Jak veliké je velké Já

Moderátor: PánBů

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod ros » pát 09. pro 2016 12:39:00

PánBů píše:
To je trochu záhada... jak je možné, že to zůstane v paměti "jedince"? Když on po tu dobu vůbec neexistoval?

Může vůbec zůstat TO v paměti jedince? Není to TO pořád TO kdežto paměť jedince jsou spyš myšlenky, emoce, obrazy? Osvícený jedinec už je spyš TO než jedinec. Nedokonale osvícený jedinec bude mít spyš ty myšlenky a vjemy o kterých se dá přemýšlet a ztotožňovat.

V paměti jedince nemůže zůstat TO, ale jen obraz, vzpomínka, vjem či dojem. A s ním pak může mysl jedince laborovat, jak je jí libo.

To, co psala, Lída, ta záhada je,jak se ten vjem vtiskne do paměti jedince. Děje se to na rozhraní stavu bez osobního vědomí a(samadhi, hluboký spánek) a stavu s ním.

Otázka nedokonale osvíceného jedince je taky zajímavá. Může být dokonale osvícený jedinec? Jak to vypadá?
ros
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda » pát 09. pro 2016 14:47:59

PánBů píše:
To je trochu záhada... jak je možné, že to zůstane v paměti "jedince"? Když on po tu dobu vůbec neexistoval?

Může vůbec zůstat TO v paměti jedince? Není to TO pořád TO kdežto paměť jedince jsou spyš myšlenky, emoce, obrazy? Osvícený jedinec už je spyš TO než jedinec. Nedokonale osvícený jedinec bude mít spyš ty myšlenky a vjemy o kterých se dá přemýšlet a ztotožňovat.

ros píše:V paměti jedince nemůže zůstat TO, ale jen obraz, vzpomínka, vjem či dojem. A s ním pak může mysl jedince laborovat, jak je jí libo.

PánBů píše:Může vůbec zůstat TO v paměti jedince? Není to TO pořád TO...?

JE... a je i tím "jedincem".

Když v iluzorním tvaru "jedince" dojde k vnímání SEBE SAMA, TOHO (kterým i ta Jeho iluzorní podoba neustále JE), dojde asi na Jeho cestě návratu k Sebeuvědomění v Jeho iluzorním tvaru k hlubšímu propojení Bytí bez projevu s Jeho promítaným tvarem; už na to - coby iluzorní "jedinec" - ani v téhle Své projekci nezapomene...

Přesto - v míře přetrvávajícího nevědomého sebeztotožnění s osobou - dochází k tomu, co píše ros: mysl jedince si to přivlastní jako vlastní zkušenost a pak s tím může laborovat, jak je jí libo.

ros píše: To, co psala, Lída, ta záhada je,jak se ten vjem vtiskne do paměti jedince. Děje se to na rozhraní stavu bez osobního vědomí a(samadhi, hluboký spánek) a stavu s ním.

Záhada to je jen pro osobu jedince. Protože ona je jednou z projekcí Vědomí, tudíž si coby jeden z iluzorních, Jím promítaných tvarů neuvědomuje to, co ji přesahuje. Přesahuje to její omezené vnímání, jelikož sebe samu vnímá jako něco skutečně samostatně existujícího, odděleného od celku. Proto se ten vjem nevtiskl do paměti jedince. Proniká ale do jeho vnímání z Vědomí. Které tu JE pořád a je vším, i všemi Jím promítanými tvary. Vzpomíná si Vědomí, které ve Své projekci do tvaru v něm na Sebe Samo dočasně zapomnělo - v míře úměrné Jeho neuvědomovanému Sebe-ztotožnění s dotyčným tvarem.

ros píše: Otázka nedokonale osvíceného jedince je taky zajímavá. Může být dokonale osvícený jedinec? Jak to vypadá?

Dokonale osvícený jedinec? V oblasti duality se takové ohodnocení může objevit, jenže to je podobné, jako říct, že po probuzení z nočního snu si snová osoba dokonale uvědomuje, že to všechno byl jen sen.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod .Petra » pát 09. pro 2016 18:55:56

Linda píše:Záhada to je jen pro osobu jedince.


