Malý Vlk píše:Návštěvník píše:u mne bývá také tendence posuzování častým hostem ... už než vchází do dveří cítím její závan, tak ji řádně pozdravím, pořádně si jí prohlídnu a nechám ji být ... někdy se chce projevit naplno, tak se holt projeví ... musím se pak tomu smát, jak mne to opět dostalo ... už to neberu tak vážně, jako dřív, spíš jako takový hrátky ...
Dnes jsem se k tomu, co jsi napsal, musel vrátit. Včera jsem prožil obviňovací den, a to v takové intenzitě, kterou jsem předtím doposud nezažil. Nejen v intenzitě, ale bylo to doprovázeno i tak silnou bolestí a zmatkem, že jsem se musel stočit do své nory a nevystrčit čenich. Byla to velmi silná ataka obviňování, následovaná ještě silnější atakou sebeobviňování a z toho vyplývající paniky.
Prožil jsem však zvláštní věc - jak před tím nebylo úniku (bylo to fakt hodně hustý), tak večer mě to doslova donutilo říct: "ty vole, tak s tímhle přece nemůžeš mít nic společnýho, to fakt ne..." a přišla úleva. Sice ne bůhvíjak masivní a náhlá, ale přece jen něco z toho odpadlo. Úplně samo...
Díky, Návštěvníku!
Malý Vlk
no tak vidíš ...
takový vyhrocený situace jsou právě výborným trenažerem k prozkoušení oč ve skutečnosti gou ...
krom toho, to je dobrá zpráva, že se ti to nabrklo zrovna v oblasti o které jsme si psali ... ono se ti to ten předvání v plný kráse ... to je všechno a ty to můžeš jen vnímat a prociťovat to v sobě a taky si uvědomovat co tahle energie obviňování dělá v těle, poslouchat to jede v hlavě, co to vypráví za příběh ... když se na to takhle podíváš ... tak je to fascinující jak se to vlní, zvučí, buší ... jak se to mění a přechází postupně v něco zase jinýho (a můžeš v tom postřehnout, že je to pořád jedna základní energie, akorát s různým zabarvením ...)
a když to necháš běžet a zůstaneš jen v tom uvědomování si toho, tedy toho co se v tobě samotném děje ... to je to co s tím máš společný, že se to děje v tobě a ty to máš možnost registrovat a procítit a udělat zkušenost o čem to je a taky si povšimnout toho, že přesto co všechno tu běží - nejsi to ty ... je to děj a který si uvědomuješ a to samotný vědomí se nijak nemění tím co si uvědomuje ... a jak si toho jednou všimneš, tak už je to jako otevřený dveře k tomu, aby pozornost tohle začala více a více zaměřovat ... a ... to uvidíš sám
a až to příště příjde, tak tomu říct ahoj - a podivejme kdopak tu přišel na návštěvu ... v časopisu Maitreia vyšly zajímavé články, je to k tomu o čem si píšem, tak můžeš na to mrknout
nebát se procítit všechno, co přijde - ať je to, co je to od Canely Michelle Meyers viz http://magazin.maitrea.cz/22/?page=8&fb a rozhovor s Chuckem Hillingem na téma života tady a teď viz http://magazin.maitrea.cz/21/?page=8&fb
tož držím palec