zabíjeni, jako tomu bylo v minulosti. Stačí se podívat na inkvizici ve středověku nebo jak jsou pronásledováni a mučeni dnešní islámští mystici, súfijci.

Často kolem sebe slyšíme o „probuzení“ se do naší skutečné podstaty, do našeho pravého Já... Pamatujete si první myšlenku, která přišla v okamžiku vašeho „probuzení“?

To je dobrá otázka! Ta úplně první myšlenka byla nejspíš něco jako „Páni! Na tohle jsem nemohl nikdy přijít!“ Ten stav je totiž naprosto mimo myšlenky a mysl, protože mysl ho nestvořila. Pokud by to bylo něco, co dokáže vytvořit mysl, bylo by to mentální, a tedy limitované, jako je ostatně všechno stvořené myslí.

Probuzení není ničím omezené; je to posun celé vaší perspektivy vnímání sebe sama i celého světa. Mně osobně se to stalo naprosto spontánně jednou ráno, když jsem si vychutnával svou kávu a v hluboké relaxaci se při tom díval z okna na Himaláje. A tehdy se dveře otevřely...

Probuzení je posun celé vaší perspektivy vnímání sebe sama i celého světa....


V té době jsem se už řadu let profesně věnoval terapiím a meditacím a najednou to přišlo a já nevěděl, co mám dělat dál, co víc ještě... To ráno devátého dubna v roce 1995 nebylo žádné úsilí kamkoli jít, čehokoliv dosáhnout. V daném okamžiku na daném místě jsem jenom BYL – a ten posun se prostě sám stal. Bylo to, jako bych se znovu stal „normálním“, jako bych se vrátil ze schizofrenního stavu oddělení, což je to, co v naší společnosti běžně nazýváme „normálním stavem“...

Je tedy probuzení cestou, vývojem, nebo se stane najednou, bez jakékoliv předešlé přípravy?

Příběhy zenových mnichů nám ukazují, že probuzení je možné i poté, co ho jeho učitel uhodil nebo třeba řekl jednu jedinou konkrétní větu. Také existují příběhy o Učitelích, kteří vyhazovali své žáky oknem a potom je chytli pod krkem a zakřičeli na ně: „Tak co, už to chápeš?!“ A ono jim to nakonec došlo... Zní to jednoduše, ale nikdo už neříká, že řadu let ten žák seděl v za-zenu a meditoval.

Lidé jsou jako suché nebo mokré zápalky; některé se vznítí okamžitě, jiným to chvíli trvá. Pro většinu přichází probuzení po mnoha letech těžké práce a příprav za pomoci meditace. Pokud se tak stane, tato meditace nesloužila pouze k uklidnění mysli, aby to, kým doopravdy jsme, z nás jasně zazářilo bez sebemenšího úsilí. Tato meditace totiž zároveň vytváří jakési lůno, ve kterém má toto prozření, které se událo, šanci zůstat.

Ať se vám to stane kdykoliv, bude to pro vás pokaždé „najednou“. A tyto okamžiky se budou řetězit, jeden za druhým, ale pro vás to v daný okamžik bude „najednou“. Je to, jako když hledáte brýle a najednou si všimnete, že je máte celou dobu na nose. Probuzení je náhlé rozpoznání – určitý posun a skutečné „probuzení“ do skutečnosti, že máte brýle na nose, kde také byly celou dobu, co jste je hledali všude kolem. Stane se to náhle a odstartuje to vaši novou cestu, na které budete pečovat o to semínko, které jste právě zaseli. Protože staré zvyky, vzorce a návyky se budou neustále vracet a budou chtít, abyste se s nimi identifikovali.

Co je podle vás největší iluzí lidí v současné době?

To, že dosáhnout probuzení, realizace sebe sama lze cestou pochopení a pomocí intelektu nebo pocitů. Tak to není. A když to pochopíte, pocítíte to jako bezpodmínečnou lásku, která je také mimo to všechno, je ZA tím. Láska je dimenze, která v sobě obsahuje čas. Ale probuzení je stav úplně mimo prostor, čas a myšlení. Nemůžete tomu „rozumět“; můžete to „být“! A vy to „jste“, ať si o tom myslíte, co chcete!

Láska je dimenze, která v sobě obsahuje čas. Ale probuzení je stav úplně mimo prostor, čas a myšlení.

Když se probudíte, je to, jako by celý svět byl plnou součástí vás samých. Probuzený stav je jako promítací plátno v kině – to se také nenamočí, když právě dávají film o záplavách. Neshoří, když jsou ve filmu scény o lesních požárech. Zkrátka a jednoduše plátna se nedotkne nic z toho, co se ve filmu právě odehrává. A stejně tak naše skutečné Já je nedotčené dramaty našeho života. Ale toto musíte nejprve rozpoznat.

Největší problém je, že velmi hluboce věříme slovům a konceptům. Myslíme si, že něco „víme“, když tomu „rozumíme“ svou myslí... Stejně tak se můžete naučit všechna slova a koncepty o probuzení a balamutit sami sebe, že „víte“. Můžete nakrásně číst a naučit se všechna slova o tom, jak chutná jahoda, ale bude to úplně jiné poznání, jakmile ji strčíte do úst.

Co podle vás my, lidé, v této době nejvíc potřebujeme?


Úplně jsme zapomněli být uvnitř sebe. Jsme tak orientovaní ven! Po většinu času jsme rozptylováni vnějšími podněty: mobilní telefony, počítače, facebook, televize... Naše současná kultura by se dala popsat jako umění rozptylování lidí a odvracení od nich samotných. Musíme se znovu naučit, jaké to je a jak se to dělá být pouze sami se sebou, zažít sami sebe. V buddhismu se tomu říká mindfullness (bdělost, všímavost, pozn.red.) a to je přesně to, co v tuto dobu potřebujeme.

