Jak veliké je velké Já

Moderátor: PánBů

Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod PánBů » pon 05. pro 2016 14:57:11

Vím že to tu už párkrát bylo ale: Jednoduchý dotaz: Jak veliké je velké Já?

Malé já jako ego a velké Já jako nějaká vylepšená verze malého já takové Božské Já.

Dle mých zkušeností je stav bez ega úplně bez identity. Takovej paradox že ikdyž se já rozplyne a je všechno tak není nic protože chybí ta identita. Pojmy jako prostor nebo všobjímající láska mi přijdou mnohem výstižnější. Přeto se ale nejvíc používá pojem Já asi protože je nejkratší :D . Uniká mi něco nebo nikdo ještě nic lepšího nevymyslel? :D :what:
PánBů
 
Příspěvky: 140
Registrován: sob 17. zář 2011 16:40:42

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Jana » pon 05. pro 2016 15:10:32

Hele díky, jsi celej Já

:D
Uživatelský avatar
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9005
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod ros » úte 06. pro 2016 12:24:04

PánBů píše:Vím že to tu už párkrát bylo ale: Jednoduchý dotaz: Jak veliké je velké Já?

Malé já jako ego a velké Já jako nějaká vylepšená verze malého já takové Božské Já.

Dle mých zkušeností je stav bez ega úplně bez identity. Takovej paradox že ikdyž se já rozplyne a je všechno tak není nic protože chybí ta identita. Pojmy jako prostor nebo všobjímající láska mi přijdou mnohem výstižnější. Přeto se ale nejvíc používá pojem Já asi protože je nejkratší :D . Uniká mi něco nebo nikdo ještě nic lepšího nevymyslel? :D :what:
ros
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda. » úte 06. pro 2016 12:51:19

PánBů píše:Vím že to tu už párkrát bylo ale: Jednoduchý dotaz: Jak veliké je velké Já?

Malé já jako ego a velké Já jako nějaká vylepšená verze malého já takové Božské Já.

Dle mých zkušeností je stav bez ega úplně bez identity. Takovej paradox že ikdyž se já rozplyne a je všechno tak není nic protože chybí ta identita. Pojmy jako prostor nebo všobjímající láska mi přijdou mnohem výstižnější. Přeto se ale nejvíc používá pojem Já asi protože je nejkratší :D . Uniká mi něco nebo nikdo ještě nic lepšího nevymyslel? :D :what:

"Nejlepší je nenazývat TO nijak". Balsekar

Označení "velké Já" automaticky vyvolává v osobě mylnou představu, odpovídající analogii: malej domeček - velikánskej barák.
Snová osoba bezděčně usoudí, že se ona sama změní (z malého já na velké Já) a že tak potom bude vnímat dění, až sen skončí.

Jak ho bude vnímat?

Nijak. Protože zmizela.
Linda.
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod irulan » úte 06. pro 2016 20:25:31

A to jsou jenom dohady nebo muze byt vubec někdo, kdo by o tom svědčil? Nejake Vsechno, co zažije Vsechno a pak ten zážitek zůstane v paměti jedince?

Trochu mimo mísu: Me prijde, ze individualita i touha po celku jsou přirozeností obě, jakoby se vzájemně triskaly, zajišťovaly rovnováhu a regulovaly se navzajem.
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)
Uživatelský avatar
irulan
 
Příspěvky: 1132
Registrován: ned 10. čer 2012 16:38:29

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Linda. » úte 06. pro 2016 21:45:47

irulan píše: muze byt vubec někdo, kdo by o tom svědčil? Nejake Vsechno, co zažije Vsechno a pak ten zážitek zůstane v paměti jedince?

To je trochu záhada... jak je možné, že to zůstane v paměti "jedince"? Když on po tu dobu vůbec neexistoval?

Přesto k tomu bůhvíproč nějak dojde.

Existuje jedna analogie: Dá se zažít, že ve stavu lucidního snění - když v nějakém nočním snu dočasně zmizí ztotožnění pozorujícího vědomí se snovou osobou - děj snu pokračuje dál, včetně pohybů a aktivit snové osoby, ale neexistuje pocit, že to prožívá osoba: její tvar a pohyby se stejně jako ostatní snové jevy a objekty pozorují uvnitř neomezeného, prázdného, tichého nehybného vědomí – bytí. Asi to není přesně řečeno (tyhle věci se jakýmkoliv popisem deformují) - prostě se to uvědomování neomezené existence bůhvíproč přestalo promítat do snové osoby jako do něčeho konkrétního a samostatně existujícího. Zmizel konkrétní vnímatel. Je tu jen pozorující neomezené vědomí.

