PRAXE
Patandžali
52. Praktická jóga se provádí odříkáním, studiem a uctíváním Boha. (Krijá – jóga.)
53. Cílem jógy je odstranit utrpení a dosáhnout Osvícení.
54. Utrpení je nevědomost, egoismus, touha, odpor a strach.
55. Nevědomost je prvotní příčinou utrpení. Ostatní jsou jejím následkem, ať jsou dřímající,
zeslabené a potlačené, nebo nahromaděné.
56. Nevědomost zaměňuje pomíjivé s nepomíjivým, čisté s nečistým, strastiplné s radostným a ne–Já s Já.
57. Egoismus způsobuje ztotožnění Diváka s omezeností jeho zraku.
58. Touhy dychtí po rozkoši.
59. Odpor odtahuje od bolesti.
60. Strach je neustálý přirozený děs ze smrti, hluboce zakořeněný i v mysli vzdělaných.
61. Jemnější utrpení zmizí, když se mysl rozplyne v osvícení.
62. Hrubší utrpení odstraňuje meditace.
63. Karman (následky skutků), ať se uskutečňuje v současném nebo budoucím životě, má své
kořeny v utrpení.
64. Tak dlouho, dokud je tento kořen přítomen, setrvává i karman, vytváří nová zrození, řídí dobu svého zrání a její naplnění.
65. Přináší radost nebo bolest podle toho, zda pochází ze zásluh či prohřešků.
66. Pro mysl, jež rozlišuje, veškerý karman je strastiplný, protože vždy s ním přichází strast. Vytváří podráždění, zanechává za sebou dojmy a způsobuje konflikt mezi třemi stavy. (Tamas, Radžas a Sattva.)
67. Je nutné vyhnouti se budoucímu utrpení.
68. Příčinou utrpení je spoj (proces nazírání) mezi divákem a viděným světem, který je nutno
přerušit.
69. Čistota, činorodost a nevědomost (Sattva, Radžas a Tamas) utvářejí viděný svět. Živly a smysly tvoří jeho rozdílnost. Radost a osvobození jsou cílem.
70. Hrubé, jemné, projevené a neprojevené jsou čtyři rozdíly mezi třemi stavy.
71. Divák je plně ztotožněn se svým díváním. Ač je sám bezbarvý, jeví se jako zabarvený vzhledem k proměnám svého vnímání.
72. Zkušenost z viděného světa existuje jenom pro Diváka.
73. Ta zaniká pro toho, kdo dosáhl osvobození, ale viděný svět zůstává pro ostatní, jsa obecným jevem pro všechny.
74. Divák a viděný svět jsou tak propojeni, že pravá přirozenost každého z nich může být rozpoznána.
75. Příčinou tohoto spojení je nevědomost.
76. Není-li nevědomosti, není ani propojení. Zrušení tohoto spoje odhalí nezávislost Diváka.
77. Nevědomost odstraníme neustálým rozlišováním mezi Já a ne–Já.
78. Sedminásobné je poznání, jež se dostává jóginovi na posledním stupni vývoje.
79. Meditační praxí odstraníme nečistoty, a světlo poznání zazáří. (Následkem rozlišování.)
80. Jama, Nijáma, Ásana, Pránájáma, Pratjáhára, Dháraná, Dhjána a Samádhi je osm stupňů
jógy.
81. Odřeknutí se násilí, krádeží a vilnosti spojené s pravdomluvností a vytrvalostí vytváří zásady (Jama).
82. Toto jsou zásady, jež musí být dodržovány nezávisle na čase, místě, postavení nebo okolnostech.
83. Čistota, odříkání, spokojenost, opakování posvátných manter a oddanost Bohu vytvářejí pravidla (Nijáma).
84. Když nás znepokojují zlé myšlenky, musíme je zapuditi myšlenkami dobrými.
85. Nezapomeňte, že špatné skutky, násilí a podobně, ať již vykonané, zapříčiněné nebo navedené, ať vyprovokované zlobným odporem nebo poblouzněním, ať se zdají důležité či nikoliv, zabraňují meditaci, způsobují temnou zaslepenost a utrpení.
86. Stane-li se nenásilí nedílnou součástí charakteru jógina, jakékoliv nepřátelství v jeho přítomnosti zaniká.
87. Je-li pravda jeho nedílnou součástí, dosáhne jógin ovoce skutků pro sebe a druhé aniž by konal.
88. Kdo nekrade, tomu přichází bohatství samo.
89. Jógin získává energii neochvějnou vytrvalostí.
90. Kdo není chamtivý a nepřijímá dary, pozná své minulé životy, přítomnost i budoucnost.
91. Vnitřní a vnější čistotou se jógin odpoutává od svého těla a vyhýbá se tělesnému styku.
92. Stejně tak dosáhne vyjasnění intelektu, jarosti mysli, ovládnutí smyslů a síly soustředění. To
všechno ho připravuje k Sebepoznání.
93. Ze spokojenosti vychází nejvyšší štěstí.
94. Odříkavost odstraňuje nečistoty a probouzí fyzické i mentální síly.
95. Odříkávání posvátných manter uvádí v přímé spojení s Bohem, jehož uctíváš.
96. Uctíváním Boha vzniká Osvícení (Samádhi).
97. Pozice (Ásana) musí být pevná a příjemná.
98. Tu upraví relaxace a meditace na Nekonečné a Neměnné.
99. Ovládnutím pozice zmizí všechny narušující vlivy.
100. Dalším stupněm je ovládnutí dechu (Pránájáma).
101. Vydechování, vdechování a zadržení dechu může být krátké nebo dlouhé, dle délky, trvání a počtu dechů.
102. Čtvrtá metoda dýchání je určována jednotnou vnější nebo vnitřní měrou.
103. Tím se odvane mrak, stínící světlo mysli.
104. Mysl se stane způsobilou k soustředění (Dháraná).
105. Pratjáhára je obnovení původní čistoty mysli odřeknutím se vnějších objektů vnímání.
106. Tak dochází k dokonalému ovládnutí smyslů.