Z mé tvorby: pohádky O CHLAPCI, SNU A MEDVÍDKU

Moderátor: Michal Čagánek

Z mé tvorby: pohádky O CHLAPCI, SNU A MEDVÍDKU

Nový příspěvekod Michal Čagánek » ned 05. led 2014 17:16:49

Stává se za dlouhých nocí
že v záblescích chvil problesknou sny
a hvězdy jim uvolní místo


Obrázek

Žil jednou jeden chlapec, který neměl ani jednoho rodiče. Byl to chudý chlapec bez jména, se stovkou jmen, která mu lidé dávali podle potřeby. Byl to malý chlapec, který rostl uvnitř, aby to nikdo neviděl a mohl to ukázat všem. Byl to dobrý chlapec, o to horší byl svět, ve kterém žil a který miloval.
Ten chlapec měl sen. Ne takový, který se v noci zdá a ráno zapomene. Takový, který dává sílu a naplňuje život barevným světlem.
Snil o domě na břehu moře, kam pozve všechny děti města, a protože město bylo jeho světem, tedy i děti celého světa. Děti jako on - bez mámy, bez táty a bosé.
Byl to krásný dům, který zbudoval ve svých představách. S kouzelnou zahradou a plachetnicí na obzoru, která, a to je zvláštní, nikdy nepřiplula ke břehu, i když děti volaly: „Ahóóój!!! Tadýýý!!! Ahóóój!!!“
Viděl se sedávat uprostřed zahrady, pod mohutným stromem, který podpíral nebe. Tam učil děti číst a psát. To byl jeho druhý sen, chtěl být učitelem.
Třetí sen bych mohl pominout, je nepatrný vedle domu u moře a má knoflíkové oči. Svět by se nezbořil, jen já bych přestal psát a ty číst.
Dobrá tedy.
Byl to napohled docela obyčejný plyšový medvídek vystavený ve výkladní skříni docela obyčejného hračkářství, který chlapci učaroval. Sám bych si ho nikdy nekoupil. Jak říkám, byl to docela obyčejný plyšový medvídek. Dětské oči, tisíckrát vykoupané v nebi a ve hvězdách, se však umí dotýkat obyčejných věcí, tak že pak už vůbec obyčejné nejsou. A možná nejsou obyčejné ani předtím, než se jich dotknou dětské oči, možná neexistují žádné obyčejné věci, a jenom my dospělí je tak vidíme.
Chlapec si medvídka moc přál. Čím víc si ho přál, tím častěji postával před výkladní skříní toho obyčejného hračkářství. Tisíckrát medvídka zaplatil svýma očima koupanýma ve hvězdách, nikdy si ho však nesměl odnést.
Až jednou na jaře.
„Sny jsou od toho, aby se uskutečňovaly,“ přečetl chlapec z oblohy tu noc, kdy plachetnice připlula ke břehu.
Hned věděl, co udělá.
Ráno počkal, až otevřou, pak ještě na první zákazníky, neboť sám se do hračkářství vkročit styděl. Byl to přece jen malý chlapec.
Jako myška vklouzl do krámu. Když viděl, že prodavač hovoří se zákazníkem, popadl medvídka a – Zloděéééj! Chyťte hóóó! -políbil ho na čumáček.
V medvídkovi se rozsvítilo světýlko, které do něho nikdo nedal. Rozhlédl se po krámě a promluvil několik prvních slov, která nikdo neslyšel. Všichni utíkali a honili chlapce.

„Kde to máš!? Kde to máš!?“ křičel obchodník a pohlavky chlapce pobízel do krámu.
„Já nekradu!“ odvětil chlapec hrdě.
„Uvidíme!“ rozhlédl se obchodník po krámě. Jeho zrak padl na prázdné místo ve výkladní skříni.
„Medvěda ukradls!“
Začal chlapce tlouct.
„Tady je! Tady leží! Spadl! Jenom spadl! Podívejte!“ hájil se chlapec. Sehnul se a zvedl medvídka ze země.
Obchodník mu ho zlostně vytrhl: „Tak něco jiného!“ Rozhlížel se po krámě, nic však neviděl a zase viděl vše, a tak mu nezbylo, než chlapce pustit.
Když se znovu rozhlédl po krámě, nikde neviděl plyšového medvídka s políbeným čumáčkem. Křičel: „Zloděéééj!“ a „Chyťte hóóó!“ a medvídka už nikdy nespatřil.
A nikdo už nikdy nespatřil ani chlapce.
Vypráví se, že na břehu vzdáleného moře staví cihlu po cihle překrásný dům, kam, až ho dostaví, přiveze na své plachetnici děti celého světa. Děti jako on - bez mámy, bez táty a bosé.

Michal Čagánek: O CHLAPCI, SNU A MEDVÍDKU, brožovaná, 24 stran formátu A5, ilustrace Michal Čagánek
Více...
Michal Čagánek
 
Příspěvky: 29
Registrován: ned 11. zář 2011 13:13:33
Bydliště: 687 32, Nezdenice 213

Zpět na Michal Čagánek

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků