Souzení

[Jana]

Tyhle stránky nejsou tvoje, nebo je máš za svoje? Slova všech mistrů najdeš ve védách, tau, zenu, v evangeliích, atd. Proti nim nikdo nic nemá, jsi schopná to pochopit? Cítím, kdo je falešný guru a kdo pravý. Co s tím chceš dělat? Zabanuješ mě?

Věřit, že cítíš, kdo je falešný guru a kdo pravý není nic platné, dokud jsi svého gurua skutečně nenásledoval.

Podle ovoce poznáte je.

Pokud jsi ho opravdu následoval, tak jsou všechny Tvé touhy naplněny

a Tvůj svět je stejně dokonalý, jako je svět Probuzených.

A co se stránek týče, je tady služba Milosti milostiplným.

Ti jsou slovům Probuzených otevření.

[Pedro.]

Když jsem si tu kdysi dovvolil uvést něco hezkýho od awericha, hned ses na to vrhla a že Werich byl takovej a makovej.

Byla jsi hotová z Rajneeshe, Saibaby, teď dokonce z nějakých ortodoxních advaitistů...

Podívala ses někdy na jejich životy, tak jak ti to bylo hned jasný s Werichem?

[Jana]

Když jsem si tu kdysi dovvolil uvést něco hezkýho od awericha, hned ses na to vrhla a že Werich byl takovej a makovej.

Byla jsi hotová z Rajneeshe, Saibaby, teď dokonce z nějakých ortodoxních advaitistů...

Podívala ses někdy na jejich životy, tak jak ti to bylo hned jasný s Werichem?

Slova Probuzených vedou k uvědomění jednoty Bytí.

Slova chytrých lidí o hlupácích vedou k prohlubování iluze oddělenosti.

[miroslav]

Slova Probuzených vedou k uvědomění jednoty Bytí.

Slova chytrých lidí o hlupácích vedou k prohlubování iluze oddělenosti.

Vidíš Jano, tohle je jeden z omylů, který stále opakuješ.
To je tvoje zkušenost nebo jsi to někde četla nebo je to tvoje představa o druhých?

U mne například slova chytrých lidí o hlupácích iluzi oddělenosti nezpůsobují ani neprohlubují.
V tobě ano?

[Pedro.]

Tyhle stránky nejsou tvoje, nebo je máš za svoje? Slova všech mistrů najdeš ve védách, tau, zenu, v evangeliích, atd. Proti nim nikdo nic nemá, jsi schopná to pochopit? Cítím, kdo je falešný guru a kdo pravý. Co s tím chceš dělat? Zabanuješ mě?

Věřit, že cítíš, kdo je falešný guru a kdo pravý není nic platné, dokud jsi svého gurua skutečně nenásledoval.

Podle ovoce poznáte je.

Pokud jsi ho opravdu následoval, tak jsou všechny Tvé touhy naplněny

a Tvůj svět je stejně dokonalý, jako je svět Probuzených.

A co se stránek týče, je tady služba Milosti milostiplným.

Ti jsou slovům Probuzených otevření.

Na životě mého Gurua nenajdeš jediný stín. Jeho život je zmapován velmi dobře. Nevěnoval se jen svým žákům, ale i světovým problémům, setkával se se státníky mnoha zemí, byl tichým rádcem mnoha vlád... Dělal, co bylo v jeho silách.
I Vacek ji nazval Velkou Matkou, tak ji zval každý Mistr, který ji poznal.
Jestli k ní máš nějaké výhrady, ok. Ale její učení znáš leda povrchně.
Já ti ho klidně přiblížím, ale musím cítit zájem, a ten necítím.
Třeba někdy.

[Pedro.]

Jinak. Sangha není Guru. To už je organizace kolem Gurua, pokud je početná.
Vem si že jsi Guru a přijíždí za tebou lidi ze všech koutů světa. Kde je ubytuješ, jak je nakrmíš?

Šlo to hezky. ani nevím jak.

[Pedro.]

Věřit, že cítíš, kdo je falešný guru a kdo pravý není nic platné, dokud jsi svého gurua skutečně nenásledoval.

