DUEL 7 - Pavel

DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » úte 14. úno 2012 7:43:48

Ahoj Pavle, díky za důvěru. Pojďme to zkusit.

Chci aby ses na každou mojí otázku oprostil od všeho co si myslíš že víš, nebo jak to podle tebe funguje, podíval se na to znovu, čerstvýma očima a našel naprosto pravdivou odpověď. Vždycky se snaž rozepsat ke každé otázce a pořádně to vysvětlit. Neboj se používat příklady.

První otázky: Jak vznikají myšlenky? Ovládáš myšlenky? Můžeš předpovědět, co tě napadne za pět minut? Můžeš mít dvě myšlenky najednou? V závislosti na čem se myšlenky objevují?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod pavel » stř 15. úno 2012 19:56:09

Zdravím Tě. Odpovídat můžu až večer omlouvám se, chvilku to musím v sobě zpracovávat.
První a poslední otázka , - jak a v závislosti na čem myšlenky vznikají. Tady je pro mne nejblíže přirovnání k tekoucí vodě , bystřině. V podstatě to cítím jako nepřerušený myšlenkový proud, jedna myšlenka za druhou, bez přerušení. Ten myšlenkový tok je někby opravdu jako ta bystřina, skáče, naráží je hektický a jindy zpomaluje, téměř stojí ale nikdy se zcela nezastaví. Půjdu li pomyslně proti proudu tak by tam mohl být tvůrce myšlenek?
Cítím to jako nepřetržitý proud jednotlivých na sebe navazujících myšlenek. Mezi každýma dvěma myšlenkami je patrná logická vazba ale myšlenka teď už nemá žádnou tuto vazbu s myšlenkou která vznikne za 5 minut. Tento kontinuální proud "narušují " vstupy smyslových vjemů. Např. myslím: "musím nakoupit, boty, kde mám boty, sakra, měl bych uklidit" to je ten tok a naráz do toho ucítím vůni jídla , tok je přerušen a pokračuje" zítra taky udělám salát, musím koupit hrášek", do toho vjem chladu, " zima to je zima...............
Odpověď tedy, nevím jak vznikají, mám pořád nějakou myšlenku nebo ona mne. Někdy jsou pomalejší jako řeka, když jsem v klidu tak plynou pomaleji. Vznikají nebo jsou ovlivňovány náladou a smyslovými vjemy a pocity.
Jestli myšlenky ovládám? Ne, ne. možná je jen ovlivním když se soustředím a na něco chci nebo nechci myslet. záleží ale na intenzitě. Některé nelze přebít jinými. Jo, tak to je , když se daří tak se povede nahradit jednu myšlenku myšlenkou druhou. K té původní se ale většinou dříve či později vrátím.
A co mne napadne za 5 minut, to nevím, zajímavé já nevím.
Nejzvláštnější otázka je na ty dvě myšlenky - zajímavá ale Ne, nemívám dvě myšlenky zároveň.
Suma sumárum - mé myšlenky plynou jako had, jedny za druhou bez přerušení ale mění rychlost. Někdy se dostanou do kruhu, pak je to jako přeskakující deska. Většina jich je posuzujícíchva porovnávajících - kategorizujících. Někdy bych to chtěl vypnout:). Pavel
pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » čtv 16. úno 2012 7:43:52

pavel píše:Zdravím Tě. Odpovídat můžu až večer omlouvám se, chvilku to musím v sobě zpracovávat.
První a poslední otázka , - jak a v závislosti na čem myšlenky vznikají. Tady je pro mne nejblíže přirovnání k tekoucí vodě , bystřině. V podstatě to cítím jako nepřerušený myšlenkový proud, jedna myšlenka za druhou, bez přerušení. Ten myšlenkový tok je někby opravdu jako ta bystřina, skáče, naráží je hektický a jindy zpomaluje, téměř stojí ale nikdy se zcela nezastaví. Půjdu li pomyslně proti proudu tak by tam mohl být tvůrce myšlenek?
Cítím to jako nepřetržitý proud jednotlivých na sebe navazujících myšlenek. Mezi každýma dvěma myšlenkami je patrná logická vazba ale myšlenka teď už nemá žádnou tuto vazbu s myšlenkou která vznikne za 5 minut. Tento kontinuální proud "narušují " vstupy smyslových vjemů. Např. myslím: "musím nakoupit, boty, kde mám boty, sakra, měl bych uklidit" to je ten tok a naráz do toho ucítím vůni jídla , tok je přerušen a pokračuje" zítra taky udělám salát, musím koupit hrášek", do toho vjem chladu, " zima to je zima...............