Zahada je to pro Vedomi, ktere prave sebe sama ztotoznuje s iluzornim jedincem.

Proto radi Nisargadatta: "Budte presvedceni pevne o tom, ze jste ciste Vedomi."

Soustredit se na koncept jedince, ktery je soucasti nejakeho celku, je kontraproduktivni. Posiluje to jen koncept jedince.

:)
.Petra
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Jana » pát 09. pro 2016 19:46:15

.Petra píše:
Linda píše:Záhada to je jen pro osobu jedince.


Zahada je to pro Vedomi, ktere prave sebe sama ztotoznuje s iluzornim jedincem.

Proto radi Nisargadatta: "Budte presvedceni pevne o tom, ze jste ciste Vedomi."

Soustredit se na koncept jedince, ktery je soucasti nejakeho celku, je kontraproduktivni. Posiluje to jen koncept jedince.

:)


:)

"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."

E. Tomáš
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda » pát 09. pro 2016 21:35:18

"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."

E. Tomáš

Ano, tak nám to říkal, celá desetiletí. A my, jeho žáci, jsme byli opravdu naprosto přesvědčeni, že všichni ostatní jsou - stejně jako my - nejvyšší pravdou. Jenže tohle bohužel nestačilo, abychom sebe samy i ty ostatní přestali při běžných každodenních činnostech vnímat jako samostatné oddělené jedince. Proč?

Protože jednou ze základních biologických funkcí mozku je i odlišnost ve fungování jeho obou hemisfér: to, co pochopí mysl, zůstává pouhým mentálním pochopením, přesvědčením, bez schopnosti to tak i přímo vnímat a podle pochopeného začít i spontánně na dění reagovat. Mentálním pochopením dojde totiž k přeprogramování pouze v levé, tj. v myšlenkové mozkové hemisféře. Pravá mozková hemisféra zůstává jakýmkoliv mentálním pochopením nedotčená. A proto člověk, který s naprostou jistotou ví, že je pouhým iluzorním jevem, že ve skutečnosti je pouhým aspektem Celku a je o tom celobytostně přesvědčený, přesto dál spontánně reaguje na dění postaru - jako oddělená bytost na jiné oddělené bytosti.

Jak tedy dojít i k neustálému, přímému vnímání, že všechno je projevem Jediného Bytí? Jasným, neosobním pozorováním svých navyklých reakcí, které v nás různé životní situace vyvolávají; včetně emocionálního podtextu, který se obvykle začne rozpoznávat až po jisté době praktikování "bdělosti k mysli a nad myslí". Pokaždé totiž na dění spontánně a připoutaně zareaguje nejdřív pravá, prožívací hemisféra, podle jejích dosavadních osvědčených sebezáchovných programů - bez ohledu na nové mentální přesvědčení o jedinosti všeho. Vyvstalá reakce osobního já se nechá proběhnout, jen se v tichosti pozoruje, a tím dochází znovu a znovu k upouštění od připoutanosti, tj. navyklého sebeztotožňování s navyklými reakcemi pravé mozkové hemisféry (= Nisargadattovo "nepřijímání dodávek"), které se spontánně vnímají jako reakce toho, kdo existuje odděleně od Celku, na něco, co je od něj odlišné.

Tak se egoistické naprogramování pravé mozkové/vnímající hemisféry pomalu přeprogramovává.

Proto taky neosobní pozornost k obsahům vědomí, které ve vědomí vyvstávají - čili bdělost k mysli a nad myslí - byla základem, který Tomášovi při práci na jejich chatě od nás všech vyžadovali, od rána do večera - při čemkoliv, co jsme dělali, ať to byla práce na zahradě, nebo v kuchyni...
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda » pát 09. pro 2016 21:48:46

PS. O této praxi říká v knize "Já jsem TO" Mistr advaity, Nisargadatta Maharadž :

Tazatel: Jak mám proniknout k této podstatě?

