A ještě ze stránek Apoštolské církve sboru z Havířova, kde se o Husovi zmiňují:
Láska bez pravdy nás činí zranitelnými. Důvod je velmi jednoduchý. Život v pravdě nás přibližuje k Bohu, který je zdrojem lásky. Bůh nás miluje svou láskou „agape“, a tuto lásku vlévá do našeho srdce. Jeho láska je nezištná a čistá. Neusilujeme-li o život v pravdě, jednoduše se vzdalujeme zdroji, z kterého čerpáme lásku. Žít v pravdě bez hledání pravdy nejde. Nehledáme-li pravdu, stáváme se citoví. Hrozí nám „nesvaté milosrdenství“ jinými slovy určitá forma humanismu. Hledáme lásku od lidí, a dáváme svou lásku (řecky „filia“), která je jen formou určitého přátelství. Láskou bez pravdy – ztrácíme základy naši duchovní stavby.
Pravda bez lásky nás činí kritickými. Znovu to je velmi jednoduché. Ten kdo poznal pravdu Božího slova a daří se mu v ní žít je požehnaný člověk. Stačí však, že v zápase o udržení pravdy ztratí lásku „agape“, a už tento člověk nežije plně v pravdě. Pán Ježíš nás přece učí milovat Hospodina Boha svého a bližního svého Luk. 10,27. Co se začne v takovém srdci projevovat. Řekl bych, že nejvhodnější slovo je – pýcha. Poznání však vede k domýšlivosti, kdežto láska buduje. 1 Kor. 8:1 Pak je to už jen krůček k tomu, že člověk s poznáním, zkušenostmi a znalosti Písma dovolí pro nedostatek lásky svému srdci tvrdnout. Ovocem je pocit povýšenosti, kritičnost, sudičství, ale také problémy ve vztazích s lidmi a v poslední řadě trpí i vztah s Bohem. Máme znát pravdu, ale to nám nesmí bránit v duchovním růstu. 1 Tim. 2:3-4 To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.
http://www.achavirov.cz/?p=3727