Poradna zdarma

Proč v tom očistném tichu nevydržet ..nepobýt?
Co nás z toho žene pryč?

Žene nás to ven, abychom zjistili, že nejsme to, co setrvává v tichu a pak z něj vychází.
Jsme to ticho, které je všude a nejde z něj vyjít.
To ticho, které žádná myšlenka nepřehluší.

Taky krásná definice.
A "co nás z toho žene pryč?"

Jarda Malej píše:A "co nás z toho žene pryč?"

Vypadáto, že my.

Návštěvník píše:
Já nevím, ale přijde mi, že tu nastalo království poznání a rozumu. Výměnný obchod s myšlenkami, obchod s návody, jak dosáhnout šťastného stavu. Když je o těla dobře postaráno, je potřeba nakrmit mysl. A tak mysl vyrábí a doporučuje "obrazy nebe" sama sobě. Každé slovo, i když je věrnou kopií(z čisté mysli), je obrazem. Mysl může nakoupit tisíce dokonalých obrazů a bude tady mít tak bohatou sbírku, jakou ji budou všichni závidět. Jak těžké je tu pomíjivou krásu opustit...

Jasně, žijeme v informačním věku

Jana píše:Kdo konkrétně ?

nikdo konkrétní tu není.

ros píše:

Jana píše:Kdo konkrétně ?

nikdo konkrétní tu není.

Vážně?
Tedy se tu vedou nekonkrétní řeči nekonkrétních entit
..konkrétně o osvícení?

Jarda Malej píše:Vážně?
Tedy se tu vedou nekonkrétní řeči nekonkrétních entit
..konkrétně o osvícení?

Jak, kdo.
zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

Otázka: "co nás z toho žene pryč?" se nehodí?

Jarda Malej píše:

zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

Otázka: "co nás z toho žene pryč?" se nehodí?

Kumu?
v mém příspěvku hned na poprvé je odpověď. Na podruhé další. Potřebuješ ještě třetí?
tady je" baví nás prožívání.

ros píše:

Jarda Malej píše:Vážně?
Tedy se tu vedou nekonkrétní řeči nekonkrétních entit
..konkrétně o osvícení?

Jak, kdo. , zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

někdy se ladí psát zvukomalebně, na př.
"svobodně a odosobněně o osvícení osvobozených osob", nebo mimo mísu
" ti tři tetřevi přišli příště třídit potravu v trávě právě zrána", nebo
"zvědavá veverka večer venku větří větřík ve větvoví".

zvědavá veverka ...

v mém příspěvku hned na poprvé je odpověď. Na podruhé další.
Potřebuješ ještě třetí?
tady je" baví nás prožívání

Ty odpovědi jsem četl.
Nic než opakování oblíbených mouder.

Co je na nich zajímavé? Hlavně důvody jejich opakování

Jarda Malej píše:

v mém příspěvku hned na poprvé je odpověď. Na podruhé další.
Potřebuješ ještě třetí?
tady je" baví nás prožívání

Ty odpovědi jsem četl.
Nic než opakování oblíbených mouder.

Opakování je matka modrosti.
Pokud už ty moudra znáš, co Tě žene stále se ptát?

Jana píše:Není důvodem jejich opakování, že se ukázala jako moudra ?

A nebo, že se tu objevila zase stejná otázka?
...
Ale když se vrátíme na začátek.
Z otázky plyne, že se cítíš jako ten, který je hnán z Ticha ven. Je to skutečně tak?

Z otázky plyne, že se cítíš jako ten, který je hnán z Ticha ven. Je to skutečně tak?

Co vše může vyplynout z jednoho zamyšlení zakončeného otázkou, to je tu k nahlédnutí.
Ve svém vstupu jsem nabídnul možnost zamyslet se nad nastíněnou situací, než aby bylo nutné zde odpovídat.
Leč odpovědi přicházely a s nimi debata kterou jsem sledoval až sem, a dál mne pro dnešek omluvte.


Dobrou ...

Ta otázka je klíčová!
...
A co zítra či za pár dní, zamyslíš se nad tím.

btw: Klást otázky je nebezpečné, může se najít někdo, kdo je chce zodpovědět, a někdy i, aby odpověď byla pochopena.
A nejen zahnána, jak obtížný hmyz: "No jo to jsou ta stará modra, to už jsem četl tisíckrát", ale je to tak? Dá se to prověřit?
Nebo je lepší zase si zalézt do Ticha?

Jarda Malej píše:

..tam se s ním líp mlčí.

Mlčí.
Ale jak ten panebože mlčí!
Je tam úplně všechno, všechno.
V tom tichu je síla, která tvoří vesmíry.
..a ta krása!

A celý to může odvát jediný slovo.
Jediná zbytečná myšlenka, která se ani nemusí říct nahlas.
Proč v tom očistném tichu nevydržet ..nepobýt?
Co nás z toho žene pryč?

Pěkné pěkné..

Může to být zvyk - tříštit mysl, něčím se zaobírat ......
a zároveň nezvyk být v tichu, sám se sebou, se svým "vnitřkem" ......
????

Jak se tedy Jardo ustálit v tom jak píšeš očistném tichu ?

Jarda Malej píše:Co nás z toho žene pryč?

hrůza z nebytí

Jak se tedy Jardo ustálit v tom jak píšeš očistném tichu ?

Co nejčastějším opakováním vstupů do něho.
"Cvičení dělá mistra."

Stačí i pár vteřin, ale o to častěji. Dá se to "dělat" vlastně furt.
Určitě účinnější, než hodiny klimbat a říkat tomu meditace. (Lája stav)
Hlavně nepodlehnout otupělosti. To je jediné na čem záleží.
Vnímat živost ..toho ticha.

Jak potom pojmenuju výsledek, to už je jedno.
Dopředu o něm ale nemohu vědět nic.
Třeba z knížek, nebo s diskuzí o něm.

To všechno čtení a povídání nestane-li se inspirací pro vlastní praxi,
tak je na nic.
Akorát nám bytní mysl a stává se duchovním vševědem.

irulan píše:

Jarda Malej píše:Co nás z toho žene pryč?

hrůza z nebytí

Po vypadnutí z ticha jde hlavně o to, uvědomit si bezprostřední příčinu toho "vypadnutí."
Ta bývá spíše prozaická, nenápadná, něco z obvyklých obsedancí, neoplývá filosofickým nadhledem.
Třeba jak říká Lama:

Může to být zvyk - tříštit mysl, něčím se zaobírat ......
a zároveň nezvyk být v tichu, ...

Těch konkrétních impulsů (záminek mysli aby mohla být činná), může být plno.
Jde jen o to si jich postupně všímat a neskákat na špek.
(Aspoň ne pořád na ten samý).