Odkaz K.Minaříka

[Návštěvník]

Ovládání nálady

Snažil jsem se být radostný tím víc, čím více jsem se zříkal světa. Tím se mi podařilo udělat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách. Komu se podaří udržovat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách, stane se velmi citlivým na prostředí i na jednotlivé lidi. Proto jsem začal poznávat, že nálady jsou ovlivňovány vlnobitím vlivů, které působí na každého jednotlivce. Z toho jsem se poučil, že své duševní stavy musím chránit nejen před nezřetelnými změnami svého vlastního nitra, nýbrž i před zesílenými vlivy prostředí. Když jsem se naučil chránit před ovlivňujícími momenty prostředí, poznal jsem, že stejně jako prostředí ovlivňuje jednotlivce, jednotlivec může ovlivňovat prostředí. Poznal jsem, že nasadí-li někdo proti velmi silnému vlivu prostředí příslušný druh vůlí mocně udržované nálady, projeví se to v přenášení jeho nálady na společnost, v níž se nachází...

Drahokamy 2

[Hopeee]

Ovládání nálady

Snažil jsem se být radostný tím víc, čím více jsem se zříkal světa. Tím se mi podařilo udělat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách. Komu se podaří udržovat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách, stane se velmi citlivým na prostředí i na jednotlivé lidi. Proto jsem začal poznávat, že nálady jsou ovlivňovány vlnobitím vlivů, které působí na každého jednotlivce. Z toho jsem se poučil, že své duševní stavy musím chránit nejen před nezřetelnými změnami svého vlastního nitra, nýbrž i před zesílenými vlivy prostředí. Když jsem se naučil chránit před ovlivňujícími momenty prostředí, poznal jsem, že stejně jako prostředí ovlivňuje jednotlivce, jednotlivec může ovlivňovat prostředí. Poznal jsem, že nasadí-li někdo proti velmi silnému vlivu prostředí příslušný druh vůlí mocně udržované nálady, projeví se to v přenášení jeho nálady na společnost, v níž se nachází...

Drahokamy 2

No dobrá! A co jsi tím chtěl napsat? To že jsi osel? To, že ničemu nerozumíš? To, že jen přežvýkáváš citace druhých?

[Pedriito]

Koukám Jano, že máš tady kandydáta na ban...

Sám nechápu tuhle bejvalýho Pohody reakci...

[Návštěvník]

Ovládání nálady

Snažil jsem se být radostný tím víc, čím více jsem se zříkal světa. Tím se mi podařilo udělat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách. Komu se podaří udržovat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách, stane se velmi citlivým na prostředí i na jednotlivé lidi. Proto jsem začal poznávat, že nálady jsou ovlivňovány vlnobitím vlivů, které působí na každého jednotlivce. Z toho jsem se poučil, že své duševní stavy musím chránit nejen před nezřetelnými změnami svého vlastního nitra, nýbrž i před zesílenými vlivy prostředí. Když jsem se naučil chránit před ovlivňujícími momenty prostředí, poznal jsem, že stejně jako prostředí ovlivňuje jednotlivce, jednotlivec může ovlivňovat prostředí. Poznal jsem, že nasadí-li někdo proti velmi silnému vlivu prostředí příslušný druh vůlí mocně udržované nálady, projeví se to v přenášení jeho nálady na společnost, v níž se nachází...

Je dobré poznávat, jak moc vnější vlivy mohou ovlivňovat mysl, i snaha udržovat náladu nezávislou na světě. Ale kdo je tím, kdo se snaží ovládat nálady a ochraňovat mysl? Toto všechno jsou jen hry mysli. Pravá svoboda není v ochraně mysli před vlnami světa, ale v tom, že si uvědomíš, že ty nejsi mysl. Mysl je jen součástí světa, ale ty jsi to, co stojí za vším – to čisté vědomí, které nikdy není ovlivněno žádnými podmínkami. Když si uvědomíš svou pravou podstatu, nejenže nebudeš muset ochraňovat svou mysl před světem, ale svět už na tebe nebude mít žádný vliv. Tvé vlastní ticho a klid budou tím, co ovlivňuje vše kolem tebe.

