Karma

[Návštěvník]

*Jak může mantra změnit vaši karmu: Lekce od Swamiho Jyotirmayanandy*

**Swami Jyotirmayananda**, poslední zbývající přímý žák **Swami Sivananda**, se ponoří do transformační síly opakování mantry (japa). Vysvětluje, jak džapa pomáhá odvrátit se od negativní karmy, jako je hněv, nenávist a chamtivost, a podporuje větší potěšení z konání dobra a dobro. Přijměte tuto hlubokou praxi, abyste pozitivně posunuli své vnímání a jednání.

*Klíčové body:*
- Pochopení toho, jak negativní karmy utvářejí naši realitu.
- Role džapy při odstraňování těchto negativních vlivů.
- Rozvoj myšlení zaměřeného na pozitivitu a dobro.

"Negativní karmy, které vytváříte, zanechávají ve vaší mysli stále více dojmů o realitě světa. Tím posilují přesvědčení, že svět je skutečný a že musíte neustále bojovat. Toto myšlení se stává základem pro další vytváření negativní karmy, jako je hněv, nenávist a chamtivost.

Když praktikujete mantru, začínáte se odvracet od tohoto negativního myšlení. Mantra vám pomáhá rozvíjet více radosti z toho, že jste dobří a konáte dobro. Tím postupně měníte své myšlení a snižujete vliv negativní karmy ve svém životě."

[Návštěvník]

[Návštěvník]

„Pokud jsme vykonavateli svých činů, musíme také nést jejich důsledky. Ale když se ptáme: Kdo jsem já, vykonavatel tohoto činu? a realizujeme Pravé Já, pocit konatelství se rozplývá a všechny tři druhy karmy mizí. Toto osvobození je věčné.“

.

[Návštěvník]

Védská a advaitská filozofie, zejména učení Adi Šankary a Ramany Maharšiho, hovoří o třech druzích karmy:

1. Sanchita karma („nahromaděná karma“) – Souhrn všech činů a jejich následků z minulých životů, které se dosud neprojevily. Je jako obrovská zásoba semínek, která mohou v budoucnu vyklíčit.

2. Prarabdha karma („vyzrálá karma“) – Ta část sanchita karmy, která již dozrála a projevuje se v tomto životě. Určuje naši současnou životní situaci, tělo, rodinu a hlavní události, které musíme prožít.

3. Agami karma („budoucí karma“) – Karma, kterou vytváříme svými současnými činy a která se projeví v budoucnosti, buď v tomto, nebo v příštích životech.

Podle advaitové filozofie, když člověk realizuje své Pravé Já (Átman), pocit konatelství zmizí a s ním se rozpouští i sanchita a agami karma. Prarabdha karma se však musí „odžít“ – podobně jako šíp, který byl už vystřelen a letí, dokud nedopadne. Pro osvobozeného mudrce už ale nepůsobí utrpení, protože se neztotožňuje s tělem ani myslí.

Tímto způsobem sebe-poznání vede k osvobození (mókša) a konečnému rozpuštění karmických pout.

[Návštěvník]

Kolik z vás je naprosto odlišných od svého partnera? Každý z nás je jiný, i když nemusíme být rozdílní ve všech aspektech. Představme si, že jeden člověk má sklon důvěřovat každému a druhý má tendenci pochybovat i o nejbližších lidech. Ten, kdo důvěřuje, nerozumí tomu, jak může druhý člověk pochybovat o všech, zatímco skeptik nechápe, jak lze každému věřit.

Kdo má pravdu? Ten, kdo důvěřuje, nebo ten, kdo pochybuje? Odpověď je, že oba mají pravdu a zároveň se oba mohou mýlit. Lidská mysl má tendenci považovat důvěru za přirozenou a správnou, zatímco pochybování za něco nesprávného. Avšak každý člověk vnímá svět skrze svůj vlastní filtr – skrze své mentální vzorce a zkušenosti.