Výborně. Píšeš že buď je to proud myšlenek, nebo tě něco napadne, třeba když ucítíš vůni jídla, nebo když ucítíš zimu. Můžeme tedy říci, že myšlenky reagují na vše, co se děje, včetně předchozích myšlenek?

Jestli myšlenky ovládám? Ne, ne. možná je jen ovlivním když se soustředím a na něco chci nebo nechci myslet. záleží ale na intenzitě. Některé nelze přebít jinými. Jo, tak to je , když se daří tak se povede nahradit jednu myšlenku myšlenkou druhou. K té původní se ale většinou dříve či později vrátím.


Dobře, ale pojďme ještě hlouběji. Když se soustředíš na něco, nebo na něco chceš myslet, není to opět jen myšlenka, která chce strhnout proud jiných myšlenek nějakým směrem?

A co mne napadne za 5 minut, to nevím, zajímavé já nevím. Nejzvláštnější otázka je na ty dvě myšlenky - zajímavá ale Ne, nemívám dvě myšlenky zároveň. Suma sumárum - mé myšlenky plynou jako had, jedny za druhou bez přerušení ale mění rychlost. Někdy se dostanou do kruhu, pak je to jako přeskakující deska. Většina jich je posuzujícíchva porovnávajících - kategorizujících. Někdy bych to chtěl vypnout:). Pavel


Jde ti to dobře. Další otázka: Jak je to s pocity? Na základě čeho vznikají?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » pát 17. úno 2012 19:44:24

Výborně. Píšeš že buď je to proud myšlenek, nebo tě něco napadne, třeba když ucítíš vůni jídla, nebo když ucítíš zimu. Můžeme tedy říci, že myšlenky reagují na vše, co se děje, včetně předchozích myšlenek?
Dobře, ale pojďme ještě hlouběji. Když se soustředíš na něco, nebo na něco chceš myslet, není to opět jen myšlenka, která chce strhnout proud jiných myšlenek nějakým směrem?

Ne zcela neovládám své myšlení ale neovládám li já myšlení, tak potom kdo?
Napadla mne zvláštní "spojitost" - tedy šílená. Prý vesmír zažívá sám sebe- to jsem tedy četl, byla to pro mne ale jen nic neříkající slova.
Teď jsem si ale představil vesmír jako slepce, který osahává a poznává. Vytvořil si ale i lisdkou mysl a touto začíná používat pro poznání sama sebe.
Proto ne zcela ovládáme své myšlení. Není to už moc?

Jde ti to dobře. Další otázka: Jak je to s pocity? Na základě čeho vznikají?
Jak a na základě čeho vznikají pocity.
Bydlí v těle, když si vzpomenu třeba na intenzivní "pocit" strachu, velkého strachu, tak mne přestaly naráz poslouchat nohy a bolelo mne břicho.
U sebe vnímám pocity v oblasti žaludku. Vím o interakci mezi myšlenkami a pocity.
Myslím že to je tak: Pocity jsou kladné nebo záporné pokud je posuzuji z hlediska "já chci" ve vazbě na realitu.
Tedy myšlenky mi neustále posuzují realitu kolem - to vyvolává pocity - kladné nebo záporné- podle postoje "já".
Např. Jdu do práce, ostříkne mne auto, sakra musím se vrátit, to je v ...., posuzuji - "já" chtělo být v práci a čisté , vymyslelo a představovalo si to tak a realita? Vím, není špatná ale "já "jí tuto známku dává. Tak jak posuzuji tuto realitu tak posuzuji vše kolem, včetně sebe a pokud se mé předstay liší od mnou vnímané reality vyvolává to záporné pocity. Rozmrzelostí počínaje a hněvem nebo vztekem konče.
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » sob 18. úno 2012 14:48:03

Pavel píše:Ne zcela neovládám své myšlení ale neovládám li já myšlení, tak potom kdo?


