praktik píše:vostalpetr píše:Jako teorie to zní pěkně, ale během dlouhého období utrpení k žádnému uvolnění v radostný stav nedochází.
Je to nepřetržitý stav beznaděje a ochromení. Když skončí, jsi jiný.
No pokud se tomu bráníš, tak ne
A TND je neustálý odpor ke všemu, i k životu. Trpíš proto, že všechno - cokoliv - se jeví jako úplně nesmyslné, a síla utrpení je přímo úměrná síle nepřijímání nesmyslnosti toho.
Všechno co předtím mělo nějaký smysl se najednou vnímá jako prázdné, Prázdnota je i tam, kde se zatím nikdy nevnímala, i ve všem projeveném, i z pohledu dvojnosti. Zabydlela se i v iluzorním světě, kde ego žije a dýchá, a berou se mu tak všechny hračky. Ztrácejí smysl, s tím i jeho hra, a tím se smrskává i hrající si já.
Neustálé utrpení má za následek nedobrovolné ne-usilování a možná právě to postupně rozpouští já.
Říkám tomu škleb Prázdnoty.
Když něco ztratí smysl, nevznikne ani vůle toho dosáhnout nebo naopak to zamítnout. Prvotní je neustálý pocit nesmyslnosti, ať jde o cokoliv. I když například lákavý řízek nebo dort má chuť jako jindy, vůbec neuspokojí labužnickou touhu, která Tě přiměla vybrat si právě tohle: je to jako kdybys jedl prázdný obrys, ačkoliv tělo se nasytí, a tak postupně samo ubývá ulpívání na tom, co preferujeme.
Zprázdňováním žádoucích objektů a jejich neuspokojivostí Prázdnota vyučuje Sebe Samu tím, že Se v TND prezentuje Svému omezenému vnímajícímu vědomí na místě toho, co předtím vypadalo i vonělo jako skutečné, šťavnaté.
Možná proto Probuzení říkají, že TND je Milost. Je to nejpřímější tavení iluze dvojnosti, od rána do večera. A v míře, v jaké se rozpouští iluze dvojnosti, nevzniká ani vůle chtivě po něčem sahat. Jinak řečeno když vidíš, že máš na kontě 0,00Kč, nevznikne v tobě nápad ani vůle jít si z něho vybrat pár tisíc, a tak se nemusíš zbavovat své vůle jít ty prachy vybrat.
PS. Jedinečná je kombinace TND s dzogčhenem
Hlavně, že je možné pořád o něčem psát knihy, objevovat nové - zcela jedinečné 
- hlášky a že je možné o tom diskutovat - neustálá potrava pro mysl. 