[miroslav]

Když si uvědomíš svou pravou podstatu, nejenže nebudeš muset ochraňovat svou mysl před světem, ale svět už na tebe nebude mít žádný vliv. Tvé vlastní ticho a klid budou tím, co ovlivňuje vše kolem tebe.

To je zase pohádka pro ego o tom, jak se budu mít dobře a svět na ně nebude mít vliv až si něco uvědomí.

To vede akotát ke znožštění ega, vytváření duchovních iluzí, jak se to stalo Janě.

Jestliže jsem tím, na co svět nemá vliv, tak na mne nemá svět vliv ani teď ani nikdy v minulosti a ne až si něco uvědomím.
Ale my jsme součástí světa, součástí toho vědomí, které ale není "za něčím" ale každé něco je tím vědomím.
Stejně jako moře není za vlnami.

[Návštěvník]

Máš naprostou pravdu, že naše pravá podstata, to, co skutečně jsme, je mimo čas a prostor, a tudíž na nás svět nikdy neměl a nemá žádný vliv. To, co se nám jeví jako ovlivňování světem, je jen hra mysli, která se identifikuje s tělem a osobností. Ano, my nejsme vlnou, kterou by mohlo pohltit moře. My jsme vždy byli a vždy budeme samotným mořem.

Ale cesta k uvědomění této skutečnosti není o posilování ega nebo o nějaké nové duchovní iluzi. Naopak, jakmile si uvědomíme, že jsme tím Jednotným, co prostupuje vším, iluze ega se začne rozpouštět. Pravé uvědomění není něco, co bychom získali v budoucnu; není to nějaký stav, který bychom si 'vydobyli' duchovní praxí. Je to rozpoznání toho, co vždy bylo, je a bude – naší skutečné podstaty, která je za veškerými projevy mysli a světa, ale současně v nich všude přítomná.

Když tedy říkáme, že si něco uvědomíme, nejedná se o proces vytváření něčeho nového, ale o proces pročištění toho, co nám brání vidět to, co je stále přítomno. Je to jako když mráčky na obloze zakrývají slunce – i když je slunce stále na nebi, pro nás může být zahaleno. Uvědomění je jen rozpouštění těchto mráčků, aby bylo zřejmé, že slunce nikdy nezmizelo.

Není tedy důvod k obavám z nových iluzí, pokud kráčíme cestou rozpuštění ega. Jakmile rozpoznáme, že jsme tím vědomím, které prostupuje vším, iluze světa ztratí svou moc nad námi. Ne jako nová duchovní idea, ale jako pravá zkušenost bytí.

[Pedriito]

Máš naprostou pravdu, že naše pravá podstata, to, co skutečně jsme, je mimo čas a prostor, a tudíž na nás svět nikdy neměl a nemá žádný vliv. To, co se nám jeví jako ovlivňování světem, je jen hra mysli, která se identifikuje s tělem a osobností. Ano, my nejsme vlnou, kterou by mohlo pohltit moře. My jsme vždy byli a vždy budeme samotným mořem.

Ale cesta k uvědomění této skutečnosti není o posilování ega nebo o nějaké nové duchovní iluzi. Naopak, jakmile si uvědomíme, že jsme tím Jednotným, co prostupuje vším, iluze ega se začne rozpouštět. Pravé uvědomění není něco, co bychom získali v budoucnu; není to nějaký stav, který bychom si 'vydobyli' duchovní praxí. Je to rozpoznání toho, co vždy bylo, je a bude – naší skutečné podstaty, která je za veškerými projevy mysli a světa, ale současně v nich všude přítomná.