N: Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste. Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost. Opusťte svou připoutanost k neskutečnému, a to skutečné hbitě a hladce zaujme své místo. Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky.

Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod .Petra » pát 09. pro 2016 22:59:43

Nisargadatta:
"Toto vědění je v základě snadné a nám přístupné; proto nemá mnoho odběratelů.
Většina se cití být přitahována tím, co je těžké a komplikované."


Kdo to chce mit těžké a komplikované, tak si takovou cestu najde.
Zřejmě jenom ten, kdo se zbavil všech složitých konceptů, a zase se stal dítětem, je schopen žít v přesvědčeni "Jsem čisté Vědomí".
:)
.Petra
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Jana » sob 10. pro 2016 7:20:24

Linda píše:PS. O této praxi říká v knize "Já jsem TO" Mistr advaity, Nisargadatta Maharadž :

Tazatel: Jak mám proniknout k této podstatě?

N: Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste. Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost. Opusťte svou připoutanost k neskutečnému, a to skutečné hbitě a hladce zaujme své místo. Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky.



:)

"Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky. "

Skrz projekci v mysli není šance jednotu poznat. Pořád se může skrz ni jevit jako realita, že můžeme udělat něco špatně, že něco nebo někdo nemůže být láska, že krátká cesta je pro naši osobu nebezpečná, že naše osoba to musí mít pod kontrolou a musí vědět, co s tím.
Vypadá to na to, že tady vzniká všechno to rozdělení, oddělenost, dvojnost:
Obrázek
Ale to peklo individuality tady může být, i když duše tělo opustí. Zdroj toho pekla je v mentálním obalu duše, který není ničím hmotným.

Jednota všeho je vědomá jen v srdci patřícím Bohu, srdci, které je ve všem a vším.

Obrázek

Vědomí izolované duše se rozplyne ve vědomí čistého Ducha.

Ani tohle není přesný popis, protože nic takového se nikdy nestane, i tohle je jen sen, protože ani ten obal duše není ničím skutečným, je také jen mentálním snem.

Nicméně to láskyplné srdce patřící Bohu je tím, co z toho sna probouzí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod .Petra » sob 10. pro 2016 8:17:10

Jana píše:
Skrz projekci v mysli není šance jednotu poznat. Pořád se může skrz ni jevit jako realita, že můžeme udělat něco špatně, že něco nebo někdo nemůže být láska, že krátká cesta je pro naši osobu nebezpečná, že naše osoba to musí mít pod kontrolou a musí vědět, co s tím.


Pokud se Vědomí identifikuje s nějakou formou např. s osobou nebo jen s nějakým tvarem Vědomi, tak k Sebepoznáni nedocházi. Jen Vědomi samo může tuto identifkaci ukončit. Samozřejmě si může samo během této identifikace namlouvat, že dělá něco špatně, že na to musi tak a tak, že cesta je k tomu težká a komplikovaná atd. atd.

Nisargadatta: "Když Vědomí pozná samo sebe, nazývá se to Sebepoznání."
:)
.Petra
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda » sob 10. pro 2016 9:37:28

Nisargadatta Maharadž:

"Můžete donekonečna opakovat nějakou poučku bez jakéhokoli výsledku. Musíte se okamžik za okamžikem nepřetržitě pozorovat, obzvláště svou mysl, a nic neopominout. Toto nezúčastněné pozorování je základem pro to, aby se oddělilo Já od ne-Já.

Pronikněte do celkové struktury svých tužeb a jejich důsledků. Jsou to nejdůležitější součásti vašeho mentálního a emocionálního vybavení a silně ovlivňují vaše jednání. Pamatujte si, že se nemůžete vzdát toho, co neznáte. Abyste mohl překročit své já, musíte je nejprve poznat."

http://www.advaita.cz/26151n-10.-nezuca ... ja-jsem-to

Zřejmě je třeba prožít řadu zkušeností, než se nakonec dojde k tomu nejjednoduššímu, nejprostšímu,
co učí Nisargadatta a další Probuzení: k nezúčastněnému pozorování a k upouštění od svých připoutaností, teď... teď... teď...

