Co s poznáním v praxi?

[Jarda Malej]

Dokud není poznání trvalé, je ta otázka myslím na místě.

Otázka: "Co s poznáním v praxi?"
.. nepochybně patří mezi takové, které jsou zde poněkud předčasné.

[teonik]

ahoj
většina tady předpokládá,že se hovoří o nejvyšším jediném konečném Poznání
proč by to tak mělo být?
nestačí jen trochu větší poznání,než jsem měl včera?
mi jo
@

[Jarda Malej]

většina tady předpokládá,že se hovoří o nejvyšším jediném konečném Poznání
proč by to tak mělo být?

Asi se to děje proto, že nic menšího není té většiny hodno.

..nestačí jen trochu větší poznání,než jsem měl včera?

Řekněme že čím méně poznání, tím lépe.
Daří-li se držet takový postoj po nějaký čas,
tak to může za určitých (nepředvídatelných) okolností přivodit konec procesu poznávání.

[praktik]

si myslím,že žádný osvícený,s vlastnostmi a schopnostmi,které bych u něj viděl rád já,ještě na zemi není..........

Tématem tady je, jak se v našem životě prakticky projevuje to, co jsme zatím poznali.

Psát jak si kdo představuje osvíceného je něco trochu jiného, chtělo by to samostatné vlákno.

[Návštěvník]

Neosvícení lidé vymysleli spoustu věcí - třeba takovou elektřinu, rozvedli ji po světě skoro do každé domácnosti. Další neosvícení lidé vymysleli počítače, nejen ty z elektronek, ale i ty malé, co máte před sebou. Jiní neosvícení lidé vymysleli internet.
A pár "osvícených" se jen tak z dlouhé chvíle na tom internetu dohaduje, jak má vypadat osvícený člověk podle nich. Asi nějak o mnoho líp, než je ten zbytek neosvícené lidské populace. Neměli by tito odborníci na to, kdo je jakmoc duchovní, zasedat nějak jinak? Mimo technické výdobytky neosvícené společnosti, spíš duchovně ?

[Linda]

pár "osvícených" se jen tak z dlouhé chvíle na tom internetu dohaduje, jak má vypadat osvícený člověk podle nich...

Nepozoruju, že by se tu někdo dohadoval, jak má vypadat osvícený člověk - i když tu byl pokus obrátit diskusi tím směrem.
Souhlasím, že o to v tomhle tématu nejde.

Podle mě tu jde o to, co probíhá potom, po případné zkušenosti Absolutna, v každodenním životě. Když se na ní neulpí, pokračuje praxe všímavosti... stejně jako u těch, kdo žádnou takovou zkušeností neprošli: rozlišování, "nepřebírání dodávek"... a sebe-odevzdávání.

RB: "Myšlenky, touhy a emoce vyvstat mohou. Maharadž obvykle používal výraz „Nikdy se nepřevezme jejich dodávka“, což znamená, že se dál horizontálně nerozvíjejí. Vzniknou, jsou pozorovány, odpojí se."

Osobní já postupně slábne... A to je všechno.
Neděje se nic, co by vyvolávalo potřebu se zviditelňovat a prezentovat svoje výdobytky na duchovní cestě.

Kdyby tomu tak bylo, byl by to projev osobního "já", které si to celé přisvojilo a považuje to za vlastní dosažení.

[Honzam]

Jak vám tyto zážitky pomáhají ke zmírnění utrpení světa?

Promiňte, je mi blízká cesta buddhismu, který má za cíl, pokud to tak mohu vyjádřit, zmírnit utrpení světa, světa, od kterého se necítíme odděleni.

Ty zážitky, které zde popisujete, jsou asi fajn pro prožívající osobu, srovnatelné například se zážitky při čtením dobrodružných, nebo romantických knih, shlédnutí filmů, ale jaký význam mají pro to, aby bylo na světě méně utrpení?

Jak tyto extatické zážitky, jak dosavadní praxe, cesta, kterou jsme zatím ušli a stále jdeme, jak pomáhá být člověk soucitným?

Ahoj,

nijak mi nepomáhají. Nemusím dělat vůbec nic, protože svět zmizel a jsem tak od něj oddělen. Místo toho je tu moje nadpozemské tělo koupající se v extázi. Je to srovnatelné s fantasy - jako drak se o lidi moc nestarám, ale opájím se sám sebou v temné jeskyni. Člověk by si řekl: chudák osoba, která omámena mou krásou zapomněla na sebe a slouží ostatním lidem, jako by to byli andělé. Je to však jen pouhý smrtelník v mé moci, který tvrdí, že je mnou.