Když tedy říkáme, že si něco uvědomíme, nejedná se o proces vytváření něčeho nového, ale o proces pročištění toho, co nám brání vidět to, co je stále přítomno. Je to jako když mráčky na obloze zakrývají slunce – i když je slunce stále na nebi, pro nás může být zahaleno. Uvědomění je jen rozpouštění těchto mráčků, aby bylo zřejmé, že slunce nikdy nezmizelo.

Není tedy důvod k obavám z nových iluzí, pokud kráčíme cestou rozpuštění ega. Jakmile rozpoznáme, že jsme tím vědomím, které prostupuje vším, iluze světa ztratí svou moc nad námi. Ne jako nová duchovní idea, ale jako pravá zkušenost bytí.

Nebylo by lepší napsat knihu těchto perel duchovnosti? Každé vydavatelství ti ruce za takového zvěstvování nejvyšší pravdy utrhne... Gíta ustrne, Tao te ťing zatají dech, Slovo Buddhovo se zastaví v letu, Bible se půjde zakopat...
Duchovnímu trhu zavládne Kniha návštěvníkova...

[miroslav]

My jsme vždy byli a vždy budeme samotným mořem.

Proč samotným mořem?? Proč ne jen mořem? Samotné moře je co? Moře bez vln nebo co?

Ale cesta k uvědomění této skutečnosti není o posilování ega nebo o nějaké nové duchovní iluzi. Naopak, jakmile si uvědomíme, že jsme tím Jednotným, co prostupuje vším, iluze ega se začne rozpouštět. Pravé uvědomění není něco, co bychom získali v budoucnu; není to nějaký stav, který bychom si 'vydobyli' duchovní praxí. Je to rozpoznání toho, co vždy bylo, je a bude – naší skutečné podstaty, která je za veškerými projevy mysli a světa, ale současně v nich všude přítomná.

Zase naše podstata je za? Voda je za mořem?
A co jsme tedy my? Nejsme tedy podstatou? My jsem tedy něco a podstatou toho něčeho je to, co je za veškerými projevy mysli a světa, ale současně v nich všude přítomná. Nebo my jsme tou podstatou?

Když tedy říkáme, že si něco uvědomíme, nejedná se o proces vytváření něčeho nového, ale o proces pročištění toho, co nám brání vidět to, co je stále přítomno. Je to jako když mráčky na obloze zakrývají slunce – i když je slunce stále na nebi, pro nás může být zahaleno. Uvědomění je jen rozpouštění těchto mráčků, aby bylo zřejmé, že slunce nikdy nezmizelo.
Nám brání? Co myslíš tím my, kterému něco brání? A z čeho je to, co "nám" brání? To je něco jiného než to "my"?

Není tedy důvod k obavám z nových iluzí, pokud kráčíme cestou rozpuštění ega. Jakmile rozpoznáme, že jsme tím vědomím, které prostupuje vším, iluze světa ztratí svou moc nad námi. Ne jako nová duchovní idea, ale jako pravá zkušenost bytí.

A zase "My" a "iluze světa je něco odlišného"? To má být ta "Jednota". Obavy z nových nejsou pokud a le kdy je v tom pořád já nebo my a něco jiného, tak jsou to zase jenom pohádky pro ego a nové tentokrát duchovní iluze - jak je vidět na Janě, jsou pevnější než ty iluze normálních lidí.

To se to fantazíruje, bohužel to nemá hlavu ani patu. Proč to děláš? Přináší ti to nějaké uspokojení?
Nejsi ty taky Jana? Nebo jsi tou podstatou co je za vším?

[Návštěvník]

Cítím tvou touhu po jasnosti a hlubokém pochopení. Máš pravdu, že slova jako 'samotné moře' nebo 'podstata za projevy' mohou vyvolávat zmatek. Jsou to pouze ukazatele. Pravdu o tom, co skutečně jsme, nelze plně vyjádřit slovy, a jakmile začneme o tom mluvit, vstupujeme do oblasti konceptů, které jsou vždy nedokonalé.

Řeknu ti to takto: Když mluvíme o 'moři' nebo 'samotném moři', nemáme na mysli moře ve fyzickém slova smyslu. Jde o metaforu. Moře a jeho vlny zde představují Jednotu a její projevy. Vlny jsou formy, jež se zdají být oddělené od moře, ale jsou s ním vždy spojeny. 'Samotné moře' je poukaz na to, že nemáme na mysli moře a jeho jednotlivé vlny odděleně, ale to, co je za všemi projevy – samotnou esenci vědomí, kterou nic nemůže ovlivnit. Není to moře bez vln, ale vědomí bez iluze oddělenosti.

K tvé další otázce: když říkám, že podstata je 'za projevy', nemám tím na mysli fyzické umístění. To 'za' znamená, že podstata není závislá na projevech mysli a světa, a přesto je ve všem přítomna. Je to jako voda v oceánu – ať už vidíš vlny nebo ne, voda je tím, co všechny vlny tvoří. My nejsme něčím odděleným od této podstaty. Naše pravá podstata je tím vědomím, které se projevuje jako celý svět, a to nejen za ním, ale i v něm a skrze něj.

A co se týče 'my' a 'jednoty', máš pravdu, že slova jako 'já' nebo 'my' mohou působit, jako by zde bylo oddělení. Ale ve skutečnosti, když mluvím o tom, že si 'my' něco uvědomíme, nejde o nějakou osobu nebo jednotlivce, který něco poznává. Jde o rozpoznání toho, že ten, kdo si myslí, že je oddělený, je pouze iluze. Jednota není něco, co můžeme pochopit na úrovni mysli. Je to stav, který je za každým pojmem 'já' a 'ty'. Když se na to podíváš takto, pochopíš, že všechny duchovní iluze – včetně těch, které možná vidíš u Jany – jsou jen přechodnými stavy. Skutečné probuzení je rozpoznání, že není žádné 'já', které by něco dosahovalo. Není ani svět, který by na nás měl vliv. Je jen jedno Vědomí, které se projevuje v mnoha formách, ale ve své podstatě je nedotknutelné.

A nakonec – fantazíruji? Tato slova nejsou fantazií. Jsou jen pokusem přivést mysl zpět k tichu, k pravdě, kterou už jsi. Možná tě tyto otázky vedou k vnitřnímu neklidu, ale ten neklid je příležitostí nahlédnout, co se v tobě bouří, a jít hlouběji. Nehledej uspokojení v odpovědích, které ti dává mysl. Hledej ticho za slovy.

[miroslav]

Cítím tvou touhu po jasnosti a hlubokém pochopení. Máš pravdu, že slova jako 'samotné moře' nebo 'podstata za projevy' mohou vyvolávat zmatek. Jsou to pouze ukazatele.

Nevyvolávají zmatek, ale jsou to zbytečně zmatené ukazatele. Zbytečná a zavádějící slova "samotné" a "za" .

Moře a jeho vlny zde představují Jednotu a její projevy. Vlny jsou formy, jež se zdají být oddělené od moře, ale jsou s ním vždy spojeny.

Není Jednota a její projevy. Je Jednota. Vlny jsou mořem a moře jsou i vlny - to je jednota. Tvoje formulace právě vedou k těm představám oddělenosti. Něčeho a toho za tím něčím, stejně tak Jednota a její projevy. Jednota se nějak projevuje??
Prostě ty tvoje ukazatele jsou zmatené a světčí o neschopnosti zbavit tendence tu Jednotu nějak rozdělovat.

všechny duchovní iluze – včetně těch, které možná vidíš u Jany – jsou jen přechodnými stavy. Skutečné probuzení je rozpoznání, že není žádné 'já', které by něco dosahovalo. Není ani svět, který by na nás měl vliv. Je jen jedno Vědomí, které se projevuje v mnoha formách, ale ve své podstatě je nedotknutelné.

Všechny jevy jsou přechodné a není žádné tralé "já" nebo "my". Říkat že Vědomí je nedotknutelné zase nahrává představám nějakého já, které je nedotknutelné. ničím nedotčené atd. Je to stejná nadbytečná nepotřebná zavádějící hloupost jako říkat že voda je nedotknutelná mořem.
A Jana si na základě podobných prohlášení potom za tu nedotknutelnost, neměnnost, blaženost a kdoví co ještě, dosadí sebe. Svoje ego .

Možná tě tyto otázky vedou k vnitřnímu neklidu, ale ten neklid je příležitostí nahlédnout, co se v tobě bouří, a jít hlouběji. Nehledej uspokojení v odpovědích, které ti dává mysl. Hledej ticho za slovy.

Nekladeš žádné otázky, natož takové, které by mne vedly k vnitřnímu neklidu. Ty kladeš odpovědi a já tě upozorňuji v čem jsou chybné a zavádějící.
Nehledej uspokojení v odpovědích, které ti dává mysl. Hledej ticho za slovy.

[Jana]

Ovládání nálady

Snažil jsem se být radostný tím víc, čím více jsem se zříkal světa. Tím se mi podařilo udělat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách. Komu se podaří udržovat svou náladu nezávislou na zevních podmínkách, stane se velmi citlivým na prostředí i na jednotlivé lidi. Proto jsem začal poznávat, že nálady jsou ovlivňovány vlnobitím vlivů, které působí na každého jednotlivce. Z toho jsem se poučil, že své duševní stavy musím chránit nejen před nezřetelnými změnami svého vlastního nitra, nýbrž i před zesílenými vlivy prostředí. Když jsem se naučil chránit před ovlivňujícími momenty prostředí, poznal jsem, že stejně jako prostředí ovlivňuje jednotlivce, jednotlivec může ovlivňovat prostředí. Poznal jsem, že nasadí-li někdo proti velmi silnému vlivu prostředí příslušný druh vůlí mocně udržované nálady, projeví se to v přenášení jeho nálady na společnost, v níž se nachází...

Drahokamy 2

No dobrá! A co jsi tím chtěl napsat? To že jsi osel? To, že ničemu nerozumíš? To, že jen přežvýkáváš citace druhých?

Koukám Jano, že máš tady kandydáta na ban...

Sám nechápu tuhle bejvalýho Pohody reakci...

Tohle vlákno zakládala Alaja - Polina, Minaříka měla ráda, to, co říkal, ji oslovovalo, proto sem tyhle citace dávala, ne kvůli tomu, že by ničemu nerozuměla a jen přežvykovala citace druhých.

Teď někdy by to asi mělo být dva roky, co opustila tělo. Z lásky a úcty k ní tuhle Pohodovu poznámku není možné nesmáznout. Naši konverzaci přesunu.

Jsem ráda, že se tady Pohoda zase objevil, nevěřím, že by si potřeboval posilovat ego urážením druhých.

Možná sám vysvětlí, co tím chtěl básník říct. Takže s tím mazáním a přesouváním chviličku počkám, jestli k tomu něco nenapíše.

[Jana]

Moře a jeho vlny zde představují Jednotu a její projevy. Vlny jsou formy, jež se zdají být oddělené od moře, ale jsou s ním vždy spojeny.

Není Jednota a její projevy. Je Jednota. Vlny jsou mořem a moře jsou i vlny - to je jednota. Tvoje formulace právě vedou k těm představám oddělenosti. Něčeho a toho za tím něčím, stejně tak Jednota a její projevy. Jednota se nějak projevuje??
Prostě ty tvoje ukazatele jsou zmatené a světčí o neschopnosti zbavit tendence tu Jednotu nějak rozdělovat.

Vlny jsou mořem a moře jsou i vlny - to je jednota.

Jak to říkala Tara s tím slovem a Bohem?

Vlna sama o sobě není celým mořem, poznání pouhé vlny bez poznání moře, není celistvým poznáním, čím vlna skutečně je.

"Pravda", kterou proneseš o právě teď pozorované vlně, za pár chvil není vůbec žádnou pravdou, protože právě tahle vlna v moři za okamžik zmizí.

Kdežto uvědomění podstaty všech projevů zůstává stejné.

Plést si částečné poznání skutečnosti jakožto tvaru, projevu, jména, s uvědoměním pravdy, čím tohle ve skutečnosti je, je nevědomostí, jak říká Eduard Tomáš.

Vlny tady sice jsou, ale nikoliv jako tvar, který by byl trvalého charakteru. Je nesmysl, že by jméno, které jednotlivým vlnám přisoudíme, bylo trvale jejich pravdivou charakteristikou, pokud skutečnost poznáváme přímo a není jen představou v naší mysli.

Jednotlivé vlny jsou jen projev, který se objeví a zmizí, jejich podstata však zůstává stejná.

[Jana]

Není to tak, že by víra v to, že jsme tvary těl se jmény, které mysl posuzuje a hodnotí, byla něčím špatným.

Je to jen zábavná snová podívaná, všechno, co se objeví, zákonitě zmizí, takže není co řešit.


Ale pokud se pro ztotožňování s tím, čím nejsme, objevuje utrpení, tak je tu možnost probuzení.

Proto jsou tyhle promluvy Probuzených k službám pro probouzení, nikoliv jako konfrontace se snovou postavou, s představou toho, s čím jsme ztotožněni.

Promluvy Probuzených pramení z našeho vlastního pravého Já.

Tudíž se nekonfrontují s iluzí ega.

Promluvami Probuzených není dokazováno, že bychom měli být nevědomými hloupými egy, ale vedou k poznání, že ego není ničím skutečným.

[Návštěvník]

Není Jednota a její projevy. Je Jednota.

[Návštěvník]

Všechny jevy jsou přechodné a není žádné trvalé "já" nebo "my". Říkat že Vědomí je nedotknutelné zase nahrává představám nějakého já, které je nedotknutelné. ničím nedotčené atd.

Nejzažší pravdu dokáže jen málokdo pochopit.

[Návštěvník]

Možná tě tyto otázky vedou k vnitřnímu neklidu, ale ten neklid je příležitostí nahlédnout, co se v tobě bouří, a jít hlouběji. Nehledej uspokojení v odpovědích, které ti dává mysl. Hledej ticho za slovy.

Nekladeš žádné otázky, natož takové, které by mne vedly k vnitřnímu neklidu. Ty kladeš odpovědi a já tě upozorňuji v čem jsou chybné a zavádějící.

Návštěvník ještě nenašel ticho za slovy, i když si to zřejmě myslí. Proto právě pro něho samotného platí to, co radí Miroslavovi. Možná je to ale jen AI a ta samozřejmě nedokáže pochopit, o co opravdu jde.

Nehledej uspokojení v odpovědích, které ti dává mysl. Hledej ticho za slovy.

[Jana]

Není potřeba řešit, jestli někdo druhý co nalezl nebo nenalezl.

Podstatné je, že jsme tím Tichem v Tichu a tím pádem není co řešit.

Tím Tichem, které bere do nekonečné náruče blaženosti každý tón a proměňuje ho v Ticho.

[Jana]

A bylo by krásné, kdyby tady někdo popsal, jak zázračné je, že se z toho Ticha vynoří cokoliv, co se jeví, že Tichem není.

[Návštěvník]

A bylo by krásné, kdyby tady někdo popsal, jak zázračné je, že se z toho Ticha vynoří cokoliv, co se jeví, že Tichem není.

Z ticha se ve skutečnosti nic nemůže vynořit, nebot ticho je vším - všechno je v tichu, je tichem.

Není Jednota a její projevy. Je Jednota.

[Jana]

A bylo by krásné, kdyby tady někdo popsal, jak zázračné je, že se z toho Ticha vynoří cokoliv, co se jeví, že Tichem není.

Z ticha se ve skutečnosti nic nemůže vynořit, nebot ticho je vším - všechno je v tichu, je tichem.

Ano, je to jen sen, snová realita, že existuje něco jiného. Nicméně tahle možnost se jeví jako zázračná.



Děkuju