= k "nepřebírání dodávek", k pouhému tichému pozorování myšlenky, emoce, nebo i jen docela nenápadné ulpělosti,
která právě vyvstala... probíhá... nějakou dobu trvá... a nakonec mizí... Obrázek Je jen pozorující Vědomí...

Mistři, žijící nedualitu, vysvětlují těm, kdo za nimi přicházejí, tuhle prostou cestu k nedvojnému vnímání různými podobenstvími, obrazy i slovy, a shodují se v tom podstatném:

Když nakonec ustane neuvědomované sebeztotožňování s vyvstávajícími obsahy vědomí, neexistuje už v mysli žádné mentální přesvědčení, ve kterém člověk žije a které je pro něj důležité - že osobou, nebo že jí není, že je pouze vědomím. Stejně jako malé dítě nemá žádné přesvědčení, že něčím je.

Jen se prostě vnímá čisté Vědomí jako to, co je vším. Včetně tvaru tazatele i odpovídajícího.

Obrázek
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod .Petra » sob 10. pro 2016 10:55:33

Jana píše: že naše osoba to musí mít pod kontrolou a musí vědět, co s tím.


Takto se může Vědomí v identifikaci zaseknout nadlouho. Je to jedno z nejtěžšich ulpěni.

Balsekar se neco natrápil, než pochopil, ze Nisargadatta nedává žádné rady - není komu - že jen popisuje, co se děje.

Vědomí identifikované s osobou lpí na radách a učení. Toto lpšní se ještě zesiluje, když tyto domělé rady dává samo dál. Ale s tim nemůže nic dělat. Neni to jeho chyba. Neni to v jeho moci.

:)
.Petra
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod .Petra » sob 10. pro 2016 11:14:36

.Petra píše:
Vědomí identifikované s osobou lpí na radách a učení.

:)


Uskutečnění toho řekli mnoho, i to, co si navzájem zdánlivě odporuje. Je to kvůli různým stadiím Vědomi v identifikaci - to, co nejvíce zaujme, je jeho téma, téma, ktere právě u něho probíhá. Kddž tím projde, přijde na řadu jiné téma.
:)
.Petra
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod ros » sob 10. pro 2016 11:34:24

PS. O této praxi říká v knize "Já jsem TO" Mistr advaity, Nisargadatta Maharadž :

Tazatel: Jak mám proniknout k této podstatě?

N: Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste. Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost. Opusťte svou připoutanost k neskutečnému, a to skutečné hbitě a hladce zaujme své místo. Přestaňte si představovat, že jste nebo děláte to či ono, a vysvitne ve vás pochopení toho, že jste zdrojem a srdcem všeho. S tím přijde i veliká láska, která není otázkou volby či dávání přednosti něčemu, ani připoutaností, ale silou, která všechny věci učiní milými a hodnými lásky.



Balsekar se neco natrápil, než pochopil, ze Nisargadatta nedává žádné rady - není komu - že jen popisuje, co se děje.


Když nakonec ustane neuvědomované sebeztotožňování s vyvstávajícími obsahy vědomí, neexistuje už v mysli žádné mentální přesvědčení, ve kterém člověk žije a které je pro něj důležité - že osobou, nebo že jí není, že je pouze vědomím. Stejně jako malé dítě nemá žádné přesvědčení, že něčím je.

Jen se prostě vnímá čisté Vědomí jako to, co je vším. Včetně tvaru tazatele i odpovídajícího.


"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."

E. Tomáš

Ano, tak nám to říkal, celá desetiletí. A my, jeho žáci, jsme byli opravdu naprosto přesvědčeni, že všichni ostatní jsou - stejně jako my - nejvyšší pravdou. Jenže tohle bohužel nestačilo, abychom sebe samy i ty ostatní přestali při běžných každodenních činnostech vnímat jako samostatné oddělené jedince. Proč?