Jít dovnitř! Neřekl snad Ježíš: „Království boží je uvnitř“? Musíme se začít pohybovat z periferie naší mysli do svého klidného centra. Lidské vědomí je jako hurikán: velmi chaotický na svém okraji a naprosto klidný a nehybný ve svém středu. Lidská mysl je na tom podobně: Nebudeme vědět, kdo jsme, dokud nebudeme znát obě polohy naší mysli – chaotickou na periferii a zcela tichou bez sebemenšího pohybu uvnitř. Meditace a setkávání se s „probuzenými“ lidmi tváří v tvář je skvělou příležitostí, jak oba stavy zažít.

NÁŠ TIP

Zaujal-li Vás Nukunu a jeho náhled na svět, přijďte na některého z jeho setkání v Maitrei koncem tohoto května.
Návštěvník
 

Re: Nukunu Larsen - Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 25. kvě 2018 19:47:42

Otázka:
Připadá mi, že abych dosáhl osvícení, musím se proměnit v něco jiného, než
čím jsem teď. Je to tak?


Nukunu:
Ano i ne. Ano, protože jste se vzdálil svému přirozenému stavu. Ztratil
jste kontakt se svým skutečným já. Ztotožňujete se se svou sobeckou
myslí, a proto žijete v oddělenosti a bolesti.
Jste čirým vědomím, které je matkou všeho; vědomí je tedy také realitou
dvojnosti „já – zkušenost“. V nevědomém stavu vědomí věří, že je
pouhým střípkem sebe sama: že je „já“. V nevědomém stavu tedy věří-
me, že jsme odděleným jsoucnem obdařeným myslí (subjektivitou), které
přebývá v objektivním světě, od něhož jsme my – subjekt (sobecká mysl)
– oddělení. Takže ano, musíme se vrátit ke své přirozenosti, abychom
poznali, že naší totožností je vědomí. Přitom ale platí, že vědomím jsme
stále, ať tomu věříme, nebo ne.
Při jednom satsangu se mě kdosi zeptal: „Pokud dosáhnu osvícení, co
bude s mou rodinou? Kdo se o ně postará?“ Odpověděl jsem: „Tatáž realita,
která se o ně stará teď. Vy se jen domníváte, že se o ně staráte. Realita
o ně pečuje bez ohledu na vaše domněnky!“ Život je děj, který pokračuje
nehledě na to, co si myslíme. Ve své nevědomosti věříme, že jsme to
my, kdo rozhoduje a  volí. Z  hlediska probuzené mysli však neexistuje
žádné oddělené jsoucno, které by neslo zodpovědnost. Jediným konají-
cím i předmětem konání je samo vědomí.
Nemusíte se tedy proměňovat v něco, čím nejste. Být osvícený znamená
být jednoduše tím, čím jste vždy byl a budete, ať si to uvědomujete,
nebo ne. Jak si to můžete uvědomit? Tak, že se odevzdáte tomu, co je,
necháte věcem volný průběh. Pak se mysl uvolní a přestane bojovat sama
se sebou. Jakmile tento boj ustane, to, čím jste a čím vždy budete, se
rázem projeví.

(Oko hurikánu)
Návštěvník
 

Re: Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. bře 2020 14:24:41

Obrázek
Návštěvník
 

Re: Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Návštěvník » pát 06. bře 2020 14:32:30

Obrázek

Patrně tím míní nepokračovat jejich rozvíjením.

Může být docela užitečné pozorovat ten vyvstalý pocit bez jakýchkoliv reakcí na něj, po chvíli se tím rozpustí a zmizí.
Návštěvník
 

Re: Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod ... » pát 20. bře 2020 11:53:05

Meditace vipassana

Vipassana znamená vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou. Je jednou z nejstarších meditačních technik Indie. Před více než 2500 lety ji znovu objevil Gotama Buddha a začal ji vyučovat jako univerzální prostředek k léčbě univerzálního trápení, jako umění žít. Tato nesektářská technika usiluje o naprosté odstranění mentálních nečistot a o následné nejvyšší štěstí plného osvobození. Jejím účelem je úplné vyléčení; ne pouhé léčení nemocí, ale zásadní vyléčení lidského utrpení.

Vipassana je cesta transformace sebe samého prostřednictvím sebepozorování. Zaměřuje se na hlubinné propojení mezi myslí a tělem, které můžeme přímo zažívat pomocí ukázněné pozornosti zkoncentrované na fyzické pocity. Ty utvářejí život těla a jsou zároveň v neustálém propojení s myslí a podmiňují její život. Tato cesta ke společným kořenům mysli a těla, založená na pozorování a sebe-prozkoumávání, rozpouští mentální nečistoty a vede k vyrovnané mysli plné lásky a soucitu.

https://www.dhamma.org/cs/about/vipassana
...
 


Re: Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod ... » ned 22. bře 2020 13:51:00

Klíč ke spokojenému životu je ukryt v našem podvědomí

https://mymindmyworld2017.wordpress.com ... podvedomi/
...
 

Re: Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. dub 2020 8:46:59

Návštěvník
 

Re: Nevyhýbejte se přítomným pocitům!

Nový příspěvekod Absolutno » stř 08. dub 2020 11:29:23

Úplně jsme zapomněli být uvnitř sebe. Jsme tak orientovaní ven!


Podle mne to je zcela naopak,
jsme neustále orientováni dovnitř,
tedy do své mysli...

Proto také při orientaci ven zcela zákonitě blbneme...

Vcelku by mě zajímalo, jak dlouho se bude těmto všeobecně šířeným lžím a hloupostem ještě věřit ???
Absolutno
 


Zpět na Inspirativní myšlenky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků