Dotaz od Miroslava

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 12:22:40

vostalpetr píše:
to jsou dvě stránky jedné mince


No mně to neříkej :D

tohle vlákno je věnováno Gorovu konceptu "já nejsem ničím"

já jen poukazuji k tomu ZMRDANÝMU FILOZOFICKÝMU KONCEPTU: že to mají být dvě strany jedné mince...


já nejsem ničím ? snad k tomu, že já neexistuje ...

no když se upne jen k tý jedný stránce, tak to, že nic jinýho než Já tu není nemá šanci k uvědomění ...

stejně jako když se upne na to že já jsem vším, tak z toho zůstává přesvědčení osvícené já, které je vším tj. pupkem světa ...
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 12:46:38

vostalpetr píše:


Takže pokud někdo nahlídne, že "já neexistuje"
tak by měl také nahlídnout pomocí tohoto poznání i že "Vědomí je"

No ale pokud OPRAVDU nenahlídneme že "já neexistuje" pak zcela zákonitě nemůžeme nahlídnout druhou stranu,
a hovořit o nějaký realizaci, je hodně pčředčasný...


to rozhodně ... ale k tomu musí prostě dojít ...

buď tu to sebe-uvědomění je nebo zastřeno ...
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 12:55:35

vostalpetr píše:tak je s tím samozřejmě problém,
ale cílem metody "já jsem vším" je jednobodová mysl, a přítomnost, celek (jenž byl dříve rozdělen) je sjednocen v jedno,
ale musím do toho zahrnout samozřejmě i sebe, coby dříve oddělenou osobu


no já teda nevím ... s tou jednobodovou pozorností ... u mně to je tak, že tohle mám spojený s cílenou koncentrací na jeden bod ...

a to je výborný k tomu, když je silná tendence v roztříštěnosti mysl ... že ji to pomáhá sjednotit, posiluje ...

kdežto to není nic jiného než Já je naopak uvolněná mysl, volně průchozí, pozornost přirozeně uvolněná tak, že se do ní vejde naprosto všechno co je a jak je ... setře to hranici mezi objektem a sebjektem ...

ale to jsem opravdu hodně slyšel, že bez jednobodový pozornosti to nejde ... než jsem se vytentonoval na nějaký silový koncentrace a všechno to doslova pustil a jen jsem při tom byl plně účasten ... kupodivu se to samovolně uvolnilo ... křeč zúženého vědomí povolila ... sama ...

konzultoval jsem to se svým Učitelem a má stejnou zkušenost ... ale možná to jde přes jednobodovou koncentraci ... mně to spíš připadá, jako pomůcka, když se někdo nedokáže uvolnit, tak se nejdřív zatnou svaly, aby mu to umožnilo uvědomit si to následný uvolnění ...

ale fakt nevím ...
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 13:21:33

ale co to je koncentrovat se na samou přitomnost ?

u mne došlo pouze k tomu, že jak jsem to všechno pustil, teda konkrétně veškerou snahu pozornost někam rvát a někde jí držet ... a zůstal v pouhým uvědomění (se), že došlo samovolně k totální uvolnění doslova k rozprostření ... v okamžiku ... prostě v mžiku ... naprosto přirozený stav sebe sama ... ale není na tom naprosto nic zvláštního, zažíváme to všichni denně, jen si toho nevšímáme ... nemůžu si pomoc, ale prostá účastná všímavost (bdělost) je základ ... bez toho vše marno :D
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 13:34:21

vostalpetr píše:
a myslej si, že se tam dostali pomocí ÚSILÍ,
...



usilím rozhodně ne ... naopak ta usilovná snaha tomu uvědomění brání ... vytváří tu křeč, ale ta křeč je dobrá, když se to bere jako pomůcka k uvědomění uvolnění ... jako třeba pořádný hluk, umožní uvědomit si hodnotu ticha ... atd.

no tohle jsou dost zajímavý záležitosti ... mám za to, že se to nejspíš nedá nějak paušalizovat, protože jsme holt různí i když podstaty jedné a té samé :phew:

jsem měla zvláštní zkušenost s jedním kámošem, který žil neustále v permanentní svalové křeči, celý jeho tělo bylo až zkroucený včetně rukou, které měl neustále sevřené v pěst ... bylo mu pochopitelně velmi zle i po psychické stránce a tak jsme spolu zkoušeli jen prostou uvolňovací techniku z jógy, aby si mohl chvíli vydechnout a zarelaxovat ... jenže se ukázalo, že vůbec není schopen uvolnit svaly rukou, nohou ... tak jsme to zkoušeli právě naopak přes zesílení toho napětí, doslova se zatnul a držel jenže to dlouho nevydržel a organismus se doslova sám uvolnil ... a uvolnil se tak, že povolila ta dlouhodobá celková křeč ... pokračovali jsme už tradiční formou a docházelo k tomu, že při jisté míře uvolnění dostával křečovité záchvaty do svalů na nohou ... celý to vypadalo jako vzhůru nohama, ale postupně se to ustálilo a uvolnilo ... kdyby mi to někdo vyprávěl, tak tomu nebudu věřit ... dopadlo to s ním výborně, jak se mu uvolnilo tělo, polevila i psychika, kluk co nebyl schopen téměř přímé komunikace, zadrhával se stal vedoucím humanitárního projektu, srší energií ... takže fakt paušalizovat se nedá ...

přes vystupňování křečí došlo k uvolnění, proto mne napadlo to přirovnat k tém cílené koncentraci ... že i přes to se jistě dá ... protože to neudržíš věčně :D
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod praktik » stř 08. úno 2012 13:35:49

Návštěvník píše:... že jak jsem to všechno pustil, teda konkrétně veškerou snahu pozornost někam rvát a někde jí držet ... a zůstal v pouhým uvědomění (se), že...

To se snadno řekne. Potíž je akorát v tom, že naše tlačení na pilu probíhá podvědomě, silou úměrnou svému odporu k tomu, s čím jsme kdysi udělali špatnou zkušenost... a teď takové postoje vidíme jako příčiny utrpení... upozorňujeme, varujeme před nimi...

Podvědomý odpor k nim tak váže část naší pozornosti a my o tom nemáme ani potuchy, natož ho pozorovat... jsme nesení spontánním odporem k tomu, co považujeme za chyby nebo blbosti...
praktik
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 14:10:08

s tím tlačením na pilu ... respektive usilovnou snahou čehosi dosáhnout ... nazývat to chybou nevidím zrovna příhodným ... spíš jde o to, zjistit nebo upozornit jak se to chová ...

je to podobné jako vyvíjet usilovnou a cílenou snahu o usnutí ...
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod praktik » stř 08. úno 2012 14:35:24

Návštěvník píše:s tím tlačením na pilu ... respektive usilovnou snahou čehosi dosáhnout ... nazývat to chybou nevidím zrovna příhodným ... spíš jde o to, zjistit nebo upozornit jak se to chová ...

je to podobné jako vyvíjet usilovnou a cílenou snahu o usnutí ...

Ano, rozpoznat míru své potřeby a z ní vyplývající snahy druhého na něco upozornit... Vodítkem může být, že vnímám jako důležité, aby svůj omyl konečně prohlídnul

Nejde o upozornění jako takové, ale o nutkavou energii, která přitom člověka pohání... a čím důležitější nám připadá na ten omyl upozornit, tím víc je v tom neuvědomovaných emocí, které souvisejí s vlastní minulostí
praktik
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 15:12:22

praktik píše:
Návštěvník píše:s tím tlačením na pilu ... respektive usilovnou snahou čehosi dosáhnout ... nazývat to chybou nevidím zrovna příhodným ... spíš jde o to, zjistit nebo upozornit jak se to chová ...

je to podobné jako vyvíjet usilovnou a cílenou snahu o usnutí ...

Ano, rozpoznat míru své potřeby a z ní vyplývající snahy druhého na něco upozornit... Vodítkem může být, že vnímám jako důležité, aby svůj omyl konečně prohlídnul

Nejde o upozornění jako takové, ale o nutkavou energii, která přitom člověka pohání... a čím důležitější nám připadá na ten omyl upozornit, tím víc je v tom neuvědomovaných emocí, které souvisejí s vlastní minulostí


když je tu nutkavá potřeba (jakákoliv) něco dělat, tak to samozřejmě souvisí nějakou silnou zkušeností v minulosti, která ještě nebyla zcela zpracovaná a má otisk v CNS a holt se při aktivaci spouštěčem má tendenci projevit ...
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod praktik » stř 08. úno 2012 15:14:33

vostalpetr píše:objeví se nějaká myšlenka v reakci, budto ji jen pozoruji a nic mně neříká,
nebo mě zaujme a pak se na ni koncentruju a napíšu odpověd,
a to je ono...

Jo, a je to dobrá příležitost si všímat, kolik je v tom psaní neuvědomované snahy obhájit, že tak je to správně. To při psaní nevidíš, pozná se to jen, když na to mrkneš dodatečně, nebo v případech, když někdo odpoví ostře nesouhlasně. S lidma kolem sebe se bavíš o běžném provozu, ne o těchhle věcech, tak to nemá šanci vylézt do vědomí. Pro tohle jsou diskuse užitečný a často i zajímavý
praktik
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 15:19:49

vostalpetr píše:
Nejde o upozornění jako takové, ale o nutkavou energii, která přitom člověka pohání... a čím důležitější nám připadá na ten omyl upozornit, tím víc je v tom neuvědomovaných emocí, které souvisejí s vlastní minulostí



Jasně,
jenže co s tím ?

...



zůstat v klidu a účastně vnímat co je zrovna v záběru pozornosti a to prociťovat ... mně se teda tohle osvědčuje nejvíc ... nemám pak rozpor sám se sebou ani s tím co ve mně zrovna probíhá za procesy :) no chce to teda pořádnou dávku důvěry a otevřenosti, aby se proti tomu netlačilo nebo se to nechtělo nějak zmanipulovat nebo vytlačit mimo sebe ... a kupodivu i když se mně objeví tendence proti tomu tlačit, manipulovat nebo vytlačit, tak i s tím se dá účastně pobýt ...

a když o něčem nemám povědomost, tak se holt nedá nic dělat, ono si to řekne, až přijde ten správný čas ...

mám rád Roba Preece a zrovna včera jsem se díval na rozhovor s ním, mimo jiné tam popisuje něco s osobní vásány, která mu opětovně naskakuje ve formě taťky brumly nebo nějak tak to nazývá :)
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod praktik » stř 08. úno 2012 15:30:35

Návštěvník píše:a když o něčem nemám povědomost, tak se holt nedá nic dělat, ono si to řekne, až přijde ten správný čas ...

Potíž ale je, že pak to většinou začne přes bolesti těla a ve vědomí se to rozpozná až po dost dlouhém trápení. Když se to plně uvědomí, bolesti a potíže jako zázrakem zmizí. Proto pořád beru v úvahu možnost, že si kupu důvodů proč tak nebo jinak reaguju ještě neuvědomuju, a zkouším si všímat, aspoň dodatečně, proč mi tady na tomhle záleží...
praktik
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Návštěvník » stř 08. úno 2012 15:40:15

praktik píše:
Návštěvník píše:a když o něčem nemám povědomost, tak se holt nedá nic dělat, ono si to řekne, až přijde ten správný čas ...

Potíž ale je, že pak to většinou začne přes bolesti těla a ve vědomí se to rozpozná až po dost dlouhém trápení. Když se to plně uvědomí, bolesti a potíže jako zázrakem zmizí. Proto pořád beru v úvahu možnost, že si kupu důvodů proč tak nebo jinak reaguju ještě neuvědomuju, a zkouším si všímat, aspoň dodatečně, proč mi tady na tomhle záleží...


potíž (teda ve smyslu utrpení) je když mi něco vadí ... takový to Neee ne ne ... aspoň teda u mne to pak je velká potíž :)
Návštěvník
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod praktik » stř 08. úno 2012 18:00:05

Návštěvník píše:
praktik píše:
Návštěvník píše:a když o něčem nemám povědomost, tak se holt nedá nic dělat, ono si to řekne, až přijde ten správný čas ...