Je nutné, aby ho někdo ovládal?

Napadla mne zvláštní "spojitost" - tedy šílená. Prý vesmír zažívá sám sebe- to jsem tedy četl, byla to pro mne ale jen nic neříkající slova.
Teď jsem si ale představil vesmír jako slepce, který osahává a poznává. Vytvořil si ale i lisdkou mysl a touto začíná používat pro poznání sama sebe.
Proto ne zcela ovládáme své myšlení. Není to už moc?


Zatím nechme dedukce být. Ještě na ně přijde řada.

Jak a na základě čeho vznikají pocity.
Bydlí v těle, když si vzpomenu třeba na intenzivní "pocit" strachu, velkého strachu, tak mne přestaly naráz poslouchat nohy a bolelo mne břicho.
U sebe vnímám pocity v oblasti žaludku. Vím o interakci mezi myšlenkami a pocity.
Myslím že to je tak: Pocity jsou kladné nebo záporné pokud je posuzuji z hlediska "já chci" ve vazbě na realitu.
Tedy myšlenky mi neustále posuzují realitu kolem - to vyvolává pocity - kladné nebo záporné- podle postoje "já".
Např. Jdu do práce, ostříkne mne auto, sakra musím se vrátit, to je v ...., posuzuji - "já" chtělo být v práci a čisté , vymyslelo a představovalo si to tak a realita? Vím, není špatná ale "já "jí tuto známku dává. Tak jak posuzuji tuto realitu tak posuzuji vše kolem, včetně sebe a pokud se mé předstay liší od mnou vnímané reality vyvolává to záporné pocity. Rozmrzelostí počínaje a hněvem nebo vztekem konče.


Mluvíš o vzteku, ten zřejmě může vzniknout nesplněným očekáváním - tedy v návaznosti na něco co se stalo (resp. něco co se mělo stát a nestalo). Co třeba radost? Láska? Kdy a jak vznikají takové pocity?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » sob 18. úno 2012 21:15:07

Mluvíš o vzteku, ten zřejmě může vzniknout nesplněným očekáváním - tedy v návaznosti na něco co se stalo (resp. něco co se mělo stát a nestalo). Co třeba radost? Láska? Kdy a jak vznikají takové pocity?
Nezlob se na mne prosím. Nečekal jsem že budu mít s odpovědmi takovou práci. Celý život jsem se učil poznávat co druhá strana požaduje a chce slyšet. Tady na to chci zapomenout, jinak by to bylo nepravdivé. Taky se snažím zapomenout na vše co jsem vyčetl a najít odpověď opravdu uvnitř a překavpilo mne to svou složitostí.
Pocity lásky a radosti jsou u mne asi nejvíc spojené se snížením myšlení sám na sebe a věnováním pozornosti druhému. Zapomenutím na sebe. Zvýšené vnímání okolí. Má radostnost nebo láska je neoddělitelně spojena s pociten sounáležitosti - nesamoty.
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » sob 18. úno 2012 22:04:26

Pavel píše:Nezlob se na mne prosím. Nečekal jsem že budu mít s odpovědmi takovou práci.


Nemám důvod se zlobit.

Pocity lásky a radosti jsou u mne asi nejvíc spojené se snížením myšlení sám na sebe a věnováním pozornosti druhému. Zapomenutím na sebe. Zvýšené vnímání okolí. Má radostnost nebo láska je neoddělitelně spojena s pociten sounáležitosti - nesamoty. [/i]


Kdy se emoce objevují? Kdy vyvstane smutek? Může to být třeba když ti někdo řekne něco ošklivého? Když přítel umře? Když vidíš někoho z rodiny brečet?

