Alaja. píše:rosada píše:...
Ježíš řekl Lazarovi vstaň a choď. A on vstal. Kdyby tatáž slova, řekl chlapík, co stál vedle, Lazar by asi už dávno shnil v hrobě.
V těch slovech to není. Síla těch slov je vtom z jaké pozice jsou vyslovena
.... nemyslela geografickou polohu. Ale z jaké hloubky, z jaké vrstvy sebe sama.
Z jaké hloubky božské/vesmírné mysli....
Léčitelství zde není v kurzu, je to přece slepá odbočka na cestě k Bohu (tak mi to někteří ukecaní místní štamgasti vlévali do hlavy už na JZ)...
Přes ta staletí dějin jsme přijali kulturu z několika vrstev a jejich postojů k tomu, co přesahuje všednost, a tudíž k vědě, umění (magické i jiné) i k léčení.
U starých Slovanů, Keltů, Germánů, atd. bylo léčitelství uznávané.
Ve středověku se s tím smísilo křesťanství, zbytky dochované z antiky a judaismus. Pěkná kaše.
Obsabuje:
a/ modlení za uzdravení z víry,
b/ spisy Galéna z Řecka,
c/ zkušenosti od Paracelsa a školy v Salernu,
d/ odpor židovské teokracie proti všemu co není židovské, tudíž i proti babylonskému léčení.
Tóra přikazuje usmrtit hadače, hvězdopravce, věštce atd. Spolu s tím to nepřálo ani znalcům. Přesto, že se vyráběly účinné masti. Ale léčení prováděli kněží. Nechodili se ale učit do Mezopotámie, Egypta ani Řecka.
Nepřátelství proti všemu, co "není naše" se přenášelo do středověku jako pronásledování kacířů, léčitelek (jako čarodějnic), a dnes se vyskytuje jako boj proti homeopatii a pod.