Potíž ale je, že pak to většinou začne přes bolesti těla a ve vědomí se to rozpozná až po dost dlouhém trápení. Když se to plně uvědomí, bolesti a potíže jako zázrakem zmizí. Proto pořád beru v úvahu možnost, že si kupu důvodů proč tak nebo jinak reaguju ještě neuvědomuju, a zkouším si všímat, aspoň dodatečně, proč mi tady na tomhle záleží...


potíž (teda ve smyslu utrpení) je když mi něco vadí ... takový to Neee ne ne ... aspoň teda u mne to pak je velká potíž :)


Potíž: pokud to fyzicky bolí, tak to bolí a nemá smysl si masochisticky namlouvat, že to nevadí. Vadí to, a pořádně, a i to vadění se dá přijmout. A pokusit se objevit příčinu.
praktik
 

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Malý Vlk » čtv 09. úno 2012 9:28:14

Dan píše:
Malý Vlk píše:BUM!
Direct. Přímo do vlčího čumáku. Až se mi zajiskřilo v očích.
A kiš kiš, nebolí, nebolí! Víš proč? Právě pro to zajiskření...

Dane, díky!

Malý Vlk


Jsem kdykoliv po ruce, stačí poslat zprávu



Dane, vím o tom a vážím si toho. Stejně tak Gorovy nabídky.
Vůbec jsem však netušil, že ve mě tušení prázdnoty vyvolá takové obavy. Doposud jsem znal prázdno jako objekt.

Dane, díky!

Malý Vlk
Uživatelský avatar
Malý Vlk
 
Příspěvky: 153
Registrován: čtv 19. led 2012 18:48:46

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Dan » čtv 09. úno 2012 11:29:58

Malý Vlk píše:
Dan píše:
Malý Vlk píše:BUM!
Direct. Přímo do vlčího čumáku. Až se mi zajiskřilo v očích.
A kiš kiš, nebolí, nebolí! Víš proč? Právě pro to zajiskření...

Dane, díky!

Malý Vlk


Jsem kdykoliv po ruce, stačí poslat zprávu



Dane, vím o tom a vážím si toho. Stejně tak Gorovy nabídky.
Vůbec jsem však netušil, že ve mě tušení prázdnoty vyvolá takové obavy. Doposud jsem znal prázdno jako objekt.

Dane, díky!

Malý Vlk


Není se čeho bát:)
----->>>Lidské zvíře- Pád <<<-----
Dan
 
Příspěvky: 134
Registrován: čtv 13. říj 2011 7:56:20

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Malý Vlk » úte 14. úno 2012 13:28:51

Dan píše:Není se čeho bát:)


Trochu (no, hodně) jsem přemýšlel, čeho se vlastně bojím. Něco ve mně se osvobození dost brání a já netuším, co se brání. Jediné, na co jsem přišel, je, že se bojím selhání a následného zklamání, které by mě asi totálně demotivovalo.
Je mi jasné, že asi každý si prošel těmi pochybnostmi a strachy, ale když ty pochyby jsou tak moje, tak osobní a tak na mě přilepené, že nemám tušení, jak je překonat. Teoreticky vím, že se vztahují k iluzorní identitě, ale prakticky to neprožívám. Vaří se ve mě všechno tak, že by na mě šly dělat vajíčka se šunkou... To vaření probíhá asi tři týdny, začalo tehdy, kdy mě na Inspiruj zasáhlo Gorovo prohlášení: Já neexistuje. Od té doby nemám klid a tuším, že se děje něco významného. Ve mě a vůkol mě. Vůbec netuším, jestli do toho mám skočit rovnýma nohama nebo přestat tlačit na pilu.
Teď jsem si procházel Andrewovy vlákna, i to duelové. Jeho prožitky, obavy i pochybnosti byly téměř identické s tím, co prožívám nyní já.
Dane, co přecházelo tvému probuzení? Šel jsi o toho takříkajíc "z chodu" nebo to nějakou dobu trvalo?

