„Nejsem zklamaný, protože vím, že tímhle musíme procházet. Musíš zakusit selhání. Musíš zakusit, jaké to je být zpátky ve své mysli, když už jsi byla ve svém srdci. Není to moc příjemné, co? Ale ty už víš, že to není tvoje pravé místo.
Je v tobě něco, co není ničím dotčené. Nepatří to světu. Tvé nálady ani svět se toho nedotýkají. Je to na nich nezávislé. Tento prostor je jediná věc v tobě, která je stálá. Tohle tělo odejde. Mysl odejde. Všechny věci pominou s výjimkou Toho.“