Co radost? Přichází třeba když vyhraješ ve sportu? Nebo když dostaneš nebo dáš dárek, nebo když se dozvíš dobrou zprávu? Když je venku hezky?

Co to znamená? Řekli jsme, že myšlenky reagují na to co se děje. Mohou v závislosti na tom, co se děje přicházet i emoce?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » ned 19. úno 2012 12:18:15

Ano, je to jak píšeš. Nejprve reagující, posuzující myšlenky a ty pak vyvolají emoce. Někdy ty myšlenky vstupují do vzpomínek což je taky vlastně myšlenka ale na minulost a ta vyvolá emoci. Prve je tu tedy myšlenka a až v závislosti na ní přichází emoce, ne?
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » ned 19. úno 2012 12:54:14

Dobře. Došli jsme tedy k tomu, že myšlenky a emoce vznikají v závislosti na tom, co se děje, v závislosti na předchozích myšlenkách a emocích a na vzpomínkách. Zároveň myšlenky ani emoce neovládáš. Můžeš se zaměřit na nějaký problém a přemýšlet o něm, ale to že se na něj zaměříš je také jen "první" myšlenka, která říká - pojďme chvíli myslet na tenhle problém - a na ní pak navazují další.

Existuje z toho co jsem popsal nějaká vyjímka, nebo je to vždy tak? Je nějaký případ, kdy je možné říci, žes něco udělal TY? Jak to vypadá, když třeba dostaneš hlad, zvedneš se a jdeš si do lednice pro něco k jídlu. Vstupuješ tam někde do hry také ty, nebo jsou to jen pocity (hladu), myšlenky (mám hlad, v lednici je jídlo, mohl bych tam dojít) a reakce těla (svaly zvednou tělo, ruce otevřou lednici a podávají jídlo do pusy atd.)?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » ned 19. úno 2012 15:02:40

Na žádnou vyjímku jsem nepřišel. Ani konatele já jsem nenašel. Vždy je tam myšlenka. Vypadá to že jsem jen kombinace myšlenek a pocitů.
Opravuji, že jsou jen myšlenky a pocity.
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » ned 19. úno 2012 18:03:58

Pavel píše:Na žádnou vyjímku jsem nepřišel. Ani konatele já jsem nenašel. Vždy je tam myšlenka. Vypadá to že jsem jen kombinace myšlenek a pocitů.
Opravuji, že jsou jen myšlenky a pocity.


Jestliže tedy není žádný proces ani činnost, pro kterou by bylo já potřeba, existuje já? Když v tomhle konkrétním okamžiku zaměříš pozornost na vše, co se děje uvnitř těla, bez ohledu na myšlenky, pocity, reakce, názory a vzpomínky, je tam někde já?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » pon 20. úno 2012 19:41:43

Ne, já není. To vím - tedy souhlasím a rozumem chápu. Ale pak jsou někdy okamžiky a o ty se snažím, kdy to VÍM, CÍTÍM A ŽIJU TO. Je to velmi osvobozující ale bohužel u mne taky dost prchavé. Chtěl bych to vnímat co nejčastěji. Snad to není sobecké. Tady bych chtěl aby se z toho stal stav co možná nejtrvalejší. V jednom Tvém duelu s nějakou velice vnímavou slečnou jsem tu neexistenci já při čtení ucítil velice silně a myslím že i několik dnů.
Je to jednoduchá otázka ano - ne.
Ne, já tam nikde není ale někdy to vím a někdy to VÍM.
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » úte 21. úno 2012 7:19:38

Pavel píše:Ne, já není. To vím - tedy souhlasím a rozumem chápu. Ale pak jsou někdy okamžiky a o ty se snažím, kdy to VÍM, CÍTÍM A ŽIJU TO.