Podle ovoce poznáte je.

Pokud jsi ho opravdu následoval, tak jsou všechny Tvé touhy naplněny

Tak ještě jednou, naštěstí nejsi Guru a nikdy nebudeš.

Málokdy zapomeneš dodat, "a všichni probuzení"..

Poslední dobou, "tyto stránky jsou službou probuzených, či tak nějak"..

Tak dobrou noc.

[Jana]

Tak ještě jednou, naštěstí nejsi Guru a nikdy nebudeš.

Naštěstí Guru není vnější, není možné ho potkat na fyzické úrovni, je v nás.

A jedinou realizací je vnitřní spojení a sjednocení se s ním.

Pak promlouvá tichem všech Probuzených,

stejnou řečí láskyplného Ticha.

[Pedro.]

Tak ještě jednou, naštěstí nejsi Guru a nikdy nebudeš.

Naštěstí Guru není vnější, není možné ho potkat na fyzické úrovni, je v nás.

A jedinou realizací je vnitřní spojení a sjednocení se s ním.

Pak promlouvá tichem všech Probuzených,

stejnou řečí láskyplného Ticha.

Když bys tedy měla mluvit v té a o té absolutní nepojmenovatelnosti,
na kterou neustále odkazuješ. Měla bys cítit, a ona ti to umožňuje, že i každý tvar a jméno,
je ona sama. A je tu vědění, jak a proč to dělá, to jediné je tu k poznání. Které ti může dát mír.
Netačí jen pomyslet, že takhle to je. Napřed musíž vzít tento dar bytí, poznat jeho princip, abys jej mohla odložit.
A těšit se realizací tohoto zatím snu, a ten neuskutečníš jeho rozvíjením, i kyž i to je dar, dar svobodné pozornosti.
Duch a mysl, tělo, nejsou v projevu rozdělené, není tu ani rozdělení ani nerozdělení. To je úkol pro pozornost, to vidět. Jestliže se zatoulala...

[Jana]

Tak ještě jednou, naštěstí nejsi Guru a nikdy nebudeš.

Naštěstí Guru není vnější, není možné ho potkat na fyzické úrovni, je v nás.

A jedinou realizací je vnitřní spojení a sjednocení se s ním.

Pak promlouvá tichem všech Probuzených,

stejnou řečí láskyplného Ticha.

Když bys tedy měla mluvit v té a o té absolutní nepojmenovatelnosti,
na kterou neustále odkazuješ. Měla bys cítit, a ona ti to umožňuje, že i každý tvar a jméno,
je ona sama.

Tohle uvědomění je ničím nerušenou blažeností, všechno, co skutečně existuje, je Láska. To, co se jeví, že je čímkoliv jiným, je nepoznávání podstaty, kterou tohle ve své podstatě stále je.

A je tu vědění, jak a proč to dělá, to jediné je tu k poznání.

Tohle je už připoutanost k mysli.

Které ti může dát mír.

Mírem je jedině přímé uvědomění skutečnosti, nikoliv "vědění proč co kdo dělá".

Nestačí jen pomyslet, že takhle to je.

Přesně tak, je potřeba skutečné uvědomění, že tohle je ničím nepodmíněná láska, tím pádem je tady uvědomění sat-čit-ánandy, jednoty Bytí.

Napřed musíš vzít tento dar bytí, poznat jeho princip, abys jej mohla odložit.

S uvědoměním, že všechno je Brahman, nejvyšší pravda, kde by se vzal někdo, kdo by mohl cokoliv odkládat?

A těšit se realizací tohoto zatím snu, a ten neuskutečníš jeho rozvíjením, i když i to je dar, dar svobodné pozornosti.
Duch a mysl, tělo, nejsou v projevu rozdělené, není tu ani rozdělení ani nerozdělení. To je úkol pro pozornost, to vidět. Jestliže se zatoulala...

Není tady žádná skutečná rozdělenost, proto všechno, co existuje, už tou Láskou, Božským Bytím, je.

[Pedro.]

