Ty tramvaje už tu nejezdí

[rosada]

Dnes, když jsem šlo ráno do práce, tak při přecházení tramvajových kolejí, jsem se řádně rozhlédla, tramvaje tu vyjíždí ze zatáčky, a tak se musím pořádně rozhlédnout i za sebe. Na tramvaje pozor, ty nedávají přednost, tak to často opakuju svým dětem. Nic nejelo a tak jsem spěšně přešla ulici, honem honem, záludná tramvaj tu může být v okamžiku. A tu to přišlo, přišlo úlevné uvědomění, že tramvaje tu mají už 2 měsíce výluku, tak že žádná zpoza rohu nevyjede.
Takže má ostražitost byla úplně zbytečná. Tramvaje tu teď nejezdí, no ale zvyk je zvyk.

[konec zvonec]

Takze zvyk zustava i kdyz saliny uz nejezdi?
to muze byt zajimavy pohled pro ridice co tudy uz nejezdi.

[Návštěvník]

Takže má ostražitost byla úplně zbytečná. Tramvaje tu teď nejezdí, no ale zvyk je zvyk.

Pěkný příklad... jak pod vlivem někdejších svých zkušeností, třeba i kdovíjak starých, reagujeme na současné dění

[papadev]

Moc pekne spojeni udalosti a vhledu...

Donutil rika: furt ve strehu...

A zatimco clovek duma,zda tramvaje jezdi nebo nejezdi...prejede ho auto...

Mozna reaguji na cely svet jenom ze zvyku a on...ani ja...uz tu davno nejezdime...?

... ... ... ... .
axsrv

[malpan]

na vše se dá koukat mnoha směry:
- buď je tu navyklý program a program nynější zbytečnosti
- život v přítomnosti je ochotou (nikoliv svázaností) se rozhlédnout, ta možnost projetí tu bude dokud tu budou koleje - může jít třeba i o tramvaj s údržbáři svršku
- obavami směřovaná mysl, strach může mít a mívá nejrůznější podoby
- život v pochybnostech - zda jsme nějakým rozhodnutím nechybovali
- pozorovat, jaké myšlenky se honí hlavou
- furt ve střehu je přítomnost ve stálém napětí - tedy spíše žití nepřítomností
- zda není vše úplně jinak...

Ta tramvaj nyní nejede - vše je, jak je - ostatní pohledy nejsou podstatné...

[Návštěvník]

Není nad setrvačnost základní podmínku přetrvávání podmíněnosti

[rosada]

Setrvačnost ... no ještě, že perpetum mobile neexistuje a naopak existují brzdné plochy.

Točí se to točí, ale stéle pomaleji,
za chvíli rozeznáme loukotě
oči - ty už se smějí
a tvé nohy nesou tě.
že břicho bolí a krk svírá?
spousta věcí je tu k pláči
Že v co věříš je jen víra?
až se to kolo dootáčí ...
Budeš svoboden
a možná, že už dnes je den
kdy jedno je, zda se kolo vrtí
jedno je, kdy bude stát
Dnes je tu prostor k prohlédnutí
Už dnes se můžeš začít smát.

[konec zvonec]

to ja takhle jednou prisel na to ... ze i kdyz to nejezdi ... tak to vlastne jezdi ... jenom uplne jinde.
a abych se svezl ... tak ze jako budu muset jit na jinou zastavku.
a taky jsem prisel na to ze ...na to ze to nejezdi i jezdi ... nema vliv nic co si myslim ze ma na to vliv.
... dokonce ani vrouci prani me neusetrilo od cesty na jinou zastavku.
ale vybrat jsem si mohl ... se vsemi dusledky ... ale proc jsem si tak vybral to nevim.