Kdo to ví? Kdo souhlasí, chápe? Kdo se snaží, ví, cítí, žije?

Je to velmi osvobozující ale bohužel u mne taky dost prchavé. Chtěl bych to vnímat co nejčastěji. Snad to není sobecké. Tady bych chtěl aby se z toho stal stav co možná nejtrvalejší. V jednom Tvém duelu s nějakou velice vnímavou slečnou jsem tu neexistenci já při čtení ucítil velice silně a myslím že i několik dnů.
Je to jednoduchá otázka ano - ne.
Ne, já tam nikde není ale někdy to vím a někdy to VÍM.


Ještě jsme neskončili. Kdo rozhoduje? Kdo mi píše?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » čtv 23. úno 2012 5:44:30

Dva dny mi to zvoní v hlavě, tohle snad nepřelezu. Nevím co odpovědět. Posuzující já? které vlastně ani není? To nebude asi tou nejlepší odpovědí.
Ego? to je jen jiný výraz pro já. Velké JÁ? :( poprvé použiju smajlíka protože z těch já, JÁ , eg jsem už blbej
Je to myšlení? Souhrn naučených pravidel, pouček,morálek a rad a rozumů vtěsnaných do hlavy, mysli která je vezme za své
a poté dle těchto matric vše kolem sebe včetně sebe sama hodnotí?
Snažím se najít odpověd ale ta se v hlavě formuje do slov a já to chci cítit.
JAk je to správně, jaká je odpověď ? Kdo tedy píše?
Když se na sebe dívám tak hromada masa a kostí sedící u PC ovládnutá myšlenkou "odepiš " píše a korigující já se snaží aby z toho vyšlo ne uplně jako blbec.
ASi se soustředím víc na odpověď než na otázku.
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » pát 24. úno 2012 8:11:14

Pavel píše:Dva dny mi to zvoní v hlavě, tohle snad nepřelezu. Nevím co odpovědět. Posuzující já? které vlastně ani není? To nebude asi tou nejlepší odpovědí.
Ego? to je jen jiný výraz pro já. Velké JÁ? :( poprvé použiju smajlíka protože z těch já, JÁ , eg jsem už blbej
Je to myšlení? Souhrn naučených pravidel, pouček,morálek a rad a rozumů vtěsnaných do hlavy, mysli která je vezme za své
a poté dle těchto matric vše kolem sebe včetně sebe sama hodnotí?
Snažím se najít odpověd ale ta se v hlavě formuje do slov a já to chci cítit.
JAk je to správně, jaká je odpověď ? Kdo tedy píše?
Když se na sebe dívám tak hromada masa a kostí sedící u PC ovládnutá myšlenkou "odepiš " píše a korigující já se snaží aby z toho vyšlo ne uplně jako blbec.
ASi se soustředím víc na odpověď než na otázku.


Jsi blízko. Rozeber ten proces od začátku do konce. Napiš třeba slovo na klávesnici a pak zpětně pozoruj, jak to probíhalo. Příklad při zvednutí ruky - nejdřív myšlenka, ruka se zvedla. - Kdo mi tedy píše?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » sob 25. úno 2012 18:48:29

