Další stav obsahuje uctívání, bohoslužby, tichou, nesobeckou adoraci božství, provázenou v mysli oddaností k Pánu. Tato nepřetržitá kontemplace o Jeho moci a díle vytváří postupně osobní vztah mezi Pánem a jeho milujícím. Nazývá se to „osobní láskou“, a ta může mít čtyři formy. Nejprve je adept v postavení sluhy, který slouží svému Pánu. Postupně se k Němu přibližuje, až přejde v postoj a chování přítele k příteli. Vnímaný stav se postupně stává více osobní a bližší a uctívající se potom povznáší výše a začne projevovat rodičovskou lásku k Jedinému Milovanému, jako otec k synovi. Nakonec se stírá i ta nejmenší stopa zahalenosti, uctívající i uctívaný se rozpouštějí a oba jsou v jednom duchu a milující uctívající rozvíjí všechny znaky milující manželky. Tato „oddanost manželky“ má opět dva aspekty. Liší se podle toho, zda převažuje pocit Síly či Lásky. Pocit lásky zpravidla přichází až po pocitu síly. „Oddanost manželky“ s aspektem lásky se projevuje naprostým zasvěcením se službě Pánu a nazývá se proto „oddanost k sebezasvěcení“. Tento stav se posléze rozšiřuje a přelévá do absorpce neboli Božího zření, kdy uctívající pociťuje Boží živou přítomnost kdekoli a kdykoli a uctívající je neustále ztracen v Pánu. Tento stav velice dobře popsal Rámakrišna, který byl v tomto ohledu velmi typickým příkladem bhakty. Rámakrišna říkával, že slovo a Bůh jsou totožné. Proto se při provádění džapy (opakování božího jména) doporučuje podržet svou mysl u zářivého tvaru zvoleného ideálu. Provádějte džapu a současně meditujte! Božství ve vás, Pán, vidí srdce toho, kdo jej uctívá. Počet opakování Jeho jména nebo doba, po kterou sedíte v meditaci, nejsou tak důležité. Jedno pronesení Božího jména, je-li učiněno s plnou oddaností, která plyne z celé duše, je daleko lepší, než tisíc marných opakování rozptýlené mysli. Intenzívní toužení a intenzivní zanícení jsou velmi důležité ctnosti.
Re: Bhakti jóga
Napsal: sob 24. zář 2016 19:44:59
od Návštěvník
Rudolf Skarnitzl BHAKTI JÓGA
Bůh se odhaluje jen toužícímu srdci.
Je třeba mít na paměti, že intenzivní toužení po Bohu nemůže nastat za jediný den. Je třeba mnoha pokusů. Intenzivním cvičením duchovních disciplín vzejdou v srdci všechny božské vlastnosti. Hledejte proto společnost světců a Jemu oddaných, kdykoli je to možné. Přítomnost světců a svatých vždy inspiruje oddanost k Bohu. Jeho vůle – vůle Božství, je neustále přítomna. Stále se také naplňuje a není možné ji zrušit. Království Boží (což je křesťanský pojem) se musí projevit se vším bohatstvím v duši, v takové duši, která nechce nic jiného. Nemůže být nikdy ztracena, ale může se stát, že vůle hledá něco jiného. Je třeba vědět s největší jistotou, že nemáme-li vnitřní mír a chybí-li nám náboženská útěcha, je to proto, že máme více než jednu touhu nebo vůli. Mnohost tužeb, vůli je právě onou esencí padlých povah a veškeré jejich zlo, bída a oddělenost od Boha spočívá v této mnohosti. Jakmile se vrátíme a připustíme pouze tu jedinou vůli, jsme vráceni Bohu a nalezneme požehnání v Jeho Království, které je v nás.
Re: Bhakti jóga
Napsal: ned 25. zář 2016 18:51:10
od nic
"Bůh se odhaluje jen toužícímu srdci "
Ne není tomu tak Bůh se odhaluje jen čistému srdci ... To znamená ; jen člověku který se vůbec duševně nezaobírá tímto světem !!! ...Čisté srdce znamená "bezvýhradné" zaměření duševnosti k BOHU !
Re: Bhakti jóga
Napsal: ned 25. zář 2016 18:56:45
od Jana
nic píše:"Bůh se odhaluje jen toužícímu srdci "
Ne není tomu tak Bůh se odhaluje jen čistému srdci ... To znamená ; jen člověku který se vůbec duševně nezaobírá tímto světem !!! ...Čisté srdce znamená "bezvýhradné" zaměření duševnosti k BOHU !
Asi to píšeš, Nic, líp, než sám Skarnitzl.
Ale dalo by se říct, že ta první odhalení nastávají, když zmizí všechny ostatní touhy a zůstane jen touha po Bohu.
A s poznáváním Boží přítomnosti mizí i tahle poslední touha.
Re: Bhakti jóga
Napsal: pon 26. zář 2016 20:27:18
od Návštěvník
Rudolf Skarnitzl BHAKTI JÓGA
Intenzivní oddanost se vyznačuje mentálním odtažením, kdy se uctívající ztrácí ve vytouženém předmětu uctívání. V takové zvláštní chvíli nastává osvobození samo. Proto nekolísavá oddanost musí vést k úspěchu a úspěch je pouze otázkou času – může jít o dny, měsíce, léta nebo to může trvat až do příštího zrození, podle míry připravenosti. Můžeme se zeptat, proč vůbec nastává zrození. Odpověď je jednoduchá – zrození nastává kvůli pocitu konajícího, protože konající má vůli a tužby. Když byla dostatečně rozvinuta para bhakti, stane se bhakta tichým, klidným a přestane se projevovat prudkými, vzájemně si odporujícími a stále se měnícími tendencemi vášnivé lásky, apatie, štěstí atp. To vše charakterizuje nižší stupeň oddanosti. Světci a mudrci se navenek obyčejně takto neprojevují, ale projevují znaky soucitu, lásky a podobně. Je to však proto, že jsou si bezprostředně vědomi jednoty života a své vlastní jednoty s tímto životem. Vivékánanda k tomu říkával, že je běžně rozšířeným názorem, že zastáváme-li opravdově védántu, pak to vyžaduje, abychom v sobě vyloučili touhu po společnosti, po lidumilnosti a vykořenili všechny něžné city, lásku, oddanost, soucit apod. Tak to bylo možná kdysi – vytrhnutí veškerého citu na cestě intelektu. Je však jasné, že tak hrubá operace je velice náročná a pro každého sádhaka těžko splnitelná. Aspirant pak bloudí, protože se snažil zaujmout nekompromisní stanovisko odporu vůči světu a svým spoluobčanům a považoval je za překážku na své cestě spirituálního dosažení. „Od Rámakrišny jsem však pochopil,“ říká Vivékánánda, „že ideál védánty, kterým je život o samotě a v odloučenosti nebo v oddělenosti od společnosti může být žit v každodenním životě našich domovů. Ať má člověk jakékoli povolání, má vědět a uvědomovat si, že je to jedině Bůh, kdo se projevuje jako svět a stvořené bytosti. Je jak imanentní, tak i transcendentní, tj. je jak v každé bytosti, tak i mimo ni. Je to On, kdo se stal vším rozličným živým stvořením, předmětem naší lásky, úcty či soucitu a přece On je nad tím vším. Takové uvědomování si Božství v lidech neponechává prostor pro pýchu. Už nemůžeme žárlit, ale ani nikoho litovat. Služba člověku s vědomím, že je člověk boží projev, očišťuje srdce a takový aspirant si zanedlouho uvědomuje sebe jako částečného Boha, jako částečku absolutní existence, vědomí a blaha.“
Re: Bhakti jóga
Napsal: stř 28. zář 2016 13:48:22
od Návštěvník
Rudolf Skarnitzl BHAKTI JÓGA
To vše vrhá nové světlo na cestu oddanosti. Pravá oddanost je hodně vzdálená od toho, když si sádhak neuvědomuje přítomnost Boha v projevu. Když si Ho v sobě a ve všech bytostech uvědomí a když mu slouží službou lidství, pak získává skutečnou oddanost. Vtělená bytost nemůže zůstat ani na okamžik nečinná. Veškerá její činnost by tedy měla být směřována ke službě člověku – projevu Boha na zemi. Takové ladění velmi zrychluje pokrok sádhaka na cestě. Zkusíme-li totiž prakticky procítit, že totéž Božství, které tak milujeme v sobě, je i ve všech lidech, získáme k nim ihned jiný vztah.
Poslední text k bhakti józe pochází od Šrí Ramany Mahárišiho: „Bhakti znamená přebývat jako svrchované Já. Tím jsme stále.
Bůh to realizuje prostředky, které si zvolí.
Co je Bhakti?
Myšlení na Boha! To znamená, že převládá jenom jediná myšlenka, za vyloučení všech ostatních myšlenek. Ta myšlenka je buď svrchované Já, nebo já podrobené Bohu.
Jestliže se vás Bůh ujal, nemůže vás už nic ranit.
Nepřítomnost myšlenek je bhakti. Metodou džňány je vičára – zkoumání. To je svrchovaná oddanost neboli para bhakti.
Rozdíl je pouze ve slovech.
Myslíte si, že bhakti je meditace o Svrchované Bytosti. Dokud, existuje vibhúti (pocit oddělenosti), dotud usilujeme o bhakti (spojení).
Když je pocit oddělenosti ztracen a objekt meditace nebo meditující subjekt je zanechán, aniž by cokoli jiného věděl – to je džňána.“
Ramana Maháriši říká, že existuje jenom svrchované Já – neuznává jinou skutečnost mimo Já – Boha; Já je Bůh.
Myslet na Boha, na Já, je svrchovanou para bhakti, neboť ta vylučuje všechny ostatní myšlenky.
Re: Bhakti jóga
Napsal: úte 13. úno 2024 12:35:13
od Návštěvník
Re: Bhakti jóga
Napsal: úte 13. úno 2024 12:43:06
od Návštěvník
E. Tomáš: " Stav jogína, který je orientován láskou, je prostá bezúsilnost, zatímco jiní v jiném směru musí vždycky vyvinovat úsilí k introverzi, to jest pohledu do nitra, bhakta nemusí dělat nic, a taky nedělá, jen klidně dovolí, aby jeho láska k Božskému principu Bytí, Vědomí a Blaženosti pronikla v něm co nejhlouběji...."
Re: Bhakti jóga
Napsal: stř 15. kvě 2024 12:56:35
od Návštěvník
“Naší pravou podstatou je uvědomování si každého tlukotu srdce a každého nádechu, kterým jsme obklopeni božskou přítomností. Zahájení naší cesty duchovního bytí vyžaduje úplné odevzdání se Nejvyššímu. Jde o soustředění se pouze na Boha, kam žádné jiné myšlenky nepatří. Když jsme zcela oddaní, je tady prostor jen pro to Božské.
Ale co je bytí, ne-li nakonec osvobození? Uvědomění Boží přítomnosti utiší všechny myšlenky. Když hladce splyneme s Nejvyšším zmizí jakákoliv oddělenost. Realizací je, že nejsme odděleni od Božského, jsme jedno s Nejvyšším.
Odevzdání se Božskému vede ke skutečné svobodě. V odevzdání se lásce Božského nalézáme nejen svobodu, ale i samotnou podstatu toho, kým jsme.”