Žádné já neexistuje

Re: Žádné já neexistuje

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. zář 2018 6:49:50

Chuck Hillig: Vše je jen hra Vědomí a není tu co řešit.

Ale Chucku, to přece nemůže být tak jednoduché. Nezjednodušuješ to celé trochu?

Hm, jak bych mohl zjednodušovat něco, co je ve své podstatě jednoduchostí samotnou? Protože jedno-duchost Toho je absolutně celistvá a čistá, může se To projevovat a jevit jako složité. Jinak řečeno, když nerozdělitelné Vědomí předstírá, že je rozdělené do částí, tak vytváří iluzorní svět polarit. A TY jsi samozřejmě tímto Vědomím samotným!

Ano, ale když jsem teda Tím, tak proč To právě teď nezažívám?

Toto "ty" (jakožto iluzorní pocit já, kterým si myslíš, že jsi) nemůže nikdy osobně prožívat pravou a základní podstatu Toho. Toto "ty" nebude nikdy schopno To "získat" jednoduše proto, že To je už To právě teď. Nebo jinak řečeno, jak můžeš dorazit někam, kde už přebýváš?

Pocit, že tam nejsi, je však kosmickým žertem, díky kterému dochází k tomu, že To zdánlivě není To a vyráží To hledat samo Sebe. Tato naschválnost způsobuje celé drama tvého života.


Dobře tedy, jestliže je něco z toho, co říkáš pravda, jak mohu takovouto filozofii využít v mém každodenním životě?

Nemůžeš to použít v běžném slova smyslu, protože To bude používat TEBE. Ale na jedné úrovni se s Tím můžeš shodovat a to tak, že si budeš vybírat přesně to, co se ti bude zdát, že ti to vybírá To.

Jinými slovy, říkej jasné ANO na cokoliv se objeví. (A když budeš mít chuť říct NE, tak si prostě řekni ANO k faktu, že jsi řekl NE.)

Prostě nic neodmítej. Neodmítej ani své odmítání!

Pamatuj si ale, že toto "ty" (jakožto vzniklý pocit já) pouze předstírá, že je TO schopno manipulovat a ovládat. Vědomí si bude vždycky stejně dělat co bude chtít, na tom, co si o tom myslíš "ty" nezáleží. TO je již zde a čeká na tebe.


Proto teda říkáš, že je TO vždycky přímo přede mnou skutečné a celé?

Ano. Kde jinde by to mohlo být? Nemůže být kousek Toho tady a jiný kousek někde za rohem. To by znamenalo, že se To může nějak oddělovat od Sebe samotného a rozdělovat se na kousky. Ale pokud je To absolutní a celistvé, tak To nemůže mít žádné části a kousky. Může To pouze předstírat, že To má části. Ty (tvůj pocit já), o kterém si myslíš, že jsi ty, je jen jednou z mnoha částí Toho, jenž předstírá, že části má.

Takže cokoliv prožíváš právě teď, je úplně zcela vše a celé TO. Není zde nic jiného. Nebo ještě jinak, skrze Své vlastní "já" (tebe) To vidí 100% Sebe, neustále, 100% času. Nic z Toho nikdy neschází, jednoduše proto, že nic z Toho nemůže nikdy zústat bokem. Nikdy!

Takže je to tak, že To je neustále před tebou celé a vždycky.


Kde se tedy v tomhle všem bere naše představa Boha?

Jak jsem již řekl dříve, "Bůh" se v Tomto neobjevuje. Bůh z Toho vychází. Slovo Bůh (nebo Já, Aláh, Duch apod.) je pouze pokus ega dát nějaké formálnější jméno nepojmenovatelnému Tomu, Co Je.

Jakoby se filmový herec snažil dát správné jméno plátnu, o kterém je vnitřně přesvědčen, že je nutné k tomu, aby mohlo celé projevené drama probíhat.

Velkou překážkou je však hercovo přání být přítomen jako osobní svědek svého vlastního probuzení do Pravdy.

To je však zcela nemožné. Proč? Protože tu nemůže být nikdo oddělený, který by byl přítomný u takzvaného probuzení, jednoduše proto, že právě teď tu není nikdo, kdo by byl oddělený a neprobuzený.

Jinak řečeno, nejenom že tu není nic, co by mohl herec získat nebo najít, ale především tento oddělený herec tu vůbec není k dispozici, aby To získal, nebo nezískal.