slovo napsáno - Ano nejdřív myšlenka. Dál probíhá proces bez většího zapojení mysli. Ruka píše a mysl se už zaobírá něčím dalším. Sem tam se vrací a kontroluje. Ale pohyby fungují "samostatně" na prvotní popud. Včera jsem celý večer sledoval tyto "popudy" ale zdá se mi že mne to tak zavřelo v hlavě že i přes to že jsem byl venku a chodil, tak jakobych venku nebyl. Připomělo mi to ptáčka co vletěl do bytu a neustále narážel do skla a ne a ne najít východ. Uklidnit se , podívat se. Víš trochu jsem se na sebe zlobil, třeba mi to není dáno a já sice budu vědět že já neexistuje ale jen v rovině rozumu. Od VĚDĚNÍ ŽE NEEXISTUJE čekám právě podstatné opuštění hektických myšlenkových processů. Jakoby v mé hlavě seděli dva rozumové a přeli se. Pak jsem toho. jich, už měl dost - asi blbnu.
Můžu ale k dobru říct že se mi dařilo celkem překvapivě sledovat nit a návaznost myšlenek - o odsahu ale nemluvím. nic moc.
Asi ti píše - tedy pomocí mých rukou ti odepisuje mysl a za ní stojící "chuť" - chtění ti odepsat.
Asi je za tím myšlenka, chtění zbavit se myšlení, chtění zdbavit se chtění, ale to je asi ten kruh, to sklo. Tak tedy asi zastavit, uklidnit se a podívat se které to okno je to otevřené.
Popostrč mne prosím dál.
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » sob 25. úno 2012 20:26:34

Pavel píše:slovo napsáno - Ano nejdřív myšlenka. Dál probíhá proces bez většího zapojení mysli. Ruka píše a mysl se už zaobírá něčím dalším. Sem tam se vrací a kontroluje. Ale pohyby fungují "samostatně" na prvotní popud. Včera jsem celý večer sledoval tyto "popudy" ale zdá se mi že mne to tak zavřelo v hlavě že i přes to že jsem byl venku a chodil, tak jakobych venku nebyl. Připomělo mi to ptáčka co vletěl do bytu a neustále narážel do skla a ne a ne najít východ. Uklidnit se , podívat se. Víš trochu jsem se na sebe zlobil, třeba mi to není dáno a já sice budu vědět že já neexistuje ale jen v rovině rozumu. Od VĚDĚNÍ ŽE NEEXISTUJE čekám právě podstatné opuštění hektických myšlenkových processů. Jakoby v mé hlavě seděli dva rozumové a přeli se. Pak jsem toho. jich, už měl dost - asi blbnu.
Můžu ale k dobru říct že se mi dařilo celkem překvapivě sledovat nit a návaznost myšlenek - o odsahu ale nemluvím. nic moc.
Asi ti píše - tedy pomocí mých rukou ti odepisuje mysl a za ní stojící "chuť" - chtění ti odepsat.
Asi je za tím myšlenka, chtění zbavit se myšlení, chtění zdbavit se chtění, ale to je asi ten kruh, to sklo. Tak tedy asi zastavit, uklidnit se a podívat se které to okno je to otevřené.
Popostrč mne prosím dál.


Vezmeme to postupně. Kdo mi píše? Řeknu ti kdo píše tobě. Tady sedí tělo u notebooku, ruce leží na klávesnici, myšlenky se v hlavě předhánějí, mluví o tom, co napsat, jak to vyjádřit, jak poskládat slova a jak dokončit větu. Cokoli vysloví, prsty okamžitě vyťukávají do klávesnice. Oči pozorují psaný text na monitoru, tělo pomalu a klidně dýchá. Žádné já k tomu není potřeba.

Co třeba dýchání? Kdo dýchá? Je potřeba, aby někdo dýchal? Nebo je to poměrně složitý proces ve kterém se plíce plní vzduchem a okysličují krev. Můžu zastavit dýchání? Kdo by ho zastavil? Myšlenky? Jistě myšlenky mohou na chvíli přikázat zadržet dech, dýchání jako takové ale na dlouho nepřeruší, reakce těla bude silnější. Je tedy někdo kdo dýchá? Ne. Jen dýchání.

Co slyšení? Je někdo kdo uvnitř hlavy naslouchá? Nebo je to jen funkce těla, uši zaznamenávají přes bubínek vibrace ve vzduchu a převádějí ty informace do mozku? Je někdo kdo poslouchá, nebo je jen slyšení?

Věci které si myslíš, že děláš, opravdu je děláš ty, nebo jsou to spíš procesy?
Podívej se třeba kdo jí. Zkus se přistihnout při jídle, jak všechny pohyby těla perfektně a automaticky plní navyklé úkony. Sleduj, jak se tělo krmí. Ze začátku mi to přišlo opravdu vtipné.
Např. když oči namátkou zaznamenaly při chůzi rozvázanou tkaničku, tělo se zastavilo, sehlo a prsty bleskurychle zavázali tkaničku, pak se tělo postavilo a rozešlo se dál. Nebo jak automaticky zrychlilo, aby vyběhlo schody, nebo jak při vstupu do místnosti automaticky sahá po vypínači, nebo jak se podrbeš, aniž bys na to myslel, nebo když tě někdo zavolá na ulici, nejdřív se otočí hlava tím směrem a pak až přijde myšlenka - otočil jsem hlavou. Atd. atd. atd.

Všechny ty věci, aniž bys o nich rozhodoval. A není to tak, že bys o nich rozhodoval mimovolně, protože pak by to přeci nebylo rozhodování. Pozoruj to sám a napiš jak to vidíš.
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » stř 29. úno 2012 20:16:23

Ano je to tak. Když se dívám pořádně, tak je myšlení, ne já myslím .Pokud bych myslel já tak bych to musel řídit, ovládat, rozhodovat o tom. To a samé je s tím dýcháním, jak píšeš i tím slyšením. Neovládím ani to = je slyšení ne já slyším. Pokud bych to ovládal tak bych to mohl i zastavit a to nemůžu.Tak je to se všemi vjemy.Chápu to dobře? A pak jsou tu ty procesy. Naučil jsem se většinu v dětství. Tělo se naučilo spoustě procesů a už nad nimi nemusí ani přemýšlet. Naučil jsem se otáčet na oslovení "Pavle", možná že 10x stačilo opakovat a už se na základě tohoto výcviku budu otáčet do konce života. Neexistenci já tady však zatím jen konstatuji po tomto myšlenkovém procesu. Není to bytostné, zatím jen myšlenkové. Co dál?
Pavel
 

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Goro » čtv 01. bře 2012 7:37:09

Pavel píše:Ano je to tak. Když se dívám pořádně, tak je myšlení, ne já myslím .Pokud bych myslel já tak bych to musel řídit, ovládat, rozhodovat o tom. To a samé je s tím dýcháním, jak píšeš i tím slyšením. Neovládím ani to = je slyšení ne já slyším. Pokud bych to ovládal tak bych to mohl i zastavit a to nemůžu.Tak je to se všemi vjemy.Chápu to dobře? A pak jsou tu ty procesy. Naučil jsem se většinu v dětství. Tělo se naučilo spoustě procesů a už nad nimi nemusí ani přemýšlet. Naučil jsem se otáčet na oslovení "Pavle", možná že 10x stačilo opakovat a už se na základě tohoto výcviku budu otáčet do konce života. Neexistenci já tady však zatím jen konstatuji po tomto myšlenkovém procesu. Není to bytostné, zatím jen myšlenkové. Co dál?


Jestli není žádné já, kdo rozhoduje? Kdo rozhodne o tom, co si dáš zítra k obědu?
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 10:16:03

Re: DUEL 7 - Pavel

Nový příspěvekod Pavel » čtv 01. bře 2012 17:40:12

Ty mi tedy dáváš. Budu psát o sobotě. Co budu vařit a pak i jíst musím vědět vždy dopředu a je to tedy výsledkem myšlenek. Kalkulace, co bylo minule, co kloik stojí atd. Taky chuť a to chuť momentální do toho mluví. Jde to asi takto. Co si udělám zítra? Hmmm, dlouho jsem neměl špenát. Ne, ne, ten ne, musím při tom ještě něco udělat a to při špenát nestihnu. Taky na něj nemám moc chuť. Rychlejší bude upéct kuře s chlebem. Hmmm dobrý tak jo. No a zítra koupím kuře a bude v sobotu na oběd i večeři. Tedy výsledek myšlenky,. Taky ta chuť do toho zasahuje.
Pavel
 

Další

Zpět na Goro

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník