Jaký je cíl duchovních nauk?

[rosada]

Pro Návštěnvíka či Návštěvnici, který / á zde stále píše o tom, že Cíl všech duchovních nauk je stejný - nabízím otázku - jaký je ten Cíl? Co je tím Cílem?

Zírat nebeským zrakem na nádheru prázdného prostoru, nááádheru bytí

[Návštěvník]

sahaža nirvikalpa samadhi,

[Návštěvník]

teonik:

cílem dobré duchovní nauky je obrátit pozornost hledače k sobě-tj ke hledači a nikoli k sobě-tj k naukám
to je cílem nauk

cílem hledače je se poznat

jak pěkně říkají budhisté:

Sám sebe ve všem poznávaje....
píšu vám tyto řádky

(tj poznávám sebe v těchto řádcích,
poznávám se v pisateli těchto řádků
a poznávám se i ve vás...)

[Návštěvník]

cílem hledače je se poznat

Nauka nám ukazuje a vysvětluje, proč sami sebe nepoznáváme a čím si stojíme ve Světle

[Letgo]

Vede k vědomému splynutí s tím, čím Jsme, přesto že si to zatím neuvědomujeme

[Návštěvník]

Vede k vědomému splynutí s tím, čím Jsme, přesto že si to zatím neuvědomujeme

a uvědomění si toho, čím neJsme a s čím se zatím mylně ztotožňujeme

[Návštěvník]

Zřít klenbu

[Návštěvník]

Návštěvník:

... zření nebeským zrakem krás vnitřního prostoru je totiž jediné, o co tu vůbec kráčí.
K tomuto výsledku směřují všechna náboženství včetně magie (viz E.Tomáš - Tajné nauky Tibetu), včetně buddhismu (viz sdělení dalajlámy, že se musí rozpoznat a prozkoumat ona hledaná prázdnota). Opravdu je to výsledek všech duchovních nauk, s tím nic nenaděláš ...

[Linda]

Vede k...

uvědomění si toho, čím neJsme a s čím se zatím mylně ztotožňujeme

To je začátek. Když to rozpoznané neodmítneme, ale plně přijmeme a neosobně v sobě vnímáme, ukáže se, že je to taky ONO
Hra Prázdna na plnost
Vědomí si tak hraje na zapomnění

[Návštěvník]

Lindo, co ty osobně považuješ za Cíl duchovního snažení?

Líbí se mi tvé i když v poslední době sporadické komentáře.

Děkuji.

[Malý Vlk]

A není to hloupost, mít cíl?

Malý Vlk

[návštěvník J]

A není to hloupost, mít cíl?

Malý Vlk

není, blbost je na tom ulpívat

[Linda]

co ty osobně považuješ za Cíl duchovního snažení?

Člověčí já zmizí a i za provozu je tu jen Ono, stav čistého prázdného nekonečného Bytí, který se vnímá jako naprosto naplňující a scelující. Jenže i krátká zkušenost, kdy Prázdnota je vším, i tímhle pohybujícím se tvarem, může způsobit, že člověk na tom prožitku ulpí a začne se snažit dosáhnout ho natrvalo. Jeho já se tím upnulo na něco, co tu teď není.

Tak co dělat, když každá iniciativa ve snaze dosáhnout Cíle je iniciativou duchovního ega, které tím pořád znovu vytváří sebe sama? Vlastně zbývají jen dvě možnosti: všímat si, co vyvstává, učit se přijímat, že to je, jaké to právě je, a rozpoznávat to - teď teď teď - jako pohyb prvotní Energie (dzogčhen), nebo to za pochodu - teď teď teď - pořád znovu odevzdávat. Saša Hendruk na jedné nahrávce říká:

"Opravdová odevzdanost začíná tam, kde se vzdáváme jádra individuality samotné, to znamená, že se vzdáváme sami sebe jako osoby, jako osobnosti, jako ambicí. Aniž by tyto nutně přestávaly existovat v projeveném světě. Protože to, jestli existujou, nebo neexistujou, to my právě odevzdáváme.

Náhle se to netýká nás, pro co se rozhodujeme nebo ne, jestli se můžeme nebo nemůžeme rozhodovat, abychom náhodou nenarušili nějakou odevzdanost. My se rozhodujem podle našeho nejlepšího, nejopravdovějšího vědomí a svědomí, a to odevzdáváme. Protože nám to nepatří... Je to věc, která se dá pozorovat a odevzdat.

To znamená, že my jsme se do teďka neodevzdávali jako osoby, odevzdávali jsme činnost a aktivity téhle osoby, a najednou neodevzdáváme činnost a její aktivity, vzdáváme se přímo tady té osoby. Odevzdáváme ji samotnou. Přičemž nadále zůstáváme svědky její činnosti.

A tím se dostáváme jako v átmavičáře za svědkem dění tohoto světa a individuality.

Můžeme odevzdávat všechno, co je pozorovatelný, to znamená, že můžeme nadále odevzdávat i toho svědka. To nám nezabere zas tolik času, protože to je vlastně jedna věc a když to budeme dělat dostatečně opravdově, tak záhy se budeme ocitat v tom, že nemáme už co odevzdat, že vlastně spočíváme sami v sobě, přesto, že konkrétně nevíme, ani nemůžeme najít, co to je."

[Malý Vlk]

A není to hloupost, mít cíl?

Pokud je tu uvědomění, že cíl je právě tady a teď, tak je to hloupost mít cíl.
Pokud to uvědomění tady není, tak cílem je právě to uvědomění.

Uvědomění tu asi je, jen si ho neuvědomuji. Tvá slova dávají smysl. Uvědomění zřejmě nemůže nebýt. A přesto tu není, když o něm vím.
Možná ano, možná je cíl ukazatel k necíli.

Malý Vlk

[rosada]

Možná ano, možná je cíl ukazatel k necíli.

Poutník je bohatší o cestu tam,
proto i já na cestu se dám
Poutník je bohatší o cestu zpět,
proto i já chci jet a jet.

[Malý Vlk]

Možná ano, možná je cíl ukazatel k necíli.

Poutník je bohatší o cestu tam,
proto i já na cestu se dám
Poutník je bohatší o cestu zpět,
proto i já chci jet a jet.

Cesta tam a zase zpátky?
Spíše jsem měl na mysli, že cíl je ukazatel k žádnému cíli.
Malý Vlk

PS - chci taky jet a jet. Někam k moři bych jel, joj! Léto na spadnutí, poutník ožívá!

[rosada]

Zpět do stavu bezcílnosti,
u moře se to dobře trénuje

[tydýt J]

Zpět do stavu bezcílnosti,
u moře se to dobře trénuje

mně se to například taky zcela dobře trénuje tady v těch diskuzích na poradně

[Návštěvník]

Blbnout, na to vás užije :-)

[rosada]

Blbnout, na to vás užije :-)

A nějaký POŘÁDNÝ cíl nikde