miroslav píše:A co je to podle tebe ta mysl, která hodnotí a rozhoduje a která se něčeho drží?
Ono nejde o to, jestli něco podle někoho nějak je, ale uvědomit si, kdo skutečně jsi a setrvat v tom uvědomění Ticha, kde se neztotožňuješ s představou uvědomělejšího zkušenějšího Miroslava, tedy nedívat se stále z pozice ega, iluze oddělenosti, z nevědomosti vlny, která netuší, že její skutečnou podstatou není tvar a identita vlny.
S představou, že jsi něco jiného, než někdo druhý, je tady připoutanost k mysli (tvaru a jménu), tedy ego. Díváš se na realitu povrchně jakožto vlna posuzující druhé vlny.
Když tenhle omyl, že jsi něco, co se liší od toho ostatního, pustíš, tak se to uvědomění uvolní, mysl - ego které Ti neustále potvrzuje Tvou pokročilost a posuzuje rozdílnost kvality těch druhých se Tě přestane držet.
Nebo ještě lépe řečeno, přestaneš se držet mysli, která hodnotí a posuzuje kvalitu vln a vytváří tak iluzi nezbytnosti, potřebnosti, bez které bys byl stejný sebestředný hlupák jako Já.
Není to tak, že bys byl bezmezně v zajetí mysli - ega a neměl šanci mysl-ego pustit. Je ve Tvých možnostech přestat kohokoliv a cokoliv kritizovat, posuzovat tím, že se noříš do hlubin Ticha a dovolíš si nic si o nikom o ničem nemyslet.
Stojí za to prozkoumat, že na povrchu hladiny ve ztotožnění s vlnou - v egu - nás drží jen negativní posuzující a kritizující myšlenky, které živí ego.
Nořením se do Ticha se objevuje uvědomění nejvyšší pravdy, že jsi Já. Jsi Tichem v Tichu, které se nijak nemění, nejsi od žádné vlny oddělen, všechny vlny jsou ve své podstatě stejné Já jako Já, protože nejvyšší pravdou je skutečně jednota všeho.
Tady v nejvyšší pravdě je jasno, že se nic ničeho nedrží. Tady není nic, co by Tě drželo v nevědomosti pouhého povrchního posuzování tvarů vln, protože jsi ve skutečném hlubokém uvědomění sebe sama.
Tady mysl-ego neexistuje.
A teď se zase můžeš svou pozorností vynořit na hladinu, kde se vlny jeví jako izolované individuality.
Teď se to rozlišování změní. Už nejsi ukotven v iluzi ega, ve které rozlišuješ, co je na kom na čem špatně a posuzuješ, kritizuješ ty druhé,
ale už rozlišuješ, co je iluze oddělenosti - ega-mysli,
a co je uvědomění skutečnosti, jednoty všeho, co JE TO, CO JE.
Takže když se s tímhle uvědoměním podíváme znovu na tu otázku: "Kdo je ta mysl, která hodnotí a rozhoduje a která se něčeho drží?"
Tak už je jasno, že ta mysl je ego - nevědomost - iluze - není to nic skutečného, protože nic takového Tvé uvědomění nejvyšší pravdy kým jsi v hodnocení a rozhodování nedrží.