Jenže: pak může znovu v dalším snu dojít k běžnému sebeztotožnění pozorujícího vědomí s tou snovou osobou - a okamžitě se objeví pocit reálnosti osoby i všeho, co se ve snu děje: už se to nevnímá pozorujícím, neomezeným prázdným vědomím, ale je tu zase sebeztotožnění s konkrétní omezenou snovou osobou (já), která ve snu osobně reaguje na všechno, s čím se ve snu setkává, jako na skutečné, jako na něco, co se děje jí, dokud nedojde k rannímu probuzení. Ze sna a současně i ze ztotožnění se snovou osobou...

Ráno po probuzení je k dispozici vzpomínka jak na lucidní sen (kdy žádná osoba neexistovala),
tak na "normální" sen, ve kterém jsme se považovali snící osobu, dokud nedošlo k probuzení :what:
Linda.
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod ros » čtv 08. pro 2016 20:52:54

Chtěla jsem k tomu něco napsat a nějak se to nepovedlo. Tak teď, mezitím však už bylo řečeno víc.

Díky za připomínku:
Označení "velké Já" automaticky vyvolává v osobě mylnou představu, odpovídající analogii: malej domeček - velikánskej barák.


Malé či velké v podstatě totéž - to je ten velký omyl, jakoby stačilo to malé já dostatečně zvětšit. Ale jakýmkoli zlepšením malého já se poznání toho velkého já nedobereme?
Jak velké je tedy, to velké já? Kdo to může říct? A jak? Malé já to nedohlédne. Velké já může sice o sobě něco říci, ale vždy to říká ústy osoby, jazykem osoby (nepřesně a neúplně) a proto naslouchající malé já to může považovat za blábol, chvástání, fantasmagorii.
Ano, věřím tomu, že může velké já podávat samo o sobě svědectví. U toho mi však vyvstane Prattchetova věta: ten svět byl nekonečný jen zevnitř. - jak to ypadá zvenku zjistit nelze, subjekt se nemůže stát objektem.

Paradoxy, nepřesnosti, dohady nejspíš zůstanou věčně ... nebo aspoň hoooodně dlouho. :)
ros
 

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod PánBů » čtv 08. pro 2016 22:51:17

To je trochu záhada... jak je možné, že to zůstane v paměti "jedince"? Když on po tu dobu vůbec neexistoval?

Může vůbec zůstat TO v paměti jedince? Není to TO pořád TO kdežto paměť jedince jsou spyš myšlenky, emoce, obrazy? Osvícený jedinec už je spyš TO než jedinec. Nedokonale osvícený jedinec bude mít spyš ty myšlenky a vjemy o kterých se dá přemýšlet a ztotožňovat.
PánBů
 
Příspěvky: 140
Registrován: sob 17. zář 2011 16:40:42

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod nop » pát 09. pro 2016 10:07:43

ros píše:...
Označení "velké Já" automaticky vyvolává v osobě mylnou představu, odpovídající analogii: malej domeček - velikánskej barák.


Malé či velké v podstatě totéž - to je ten velký omyl, jakoby stačilo to malé já dostatečně zvětšit. Ale jakýmkoli zlepšením malého já se poznání toho velkého já nedobereme?....
Ano, věřím tomu, že může velké já podávat samo o sobě svědectví. U toho mi však vyvstane Prattchetova věta: ten svět byl nekonečný jen zevnitř. - jak to ypadá zvenku zjistit nelze, subjekt se nemůže stát objektem. .... :)

vzpomínám co jsem četl o Átmán, že je
větší než [nepamatuji co, snad vesmír],
a menší než atom.
Vzpomenul jsem na komára, i ten má v sobě buddhovskou podstatu.
Uživatelský avatar
nop
 
Příspěvky: 2288
Registrován: ned 04. zář 2011 21:53:28
Bydliště: Praha

Re: Jak veliké je velké Já

Nový příspěvekod Jana » pát 09. pro 2016 10:27:07

nop píše:vzpomínám co jsem četl o Átmán, že je
větší než [nepamatuji co, snad vesmír],
a menší než atom.
Vzpomenul jsem na komára, i ten má v sobě buddhovskou podstatu.


:)

Ano a dá se říci, co se rozměrů týče (i když mluvit o rozměrech v bezrozměrnosti je nesmysl) - takové je i velké pravé Já - Tvoje skutečné Já - větší než Vesmír, větší, než jakýkoliv materiální projev, menší než ta nejmenší částečka hmoty a má buddhovskou podstatu.
Uživatelský avatar
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 9005
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Další

Zpět na PánBů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník