Útočení nebo vyjádření nesouhlasu?

[teonik]

ahoj budhisto
útočení na útočníky není útočení?
možná bys mohl začít s tímto zaujetím?

[Návštěvník]

Jaký je rozdíl mezi vyjádřením nesouhlasu a mezi útočením? I probuzení poukazují na to, co je chybně vyjádřené nebo nesprávně pochopené. Co lidem nepomáhá nebo dokonce vytváří překážky.

[Návštěvník]

ahoj budhisto
útočení na útočníky není útočení?
možná bys mohl začít s tímto zaujetím?

Možná by pomohlo uvést příklady - co konkrétně vnímám jako útočení, kde konkrétně vnímám útok a koho vnímám jako útočníky.
Tím konkrétním "pojmenováním" se vše zobrazí v čase, před mým zrakem a možná se dostaví i odpově´d na mou otázku. Jak je to stím útočením a útočníky.

Útočení, stejně jako obrana je boj.

[Návštěvník]

Jaký je rozdíl mezi vyjádřením nesouhlasu a mezi útočením? I probuzení poukazují na to, co je chybně vyjádřené nebo nesprávně pochopené. Co lidem nepomáhá nebo dokonce vytváří překážky.

Dost dobrá otázka.
Probuzené bych vynechala. Pokud je tu probuzený a neprobuzený - nad a pod, je to špatně.
Jaký je rozdíl mezi konstatováním svého vlastního pohledu, názoru, vnímání, cítění a mezi útočením a tím i obranou.

[vigilant]

Jaký je rozdíl mezi vyjádřením nesouhlasu a mezi útočením? I probuzení poukazují na to, co je chybně vyjádřené nebo nesprávně pochopené. Co lidem nepomáhá nebo dokonce vytváří překážky.

Tohle chápu jako vysvětlení, že ani probuzený nekývne na cokoliv, jako že je to OK, protože "všechno se má přece přijímat". Že občas s něčím nesouhlasí, protože věci se ve skutečnosti mají jinak, než si hledající myslí. Nesouhlas není ještě útočení.

Podle mě začínáme útočit, když se cítíme ohrožení a vznikne v nás potřeba odkázat druhého do jeho mezí. Získat nad ním navrch. Kdo má sklon k aktivní sebeobraně, zaútočí, jakmile se nesetká s přijetím. Za útočením jsou naše emoce a obvykle jsou překryté pocitem oprávněnosti.

[Návštěvník]

Z toho bych vycházel:

Nesouhlas není ještě útočení.

[Petra]

Jaký je rozdíl mezi vyjádřením nesouhlasu a mezi útočením?

Proč si někteří myslí, že ví, co by druzí měli dělat? Proč nemluví jen za sebe? Např. někdo může říct:" Mně je nejdůležitější zmírnovat utrpení světa." To je ok, ale proč chce, aby to bylo nejdůležitější i pro ostatní? Nebo si myslí, že je lepší než ti ostatní, protože chce zachranovat svět před utrpením a ostatní ne?

Kdyby se tady prohlašovalo, že se nemá zmírnovat utrpení světa, a někdo by řekl, že to vidí jinak, tak by to byl nesouhlas.

Ale v tomto případě to byl útok - napadení těch druhých, kteří v očích dotyčného jsou nesoucitní, a proto nezmirnují utrpení světa. V podstatě se tedy jedná o projev jeho vlastní důležitosti. Jinak by se snaži zmírnovat utrpení světa a neagitoval by.

Ale útok a obrana v rozhovorech jsou něco zcela normálního. I realiazovaní se v rozhovorech hají a obhajují, když jsou napadeni. Většinou se jim vytýká, že se nestarají o utrpení světa. Ale je to opravdu tak...nebo to tak jen některým připadá?

[Návštěvník]

Je obviňování vyjádření nesouhlasu? Nebo je to útočení?

[Návštěvník]

Z toho bych vycházel:

Nesouhlas není ještě útočení.

[Petra]

ahoj budhisto
útočení na útočníky není útočení?
možná bys mohl začít s tímto zaujetím?

Možná by pomohlo uvést příklady - co konkrétně vnímám jako útočení, kde konkrétně vnímám útok a koho vnímám jako útočníky.
Tím konkrétním "pojmenováním" se vše zobrazí v čase, před mým zrakem a možná se dostaví i odpově´d na mou otázku. Jak je to stím útočením a útočníky.

Útočení, stejně jako obrana je boj.

"Bojem" bych to nenazvala (= můj nesouhlas). Je to slovní potyčka, která může přejít až do osobního napadání, které může být všelijak rafinováně maskováno nebo zcela otevřené.

[Petra]

Je obviňování vyjádření nesouhlasu? Nebo je to útočení?

Obvinování je něco jako zažalování, tudíž to podle mne patří k útoku.

[Petra]

Z toho bych vycházel:

Nesouhlas není ještě útočení.

Já nesouhlasím s tím, jací jste, jak se projevujete. Já chci, abyste to změnili.

[Návštěvník]

Když člověk kritizuje druhé lidi za něco, co jim sám přisuzuje - útočí ?

[Návštěvník]

A co je posměch a ironizování?

[Petra]

Když člověk kritizuje druhé lidi za něco, co jim sám přisuzuje - útočí ?

Pokud ho sami o posouzení nežádali, tak je jeho negativní kritika útok = výzva ke slovní potyčce.

Nevyžádaná kritika druhých ukazuje, že kritizující má problém, s kterým by mohl nejdříve začít pracovat sám u sebe např. otázkami:
Proč mi vadí, že druhý/druzí není/nejsou podle mých představ?
Proč si myslím, že já to dělám dobře a oni špatně?
Proč mám potřebu jim to sdělit?
atd.

[Návštěvník]

Dá se debatovat tak, aby to nebyla kritika a aby to nebylo bráno jako kritika? Aby to bylo v rovině nabízení svých pohledů, názorů.... a sdílení?

[Návštěvník]

Když člověk kritizuje druhé lidi za něco, co jim sám přisuzuje - útočí ?

Pokud ho sami o posouzení nežádali, tak je jeho negativní kritika útok = výzva ke slovní potyčce.

Nevyžádaná kritika druhých ukazuje, že kritizující má problém, s kterým by mohl nejdříve začít pracovat sám u sebe

Užitečné jsou praktické příklady, např. obecné kritizování

"Proč si někteří myslí, že ví, co by druzí měli dělat? Proč nemluví jen za sebe? Např. někdo může říct:" Mně je nejdůležitější zmírnovat utrpení světa." To je ok, ale proč chce, aby to bylo nejdůležitější i pro ostatní? Nebo si myslí, že je lepší než ti ostatní, protože chce zachranovat svět před utrpením a ostatní ne?"

[Návštěvník]

Dá se debatovat tak, aby to nebyla kritika a aby to nebylo bráno jako kritika? Aby to bylo v rovině nabízení svých pohledů, názorů.... a sdílení?

Možná když člověk už rozpoznává svou vlastní agresivitu. Protože ať chceme nebo ne, ta udělá z každého nesouhlasu nějakou formu útoku.

[Návštěvník]

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=140&t=758

[Jarda Malej]

Možná když člověk už rozpoznává svou vlastní agresivitu.
Protože ať chceme nebo ne, ta udělá z každého nesouhlasu nějakou formu útoku.

Přičemž je-li onen nesouhlas spojen se schopností poukázat na věcné chyby daného konceptu
a s tendencí spolupracovat na jeho opravě, bývá ve skutečnosti podanou rukou.