Nejsem Mistr. Je to jako ve scifi. Jsem parazit živící se utrpením a moje láskyplné tělo je můj svět

[Návštěvník]

Na pochopení toho faktu navazuje praxe

všímat si, rozpoznávat svou neuvědomovanou sebeobranu a sebeprosazování, je snadnější nechávat to prostě být, když se to objeví. Takové všednodenní "nudné" rozpoznávání a plné přijímání toho, co vyvstává. Dá se to pozorovat v pochopení, že to jsou tvary Vědomí - takové nebo makové :-)

Tohle, co jsi vložil za má být ale praxe před nirvikalpa samadhi,nikoli po, jinak by jsi toho "vytržení" nikdy nemohl neprožit, dosud existující vasány by tomu automaticky zabránily. Ostatně není to žádné vytržení (jako třeba patření na zjevenou PM a komunikací s ní), i když se ti to tak zdá.

[Petra]

Na pochopení toho faktu navazuje praxe

všímat si, rozpoznávat svou neuvědomovanou sebeobranu a sebeprosazování, je snadnější nechávat to prostě být, když se to objeví. Takové všednodenní "nudné" rozpoznávání a plné přijímání toho, co vyvstává. Dá se to pozorovat v pochopení, že to jsou tvary Vědomí - takové nebo makové :-)

Tohle, co jsi vložil za má být ale praxe před nirvikalpa samadhi,nikoli po, jinak by jsi toho "vytržení" nikdy nemohl neprožit, dosud existující vasány by tomu automaticky zabránily. Ostatně není to žádné vytržení (jako třeba patření na zjevenou PM a komunikací s ní), i když se ti to tak zdá.

To vidím úplně stejně. Ale všimla jsem si, že existují různé definice nirvikalpa samadhi, takže asi každý mluvíte o jiném.

[Návštěvník]

Na pochopení toho faktu navazuje praxe

všímat si, rozpoznávat svou neuvědomovanou sebeobranu a sebeprosazování, je snadnější nechávat to prostě být, když se to objeví. Takové všednodenní "nudné" rozpoznávání a plné přijímání toho, co vyvstává. Dá se to pozorovat v pochopení, že to jsou tvary Vědomí - takové nebo makové :-)

Tohle, co jsi vložil za má být ale praxe před nirvikalpa samadhi,nikoli po, jinak by jsi toho "vytržení" nikdy nemohl neprožit, dosud existující vasány by tomu automaticky zabránily

Ta praxe probíhala už před zkušeností nirvikalpa, ale po něm musí pokračovat dál.

zážitky z stavu nirvikalpa samadhi - vytržení, jak známo, přináší sice poznání, ale neuvolňují od vásan a tendencí ... ty naskočí zase zpátky, takže nedojde ke změnám v reakcích ... a prakticky to moc nepomůže ...

Pokud si to člověk neuvědomí, má holt smůlu. Pak o něm platí to, co říká Hendruk, že zážitek, který člověk považuje za trvalé osvícení, po kterém se už nemusí o žádné sklony starat, je spíš neštěstí.

Možná si mě pleteš s někým, kdo psal něco o PM, ale s tím nemám nic společného
Jsem praktick, co zapomněl napsat nick

Tak příjemnou zábavu vespolek

[Návštěvník]

Zviditelnování se děje a ego rozlišuje, jestli je to potřeba nebo ne. U někoho - většinou u oficiálně uznávané duchobní "autority" - považuje zviditelnování za ok, ale u jiných to zařazuje jako záležitost ega - ale možná jde ve skutečnosti o pocit konkurence.

Každý soudí podle sebe, z toho, co zná z vlastní zkušenosti. A podle toho posuzuje ostatní.

Poznání v praxi má koukám smůlu

[Alaja]

Jeden případ užití poznání v praxi:

Východní náboženství již po tisíciletí uznávají teorii převtělování - víru, že lidská duše si po smrti nalezne jinou tělesnou schránku. Přestože podle oficiální vědy nelze tento princip stoprocentně dokázat, uznává jej i mnoho obyvatel Evropy a Ameriky. Stále navíc přibývá případů, kdy "výlet" do minulého života ve stavu hluboké hypnózy pomohl nemocnému člověku odstranit vážné tělesné nebo psychické neduhy. Některým dokonce takzvaná inkarnační regrese změnila celé životy. Psychologové se také zmiňují o takřka zázračních účincích náhledů do bývalých pozemských existencí zejména u lidí trpících nejrůznějšími fóbiemi. Tyto poruchy se projevují chorobným strachem z určité osoby, předmětu, jevu, zvířete nebo ze situace. Často zasahují do každodenního bytí. podle odborníků vážnější formou této nemoci trpí až jedna třetina světové populace.
Z článku "Cesty do minulosti", Magazin 2000 č.12/2012