Dane, díky!

Malý Vlk
Uživatelský avatar
Malý Vlk
 
Příspěvky: 153
Registrován: čtv 19. led 2012 18:48:46

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Dan » úte 14. úno 2012 22:12:05

Malý Vlk píše:
Trochu (no, hodně) jsem přemýšlel, čeho se vlastně bojím. Něco ve mně se osvobození dost brání a já netuším, co se brání. Jediné, na co jsem přišel, je, že se bojím selhání a následného zklamání, které by mě asi totálně demotivovalo.
Je mi jasné, že asi každý si prošel těmi pochybnostmi a strachy, ale když ty pochyby jsou tak moje, tak osobní a tak na mě přilepené, že nemám tušení, jak je překonat. Teoreticky vím, že se vztahují k iluzorní identitě, ale prakticky to neprožívám. Vaří se ve mě všechno tak, že by na mě šly dělat vajíčka se šunkou... To vaření probíhá asi tři týdny, začalo tehdy, kdy mě na Inspiruj zasáhlo Gorovo prohlášení: Já neexistuje. Od té doby nemám klid a tuším, že se děje něco významného. Ve mě a vůkol mě. Vůbec netuším, jestli do toho mám skočit rovnýma nohama nebo přestat tlačit na pilu.
Teď jsem si procházel Andrewovy vlákna, i to duelové. Jeho prožitky, obavy i pochybnosti byly téměř identické s tím, co prožívám nyní já.
Dane, co přecházelo tvému probuzení? Šel jsi o toho takříkajíc "z chodu" nebo to nějakou dobu trvalo?

Dane, díky!
Malý Vlk


Začal jsem číst blog Ruthless Truth (http://ruthlesstruthdotcom.blogspot.com ... shine.html) jenž patří Ciaranovi, strašně chytrýmu chlapovi co se probral hromadou duchovních a filozofických učení aby zjistil co osvícení vlastně je a co je třeba pro jeho dosažení.
Dokonce vydali ebook Brutal beginning, který ukazoval první duely-osvobození prvních lidí touhle metodou vůbec. Viděním že to co považujeme za sebe, za já, neexistuje.

Potom jsem upadl do deprese, když jsem se na to snažil přijít sám. "Já nejsem, opravdu? Jak to mám vidět? Jakože nejsem vůbec? Já tady nejsem?" Najednou jsem nevěděl co je skutečné, co tím mysleli, jak to je, čemu mám věřit. A tak jsem se pevně rozhodl se na to vykašlat, vrátit se zpátky a věřit tomu že fakt jsem, i když jsem nevěděl kdo vlastně jsem. No ale neuběhla dlouhá doba a já sesbíral odvahu se tomu znova postavit.

Tak jsem se rozhodl napsat email Eleně, na jejíž blogu(http://completehumanity.blogspot.com/) jsem četl průběhy osvobozování lidí. Poté jsem se na facebooku připojil ke skupině Ruthless Truth Nexus, napsal jim co jsem zatím dělal, co se mi stalo a že chci pravdu. A že ji chci za každou cenu. I když jsem měl strach.

Moc mi to nešlo, možná proto že jsem jim dost dobře anglicky nerozuměl a taky proto, že jsem za jejich pokyny hledal strašnou vědu. Moc dobře jsem nerozuměl tomu jejich "there's no self anywhere. Look." "žádné já neexistuje, podívej se".

Poté když se od fora (arena se to jmenovalo, dnes již neexistuje) Ruthless Truth oddělila část lidí, kteří chtěli pomáhat lidem kteří mají duchovní sklony a měli hlavu plnou duchovních pojmů, přešel jsem tam též.
Tam jsem poprosil o duel s Ilonou. Jeden na jednoho. Už jsem věděl že mě nečeká jistá smrt, bolest, nebo tak( to mi lidé vysvětlili v té skupině na facebooku). Jen svoboda i když jsem netušil jaká bude.
Duel je zde: http://liberationunleashed.com/nation/v ... p?f=5&t=37

I potom, co jsem to poprvé uviděl, hned mě zavalila vlna pochyb a myšlenek. Chvíli jsme si s Ilonou psali, pomohla mi znova se soustředit, ale i tak jsem cítil že to není všechno, že jsou ve mě pochyby a že chci jaksi hlouběji. Tehdy jsem věděl, že o tomhle potřebuju psát s někým česky. A náhodou jsem narazil na jeden článek na Ruthless Truth kde Ciaran ukázal rozhovor tady s Gorem, o prázdnotě nebo něčem takovém. A tak jsem se tehdy rozhodl ho kontaktovat, a vlastně to není tak dávno.