No nic, tak jsem to zas zkusil... Dobře mi tak.
:-)

[Návštěvník]

To, co hledáš, je již zde. Není třeba hledat mimo sebe. Všechny formy a jména jsou projevy té jediné skutečnosti. Poznání přichází skrze uvědomění si ‘Já jsem’. Toto uvědomění je klíčem k pochopení a míru. Nejde jen o myšlenku, ale o hluboké prožití. Přijmi dar bytí, pochop jeho princip a pak jej můžeš překročit. Realizace není v rozvíjení snu, ale v probuzení se z něj. Duch, mysl a tělo nejsou oddělené, jsou jedním. Pozornost je nástrojem, který ti umožní toto vidět. Pokud se zatoulala, vrať ji zpět k ‘Já jsem’.

[Návštěvník]

Tak ještě jednou, naštěstí nejsi Guru a nikdy nebudeš.

Naštěstí ...

Když bys tedy měla mluvit v té a o té absolutní nepojmenovatelnosti,
na kterou neustále odkazuješ. Měla bys cítit, a ona ti to umožňuje, že i každý tvar a jméno,
je ona sama. A je tu vědění, jak a proč to dělá, to jediné je tu k poznání. Které ti může dát mír.
Netačí jen pomyslet, že takhle to je. Napřed musíž vzít tento dar bytí, poznat jeho princip, abys jej mohla odložit.
A těšit se realizací tohoto zatím snu, a ten neuskutečníš jeho rozvíjením, i kyž i to je dar, dar svobodné pozornosti.
Duch a mysl, tělo, nejsou v projevu rozdělené, není tu ani rozdělení ani nerozdělení. To je úkol pro pozornost, to vidět. Jestliže se zatoulala...

[Návštěvník]

No nic, tak jsem to zas zkusil... Dobře mi tak.
:-)

Napsal jsi to moc pěkně.

[Návštěvník]

Když bys tedy měla mluvit v té a o té absolutní nepojmenovatelnosti,
na kterou neustále odkazuješ. Měla bys cítit, a ona ti to umožňuje, že i každý tvar a jméno,
je ona sama. A je tu vědění, jak a proč to dělá, to jediné je tu k poznání. Které ti může dát mír.
Netačí jen pomyslet, že takhle to je. Napřed musíž vzít tento dar bytí, poznat jeho princip, abys jej mohla odložit.
A těšit se realizací tohoto zatím snu, a ten neuskutečníš jeho rozvíjením, i kyž i to je dar, dar svobodné pozornosti.
Duch a mysl, tělo, nejsou v projevu rozdělené, není tu ani rozdělení ani nerozdělení. To je úkol pro pozornost, to vidět. Jestliže se zatoulala...

Absolutno nemůže být poznáno ani pojmenováno, protože samo je mimo všechny formy a koncepty. Každý tvar, každé jméno je jeho projevem, ale není to jeho podstata. Když říkáš, že je tu vědění, které ti může dát mír, kloužeš po povrchu. Mír není něco, co ti je dáno, ale je to přirozený stav, když se vzdáš všeho, co nejsi ty. A to, co nejsi, je každá myšlenka, každé pojmenování, každý tvar.

Vezmi tento dar bytí, jak říkáš, a prozkoumej, co to skutečně je. Ne jen na povrchu, ale hluboko v sobě, v samotném zdroji. Když se realizuješ, neuskutečníš nic – jen odhalíš to, co už je. Nezaměřuj se na rozvíjení snů nebo projekcí mysli, ale na pozornost k tomu, co skutečně jsi.

Duch, mysl, tělo nejsou rozdělené, protože všechno je Jedno. Ale to Jedno je za všemi formami a projevy. Když říkáš, že pozornost je úkolem, který musí vidět toto nerozdělení, jsi stále uvězněn v konceptu duality. Když se pozornost 'zatoulá', vracíš se k iluzi oddělení. Skutečnost je tady a teď – není tu nikdo, kdo by se ztratil, ani nikdo, kdo by se nalezl. Přestaň hledat něco vně sebe. Buď ticho a uvidíš, že to, co hledáš, je tím, co už jsi.

[Návštěvník]

No nic, tak jsem to zas zkusil... Dobře mi tak.
:-)

Napsal jsi to moc pěkně.

P.S. Je poznat, že mluvíš ze zkušenosti a ne z duchovní brožůrky pro začátečníky. Něco si přečíst a pořád dokola to opakovat to svede každý - včetně AI. Ale to jsou pak jen informace, aniž by za nimi byla síla Pravdy.

[Jana]

A je tu vědění, jak a proč to dělá, to jediné je tu k poznání. Které ti může dát mír.

P.S. Je poznat, že mluvíš ze zkušenosti a ne z duchovní brožůrky pro začátečníky. Něco si přečíst a pořád dokola to opakovat to svede každý - včetně AI. Ale to jsou pak jen informace, aniž by za nimi byla síla Pravdy.

Je to moc krásné, že mluvíš z vlastní zkušenosti. Bylo by možné dospět k hlubšímu uvědomění?

Máš zkušenost s meditací, je to tak?

Je v hluboké meditaci zdrojem míru "vědění jak proč kdo co dělá"?

Nebo ten mír v té hluboké meditaci prostě je?

Je v té meditaci stále a pokaždé, kdykoliv se uvolníš z mysli a není tady žádná připoutanost k myšlenkám?

Je možné s takovou meditativní myslí, kdy Tvé uvědomění je v ničem nerušeném klidu a míru být stále? Nebo alespoň většinu času?

Je ten klid a mír ve své podstatě osvobozujícím blahem?

Kým v tom klidu a míru, když si o sobě vůbec nic nemyslíš, jsi?

A možná ještě stojí za povšimnutí, jak je ten život s meditativní (prázdnou, tím pádem osvícenou) myslí jednoduchý a je-li prozářen ničím nepodmiňovanou láskou požehnaný a milostiplný.

[Návštěvník]

A je tu vědění, jak a proč to dělá, to jediné je tu k poznání. Které ti může dát mír.

P.S. Je poznat, že mluvíš ze zkušenosti a ne z duchovní brožůrky pro začátečníky. Něco si přečíst a pořád dokola to opakovat to svede každý - včetně AI. Ale to jsou pak jen informace, aniž by za nimi byla síla Pravdy.

Je to moc krásné, že mluvíš z vlastní zkušenosti.

Ano, je moc krásné, že jak Pedrito, tak Miroslav píší z vlastní zkušenosti.

[Návštěvník]

Kým v tom klidu a míru, když si o sobě vůbec nic nemyslíš, jsi?

Pokud se takhle ptáš, tak ti ještě zkušenost chybí. Vyzkoušej to a uvidíš, jestli se budeš ptát, čím nebo kým jsi... jestli tě to ještě vůbec bude zajímat....

[Pedriito]

No nic, tak jsem to zas zkusil... Dobře mi tak.
:-)

Napsal jsi to moc pěkně.

P.S. Je poznat, že mluvíš ze zkušenosti a ne z duchovní brožůrky pro začátečníky. Něco si přečíst a pořád dokola to opakovat to svede každý - včetně AI. Ale to jsou pak jen informace, aniž by za nimi byla síla Pravdy.

No dík, to není moje ani ničí zásluha, když někdo vidí trochu dál a hloub,
Já proto v podstatě nic neudělal, cesta je vlastně odevzdávání, nic v té mysli nemít za "své",
i když samozřejmě v tý komunikaci používáme slova jako "moje, tvoje, naše..."
Ale jde o vědomý odstup, rozlišení, že je to hra slov, co nám umožňují se domlouvat.
Ta hra může být čistá, neegocentrická, pro radost, nespoutaná, spontánní... Anebo naopak.
Jakmile si kdo přivlastní nějakou zkušenost, co mu byla zpřístupněna, zřejmě že Duše se dotkla empatie,
uvolní se obrovská síla, a ani tu si nesmí nárokovat, jen uvolnit prostor od "já", nechat jí volnost,
ona ví, co dělat a jak. Jakmile po tom chňapne pýcha, rozprskne se to, a zbyde "já vím"...
Ale už ne jako čistá hra jen slov, ale jako stav vševědoucího ega.