To co "nás" z něj vyhání jsou odstředivé tendence mysli, ale to slovo "nás" je dost ošemetné, protože není jiného samostatně existujícího "já"(bez já nemůže být ani "my", "nás")nežli "já" ,které imaginárně vznikne ztotožněním právě s tendencemi mysli, potažmo tělem.
Když tyto tendence patřičně zeslábnou (stane se tak prostě sadhanou zvanou život) začne působit dostředivá síla Vědomí a Ticho se začne stále častěji objevovat na pozadí mysli. Jednoho dne se pak Ticho stane naší podstatou a nic ho nedokáže narušit a nelze z něj pak ani žádným způsobem vypadnout.