Hořelo to ve mě, spalující oheň, touha po pravdě, nic by mě nedokázalo zastavit, tak jako se to stále děje. Touha ničit, touha vyhladit ty nánosy prachu a lží.

Vášeň, upřímnost a odvaha. To je ten oheň co máš v sobě.

Ten pocit že se v tobě něco brání je perfektní obranný mechanismus, který má za úkol něco bránit. Vidíš jak dokonale pracuje? Je však za ním něco? Je skutečně něco, co brání?
----->>>Lidské zvíře- Pád <<<-----
Dan
 
Příspěvky: 134
Registrován: čtv 13. říj 2011 7:56:20

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Malý Vlk » stř 15. úno 2012 8:47:39

Dane, díky moc!
Zdá se, že je to přesně to, co jsem chtěl a potřeboval vědět. Přijde mi to povědomé... :)


Dan píše:
Ten pocit že se v tobě něco brání je perfektní obranný mechanismus, který má za úkol něco bránit. Vidíš jak dokonale pracuje? Je však za ním něco? Je skutečně něco, co brání?


Pracuje bezchybně, jen co je pravda. Zkoušel jsem tu obranu zdolat, to nešlo, dopadl jsem jak Němci u Stalingradu. Nevím, co je bráněno, snad nějaká pevnost totožnosti. Rozum mi říká, že uvnitř nikdo není, ale nevidím tam.
He, boj s vlastní představou... Není ani na co mířit.

Dane, ještě jednou díky, cením si toho.

Malý Vlk
Uživatelský avatar
Malý Vlk
 
Příspěvky: 153
Registrován: čtv 19. led 2012 18:48:46

Re: Dotaz od Miroslava

Nový příspěvekod Goro » stř 15. úno 2012 9:19:09

Malý Vlk píše:Je to na mě moc objektů. Bůh, láska, oheň, srdce, spojení... A přiznávám, že tomu ani moc nerozumím. Nevím a nikdy jsem nevěděl, co je to ten žár v srdci a vlastně už vůbec nevím, co je to Bůh.
Malý Vlk


Všechny tyhle "objekty" můžeš nechat stranou. Stačí když budeš chtít znát pravdu. Tak jednoduché to je.

Pracuje bezchybně, jen co je pravda. Zkoušel jsem tu obranu zdolat, to nešlo, dopadl jsem jak Němci u Stalingradu. Nevím, co je bráněno, snad nějaká pevnost totožnosti. Rozum mi říká, že uvnitř nikdo není, ale nevidím tam.


Zkus ten strach ocenit jako něco funkčního, co je potřeba. Ten strach je přímo cítit uvnitř, dokázal bys to popsat, např. jako vzrůstající tepající žár, jako přiškrcení dýchání, nevím jak ho vnímáš ty, ale jde popsat jako určitý pocit v těle. V tvé pozornosti v rámci tvého těla a všeho co cítíš si bere určitou část. Zkus mu dát uvnitř těla ještě víc prostoru. Zhluboka dýchat a říct přímo strachu "vítám tě strachu", "oceňuji že tu jsi" "všímám si tě" "vím co mi chceš říct" "máš prostor kde můžeš být" "nebojuji s tebou". Pokud to pomůže, zkus se podívat za ten strach. Jen podíváním nic nemůžeš zkazit. Nic se nemůže stát. Nemůžeš ztratit co už nemáš :).
Goro
 
Příspěvky: 422
Registrován: ned 04. zář 2011 11:16:03

PředchozíDalší

Zpět na Goro

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků