Pro Janu - aby se řeč zastavila

[malpan]

Takove ty stavy jednoty a lásky mi taky nejsou neznáme (a vsadím se, ze to zná do jiste miry kazdy), ale za majstrštyk to proste prohlašovat nemuzu. ...

můžeš, protože můžeš cokoliv, jen se ti to už možná zdá zbytečné, hloupé, ...ajánevímjaké, tak to už prostě neděláš.

Kdykoliv jsem pocítil nějaký svůj majstrštyk (vzedmutí egíčka), vzápětí přišla situace, která mě vrátila k nevyvyšování se. Teď se objevuje jen radost z běhu věcí, jak do sebe zapadají a nedělám si za to zásluhy, ani se neodměňuju pomyslnýma medailema

[malpan]

Mooji říká: "Je to jednoduché".

tady ti to taky tvrdíme

[Linda.]

a za druhe "opájeni se" takovým majstrštykem a záměrným vyvolavanim takovou tou metodou přání (abraham ?? No funguje to opravdu, ale presne tak, jak si zasloužíme) se obelhavam vlastni sladouckou lží, pod jejímž povrchem stejne nakonec probubla skutečná motivace nevinně a altruisticky vypadajiciho sobě-přání. Tož to je zase moje zkusenost....ty ses nikdy nepristihla při sebelži? Ja tedy jo...a průvodním znakem byl spise určitý neklid a obsese nez klid a nicnechteni.

Nerozumím o jaké sebelži mluvíš.

To je zřejmé. Jak by si - a to platí o každém z nás - člověk mohl uvědomit, že si něco namlouvá a že se vžívá do nějaké své představy, dokud si vůbec nepřipustí možnost, že to dělá?

Sebeobelhávání je vždycky nezáměrné a naprosto nevědomé a ten, kdo se obelhává a opájí se nějakou svou představou, by přísahal, že nic takového nedělá. Proto ho nedokáže v sobě rozpoznat, dokud se v něm neprobudí ochota zkusit se neosobně a opravdu poctivě sama sebe zeptat, odkud se v něm bere ta umanutost, na kterou ho ostatní v jednom kuse upozorňují?

Konkrétně - odkud se bere Tvoje potřeba pořád znovu, od rána do večera druhým dokazovat, že už jsi za vodou, a nutkání radit jim, co mají udělat, aby zažívali totéž co Ty?

[Návštěvník]

Konkrétně - odkud se bere Tvoje potřeba pořád znovu, od rána do večera druhým dokazovat, že už jsi za vodou, a nutkání radit jim, co mají udělat, aby zažívali totéž co Ty?

Ty v tom vidíš potřebu druhým dokazovat, že je nějaká osoba za vodou a on je to jen projev radosti, že ta osoba ve skutečnosti neexistuje.

Dalším vnorem následuje pochopení: "Jsem i tímto tělem", osobou...

[Návštěvník]

Je to už poněkud únavné....

A stejně je to naprd.
Helejte, užijte si ještě světa kolem sebe, dokud to ještě jde. A pak se začnete učit číst ten rozsypaný čaj a prorokovu knihu nazpaměť, nezbyde vám ani čas na vzájemné porovnávání, kdo líp medituje a kdo je blaženější.......

[Návštěvník]

Pokud ovšem nedojde dřív na podřezávání českých hlav a podobné kratochvíle...že jo...

[Návštěvník]

Přijď Království Tvé sem na zem....sem tam někdo ve svých modlitbách prosí o to, aby už se k němu dostavilo.....no tak se dostaví....duše pak pozbydou svá těla, zbaví se tím pádem i osob a osobností, bez ohledu na to, jak je kdo stár.
Ale předtím si ještě ony zbožné duše užijí utrpení od nevěřících v J.K., neboť čím větší uprtení, tím je to lepší, protože i J.K. před vzetím na nebesa velice trpěl a oni to tak chtějí mít také...
Je to celé nějak pokřivené a zapomíná se na to, že čím debilnější přání, tím je větší naděje, že se splní...
Duchovní království se má totiž jen rozpoznat a prozkoumat, ale ne ho zoufale přivolávat aby se zjevilo reálně v hmotném světě.....nevědí co činí a nedají si to vysvětlit....

[Návštěvník]

Dlouho se to tu tohle video neobjevilo, tož si znovu pustíme:

https://www.youtube.com/watch?v=ABBtmEjXwmQ

Boží království vaří

[Linda.]

..on je to jen projev radosti, že ta osoba ve skutečnosti neexistuje.

Je to obrovská radost a pochopitelná

zbavila ses osoby, zaplaťpámbu ona nebyla skutečná!!!

To je odmítnutí ... pravý opak přijetí jevu, vytvářeného Vědomím ... jeho obejmutí...


Čí odmítnutí to je?

Kdo se raduje díky své představě, že se něčeho zbavil?

[Jarda Malej]

když budu kupříkladu chtít tvrdit, že jsem chytřejší, než Ty, osvícenější, než Ty, na vyšší duchovní úrovni, než Ty,
mravnější, lepší, horší, mi bude naprosto jasné, že tohle je plácání pitomostí.

To je fakt, když si člověk o sobě "moc myslí" a nebo se naopak zbytečně podceňuje,
tak si s ním většinou moc nepokecáme, pokud nesmýšlíme podobně jako on.

Teď by přirozeně pomohlo, doplnit tu myšlenku o plácání pitomostí nějakým konkrétním příkladem,
aby bylo zřejmé, kde ve zdejších diskuzích dochází ke tvrzení:

.. jsem chytřejší, než Ty, osvícenější, než Ty, na vyšší duchovní úrovni, než Ty,
mravnější, lepší, horší ...

[malpan]

Tudíž, když budu kupříkladu chtít tvrdit, ..., mi bude naprosto jasné, že tohle je plácání pitomostí.

Ano, jde o plácání - uvedu příklad:
představ si, že jsem násilník a těší mě vraždění a mučení - doslova mi to dělá radost, jak trpí oni a následně i jejich příbuzní a známí. Stále ještě platí, že má láska k násilí je i tvou láskou?, že mé štěstí z utrpení a ze smrti druhých je i tvým štěstím?... nebo seš si "jen" vědoma, že je vše na stejné podstatě, ať to vyvolává radost či bolest?

Na jedné straně se separuješ a čertíš (když někdo napíše, že ví, čím si procházíš) a na straně druhé popíráš hranice mezi dualitou a jednotou:

Zjednodušeně řečeno: Tvé Bytí je i mým Bytím, Tvé štěstí je i mým štěstím, Tvá láska je i mou láskou..

Ano,

V tichu srdce neexistuje jiný materiál, jiná kvalita Bytí. .

ale tam nehodnotíš všechny jevy a nebráníš jim, aby byly, jaké jsou.
Dokud tedy budeš popírat některé aspekty jednoty a žít ten vztek, když někdo napíše, že ví, čím si právě procházíš, pak je jasné, že jsi tam, kde jsi a je fuk, co tu píšeš - citace a odkazy ještě nikoho nikam neposunuly - jen to, jak jim niterně porozumíš, jak jsi s nimi sjednocená (platí pochopitelně stejně pro každého z nás!)

[irulan]

Životní majstrštyk je naplněnost životem, tedy je tím štěstí pravého Já.

Z čeho usuzuješ, že píšu o osobní záležitosti ? Ta osoba v tuhle chvíli jednoty mizí, jinak by tady ta jednota nebyla. .

A odkud se potom bere prohlášeni o životním majstrstyku? To jako "prave Ja" zjistilo, ze je šťastné "prave Ja" a uvědomilo si to jako svůj největší majstrštyk?
No, me se líbí, ze jsi spokojena, šťastná, prejici a neposuzujici. Ale ty teorie o tomto jako o nejvyšším stavu apod vytvari prave ta tvoje popirana mysl. Kdyz je srdíčko spokojeny, tak je spokojeny (a ono to na něm videt je), jenze mysl to potrebuje porad ventilovat, porad se musi něčím zabývat. Nejrafinovaneji tim, ze popírá sama sebe.
To je jako kdyz dva rybáři sedí na břehu a jsou ve stavu jednoty a spokojenosti a v tom jeden začne popisovat jake to je - to je na hovno, pac je to v tu chvíli pryč..
Vostalnik je pohodovej clovek, jak jsme poznali pri setkání - proste je pohodovej (a neřeší to). Kdyz si někdo uctiva svoje zlatý tele, at si ho uctiva, ale jak začne přesvědčovat ostatní, ze je to to pravý zlatý tele pro vsechny, casto bývá poslán do patřičných mezi...

[Návštěvník]

Prosím, dívej se na mě jako moře, v jehož náruči všechny vlny mizí a nedívej se na mě jako soupeřící vlna.

Uvidíš, jak lehce mi porozumíš.

jj to píšeš sama sobě ... když se budeš dívat z pohledu moře, tak ustane tvoje posedlost podsouvat těm co s tebou nesouhlasí, že jim jako vlna vadíš nebo že jim to ubližuje atd.

přestaneš mít dojem, že s tebou tady někdo o něco soupeří ...

Jestli jsi v pohodě a nevadí Ti, že sem píšu to, co píšu a nemáš potřebu se účastnit "štvanic na Janu", jak to nazval Pelvan, tak ani nemusíš si to, co tady píšu brát nijak osobně.

Jani cítíš se být štvána ?

a kdo tě štve ?

já, malpan, Linda, poli, rosada, Miroslav, jarda, Petra, vostál a další nevědomý dav, jak jsi nazýváš všechny ty, kteří upozorňují na tvé mylné interpretace ?

poukázat na omyly je braní si to osobně ? neznáš jinou motivaci než soupeření a boj kdo z koho ?

pokud ne, tak je tu spousta lidí co ti mohou být inspirací například Honzam nebo rosada

[Návštěvník]

V tichu srdce neexistuje jiný materiál, jiná kvalita Bytí. .

ale tam nehodnotíš všechny jevy a nebráníš jim, aby byly, jaké jsou.

Dokud tedy budeš popírat některé aspekty jednoty a žít ten vztek, když někdo napíše, že ví, čím si právě procházíš, pak je jasné, že jsi tam, kde jsi a je fuk, co tu píšeš - citace a odkazy ještě nikoho nikam neposunuly - jen to, jak jim niterně porozumíš, jak jsi s nimi sjednocená (platí pochopitelně stejně pro každého z nás!)

a protože to tak je a platí to pro všechny, tak když tě na to upozorníme, tak jsme štváči zranění nevědomci, neschopní pochopit co píšeš, kteří si to berou osobně

[Návštěvník]

Kdyz si někdo uctiva svoje zlatý tele, at si ho uctiva, ale jak začne přesvědčovat ostatní, ze je to to pravý zlatý tele pro vsechny, casto bývá poslán do patřičných mezi...

přesně tak ...

[malpan]

Jani cítíš se být štvána ?

a kdo tě štve ?

žádné štvaní neexistuje - tedy dokud si to ten jedinec nebere osobně....dokud si mysl nepřivlastní myšlenku - jsem štvanec a někdo jiný mě štve

[Návštěvník]

Jani cítíš se být štvána ?

a kdo tě štve ?

žádné štvaní neexistuje - tedy dokud si to ten jedinec nebere osobně....dokud si mysl nepřivlastní myšlenku - jsem štvanec a někdo jiný mě štve

jasně je to přesně tak

proto jsem Janě dala tuto otázku, když mi psala, že pokud jsme v pohodě, že se nemusím podílet na štavnici a brát si to osobně

[nop]

...

..on je to jen projev radosti, že ta osoba ve skutečnosti neexistuje.

.... nepotřebuješ do toho znovu zapojovat mysl, vytvářet další otázky, představu nějakého cíle v budoucnosti a tím ego zase křísit.

Ten člověk včera, když si uvědomil, že je vlastně šťastný, se po chvíli zarazil a říkal, ale když budu šťastný, tak musí být zase někdo jiný nešťastný a když budu teď šťastný, tak budu muset být jindy nešťastný, protože tady musí být vyváženost...

Vědomí se přesunulo z ticha v srdci do hlavy a začalo o tom zase špekulovat. Ty polarity fungují v mysli (v hlavě), v tichu srdce žádné polarity neexistují, ...... a není potřeba o tom nijak přemýšlet, nijak to řešit. Vesmír se postará.

Ten člověk měl uvažování "stříknuté taoismem".
Užitečné je znát věčnou harmonii a vyváženost projeveného světa, totiž jak souvisejí protiklady. Plus a minus a pod.
Ale nesmí se to přehánět. Na př. nastane láska a já si budu předem dělat starosti, co bude až tu nebude.
Taoisté předem věděli, že po přízni stavů a štěstí přichází nepřízeň stavů.

V náboženství to je starost jak je s ďáblem, kde se skrývá.
Marxisté měli boj protikladů a všude sháněli, kde se skrývá třídní nepřítel.

A tak on věrný poznatků z nauky o Tao předpokládal, že je tu střídání situací, a bral to jako dogma: "když budu teď šťastný, tak budu muset být jindy nešťastný, protože tady musí být vyváženost...".

Můj spolužák říkával: "proč snídám, když zase budu mít zítra ráno hlad?".

A tak bych řekl: přemíra špekulací kazí chvíli.

[Návštěvník]

Mrkni na to video s Moojim - bere jako samozřejmost, že všichni tam poznávají totéž, co on. ...

kdyby lidé poznávali to co on a on to bral za samozřejmost, tak by pořádání satsangů nemělo žádný smysl

aby jsi pochopila o čem to je, tak by ti k tomu možná pomohlo, kdyby jsi za ním osobně zajela ... nebo si šla se svým poznáním si sednout na horkou židli k jinému realizovanému člověku, třeba k Martě Jansen nebo ke Gáiovi a mohla by jsi se zeptat, jak je možné, že lidé co je oslovuje například Mooji nejsou oslovování tím co sděluješ i ty i když to máš stejně jako on

[Návštěvník]

:knock:

..on je to jen projev radosti, že ta osoba ve skutečnosti neexistuje.

Je to obrovská radost a pochopitelná

zbavila ses osoby, zaplaťpámbu ona nebyla skutečná!!!

To je odmítnutí ... pravý opak přijetí jevu, vytvářeného Vědomím ... jeho obejmutí...


Čí odmítnutí to je?

Kdo se raduje díky své představě, že se něčeho zbavil?

Lído, zkus se na to podívat úplně obyčejně.

Když je šťastný někdo, koho máš ráda, tak jsi pochopitelně taky šťastná. Jeho štěstí je samozřejmě i Tvé štěstí.

To ego, které žene bytost za nějakým cílem, zmizelo, protože ten cíl tady je.

jistě, ego potřebuje být zabezpečeno ve štěstí a když toho dosahuje, tak se akorát stará o to, aby mu to nikdo a nic nenarušovalo. protože ego je utkvělá představa že já jsem jen ten prožívající jedinec štěstí nebo neštěstí. proto se snaží dosáhnout svobody, kterou vidí v prožívání štěstí na věčné časy. ego se nikdy nemůže zůstav v míru s věcmi, které pokládá za nelibé, bude se vždycky jim bránit a bojovat proti nim a proti všem, které pokládá za vůči sobě ohrožující

"Ego nepřijímá dualitu vzájemně závislých protikladů, neboť nechápe jejich neoddělitelnost. Přeje si dobro, radost, krásu, ctnost a odmítá zlo, bolest, ošklivost a hřích. Tím vzniká utrpení ega."

představa osvobozeného a osvíceného ega prožívajícího štěstí a blaženost na věky věků je vrcholem bludu, kterého se lidská mysl může dopouštět

duchovní cesta je osvobození od osoby ne osvobozením osoby, tedy osvobozením od ztotožňování s egem

jakmile je ztotožnění s falešnou identitou odhaleno, pak není žádný důvod k preferenci či k zatracování čehokoliv

všechno je takové jaké to je a odpadne potřeba to mít jinak ... to je osvobozením

věci a všechno i celý svět zůstane takovým jaký byl, ale změní se vnímání ...

proto není realizovaným bytostem zatěžko vnímat bolest a přijímat všechny omezující aspekty vážící se k projevené složce skutečnosti, oni jsou naprosto otevřeni všemu co přichází, jak to je a jak to odchází, nelpí na ničem, jsou volné - prostorné - říká se tomu, že bezpodmínečná láska