Dovolím si odpovědět na to proč? trochu jiným způsobem. Sválně jsem zde dal citáty, které v diskuzi také zazněly. Zvlášť toto:
Jen se prostě vnímá čisté Vědomí jako to, co je vším. Včetně tvaru tazatele i odpovídajícího.

Intelektuální pochopení nestačí. "Problémem" Mistrů je, že hovoří jen tak, sponntáně, vlastně sami k sobě a posluchači chápou ta slova osobně nebo (ať vědomě nebo nevědomě) sklouznou do té hry na dualitu a dosahování.
Prvním příkladem je
Nepotřebujete k ní pronikat, neboť jí už jste.

ale pokračování
]Ona pronikne k vám, pokud jí k tomu ovšem dáte příležitost.

už je dualitní ... něco někam proniká (proniká tam, kde to nebylo?)
Nejvyšší překážkou je nevědomost.

Toto je dualitně nastaveno od začátku: překážka ... tedy cesta .. odněkud někam ... cesta někoho ... překážky ... úsilí je překonávat ... touha někam se dostat ... někam se posunout ...
To jsem zkusila jen pár asociací.
Z tohoto pohledu je jasné, že to nemůže vést ke spočinutí.
Prosím Vás, teď tady nikoho nechci kritizovat. Je to konstatování i můj oblíbený Mooji, dělá to samé, i když často zdůrazňuje, že teď nehovoří k osobě, někdy zvlášť v obecných promluvách k tomu sklouzne. Já jsem si tento jev pojmenovala "na karneval nemůžeš jít bez masky".

Jaká je tedy cesta od intelektuálního pochopení (byť podpořeného nějakými úžasnými zážitky) k celkovému prozření?
Dle Mojiho je to účast na satsangu (bytí v přítomnosti mistra), není tím myšlený fyzický mistr v těle, ale náš vnitřní mistr (sat-guru, Já jsem)a jeho rada je: Zůstaň, jak jsi. /Buď tiše.
ros
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda » sob 10. pro 2016 12:19:14

Intelektuální pochopení nestačí. "Problémem" Mistrů je, že hovoří jen tak, spontánně, vlastně sami k sobě a posluchači chápou ta slova osobně nebo (ať vědomě nebo nevědomě) sklouznou do té hry na dualitu a dosahování.

Ano. Míra, ve které k tomu dochází, je u každého posluchače jiná. Menší je u těch, kteří už nějakou zkušenost neduality zažili - a to kupodivu nezáleží na duchovní praxi v současné inkarnaci, jak by se dalo předpokládat. Taková zkušenost se u řady lidí může objevit docela sama od sebe, třeba už v mládí, zřejmě jako důsledek jistého stupně Sebe-poznání v minulých inkarnacích. Paradoxně to zprvu může v člověku vyvolat duchovní snažení a usilování, nebývalé zaktivování osobního já, které sice už ztratilo o většinu pomíjivého zájem, ale konečně pochopilo a poznalo, jak to doopravdy JE, a odhodlalo se toho natrvalo dosáhnout svou Obrázek vytrvalou snahou. Tohle období ulpívání na představě, že osobní snaživé já musí dosáhnout něčeho, co tu teď není, bývá různě dlouhé.

...

Problém týkající se komunikace s Mistry je v tom, že když Mistři odpovídají tazatelům, musí používat slova, která někteří/mnozí z posluchačů nedokážou vnímat jinak než v kontextu osobního já; existují i Mistři, kteří po téhle opakované zkušenosti ztichli, protože zjistili, že za nimi přicházejí posluchači, kterým skutečný význam sděleného uniká... Nazývají se mlčící Mistři, mouni.

Je k dispozici ´jen´ jejich přítomnost... jenže ta je daleko mocnější než jakákoliv slova... když se jí člověk dokáže otevřít.
Přítomnost, kterou člověk vnímá snáz, když je s Probuzenými...

Po řadě podobných zkušeností se nakonec ukáže, že fyzická přítomnost Mistra není podmínkou... že jde o stav Vědomí, kterému se lze otevřít kdykoliv, kdekoliv..., když mysl dostatečně ztichne

Obrázek
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod .Petra » sob 10. pro 2016 12:34:06

ros píše:Dle Mojiho je to účast na satsangu (bytí v přítomnosti mistra), není tím myšlený fyzický mistr v těle, ale náš vnitřní mistr (sat-guru, Já jsem)a jeho rada je: Zůstaň, jak jsi. /Buď tiše.


:yes:

Proto než Nisargadatta zemřel, řekl: Zapomente mne, zapomente moje učení, ale to co vám kladu na srdce, je: Spočívejte ve svém vlastnim vědomí. Nebot jen pak přijde potřebné pochopení intuitivně z vašeho nitra.

:)
.Petra
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:41:25

:)
Návštěvník
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:44:09

Návštěvník
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:46:05

Návštěvník
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 10. pro 2016 12:49:52



:)
Návštěvník
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda » sob 10. pro 2016 17:04:48

Ještě mi napadlo k tomu, co píše ros

...i můj oblíbený Mooji, dělá to samé, i když často zdůrazňuje, že teď nehovoří k osobě, někdy zvlášť v obecných promluvách k tomu sklouzne.

Totéž dělá a dělala i řada dalších - např. u Nisargadatty se zcela osobní i zcela neosobní vyjádření (z roviny nonduality) běžně střídala. Dokud v pokročilejším tazateli či přímo jeho žákovi nedošlo k pochopení, že Mistr neoslovuje jeho osobní já, muselo to být pro něho naprosto nepochopitelné a často téměř neúnosné - jak dosvědčuje např. Balsekarova poznámka.

Ve slovních formulacích, co vede k neduálnímu vnímání a co tomu brání, bývají slova velmi často matoucí a někdy až zavádějící. Asi hlavně proto, že slovní vyjádření se během dosavadního vývinu a historie lidstva týkala - odhaduju - z 99,99% jen oblasti dvojnosti a v ní existujících jevů. To ovlivňuje i vyjadřování mnoha současných Probuzených a různě velká část jejich posluchačů je pak pochopí zcela dualisticky, se všemi důsledky.

Zkusíme-li se na to ale podívat z poněkud širšího/obecnějšího pohledu, tak mi napadá, že nic není náhoda. Takže pokud někdo pochopí výrok Probuzeného "Neztotožňujte se s tím!!!" výhradně jako příkaz nebo doporučení, o co by se měl nebo dokonce musí snažit, jeho momentální ne/pochopení odpovídá přesně tomu vývojovému stupni, na kterém se právě nachází. Zareagoval podle svého vnitřního naprogramování, které má své příčiny a povede i k určitým důsledkům. Může zareagovat buď jako dychtivé nadšené ego, žádostivé dalších a dalších programů, vedoucích k probuzení, někdo jiný se aspoň rozhodne, že to tedy (coby osoba) zkusí... Následně pak v různé intenzitě u každého z nich nastanou další a další zkušenosti, které nemusí být příliš příjemné - jenže to je přesně to, co je teď třeba, aby bylo možné se posunout o krůček dál...

Když tentýž výrok Probuzeného uslyší někdo, kdo je na trochu jiném vývojovém stupni a na rozdíl od předchozích zájemců vycítí, že Mistr nevyzývá, neoslovuje jeho individuální já, že spíš nabízí funkční přístup k dění... (protože od něho uslyšel už řadu informací a pochopil, že ztotožňování Vědomí s obsahy vědomí posiluje iluzorní pocit osobního já, kdežto neosobní pozorování - neztotožňování se s nim - naopak ego rozpouští), dojde mu celková souvislost toho všeho... co Mistr ve skutečnosti říká... Že to není žádný úkol pro snaživé ego, i když to tak může znít.
Uživatelský avatar
Linda
 
Příspěvky: 855
Registrován: pát 23. zář 2011 11:43:47

Další

Zpět na PánBů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků