Proč je pravda zakrývána

[Petra]

To, čím jsi, jsem, jsme, je pravá blaženost a nejjasněji vědomé to je v hlubokém spánku těla a mysli, kdy jakýkoliv sen zmizí.

( probuzený - osvobozený od ztotožnění s tělem a myslí - nespí ani když tělo a mysl spí, jelikož je probuzený )

Proto tolik duchovně hledajících medituje, aby se objevil ten stav, kdy odejde sen mysli a probudí se poznání kým jsme,

probudí se vědomé Vědomí.

Netahej mě do svých nesmyslných představ, Jano.

Jako nesmyslné představy se to může jevit, .

Myslet si o tom, můžeš, co chceš.

Jen tě žádám, abys nepsala o tom, co si myslíš, že jsem já. Piš o tom, co si myslíš, že jsi ty.

[Petra]

, dokud není vědomé,

Ty si myslíš, že u mě není něco vědomé, já si myslím to samé o tobě.
Názor proti názoru.
Nic víc.

[Jana]

Jen tě žádám, abys nepsala o tom, co si myslíš, že jsem já. Piš o tom, co si myslíš, že jsi ty.

Nepíšu, co si myslím, že jsem, píšu, co si uvědomuji, že jsem. Tudíž, pokud je vědomé, že jsem vším, tak když napíšu, že jsem Ty, tak pořád píšu o tom, co si uvědomuji, pořád to není nic, co bych si myslela o někom druhém.

[.Petra]

Jen tě žádám, abys nepsala o tom, co si myslíš, že jsem já. Piš o tom, co si myslíš, že jsi ty.

Nepíšu, co si myslím, že jsem, píšu, co si uvědomuji,

Klidně si o tom mysli, co chceš, Jano. Třeba i to, že si to nemyslíš, ale uvědomuješ.
Pokud jsem pro tebe já ty, tak ti jistě nebude dělat žádný problém psát jen o sobě. Mě prostě ze svých úvah vynech. Díky.