Pokud někdo zažil zradu, může si podvědomě spojit důvěru s bolestí. Je to podobné jako u člověka, který měl dopravní nehodu – může mít strach z řízení, i když si neuvědomuje, proč. Pokud bychom takového člověka zesměšňovali nebo kritizovali za jeho obavy, jen bychom ho oslabovali. Místo toho je potřeba porozumět, že každý člověk je duše na cestě životem, která si nese své zkušenosti, vzorce chování a karmické vazby.

Vztahy mezi lidmi nejsou náhodné. Každý člen naší rodiny, naši přátelé i kolegové jsou duše, se kterými máme nějaký karmický vztah. Pokud se v našem životě objeví náhlá změna – například ztráta zaměstnání, finanční potíže nebo problémy ve vztahu – je to návrat minulého karmického dluhu. V takových chvílích je důležité nepropadat panice, ale mít sílu správně reagovat. Naše současné jednání tvoří naši budoucnost.

Pokud se v rodině objeví problém, není správné obviňovat jednoho člena za vzniklou situaci. Pokud například jeden člen rodiny udělá finanční chybu a celá rodina je tím ovlivněna, znamená to, že všichni mají s touto situací karmické spojení. Nic v našem životě se nám neděje náhodně, vše je důsledkem našich minulých činů.

Podobně i vztahy mezi rodiči a dětmi nejsou jen výsledkem výchovy, ale také karmických vazeb z minulosti. Dvě děti mohou mít k jednomu rodiči naprosto odlišný vztah – jedno může být velmi pečující a druhé naopak vzdálené. To není jen důsledek výchovy, ale i pokračování jejich minulého vztahu.

Klíčem k harmonickému životu je uvědomění si, že každý z nás je zodpovědný za své vlastní činy a reakce. Místo kritizování druhých bychom měli soustředit svou energii na vlastní myšlenky, slova a činy. Každá naše myšlenka, slovo či čin vytváří energii, která se nám jednou vrátí.

Dnešní doba je plná nejistoty a změny mohou přijít nečekaně. Proto je důležité budovat vnitřní sílu a připravit se na výzvy, které mohou přijít. Nečekejme na krizové situace, abychom začali pracovat na své vnitřní síle – začněme hned teď. Každý den máme možnost tvořit správnou karmu, abychom byli připraveni na to, co život přinese.

Naším úkolem není hodnotit a soudit druhé, ale být oporou sobě i ostatním. Každá interakce s lidmi je příležitostí k růstu a uzdravení našich vztahů. Pokud vnímáme, že nám někdo ubližuje, je to signál, že máme možnost změnit svůj přístup a uzavřít staré karmické účty.

Každá myšlenka, každé slovo a každý čin jsou jako míč, který hodíme – vždy se nám vrátí zpět. Proto bychom měli být velmi opatrní, jaké energie vysíláme do světa. Místo obviňování druhých se soustřeďme na to, co můžeme udělat sami, abychom tvořili lepší budoucnost pro sebe i pro druhé.

[Návštěvník]

"Proud zbožných myšlenek je cesta, která vede k vyčerpání karmy.

Dokud nebylo dosaženo cíle, je člověk povinen sklízet následky správného jednání, špatného jednání a nečinnosti --- podle karmy, zákona příčiny účinku."

Anandamayi Ma

[Návštěvník]

Je velmi velký rozdíl dělat to, co mě baví, a dělat to, co je potřeba. Když začnete dělat to, co je potřeba, neexistuje nic jako to, co se mi líbí a co se mi nelíbí. Pokud překročíte tuto jedinou věc, že ​​se mi něco líbí, něco se mi nelíbí; pokud překročíte tuto jedinou věc, devadesát procent vaší duchovní práce je u konce. To je vše, protože karma, stroj generující karmu; základem otroctví je právě toto – tohle se mi líbí, tohle se mi nelíbí. Tohle miluju, tohle nesnáším. Jakmile takto rozdělíte stvoření, vaše schopnost dotknout se té dimenze, kterou nazýváme zdrojem stvoření, je pro vás mimo dosah. ~Sadhguru

.