Jednota

[miroslav]

Zůstane pouze jedno, to nepojmenovatelné, které je za vším.

Zůstane? A kam se poděje to všechno, co nezůstane?

[Pedriito]

Furt se snaží tahle sorta živit tu iluzi odělenosti, co vyčetla od probuzených.

Ale já to chápu... Vysvětluje jim to vzhledem k své minulosti svět.

Jestli tohle pam Tomáš načrt, tím pojmem, asi by ho to nepotěšilo..

[Pedriito]

Hele, já jsem jen prostý básník, co už si fandim, a jogín, což nemohu vzít zpět. Já jsem pro každýho kamarád, a to z egoismu není. A mám rád svět, v jeho kráse i hrůzodění. Z bolestí znám jen šití bez umrtvení a nešťastnou lásku, to druhé bolela víc.

[Pedriito]

Ale vám, jako celku, už tu nejde psát báseň. Roztrhá jí to.
Ale bez vás, jako celku, nelze napsat báseň.

Ticho, to hezky zahrál Plíhal, samovznícení...

[Pedriito]

Zůstane pouze jedno, to nepojmenovatelné, které je za vším.

Zůstane? A kam se poděje to všechno, co nezůstane?

Upanišady mám fakt rád, ale není jich jen jedna. Je jich s108.

Inu to všechno už smysly (mysl) nevidí. Asi zkoumali způsobem, že myšlenka pravdy, vědomí, radosti je Brahman samo.
Ne není. Brahman není ani sat či ananda a ani láska ani vědomí... Je za nimi. Ale je i jimi

[Pedriito]

Je jimi, to jsem se nechal unést. Ale je jimi neosobně.
Jako světlo, mezi jehož paprsky se vztyčil bůh světla...
Pro mnohé je to obraz, co neznají nic, než se krásnit, pod duchovními parfémy zkomírat v extázi.
Tak jim milánku pomoz, nemusíš se s nimi svíjet v extázi svatýho návštěvníka.

Tyhle tvý hry jsou z ega, bezděčné srdce tepe. Není to jen sval...
Tyhle hry, co tu byly rozehrány, maj dopad na ty, co je hrajou.
Tomuhle se ale Šrí Krišna směje.

[Pedriito]

Pro našeho návštěvníka mám pracovní jméno - milánek. :-)

Jsi tu milánku?