Stručně, vše co tu opravdu je, je Plátno Čistého Vědomí Samotné. Ono záhadné TO.


Tak proč teda všichni hledají nějaký druh osvícení.... tohle To?

Hm, popravdě, ty jsi již tím, co hledáš. Osvícení není získání nebo nalezení něčeho nového. Místo toho, je to spíše objevení základní pravdy o tom, co tu vlastně je. Drama a děj kolem tebe bude však pokračovat jakoby stejně jako doposud, tak, jak bude. Jinými slovy se prostě neprobudíš ZE snu, pouze se probudíš DO snu.

Ale v tomto probuzení musí Snící zcela zmizet. Pokud ne, pouze nahradí jeden sen nazvaný "Tehdy-když-jsem-spal" za nový sen nazvaný "ale-teď-jsem-probuzen." A toto je právě ten kosmický žert, že Já, které spí, je stejným Já, které je probuzeno. Je tu totiž stále jen to samé a stejné Já. Stejné a jediné Vědomí. Pouze jediné TO.

Hypnotizující vlastnost snu je taková, že si stále myslíš, že se jednoho dne (pokud budeš ovšem hrát kosmické karty správně) probudíš. Ale tento "autobus osvícení", na který stále čekáš, se před tebou nikdy neobjeví. Proč? Protože očekáváním, že nějaké budoucí osvícení se ti může přihodit, pouze podporuješ tvou víru, že Vědomí, které hledáš, tu není 100% přítomné právě teď a tady.

Co tedy mohu udělat pro to, abych se zlepšil? Měl bych na sobě nějak pracovat a změnit se?

Jak bys chtěl změnit to, co jsi? Tvou podstatou je Čisté Vědomí. Ve své podstatě jsi nekonečný, všudepřítomný, neosobní a nezničitelný. Jsouc Tímto, tu není nic, co by sis měl zapamatovat, naučit se, realizovat, hledat. Nic, k čemu by ses měl modlit a nic, nad čím bys měl meditovat.

Nemůžeš se stát něčím jiným, než tím čím už jsi. Proč? Protože jsi už Tím, co hledáš, ať je to cokoliv.


The Way IT Is http://www.blackdotpubs.com/html/the_way_it_is.html
Návštěvník
 

Re: Žádné já neexistuje

Nový příspěvekod Návštěvník » sob 29. zář 2018 12:09:10

Návštěvník píše:Chuck Hillig: Vše je jen hra Vědomí a není tu co řešit...


Rád bych řekl několik slov o používání náboženské konvence. Přirozeně hovořím jen na základě své vlastní zkušenosti buddhistického mnicha, ačkoli se domnívám, že v tomto ohledu lze uznat hodnotu náboženské konvence v jakékoli podobě. Dnes existuje tendence myslet si, že náboženská konvence a forma již není nutná...

Adžán Čá na to odvětil: „To je sice ‘pravdivé’, ale není to ‘správné’.“ ...

Někteří moderní náboženští vůdci říkají: „Vyvarujte se jakékoli náboženské konvence. Jsou všechny jako vězeňské zdi“ – a zřejmě si myslí, že nejlepší je prostě zbavit se klíče. Ovšem, když jste už venku z vězení, pak samozřejmě žádný klíč nepotřebujete. Ale pokud jste stále uvnitř, tak vám může dost pomoci!

Měli byste tedy vědět, zda jste "uvnitř nebo venku"; pak budete vědět, co je třeba dělat. Pokud vidíte, že jste plní pochybností, nejistoty, obav, zmatku – hlavním znakem jsou pochybnosti – pokud si stále nejste jisti, kde stojíte, co máte dělat nebo jak to máte dělat; pokud nevíte, jak se dostat ven z vězení... pak tou nejmoudřejší věcí není prostě zahodit klíče, nebo je jen sbírat, ale vzít jeden do ruky a přijít na to, jak ho správně použít. A to je smyslem meditačního cvičení. Praxe Dhammy spočívá v tom, že se učíme používat jeden konkrétní klíč, abychom s ním otevřeli dveře a vykročili ven z vězení. Jakmile jste jednou "venku", tak víte. Už nemáte žádné pochybnosti...

http://www.dhamma.wz.cz/sumedho1.htm
Návštěvník
 

Předchozí

Zpět na Goro

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník